↗

Znalec Klipcera právě v soudní síni sleduje dokument o podvodu, kterého se dopustil při experimentu, jímž měl stanovit, kde by se v řece plně rozmísily jedy, pokud by unikly z křivě obviněné společnosti Energoaaqua. Právě v tuto chvíli Klicpera slyší, jak sám na záznamu říká, že se barvivo rozmísilo do celé řeky. Místo je přitom více než dva kilometry proti proudu od nálezu prvních uhynulých ryb. Foto Jakub Patočka, DR

Soud k otravě řeky Bečvy pokračoval ve středu a ve čtvrtek ve Vsetíně dlouho očekávaným vystoupením soudního znalce Jiřího Klicpery, jehož posudek je osou obžaloby, která v rozporu s fakty viní z otravy řeky Bečvy rožnovskou firmu Energoaqua. Ačkoli soudkyně Ludmila Gerlová na jeho výslech ponechala celé dva dny, nepodařilo se jej dokončit, v důsledku jeho často rozvláčného, vyhýbavého vystupování, plného zbytečných odboček a osobních útoků.

Jen samo představování jeho posudku zabralo velkou většinu prvního z obou dní. Většinu druhého dne zase obstaraly dotazy soudkyně. Svědecká výpověď Jiřího Klicpery tak bude pokračovat 16. srpna, kdy bude odpovídat na otázky obžalovaných, obhajoby a zástupce poškozených.

Znalec Jiří Klicpera se pro svou roli v případu stal terčem kritiky opakovaně. Poprvé už poté, co na jaře 2021 vystoupil z anonymity a poskytl Deníku Referendum rozhovor, v němž tvrdí, že ač jsou „důkazy chabé, viníka už zná“.

A naposledy v průběhu soudu, kdy vyšlo najevo, že se dopustil podvodu při pokusu s takzvanou mísící zónou, kdy do svého posudku zaznamenal jiný výsledek, než jaký zdokumentoval během experimentu. Výsledek pokusu totiž — v souladu se všemi experimenty jiných odborníků — možnou vinu společnosti Energoaqua vyloučil, neboť vzhledem k poměrům v řece je zkrátka nemožné, aby ryby začaly hynout až po třech a půl kilometrech od místa vstupu jedů do řeky.

Deník Referendum již na jaře 2021 shrnul důvody, proč by měl být Jiří Klicpera jako soudní znalec z případu odvolán. Klicperův neortodoxní profil dotváří jeho vystupování v sociálních sítích, kde se opakovaně projevuje jako příznivec různých konspiračních teorií.

Nad jeho způsobem vyjadřování se ve svém usnesení, kterým celou žalobu původně odmítla, pozastavila i soudkyně Ludmila Gerlová. Znalec podle ní „nepřípustně hodnotil důkazy“, když o nich psal, že „událost podrobně osvětlují a viníka usvědčují“. Soudkyně k tomu napsala: „Takové hodnocení znalci nepochybně nepřísluší a měl by se jej vyvarovat.“ Jeho vystoupení před soudem ve Vsetíně se tak pojilo s vysokými očekáváními, které realita ovšem ještě dalece překonala.

Představení posudku: výroba chaosu a bramboračky

Svůj dvoudenní program u soudu znalec Jiří Klicpera započal ve středu ráno před solidně zaplněnou jednací síní představováním svého posudku. Hned na počátku svého vystoupení řekl, že havárii způsobila Energoaqua „nesprávným provozováním čistírny odpadních vod“. Dále prý tím, že v ní nebyl řádně proškolený personál, a konečně tím, že zrušila laguny — vyrovnávací nádrže.

Uvedené teze znalec během prvních hodin svého vystoupení několikrát zopakoval v různých variacích. Tak jako mnozí před ním i on tedy argumentoval v duchu celé obžaloby: „Energoaua havárii způsobila, protože ji způsobit mohla.“ Žádnou konkrétní havarijní událost však nebyl schopen popsat ani doložit.

