Piráti chtějí bránit daňovým únikům Googlu či Facebooku digitální daní

Za největší problém z hlediska daňových úniků označují Piráti internetové giganty. Strana chce bojovat s daňovými úniky zavedením digitální daně v celé unii či změnou legislativy o veřejných zakázkách. Zároveň navrhuje snížit zdanění práce.

(pd)

18.04.2019 12:30

Mikul_

„Abychom pouze nepřitahovali šrouby, předkládáme i zvýšení základních slev na poplatníka o pět tisíc korun ročně," říká pirátský místopředseda Rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík. Foto FB Mikuláš Ferjenčík

Piráti představili konkrétní kroky, které mají firmám znesnadnit daňové úniky. Zásadními opatřeními v boji s daňovými ráji jsou podle nich zavedení daně z digitálních služeb, změny v daňových výjimkách a změny v legislativě o veřejných zakázkách a rejstříku koncových vlastníků. Kromě toho do konce týdne předloží návrh na zvýšení slevy na jednoho daňového poplatníka na třicet tisíc korun. „Primární je pro nás snížit zdanění práce,“ uvedl pirátský místopředseda Rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík.

Podle lídra pirátské kandidátky do Evropského parlamentu Marcela Kolaji představují největší problém digitální korporace jako Google nebo Facebook. „Google má v České republice miliony uživatelů a na daních odvádí řádově miliony korun – zatímco Seznam vloni zaplatil zhruba čtvrt miliardy. Kde firma podniká, tam má také platit,“ zdůraznil Kolaja. Piráti proto požadují zavedení daně z digitálních služeb – a to na úrovni celé Evropské unie. Zároveň budou v Evropském parlamentu iniciovat vytvoření výboru TAX4, který by se problematikou zabýval.

„Až tři procenta z veřejných zakázek tečou do Švýcarska, na Bermudy či na Kajmanské ostrovy. Evropská unie přitom disponuje seznamem zemí, které v otázkách daní nespolupracují a v nichž společnosti daně z příjmu neplatí či zde zakrývají své skutečné vlastníky. Jsem přesvědčen, že takové společnosti by neměly být financovány z veřejných zakázek,“ uvedl dále poslanec Jan Lipavský s tím, že už v současnosti existuje povinnost zadavatelů veřejných zakázek zjišťovat, kdo je skutečným vlastníkem o zakázku se ucházejících firem – ale neděje se tak. Lipavský proto v této věci interpeloval ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO).

Jak upozornil Ferjenčík, i Česká republika by se v jedné oblasti dala nazvat daňovým rájem. „Pokud prodáte prosperující společnost prostřednictvím prodeje cenných papírů, které představují podíl v této společnosti, z tohoto příjmu neodvedete na daních ani halíř. Dnes je tak v České republice možné, aby někdo koupil firmu, pak ji prodal, vydělal a z příjmu zaplatil přesně nula korun,“ vysvětlil. Tuto daňovou výjimku proto Piráti navrhují zrušit – a již připravený návrh novely zákona o daních z příjmu předloží tento týden. Nechtějí však ohrozit drobné investory - osvobození od daně by podle nich mohlo zůstat zachované do poměrně vysoké hranice dvaceti milionů korun.

Pokud by taková úprava prošla, přinesla by prý státní kase miliardy korun ročně. „Abychom pouze nepřitahovali šrouby, společně s touto změnou předkládáme i zvýšení základních slev na poplatníka o pět tisíc korun ročně na třicet tisíc. Nejvíce zvýšení slevy dopadne na nízkopříjmové občany, považujeme za absurdní, jak velké daně v České republice platí lidé pobírající minimální mzdu,“ tvrdí Ferjenčík s tím, že výše daňové slevy se neměnila deset let.

„Strategie Pirátů je v zásadě správná. V tuto chvíli je však nutné přesvědčit českou vládu aby se aktivně zapojila do mezinárodních iniciativ, které mají za cíl omezit daňové úniky a vyhýbání se daním ze strany firem. Jde především o reportování firemního placení daní po jednotlivých zemích a zavedení jednotného daňového základu firem. Daň za digitální služby by neměla být opomenuta. K tomu je také zapotřebí zlepšit efektivitu finančních úřadů,“ komentuje pro Deník Referendum pirátské návrhy odborník na rozvojovou spolupráci Tomáš Tožička.

V podobném duchu odpověděl Deníku Referendum i David Ondráčka z Transparency International a dodává: „Naše vlády jsou spíše pasivní a čekají, co v této věci přijde z Evropy. Přitom na ekonomiku našeho typu přesouvání zisků a vyhýbání se daní dopadá poměrně tvrdě.“

Jakékoliv změny v daních na úrovni Evropské unie musí odsouhlasit všechny členské státy. Na tom už v minulosti pohořel právě návrh na zavedení jednotného daňového základu firem. „Zavedení jednotného daňového základu podporujeme, nicméně záleží na parametrech. Přikláníme se k tomu, aby šly příjmy národním státům,“ řekl Deníku Referendum Ferjenčík.

V daňových rájích mizí HDP Číny a Spojených států dohromady
Daňové ráje se staly tématem zvláště po roce 2016, kdy novináři získali data o firmách ukrývajících zisky na Panamských ostrovech. Mnohé z nich přitom vlastnily politicky činné osoby – uniklé informace tehdy vedly kupříkladu k rezignaci islandského premiéra.

V prosinci 2017 proto Evropská unie konečně zveřejnila seznam daňových rájů který v současnosti čítá patnáct zemí jako Trinidad a Tobago, Samoa nebo Panenské ostrovy. Na země ze seznamu se však nevztahují žádné sankce – zařazení mezi hříšníky jim pouze ztěžuje mezinárodní obchod a poznamenává jejich pověst. Jak navíc upozornila organizace OxFam, problém evropských daňových rájů unie přehlíží. Mezi země, kam finance českých firem unikají nejčastěji, přitom patří Nizozemsko a Lucembursko – nebo na seznam též nezařazené Spojené státy.

Od roku 2015 objem českých firem zneužívajících daňové ráje klesá – jen za první čtvrtletí roku 2019 se snížil o 259, což je víc než za celý rok 2018, 2017 i 2016. Přesto v zemích s daňovým zvýhodněním nadále sídlí 12 546 českých firem s objemem základního jmění v hodnotě 323 miliard korun. Podle loňské zprávy Tax Justice Network mizí v daňových rájích celosvětově asi pět set bilionů korun ročně. To je hrubý domácí produkt Spojených států amerických a Číny dohromady.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.