Chci přispět X

Kritikové Putina neprorazili ani v novém systému, OBSE poukazuje na podvody

Ruské parlamentní volby probíhaly tentokrát napůl většinově a napůl proporčně s větším zřetelem na regulérnost. Přesto důsledná opozice opět propadla. Znalci upozorňují na přetrvávající nerovnost podmínek i na chyby samotné opozice.

(pjed)

20.09.2016 09:50

A111

Pokles účasti způsobil, že i triumfující Jednotné Rusko dostalo o čytři miliony méně hlasů než v roce 2011. Foto NA, WmC

Ani jeden poslanec v nové Státní dumě – dolní komoře ruského parlamentu – nebude reprezentovat důslednější kritiky Vladimira Putina, respektive režimu, jejž ruský prezident zosobňuje. Odhalují to už oficiální výsledky nedělních voleb. Nejvíce hlasů získalo prokremelské Jednotné Rusko, které bude nyní disponovat čistou ústavní většinou. Mimo ně se dostaly do sněmovny znovu pouze tři strany takzvané prosystémové opozice, jež hlasují v zásadních otázkách vždy s Jednotným Ruskem: národovecky-populistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského, komunisté Gennadije Zjuganova a prorežimně eserské Spravedlivé Rusko vedené Sergejem Mironovem.

Rusové volili poslance tentokrát obnoveným kombinovaným systémem, který je vstřícnější k malým straným, a za většího dohledu na regulérnost hlasování. Polovina poslanců se tak vybírala v jednomandátových obvodech z osobností, byla snížena hranice pro vstup do Dumy, v hlasovacích místnostech mohli pobývat pozorovatelé všech stran a podobně.

Přesto neuspěla žádná z liberálních, zelených či důsledně levicových demokratických stran, jež se vůči Putinovu režimu výrazněji vymezují, a neprosadila se ani žádná z občansko-opozičních osobností.

„Volby nepřinesly žádnou senzaci,“ uvedl k výsledku zpravodajský server Gazera.ru. „Strana moci je opět u moci,“ konstatuje podobně list Kommersant blízký ruským velkopodnikatelům.

Otázka příčin

Téměř všichni pozorovatelé připisují větší či menší část viny za porážku samotné opozici. Změny ve volebním systému schválené po mohutných protestech proti podvodům při posledních volbách v roce 2011 byly dle znalců ruské politiky nepřehlédnutelnou příležitostí. Volební komise připustila k volbám tentokrát čtrnáct stran místo minulých sedmi. Klauzule pro vstup do Dumy byla snížena ze sedmi procent na pět a v některých z jednomandátových obvodů stačilo, aby se opozice dohodla na společném kandidátovi.

Předsedkyní Ústřední volební komise byla navíc už na jaře jmenována Ella Pamfilovová, někdejší ombudsmanka, jež má i v opozičních kruzích dobrou pověst.

Volební systém byl z velké části elektronizován. Většina volebních místnosti byla vybavena nejen kamerami, ale i důsledně průhlednými urnami, plentami a informačními tabulemi, což nebývalo v Rusku v minulosti obecným zvykem. Záznam z kamer byl také přenášen živě na internet. Každá strana, jíž bylo povoleno účastnit se voleb, získala právo mít v každé volební místnosti jednoho pozorovatele.

Opoziční strany se přesto nedokázaly dohodnout byť na omezených kompromisech a rozhodly se soupeřit i mezi sebou. Nejznámější liberální uskupení – Parnas a Jabloko – nasadila navíc na kandidátky členy svého letitého vedení typu Michaila Kasjanova a Grigorije Javlinského, kteří jsou všeobecně buď považováni za zkrachovalé, nebo spojováni s rozvratem v devadesátých letech a na občanských demonstracích se na ně píská.

Žádné z protirežimních uskupení tak nedostalo nakonec ani tři procenta podpory, které by mu zaručovaly státní podporu.

Většina pozorovatelů ovšem zároveň konstatuje, že ani změněná volební pravidla neumožňují stále rovnou politickou soutěž. Důsledná opozice je ve svých projevech systematicky šikanována. Někteří z jejích tribunů byli uvězněni, jiní emigrovali a například Boris Němcov byl na dosud neobjasněnou objednávku zastřelen.

Režim též kontroluje plně většinu významných médií, sankcionuje fungování politických občanských organizací a kupříkladu za nepovolený protest je možno jít v Rusku dnes až na čtrnáct dní do vězení.

Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) konstatovali, že navzdory zlepšením – elektronizace voleb například ztížila někdejší kolotoče, to jest hlasování skupin voličů v několika volebních místnostech za den – provázely i letošní volby četné nesrovnalosti a místy i podvody. Ten nejkurióznější byl zaznamenán dokonce na videu (viz níže), které stalo během pondělka virálem.