Obžalované Energoaquě přitom v různých odbočkách svého výkladu vytýkal i dílem bizarní věci — například, že měli v knihovně nepoužívanou knihu, kterou podle něj měli používat denně. Následně jí vyčetl, že pravidelná kontrolní měření prováděli v pátek: „To je velmi zajímavé nejen proto, že pátek — toť nešťastný den. Ale v pátek už se firmy chystají na víkend.“

Obžalované firmě také vyčetl, že vedoucí čističky odpadních vod Radek Vetiška nechodil na pracovišti v bílém plášti, což glosoval větou: „To jsou ty střípky, ze kterých se to skládá.“ Vetiška u soudu jako svědek vystupoval už 15. března a možnou vinu společnosti tehdy odmítl: „Energoaqua to být prostě nemohla, nemělo se to jak stát, žaloba je chybná, hledala jen na jednom místě.“

Soudní znalec k tíži Energoaquě opakovaně přičítal rozhodnutí krajského a městského úřadu. Například jí vyčetl, že měla platné povolení z roku 1998.

Jeho výklad, který místy přecházel v monotónní předčítání pasáží z jeho znalecké zprávy, byl protkaný nesmyslnými odbočkami typu uvádění přesných sídel firem v areálu bývalé Tesly Rožnov, kde právě Energoaqua čistírnu odpadních vod provozuje. O jedné z nich znalec pronesl, že ho „do ní nepustili, protože mi řekli, že bych tam nic důležitého neviděl“.

Klicperův výklad často sklouzával k podružnostem a nemístně žoviálním poznámkám. Když například líčil, jak se počítá koeficient pH, shrnul svůj výklad slovy: „Pozná se tím, lidově řečeno, zda nám tam plavou plusy, nebo minusy.“ Svou kritiku čističky odpadních vod ve společnosti Energoaqua korunoval slovy: „Česky se tomu říká výroba chaosu a bramboračky.“

Soudkyně Ludmila Gerlová opakovaně vybízela znalce Jiřího Klicperu ke stručnosti, což však mělo vždy jen omezený vliv. V závěrečné fázi jeho takřka sedmihodinové prezentace se na soudním znalci už evidentně projevovala únava.

Řekl například, že podle jeho odhadu se havárie stala v Energoaquě kolem poledne 19. září 2020 a tvrdil, že uniklo nejméně sedmatřicet kilogramů kyanidů. Žádné konkrétní v Energoaquě nalezené důkazy tomu přitom nenasvědčují.

Nejbizarnějším momentem jeho úvodního vystoupení byl jeho výrok, že v Energoaquě usnul zaměstnanec a během toho mu „utekl celý kontejner do řeky“. Znalec tvrdil, že je to „někde ve spisu“.

V soudní síni se všichni kolem sebe nevěřícně rozhlíželi, protože nic takového se v Energoaquě nestalo. Jediný takový doložený incident naopak předcházel utajené havárii v Deze, a soudní znalec si tak podle všeho obě události spletl.

Fabulace o mísící zóně: dopustili se policejní vyšetřovatelé vědomého porušení zákona?

Jakkoli zcela nepřesvědčivě působila argumentace znalce Jiřího Klicpery k provozu vlastní čistírny odpadních vod v Energoaquě, úplným fiaskem dle očekávání skončila jeho snaha argumentačně obhájit, že by kyanidy z ní mohly vniknout do řeky, projít bez toho, aniž by jakkoli zasáhly život v řece na dalších více než třech kilometrech členitého říčního toku, a teprve pak vytrávit prakticky veškerý život na následujících čtyřiceti kilometrech toku.

Právě skutečnosti týkající se takzvané mísící zóny — tedy délky toku, na němž se toxická látka plně promísí s vodou v řečišti —, už od počátku otřásají důvěryhodností oficiální verze. A posléze ji díky řadě měření odborníků fakticky vyloučily.

Znalec Jiří Klicpera na místě prováděl dnes již dobře popsaný nechvalně známý pokus s fluoresceinem, při němž sám zjistil, že toxická látka by se s vodou plně promísila již po osmi stech metrech od vstupu do řeky. Do svého posudku pak ale napsal něco jiného.

