Koncem července schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncepci ochrany před suchem. Připravila ji společně ministerstva zemědělství a životního prostředí a počítá kromě jiného s řadou opatření, která mají posílit schopnost krajiny zadržovat vodu. Podle Bohuslava Sobotky jsou několikamiliardové investice nezbytné, pokud chceme, aby Česká republika očekávaná období s podprůměrným množstvím srážek zvládla.

Neziskové organizace přijetí koncepce vítají, upozorňují ale, že pomíjí některé důležitá témata. A kritizují ministra Mariana Jurečku (KDU-ČSL), protože podle nich podporuje velké zemědělské korporace. Velké půdní bloky jsou podle kritiků koncepce jedním z důvodů dnešního vysychání krajiny. Podle Diakonie Československé církve evangelické se konkrétní opatření, která je potřeba přijmout, týkají především krajů a obcí. Na informování obcí, občanů i zemědělců ale klade koncepce malý důraz. Úplně opomíjí iniciativy a spolky občanské společnosti, které vyvíjejí právě důležitou osvětovou činnost.

„Je třeba vytvořit pracovní skupiny, které budou připraveny v případě ohrožení jednat. Obce je nutné informovat o možných nástrojích. O tom, co mohou dělat například v oblasti agrolesnických technik, se musejí dozvědět i zemědělci, adaptace na klimatickou změnu by se měla začít vyučovat na zemědělských fakultách. Sucho nebo přívalové deště znamenají výzvu v oblasti řízení a síťování mezi hasiči, zdravotníky, obcemi, obyvateli i úředníky. O celém problému by se mělo více mluvit,“ uvedl pro Deník Referendum Tomáš Tožička, ředitel Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE.

Největší půdní bloky v EU. Kvůli korporacím

Koncepce se nejvíce věnuje zadržování vody v krajině. Podle Diakonie ale opomíjí problém velkých půdních bloků vlastněných zemědělských korporacemi. Česká krajina je přitom rozdělena do největších půdních bloků v Evropské unii a velikost půdních bloků je zásadním problémem pro zrychlený odtok vody z území.

Na špatný vliv zemědělských velkopodniků upozorňují i Zelení. „Ministr Jurečka jde od začátku svého působení na ruku velkým podnikatelům v čele s Andrejem Babišem. Zatímco v zahraničí se skrze dotace podporují menší farmáři, u nás se peníze sypou velkým, aby byli ještě větší. Zemědělské velkopodniky intenzivním zemědělstvím a nevhodnými hospodářskými postupy často půdu zcela zničily a nyní produkci podporují masivním užitím pesticidů, herbicidů a hnojiv,“ píší Zelení.

Hana Konvalinková, lídryně Strany zelených na Vysočině se ve svém hodnocení koncepce upozorňuje i na nejednoznačnost, pokud jde o stavbu nových přehrad. „Přehrady a velká vodní díla,“ říká Konvalinková, „mohou budit zdání velkého opatření na zadržení vody v krajině, pravdou ale může být opak. Přehrady koncentrují vodu v jednom bodě a širší okolí před suchem neochrání. Jsou drahé a jejich výstavba představuje masivní zásah do kulturní krajiny.“

Kratší řeky, sušší půda

Konvalinková upozorňuje, že je potřeba více se soustředit na půdu. Podle dostupných analýz se totiž zadržovací schopnost naší krajiny snížila od roku 1950 o čtyřicet procent. „S přibývajícími betonovými a asfaltovými plochami nebo plochami střech se zvyšuje teplota povrchu. Ten zároveň není schopen zadržet žádnou vodu, všechna srážková voda je z něj naopak rychle odváděna,“ píše politička s tím, že problém představují i vyschlé půdní plochy, nad nimiž se vzduch ohřívá rychleji.

„V krajině se musí obnovit její přirozené „zvlhčovače“ jako mokřady, tůně, lužní lesy, nivní louky nebo malé vodní nádrže,“ upozorňují Zelení a spouštějí proto kampaň „Na sucho se musí od lesa,“ v rámci níž sbírají podpisy pod petici určenou Jurečkovi. Podobná opatření obsahoval už volební program ČSSD z roku 2013: „Zasadíme se o zkvalitnění pohybu a zadržování vody v krajině, a to především prostřednictvím přírodě blízkých opatření, výstavbou a obnovou malých vodních nádrží, rekonstrukcí vodních toků a důslednou ochranou oblastí akumulace spodních vod,“ psalo se v něm.

„Vznik koncepce jakožto části širšího akčního plánu vítáme, rozhodně obsahuje mnoho pozitivních opatření. Důležité je například revitalizovat řeky, které jsou „narovnané“ a dosahují dnes v porovnání s minulostí třeba třetinové délky. Je však otázkou, zda budou kroky skutečně uvedeny do praxe, zda je nesmete Poslanecká sněmovna ze stolu. Ukazuje se, že například ministr zemědělství Jurečka má na problematiku řek odlišné názory než ministerstvo životního prostředí nebo lidé, kteří se otázkou revitalizace řek zabývají,“ upozornil Deník Referendum Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.