Vláda chce zdanit digitální korporace. Počkejme na EU, říkají kritici

Pondělní jednání vlády posvětilo návrh ministerstva financí na zavedení digitální daně směřované především vůči gigantům internetové ekonomiky. Česká republika se rozhodla nečekat na chystané mezinárodní opatření a jedná na vlastní pěst.

(jk)

20.11.2019 11:33

Schillerova1

Alena Schillerová na nové dani trvá navzdory kritice Pirátů. Foto ÚV ČR

Související

Vláda v pondělí schválila návrh digitální daně, která zřejmě od příštího července dopadne na digitální korporace i platformy virtuální ekonomiky. Předloha ministerstva financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) má narovnat podmínky českých firem typu Seznamu a nadnárodních gigantů, jako je Google či Facebook, které dosahují obratu přes 750 milionů euro globálně a přes sto milionů korun místně. Kritici poukazují na to, že by vláda měla raději počkat na chystanou mezinárodní úpravu a nejednat na vlastní pěst.

„Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala ostatním firmám, což je nefér. Dlouhodobě podporujeme nalezení společného mezinárodního řešení. Jednání na úrovni EU a OECD však bohužel ještě nějakou dobu potrvají. Protože nemůžeme dál vyčkávat, přicházíme s vlastní úpravou,“ uvedla Schillerová.

Aby se česká novela nepřekrývala s očekávanou globální daní, počítá se s jejím časovým omezením. Poslední sedmiprocentní daň z obratu mají korporace zaplatit za rok 2024.

Nová povinnost se dotkne společností provozujících cílenou internetovou reklamu, využívajících „mnohostranná digitální rozhraní“ (tedy i sociálních sítě či ekonomické platformy typu taxislužby Uber), jakož i obchodujících s daty uživatelů. Zdanění jednotlivých služeb se má odvíjet od toho, zda dosahují určitého rozsahu.

Digitální rozhraní daň zatíží, pokud na něm působí více než 200 tisíc uživatelských účtů. Mez obratu pro zdanění cílené reklamy a obchodu s uživatelskými daty činí pět milionů korun.

Poměrně široká definice daněných právnických osob ovšem znamená, že mezi ně mohou spadat i firmy, na něž ministerstvo necílí. Podle analýzy opozičních Pirátů je možné, že daň zasáhne i české společnosti, které se na rozdíl od některých digitálních gigantů nesnaží povinným odvodům vyhýbat.

Sedmiprocentní daň z obratu je v mezinárodním srovnání poměrně vysoká. „V ostatních zemích, které národní legislativou digitální daně zavádějí, se sazba pohybuje zpravidla mezi třemi a pěti procenty. Podle našich propočtů by navržená výše mohla pro některé společnosti znamenat ekvivalent i více než třiceti procent daně z příjmů,“ vysvětlil pirátský poslanec Tomáš Martínek. Novelu by ráda zmírnila i Hospodářská komora.

Ministerstvo financí ovšem návrhy na snížení daně v připomínkovém řízení předlohy odmítlo s tím, že „sazba daně je výsledkem politického rozhodnutí na úrovni koaliční rady“. Pokud novela vejde v platnost, má ještě příští rok státnímu rozpočtu přinést dvě miliardy korun. Rezort uvádí, že v dalších letech počítá s nárůstem sumy na pět miliard.

Ministerstvo ovšem přijalo doporučení odborníků a z novely vyloučilo společnosti, pro něž je digitální podnikání pouze okrajovou činností. „Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ řekla Schillerová.

Nejlepší by bylo mezinárodní řešení, chybí ale shoda
Za snad největší problém pokládají kritici to, že Česká republika chce danit digitální trh nezávisle na zbytku světa. Poukazují na to, že když vláda nepočká na ostatní země sdružené v OECD a především na Spojené státy americké, kde řada digitálních korporací sídlí, vystavuje se riziku diplomatických a celních rozmíšek s Washingtonem.

Internetoví giganti navíc mohou daň pokládat za diskriminaci a nelze vyloučit, že se jí pokusí vyhýbat. „Faktické směřování na subjekty, které v České republice mají pouze omezené aktivity a majetek (…) podstatným způsobem snižuje spravovatelnost daně a její vymahatelnost,“ vytýká ministerstvu Komora daňových poradců. Předlohu v připomínkovém řízení zkritizovala i za to, že se příliš podobá dani z příjmu a není dostatečně vyargumentovaná.

Mezinárodní debatu o digitální dani komplikuje odpor zemí s volnější daňovou politikou, jako je Irsko. Evropská unie proto zvažuje, že pokud svět v nejbližší době nedospěje k dohodě, zavede opatření sama.

Unijní koncepce daně známá pod zkratkou DST je principiálně podobná české vládní předloze, počítá ovšem s pouze tříprocentním odvodem. Korporace by daně na rozdíl od stávajícího nastavení platily přímo v zemích, kde vznikají dané příjmy.

Proces se během letoška zastavil kvůli tomu, že změna evropské daňové legislativy vyžaduje jednomyslný souhlas celé unie. Evropská komise se sice pokusila úpravu protlačit skrze změnu hlasovacího kvóra z konsensu na kvalifikovanou většinu, narazila ale na nesouhlas řady států včetně Visegrádské čtyřky.

Ta chce digitální daň zavádět na vlastní pěst. V postoji k evropské úpravě není Visegrád navzdory dřívější podpůrné deklaraci jednotný.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.