U soudu se ve své výpovědi navíc odvolával na zprávu Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Ostravě. Jenomže v průběhu líčení vyšlo najevo, že její závěry jsou přesně protichůdné k jeho tvrzením — a možnost, že by havárii způsobila firma Energoaqua explicitně vylučují.

Jiří Klicpera ovšem i u soudu v rozporu se svým vlastním pokusem a dalšími nezvratnými důkazy tvrdil, že voda se nemusela ony tři kilometry promísit. Znovu přitom použil formulaci, že na třech kilometrech nad havárií „ryby mohly utéct“.

O svém pokusu s fluoresceinem u soudu tvrdil zcela v rozporu s videem, že se barvivo drželo při pravém břehu. Tvrdil, že zelená, která byla na záběrech vidět až u protilehlého břehu, byla prý způsobena mikroorganismy, které tvořily „chlorofylové čáry“. A prohlašoval také, že na jeho pokus neměla vliv okolnost, že jej prováděl za dvojnásobného průtoku.

V rámci čtvrtečního líčení soudkyně Ludmila Gerlová promítla znalci Jiřímu Klicperovi video, které jasně dokládá, že barvivo se promísilo v celé šíři toku již po osmi stech metrech. Jiří Klicpera na videu nepřesně říká, že se jedná o vzdálenost dvanáct set metrů od výpusti z Energoaquy.

V jednací síni ho zástupce rybářů Stanislav Pernický ovšem poučil, že se ve skutečnosti jedná o vzdálenost pouhých osmi set metrů. Když na promítaném videozáznamu Jiří Klicpera sám sebe slyšel, jak říká, že vidí barvivo mísit se do celé šíře toku, obžalovaný Havelka polohlasem utrousil: „Je hotovo.“

Znalec Klicpera se ovšem nenechal předváděným důkazem o svém vlastním podvodu vyvést z míry. V soudní síni tvrdil, že video vidí poprvé. Tvrdil, že z břehu bylo barvivo špatně vidět a že obraz zkreslují ony „chlorofylové čáry“. Prohlásil, že rozhodující jsou záběry z dronu, které měl Policie ČR k dispozici a na kterých se dle jeho slov podařilo zkreslení „chlorofylových čar“ odfiltrovat barevnou úpravou.

↗

Jiří Klipcera měl sám původně svou vlastní fotografii dokumentující, jak se barvivo rozmísilo po celé šíři toku, na svém facebookovém profilu. Ale posléze ji smazal. Foto Facebook Jiří Klicpera

V dalších konfrontacích s obhájcem Jiřím Oblukem a obžalovaným Havelkou se tak ukázalo, že znalcem Klicperou zřejmě manipulovali policejní vyšetřovatelé. Jednak se ukázalo, že dle Klicperova tvrzení mu Policie neposkytla úplné znění zprávy Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Ostravě, ale jen zavádějící část, a jednak mu dala barevně retušované záběry z pokusu s fluoresceinem.

Z uvedené studie v soudní síni citoval obžalovaný jednatel Energoaquy Oldřich Havelka. V jejich závěrech se píše, že plné smísení kyanidů z Energoaquy s vodou v řece by muselo nastat nejdále čtrnáct set metrů, ale spíše již osm set metrů od výpusti. A naopak studie obsahuje i vyjádření k mísící zóně vztažené k výpusti z Dezy, které přesně odpovídá místu nálezu prvních mrtvých ryb.

Když jsme se Jiřího Klicpery ptali, zda ví, že studie, na níž se odvolává, vinu Energoaquy vylučuje, odpověděl, že „ho to nezajímá“, že pro něj jsou směrodatné podklady od policie. Na otázku Deníku Referendum, čím si vysvětluje, že nikdo z expertů, kteří se stanovením mísící zóny zabývali, nepřipouští, že by mohla mít tři kilometry, že dokonce i ti, na které se sám odvolává, tvrdí opak, soudní znalec Jiří Klicpera odpověděl: „No to já nevím.“

Když obhájce Energoaquy Jiří Obluk v dalším dotazování dovedl Jiřího Klicperu k přiznání, že se záznamem z jeho pokusu manipulovala policie, Klicpera tvrdil, že „to nebylo na jeho pokyn“ a že „on barevně upravovat video neumí“. Obhájce Obluk požádal soudkyni Ludmilu Gerlovou, aby od policie barevně neupravenou verzi videa vyžádala. Každopádně takto vzniklo mimořádně závažné podezření, že se policejní vyšetřovatelé dopustili vědomého porušení zákona.

