Třetina spotřebované vody pochází ze vzdálených zdrojů

Potraviny podraží, varují ekologové. Sucho ohrožuje rýži, kávu, bavlnu i sójové boby, kterými krmíme hospodářská zvířata. Zdražující máslo je jen mediálně atraktivní špičkou ledovce.

(pd)

11.10.2017 15:13

Soya

Sucho ohrožuje sójové boby v Latinské Americe, kterými krmíme dobytek. Ano, dost možná se díky tomu blíží další zdražení másla. Foto Pixabay

Česká ekonomika čerpá dvacet devět procent všech vodních zdrojů ze zahraničí. Většina naší spotřeby vzniká v zahraničí během produkce dovážených výrobků. Kvůli změně klimatu je však většina zdrojů ohrožena suchem. Problém se dotýká hlavně potravin a textilu – například sójových bobů, které se do České republiky dovážejí jako krmivo pro dobytek. Ekologické organizace varují, že sucho na druhé straně planety může v důsledku zdražit živočišné produkty. Podražení hrozí i potravinám pěstovaným v klimaticky zranitelných oblastech, tedy rýži, kávě či bavlně.

„Až příště zase vyletí ceny másla nahoru, možná to bude kvůli suchu v Latinské Americe. Ale to je jen mediálně přitažlivá špička ledovce. Závislost České republiky na vodě ze zahraničí je stejně nebezpečná jako závislost na dovozu fosilních paliv,“ varuje programový ředitel hnutí DUHA Jiří Koželouh.

I proto rozvojové a ekologické organizace jako hnutí DUHA, Greenpeace nebo Glopolis představily společnou publikaci Když klima není prima. Popisují v ní, co musí Česká republika udělat, aby se na změny klimatu připravila a aby s přípravou pomohla i zranitelnějším rozvojovým zemím.

Pivovary příkladem
Publikace uvádí i příklady firem, které ve spolupráci s Water Footprint Network měří svoji vodní stopu a hledají možnosti omezení neefektivní spotřeby. Jedná se třeba o pivovary jako AB InBev či Heineken – včetně pivovaru Krušovice. Jejich opatření se týkají nejen efektivního využívání vody při vaření, ale také udržitelného řetězce: pěstování surovin, nakládání s odpadními vodami a podpory projektů zadržujících vodu v krajině.

V rozvojových zemích publikace doporučuje podporovat opatření pro ochranu polí před stoupající hladinou a využívat pestřejší škálu plodin, nejen plodiny exportní. V České republice ekologové požadují zvýšit plochy ekologického zemědělství využívajícího místní zdroje, nikoliv krmiva z Latinské Ameriky, a zlepšovat ochranu proti erozi půdy. Místo biopaliv první generace by se měly na vhodných místech, třeba zaplavených polích, pěstovat energetické dřeviny.

Organizace se shodují, že stávající státní koncepce boje se suchem nestačí – nezbytná jsou praktická řešení. Ukazuje to příklad dvou stěžejních koncepcí přijatých současnou vládou. Přes přijetí strategie a stanovení konkrétních úkolů pro zadržování vody v krajině hrozí krajině betonové stavby místo přirozených řešení. Bod o ozdravení českých lesů vláda pod tlakem ministerstva zemědělství úplně vypustila. Politika ochrany klimatu kvůli požadavkům ministerstva financí slibuje jen zlomek peněz z potřebného českého podílu na pomoc chudým zemím a financování předpokládá pozdě.

Místo 10 miliard platíme 200 milionů
Organizace doporučují budoucí vládě několik opatření. Chronicky podfinancovanou pomoc rozvojovým zemím by měla zvýšit. V současnosti na ni platíme dvě stě milionů korun ročně. Podle produkce emisí, počtu obyvatel i HDP bychom přitom měli platit deset miliard ročně. Vláda se rozhodla příspěvek navýšit na 1,8 miliard ročně, a to až od roku 2030.

Dále bychom měla odsouhlasit financování konkrétních projektů revitalizace co nejdelších úseků českých řek, které byly přebagrovány na kanály a odvádějí vodu z krajiny příliš rychle.

„Je ale zároveň potřeba posílit soulad primárně nerozvojových politik a praxe s rozvojovými cíli, včetně klimatických. Měli bychom třeba omezit daňové úniky z podnikání nadnárodního byznysu v chudých zemích. Jejich výše je srovnatelná s tím, kolik bohaté země na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc vydávají,“ upozorňuje Pavel Přibyl z Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.

Organizace apelují i na změnu lesního zákona. Zákon by měl umožnit větší výsadbu listnatých stromů a umožnit přeměnu smrkových monokultur v listnaté a smíšené porosty. Zároveň by se měla legislativně omezit holosečná těžba, kterou by měla vystřídat výběrová těžba po jednotlivých stromech. Ekologové pak opakovaně žádají přijetí standardu hospodaření dle certifikátu FSC vyžadujícího šetrnější přístupy.

Stát by měl od elektráren vyžadovat dodržení nových evropských limitů znečištění, zpoplatnit znečištění z domácích kotlů a aut a nastavit motivační prostředí pro rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů energie.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.