Internet umožňuje snadné a rychlé sdílení informací včetně hudby a videa. Již není nutné chodit pro média do kamenných obchodů, ani není potřeba nechat si je posílat poštou a čekat na ně mnoho dní. Moderní technologie vám je umí poslat na počkání dvacet čtyři hodin denně, ať jste připojeni v jakékoliv části světa. Autoři mohou svá díla snadno prodávat nebo šířit.

Distributoři hudby a filmů si ale zvykli na tučné zisky a prodej ve fyzických obchodech. Místo aby reagovali na novou situaci, snaží se silou peněz bránit vývoji. Drží práva k dílům, ale na Internetu je nenabízejí, nebo jen některá a s takovými omezeními, že jsou téměř nepoužitelná. Výhradní právo distribuce tak nevyužívají k šíření děl ku prospěchu svému a druhých, ale zneužívají k tomu, že díla nejsou na Internetu legálně dostupná. Lidé ochotní za stahování z Internetu platit mají často jedinou možnost — „pirátské" servery typu Rapidshare. Nebo je mohou nelegálně sdílet a stahovat pomocí P2P sítí. Jinak se k nim často nelze vůbec dostat, protože některé věci jsou oficiálně dostupné jen v obchodech, které do naší země vůbec nezasílají, a na médiích, která si kvůli regionálním a jiným omezením budete mít problém přehrát.