Osobní útoky na oponenty a udání Babiše

S vachrlatými argumenty soudního znalce ostře kontrastovaly jeho ostré výroky na adresu jeho oponentů, kteří kritizují jeho znaleckou zprávu či jeho vystupování. K výzkumné zprávě, která obsahuje závěry o mísící zóně v rozporu s tím, čeho se dovolává, novinářům také řekl, že „posudek je irelevantní“, protože Přemysl Soldán má údajně znaleckou odbornost na jiná témata a „pracuje pro Energoaquu“.

Hned v úvodu svého vystoupení urážel rybáře ke znatelnému pohoršení jejich zástupce Stanislava Pernického: „Kdyby to byli skuteční rybáři, a ne chytači ryb, všimli by si, že otrávené ryby mají třešňově zbarvené žábry,“ řekl Klicpera. V realitě je to ovšem tak, že žádné ryby s třešňově zbarvenými žábry nikdo v řece neviděl, neboť v řece nebyly. A jako zdaleka nejpravděpodobnější varianta se jeví, že fotografie, jež tvoří součást spisu, byly buď barevně upravené, anebo se jedná o podvrh.

Na adresu profesora Jakuba Hrušky, který jako jeden z řady expertů doložil, že mísící zóna pro výpusť z Energoaquy končí několik kilometrů nad prvním nálezem mrtvých ryb, znalec Klicpera pronesl, že jen „osolil řeku“ a že „je mimo“. Podle Jiřího Klicpery prý profesor Hruška vodě vůbec nerozumí, „rozumí jen kůrovci na Šumavě“.

Když měl Jiří Klicpera reagovat na oponentní posudek trojice profesorů Ivana Holoubka, Jakuba Hrušky a Blahoslava Maršálka, vedl svá tvrzení opět čistě ad hominem. Ani jedním slovem se nepřel s jejich tvrzeními, ale prohlašoval, že ani jeden z nich věci nerozumí.

Profesor Holoubek prý „neví nic o vodě“, profesor Maršálek je prý jen „expert na sinice“, a profesor Hruška je prý „expert na lesní tůně“. Svou odpověď uzavřel prohlášením: „Jak vidíte, člověk se nesmí nechat splést tím, že se někdo ohání profesorským titulem.“

Znalec Klicpera se také pokoušel zesměšňovat všechny, kteří tvrdili, že v řece cítili chlór. Před soudem přitom takto vypovědělo nejméně deset lidí, rybářů, představitelů samosprávy i jedna pracovnice Povodí Moravy.

Znalec Klicpera prohlásil, že kdyby tam bylo takové množství, které by bylo cítit, nemohl by v řece být kyanid. Jenomže to právě odpovídá skutečnosti, že ryby příznaky otravy kyanidem nejevily a skutečnou příčinou katastrofy tak bylo nejspíše něco jiného — s největší pravděpodobností špatná sanace utajené havárie na kaustifikační jednotce v Deze, o které pracovníci Babišovy chemičky před soudem rutinně lžou.

Ostatně Přemysl Soldán ve svém oponentní posudku říká, že Klicpera vyloučil Dezu s nesprávnými argumenty. O expertech Ivanu Holoubkovi a Přemyslu Soldánovi, znalec Klicpera v jedné z přestávek také prohlásil, že „otočili“. Jejich posudky si totiž zadala ke zpracování Česká inspekce životního prostředí, ale pak je odmítla převzít. Podle obhajoby zřejmě proto, že jejich závěry vylučovaly možnou vinu Energoaquy.

