Třicet let je ve vývoji společnosti řádně dlouhá doba. Uvažme, že je to pro dnešní dospívající podobná vzdálenost v čase, jako pro naši generaci v roce 1989 byl konec padesátých let.

Deník Referendum existuje po třetinu polistopadové éry. Vznikl v nesouhlasu s převládajícím tónem polistopadového českého novinářství a veřejné debaty, a to hluboko v éře před Babišem, jejíž vznik — či něčeho podobně nechutného — jsme předjímali. Ustavovali jsme se před deseti lety v polemice: s převládajícím obrazem o polistopadovém vývoji, o významu i vyznění jeho klíčových křižovatek i o samu povahu toho, co se v roce 1989 stalo, co jsme tehdy chtěli a v jaké míře to bylo či nebylo naplněno.

Máme za to, že čas nám během oněch deseti let dal ve většině věcí za pravdu. Mnozí z těch, které jsme před deseti let kritizovali jako krátkozraké představitele polistopadového novinářského mainstreamu, dnes spolu s námi představují čile se rozmáhající segment „malých, nezávislých médií“. A teze, které tu razíme deset let, dnes s povytaženým obočím objevuje a obdivuje otevřenější část českého mainstreamu.

Zatímco revoluci roku 1989 a ideály, z nichž vzešla, máme beze zbytku za správné i za dodnes trvající inspiraci, jsme také přesvědčeni, že na naše dnešní problémy se zadělalo již krátce po ní, když jsme dopustili, aby se za pravý cíl listopadového snažení vydával pokus o nastolení „volného trhu bez přívlastků“, namísto původních emancipačních ideálů: svobody, demokracie, samosprávy, humanity.

Vydávat představy Klausovy z řetězu utržené skupiny radikálních neoliberálů za pravé poslání listopadové revoluce, což se dělo v devadesátých letech prakticky všude v českých médiích od Respektu po Českou televizi, byl podvod. Nově vznikající elita v českých zemích jej tolerovala z velké části ze zištných důvodů.

I my sami letos samozřejmě přidáváme a přidáme texty ke kulatému výročí listopadové revoluce. Přesto si myslíme, že má smysl vybrat z dosavadní produkce Deníku Referendum několik textů, které z našeho hlediska vykládají listopad 1989 v perspektivě, o níž si myslíme, že obstála ve zkoušce času lépe než jiné, dodnes převládající, výklady.

1.Petr Pospíchal: Vzpomínky na revoluci

Před pěti lety Petr Pospíchal vydal v DR čtyřdílné vzpomínky přímého účastníka listopadových událostí, který se pohyboval v jejich epicentru. Jako celek se jedná o monumentální dílo a je velmi dobře, že Petra Pospíchala jako jednu z nejváženějších postav nesoucích dědictví československého disentu konečně objevuje i český mainstream.

Ve se svých zde před pěti lety publikovaných vzpomínkách ve čtyřech částech popisuje revoluci od okamžiku zrodu studentskou akcí 17. listopadu do momentu, v němž podle něj už bylo jisto, že revoluce zvítězí. Za něj pokládá pondělí 20. listopadu.