Málo vody v řekách, špatná úroda. Česká republika se potýká s výrazným suchem

Radek Kubala

Podle meteorologů zažila Česká republika rekordně suchý duben. Ten se navíc nejspíše stane předzvěstí celoročního nedostatku vody. Sucho trápí zemědělce, lesníky i vodohospodáře.

Málo sněhu, nedostatečné srážky a měnící se klima jsou podle meteorologů hlavní důvody, proč se na začátku května již čtyři kraje potýkají s drastickým suchem. Podle nedělního měření serveru Intersucho je situace nejhorší v Jihočeském a Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina. Výhledově hrozí rozšíření sucha i na jižní Moravu.

Za poslední tři roky zažila Česká republika extrémy spojené s nedostatkem vody v půdě hned dvakrát. Přesto podle Zdeňka Žaluda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd bude pravděpodobně letošní rok ještě výrazně horší.

„Druhá polovina dubna byla mimořádně teplá. Když se podíváme na poslední čtyři roky, tak v nich podobná situace už v dubnu nenastala. Z tohoto pohledu je půdní vláhy opravdu méně než v předešlých letech,“ řekl Zdeněk Žalud v rozhovoru pro Ihned.

Podle vodohospodářů lze mimořádnou situaci pozorovat na stavu přehrad a řek, které trápí velmi nízký průtok. Alarmující situace je například na Vranovské přehradě, kde je hladina čtyři metry níže než je takzvaná zásobní hladina vody. Nezvykle rychle klesá hladina také u přehrad Žermanice, Těrlicko a Morávka v Moravskoslezském kraji. Přehradní nádrž Šance je na svém historickém minimu pro dané období.

Řeky Olše a Ostravice pramenící v Beskydech mají až o devadesát procent nižší průtok než běžně. Tiskový mluvčí povodí Moravy Petr Chmelař Deníku Referendum sdělil, že s nedostatkem vody se potýkají také řeky jižní Moravy a Zlínska.

„Na hranici sucha se dostaly Rožnovská a Vsetínská Bečva, Dyje v Podhradí nebo Svitava v Bílovicích nad Svitavou. Na ostatních tocích jsou hladiny podprůměrné. Nízké množství vody představuje zásadní problém pro obyvatele, zemědělce i průmysl. Všichni jsou totiž závislí na dodávkách vody. Velmi nepříznivě se sucho projevuje také na životě všech vodních živočichů, jelikož vysychají tůňky,“ řekl Petr Chmelař.

Sucho způsobuje významné škody i v zemědělství, nedostatek vody na začátku vegetačního období komplikuje podmínky pro pěstování zeleniny, řepky či obilovin. Kvůli nedostatku vláhy jsou v katastrofálním stavu také lesy. Podle meteorologů by se situace v příštích týdnech neměla výrazně zlepšit.

Ministerstvo zemědělství v polovině dubna odškodnilo zemědělce dvěma miliardami korun za loňské ztráty. Letošní škody by však podle předpokladů měly být ještě větší.

Jak zadržet vodu v půdě

Ministerstvo životního prostředí se podle svých slov problémem intenzivně zabývá a podporuje zadržování vody v krajině. Například připravuje novelu vodního zákona, která počítá s novými pravidly pro řešení krizových situací v období nedostatku vody.

„V loňském roce jsme schválili Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Ze Státního fondu životního prostředí jsme za poslední čtyři roky uvolnili osm miliard korun, nově přidáváme z Národního programu životního prostředí dalších šest a půl miliardy. Peníze jsou určené na výstavbu vodovodních sítí, čističek odpadních vod, mokřadů, tůní či rybníků,“ řekl Deníku Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Marek Čihák.

Podle tiskového odboru ministerstva zemědělství „od roku 2014 působí mezirezortní komise, která nedávno představila Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky, která s konkrétními opatřeními na ochranu půdy před erozí, zvýšení organické hmoty v půdě nebo podporu ekologického zemědělství počítá“.

Experti na problematiku vodní správy však upozorňují, že vláda prostřednictvím ministerstva zemědělství počítá ve svých plánech také s výstavbou několika přehrad, čímž vychází vstříc zástupcům stavebních firem.

„Největší zásobárnou vody nejsou vodní nádrže, ani řeky či rybníky, ale pokud by to správně fungovalo, byly by to nivy a zemědělská půda. Pokud chceme bojovat proti suchu, musíme změnit zemědělské postupy. Přestat používat pesticidy, obnovit půdní život a biodiverzitu. Potřebujeme dlouhou trávu namísto anglických trávníků, co nejvíce stromů mimo les, keře a travnaté pásy,“ řekl Deníku Referendum Jiří Malík z organizace Živá voda.

Ekologické organizace upozorňují, že jednou z příčin sucha jsou také změny klimatu. Proto by dlouhodobým řešením mělo být i ukončení závislosti České republiky na fosilních palivech. „Vláda by měla přestat s dotováním uhelných zdrojů a ukončit zbytečné pálení uhlí v zastaralých elektrárnách. Obce by měly dostat nástroje a možnosti rozumně regulovat dopravu,“ uvedl v tiskové zprávě programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.