Znalec Klicpera si také posteskl, jak se mu místní lidé u řeky pošklebovali, když tam přijel pokusit se opakovat experiment s mísící zónou, o jehož výsledku měl sám evidentně pochybnosti. „Připadal jsem si, jako když jsem měl covida a také jsem nemohl pracovat,“ postěžoval si.

A pak v rámci jedné z mnoha svých odboček začal vyprávět, že právě když ležel s covidem, poslouchal v televizi poslanecké interpelace a někdo se tam ptal premiéra na Bečvu: „A premiér Babiš mu odpověděl: ‚Vyšetřování se zadrhlo, protože znalec má covida.‘ No jak to mohl vědět, nevím.“ Takto Klicpera bezděčně prozradil, že majitel Dezy měl zcela nestandardní přístup k informacím z vyšetřování.

Konfrontace o přestávkách: mlčení a provinilý úsměv

V protikladu s často sebevědomým a osobně útočným vystupováním znalce v soudní síni bylo jeho chování o přestávkách na chodbě. Zde byl vystaven dotazům novinářům či neformálním konverzacím s obžalovaným Oldřichem Havelkou a zástupcem poškozených Stanislavem Pernickým.

Když například hned v první pauze v rozhovoru s novináři sebevědomě tvrdil, že Energoaqua „provozovala kyanidové jímky nelegálně“, okolo procházející Havelka utrousil: „Ale vždyť na to máme povolení, je založeno ve spisu...“ Znalec Klicpera ihned očividně znejistěl a rychle stočil řeč k podle něj „zkaženému vodnímu zákonu“.

↗

V jednom z neformálních rozhovorů před televizními kamerami a mikrofony novinářů na chodbě znalec Jiří Klicpera (vlevo) obžalovanému Oldřichu Havelkovi připomněl, což opakuje často a rád, že v oboru pracuje „už padesát let“. Havelka mu na to odvětil: „Tak to už jste možná maličko za zenitem, ne?“ Foto Jakub Patočka, DR

Snad s ještě větší převahou ale soudního znalce o přestávkách „školil“ zástupce rybářů Stanislav Pernický. Důrazně mu vysvětlil, že desítky rybářů, kteří byli mezi hynoucími rybami v řece, nejsou žádní nevzdělaní hlupáci. Nikdo z nich žádné třešňově zbarvené žábry neviděl, protože ryby je zkrátka neměly. V několika replikách poukázal také na pošetilost znalcových představ o tom, jak to na místě během havárie vypadalo.

Nakonec Pernický Klicperovi řekl ostře: „A s těmi chytači ryb jste to přehnal!“ Jiří Klicpera se zmohl jen na provinilý úsměv.

↗

Stanislav Pernický Klicperovi: „A s těmi chytači ryb jste to přehnal!“ V pozadí senátorka Jitka Seitlová, která celý první den soudnímu líčení přihlížela. Foto Jakub Patočka, DR

Nepřesvědčivé odpovědi na otázky soudkyně: „To mi tak dali z ‚laborky‘.“

Soudkyně Ludmila Gerlová se svým dotazování začala až ve středu ve čtyři hodiny odpoledne. Vyplnilo pak i většinu čtvrtečního programu. Soudkyně působila celkově mimořádně dobře připravená — o to více s jejími otázkami kontrastovaly výstřední a vágní znalcovy odpovědi.

Soudkyně hned v úvodu znalci připomněla, že podle jeho vlastní předběžné zprávy průběh havárie nenasvědčoval kyanidům a ani Energoaquě kvůli vzdálenosti. Ptala se, čím to, že změnil názor. Klicpera tvrdil, že dostal „záběry dokumentující třešňové zbarvení žáber z Olomouce“. A k Energoaquě prý „poukázalo měření mísící zóny“. Ve skutečnosti je to přitom přesně naopak.

Soudkyně se znalce také ptala, jak dospěl k tomu, že množství celkových kyanidů odpovídalo kyanidům toxickým. Klicpera na to odpovídal tak, že „na to je taková analytická metoda“, že „to bude v posudku napsaný“ nebo že mu „to tak dali z ‚laborky‘“.

Nejméně dvakrát se během dotazování soudkyně stalo, že znalec na otázku zareagoval jásavým „No to je právě ono!“, avšak vzápětí se ukázalo, že dotaz pochopil přesně naopak, než byl míněn. Týkalo se to odbourávání kyanidů slunečním zářením či působení kyanidů na kůži.

Když se ho soudkyně ptala, jak přišel na to, že v případě Energoaquy se nejednalo o bodové znečištění, ale mělo jít o vypouštění většího objemu množství kyanidů postupně, znalec Klicpera jí odpověděl dotazem, kde se v textu jeho posudku taková věc píše. Nakonec vstal státní zástupce Jiří Sachr a šel mu to ukázat.

Čtvrteční pokračovaní výslechu znalce soudkyně zahájila dotazem: „Vy jste ve svém posudku uvedl celou řadu kritických věcí na adresu Energoaquy, můžete říct, které z nich mají podle vás přímou souvislost s havárií?“ Znalec Klicpera svou obšírnou odpověď zahájil i zakončil poukazem na změnu ve využívání lagun, které by podle něj hypotetický únik zachytily.

Jeho odpověď trvala dvacet minut a dostal se v ní mimo jiné k tomu, že systém ISO „fakticky založil“ car Petr I. Když domluvil, soudkyně ho napomenula, ať odpovídá stručně a přesně na to, nač je tázán.

Soudkyně se ho ptala, kde společnost Energoaqua mohla nashromáždit 37,5 kg kyanidu, kterých podle něj bylo zapotřebí k otravě řeky. Klicpera tvrdil, že to „mohlo“ být v lázni, že to „mohlo“ projít mimo jímky, že to „mohli“ přečerpat někam jinam.

Tvrdil, že zdroje kyanidu byly v areálu na různých místech a sváděly se do čerpací stanice. Soudkyně se ho na základě toho zeptala, zda to zjistil, nebo zda je to domněnka. Svůj dotaz opakovala celkem pětkrát a znalec odpovídal vyhýbavě, aby nemusel přiznat, že o tom žádný doklad nemá.

Nakonec řekl, že „jinudy to téct nemohlo“. O záznamech z Energoaquy, které to vylučují, znalec prohlásil, že „byly cinknutý“. To je ovšem tvrzení, pro něž nejsou žádné doklady a zástupci společnosti je na místě několikrát kategoricky odmítli.

Soudkyně se znalce Klicpery také ptala, zda kontroloval správnost tabulky s měřeními, která dostal od policejního orgánu. Znalec Klicpera na to odpověděl slovy: „Když se podíváte, kolik je tam čísel, tak to nešlo, to bych s tím strávil ještě další rok.“

Soudkyně si ho nato zavolala k sobě, zda viděl ještě další tabulku, která je ve spisu. Klicpera říkal, že asi ne. Soudkyně se ho pak ptala, zda ve své tabulce upravoval čísla — patrně tedy nalezla mezi údaji policie a v jeho posudku rozdíly. Klicpera řekl, že nic neupravoval.

Soudkyně svými otázkami dokonce usvědčila znalce, že má o fungování čističky v Energoaquě jen vágní povědomí. Když Jiří Klicpera v jedné odpovědi řekl, že „usazovací“ a „dosazovací“ nádrže jsou prakticky totéž, soudkyně mu namítla, že jsou ve schématu rozlišeny...

Soudkyně Gerlová často znalce Klicperu také zaskočila poukazem na nějaké tvrzení v jeho posudku, které doprovodila prostým dotazem: „Jak jste na to přišel?“ Klicperovy odpovědi byly zpravidla zakřiknuté, vyhýbavé, vágní. Jednou bez bližšího vysvětlení pronesl: „Myslím, že na to přišli ti Brňáci.“ Jindy vyšlo najevo, že metodou, kterou použil pro podporu kategorického tvrzení, byl „odhad“.

V rámci dotazování soudkyně proběhla i následující konverzace: „Znáte znalecký posudek Barchánka?“ Odpověď znalce Klicpery: „Barchánka znám, to je slušný znalec.“ Soudkyně: „Ptám se vás na jeho posudek konkrétně k této kauze, který je s vaším v rozporu.“ Klicpera: „Myslím, že mezi námi není vážný rozpor.“

Soudkyně Ludmila Gerlová se také ptala na svědectví rybáře Foltána, který v místě při pravém břehu, kudy měl procházet jed, měl po celou dobu až na asi patnáct minut nástražní rybky. Je to svědectví, které také verzi obžaloby vylučuje. Klicpera na to řekl, že o daném svědectví neví a nepokládá je za věrohodné.

Státní zástupce Jiří Sachr, který v celém případu vystupuje s křiklavou podjatostí, naopak soudnímu znalci kladl otázky se zřejmou snahou o vstřícnost. Když si na úvod v odpovědi na svůj dotaz vyslechl, kde všude Jiří Klicpera v minulosti působil, oglosoval to větou: „Je vidět, že zkušenosti máte.“

Celý blok dotazů státního zástupce postupoval podle jednotného mustru. Státní zástupce Sachr položil neškodnou či z hlediska případu zcela zbytečnou otázku a znalec Klicpera mu na ni radostně odpověděl, často s řadou zbytečných detailů a odboček. Státní zástupce Sachr na to vždy řekl „m-h“ a položil další benigní dotaz.

Znalcova neschopnost odpovídat obžalovanému: „kdo si to má po třech letech pamatovat“

K dotazům obžalovaného Oldřicha Havelky líčení takto dospělo až ve čtvrtek v půl čtvrté odpoledne. Zbývala tedy necelá hodina a půl a už bylo jasné, že se znalec Klicpera bude muset do soudní síně ještě vrátit.

Jednatel společnosti Energoaqua Oldřich Havelka se na úvod znalce zeptal, zda někdy prověřoval podklady, které dostal od Policie ČR. Jiří Klicpera řekl, že nemá žádný důvod podklady od ní kontrolovat. Ale poznamenal, že občas se mu něco nezdá, tak volá do laboratoře. Tentokrát prý volal opakovaně do Frenštátu do laboratoře hasičů, ale nikdy nedostal odpověď.

Podstatnou část úvodu Havelkova dotazování pak tvořil spor o měření chrómu frenštátskou laboratoří. Právě z výskytu stopy šestimocného chrómu indikovaného frenštátskou laboratoří jak Klicpera, tak znalci z třeboňského výzkumného ústavu totiž vyvozují, že kyanidy v řece měly pocházet z Energoaquy.

K tématu před soudem již v únoru velmi nepřesvědčivě mluvila pracovnice frenštátské laboratoře Kateřina Rogovská. Jednatel Havelka na její výpověď tehdy reagoval tím, že soudu přeloží důkazy o tom, že ve své výpovědi nemluvila pravdu. Energoaqua dokládá, že laboratoř se v analýze dopustila záměny šestimocného a celkového chrómu.

Je to zdánlivý detail, ale přitom zásadní, protože bortí další z podpěr, na nichž je celkově zcela chatrná žaloba postavena. Znalec Klicpera, ale ke zřejmému omylu frenštátské laboratoře prostě řekl, že „by to bral jako šestimocný“, že má za to, že to tak ve Frenštátě mysleli.

Oldřich Havelka se dále Jiřího Klicpery zeptal, jak dlouhá byla podle něj celá vlna, kde měla být překročena norma kyanidu. Klicpera nejprve řekl, že to „bude muset chvíli hledat“, protože „mu klade tak konkrétní otázky“ a „kdo si to má po třech letech pamatovat“. Pak četl bez zřejmé souvislosti s dotazem nějaká čísla z tabulek ve spisu. A teprve po pěti minutách Havelkovi odpověděl, že mu na jeho otázku schopen odpovědět není.

Jednatel Energoaquy Oldřich Havelka dále citoval Klicperovo tvrzení, že krajský úřad nevěděl, s čím se v Energoaquě nakládá. A žádal ho, aby přečetl pasáž ze spisu, která to vyvrací.

Soudkyně jej však zde — a bohužel ještě několikrát — dost necitlivě přerušila, protože jeho způsob dotazování neodpovídal formálním pravidlům řízení před soudem. Podobně necitlivě během líčení přerušovala i zástupce rybářů Pernického. Advokát obžalovaných Obluk se proti tomu posléze ohradil a požádal soudkyni o větší toleranci.

Jednatel Energoaquy Oldřich Havelka se pak znalce Klicpery ptal, zda ví, kolik se v první den havárie odebralo vzorků. Klicpera odpověděl, že to neví. Havelka tedy pokračoval: „Připustíme-li, že jich bylo třináct, bylo to dost?“ Klicpera mu sebevědomě odpověděl, že nezáleží na množství, ale na kvalitě.

Havelka se tedy ptal, zda je důležité pro stanovení zdroje otravy, že se vzorky odebíraly jen po proudu od havárie, ale nikoli proti proudu. Klicpera na to řekl, že Česká inspekce životního prostředí jinak vzorky odebírat nemohla kvůli regionální působnosti. Nový ředitel inspekce Petr Bejček přitom už v mezičase právě nedostatečné odebírání vzorků označil za jedno ze selhání inspekce během havárie.

Oldřich Havelka se nedostal k položení ani čtvrtiny svých otázek, když muselo být líčení odročeno. Právě jeho dotazy bude tedy soud v polovině srpna pokračovat.

Reakce obžalované Energoaquy: chystá se trestní oznámení?

Obžalovaná společnost Energoaqua bude na vystoupení znalce Klicpery v úplnosti reagovat až po srpnovém dokončení jeho výslechu. Už během prvních dvou dní ale dala své příkře odmítavé stanovisko jasně najevo.

Hned první den advokát Energoaquy Jiří Obluk navrhl tři nové důkazy: neupravený policejní záznam z dronu, načtení zprávy Výzkumného ústavu vodohospodářského v Ostravě o mísící zóně, na kterou se znalec Klicpera odvolává v rozporu s jejími závěry, a výslech certifikačních autorit ISO, protože znalec tvrdil, že společnost Energoaqua si certifikáty „koupila“.

Zástupce Energoaquy Vladmír Kůrka, který v soudní síni byl jen ve středu ve svém vystoupení celé Klicperovo znalecké svědectví kategoricky odmítl jako nepravdivé. Uvedl přitom řadu konkrétních bodů a odkázal na písemné vyjádření, které společnost soudu dodá — mimo jiné poukázal na několik zjevných faktických omylů znalce, který například neví ani to, že účel užívání lagun podobně jako Energoaqua změnila i Deza.

Zástupci společnosti odmítli i tvrzení Jiřího Klicpery, podle níž odmítali poskytnout součinnost. Ve skutečnosti byl podle nich ve společnosti po celý jeden rok ve firmě vyhrazen zaměstnanec, který měl jediný úkol — zpracovávat policií vyžadované podklady.

V samém závěru čtvrtečního programu se soudkyně Gerlová ještě jednou znalce Klicpery zeptala, zda lze říct, co přesně se v den havárie na provozu Energoaquy dělo. Znalec Klicpera ji odpověděl, že by se to dalo zjistit, kdyby Energoaqua lépe spolupracovala, ale otázkou podle něj prý také je, zda data, která firma udává, nemohl někdo pozměnit.

Na to si vzal slovo zjevně rozezlený advokát Energoaquy Jiří Obluk a rezolutně prohlásil, že na otázku soudkyně jasně odpovídá znalecký posudek Přemysla Soldána, který je uložen ve spisu a „na litr přesně popisuje, jak putovaly vody v čistírně odpadních vod v Energoaquě do 17. do 20. září 2020“. A žádá soudkyni, aby stanovila jiného znalce, než je Klicpera, který před soudem uvádí „nepravdivá fakta“.

Státní zástupce Jiří Sachr na dotaz Deníku Referendum odpověděl, že nevidí důvod k podání podnětu, aby byl Jiří Klicpera zbaven oprávnění výkonu profese soudního znalce. Advokát Jiří Obluk DR naopak sdělil, že svému klientovi doporučí, aby na soudního znalce podal trestní oznámení.