Výsledky a důsledky
Čistě fakticky vzato rozhodovali Rusové v neděli především o obsazení 450 poslaneckých křesel. 225 mandátů se volilo ze stranických kandidátek a zbylých 225 – jak už zmíněno – v jednomandátových obvodech zvýhodňujících osobnosti.

Jednotné Rusko přitom získalo 54,18 procenta hlasů a obsadí 343 míst, tedy o 105 více než po minulých volbách. Ostatní strany všechny ztratily: druzí komunisté přišli s 13,35 procenta o 50 křesel a budou mít nově 42 mandátů, třetí kandidáti Žirinovského LDPR ztratili s 13,16 procenta 17 křesel, a budou tak mít 39 mandátů, a Spravedlivé Rusko přišlo s 6,21 procenta o 41 křesel a zbývá mu jich 23.

V Dumě zasedne ještě jeden zástupce velkorusky-národovecké strany Vlast (Rodina), jeden zástupce liberálního prokremelského uskupení založeného oligarchou Prochorovem Občanská platforma a jeden bývalý člen Spravedlivého Ruska jako nestraník.

Velký zisk Jednotného Ruska a ztráty ostatních stran jsou dle analytiků zapříčiněny především ztrátou zájmu Rusů o volby a nechutí k experimentům, respektive pocitem neexistence funkčních alternativ. Účast při letošních volbách byla 47,8 procenta oproti 60,1 procenta při volbách minulých. Výrazný propad v účasti přitom nastal zejména ve velkých městech. Hlasovalo též výrazně méně mladých lidí.

Druhým důvodem triumfu je pak přetrvávající důvěra velké části společnosti v současný režim i jeho argumentaci, že za aktuální zvláště, hospodářské problémy nemůže vláda, ale Spojené státy, jež zmanipulovaly Evropskou unii během ukrajinské války k zavedení sankcí.

Podle pozorovatelů též volby ukázaly, že propad v hospodářství – na němž se vedle sankcí podepsal i pokles cen ropy a plynu – neznamená v ruských podmínkách automaticky pokles podpory pro vládnoucí sílu. Znalci uvádějí, že režim nabídl velmocensky vedenou zahraniční politikou občanům novou legitimitu. Sociologické centrum Levada naměřilo, že v ruské společnosti je dnes nejnižší protestní potenciál za mnoho poledních let.

Aktuální změna složení Dumy by jinak ovlivnit směřování Ruska neměla. Vládu sestavuje v zemi přímo prezident bez ohledu na poměry ve sněmovně a měnit ústavu mohl prorežimní tábor i dříve. Analyticky zajímavý je na výsledcích podle povolebních rozborů snad jen výrazný pokles podpory komunistů. Znalci si jej vysvětlují především postupným vymíráním komunistické voličské základny.

Mnohem významnější volby čekají Rusko v roce 2018, kdy se bude vybírat nový prezident.


Další informace:
The Moscow Times Russian Elections 2016: Kremlin Landslide Confirmed
BBC News Russian election: Big victory for Putin-backed party United Russia
RFE/RL Analysis: Reading Between The Lines Of Russia’s Duma Elections
RT Russia votes in nationwide Election Day: Live Updates
RT 80% of Russians would not join protests – poll shows
The Washington Post Meet the woman who says she’s going to fix Russia’s rigged elections
Trasition On-line Putin’s Party Untroubled Ahead of Duma Polls


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Myslím, že je důležité se zmínit Úterý, 20.Září 2016, 11:55:11

i o tomto:

Prohlášení MZV ČR k ruským parlamentním volbám na Krymu

19.09.2016 / 14:29

V neděli 18. září se v Ruské federaci uskutečnily volby do dolní komory Federálního shromáždění – Státní dumy. Volby se uskutečnily i na Krymu, který byl s hrubým porušením mezinárodního práva odtržen od Ukrajiny a připojen k Rusku.

Česká republika v souladu s politikou Evropské unie neuznala a neuznává nezákonné připojení ukrajinské Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu k Ruské federaci. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky proto pokládá Ruskem zinscenované „parlamentní volby“ na Krymu za nezákonné a jejich výsledky neuznává. Členové ruské Státní dumy „zvolení“ na Krymu nebudou pokládáni za poslance ruského parlamentu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 20.Září 2016, 13:24:10

Je nutno připojit ještě jednu poznámku: ten kombinovaný volební systém, který prosadila opozice a který měl být vlastně ku prospěchu menších stran (protože umožňuje zvolit i jednotlivé osobnosti, pomimo velkých volebních bloků) nakonec ve skutečnosti znamenal fakticky z d v o j e n í mandátů právě pro putinovský blok!

Na rozdíl od německého modelu se totiž ty získané mandáty (přes listinu a přes osobnosti) od sebe v Rusku neodečetly - takže za situace kdy ty menší strany nezískaly mandát ani tím ani oním způsobem, pak došlo k onomu zmíněnému efektu, že mandáty pro ten prokremelský blok byly nakonec fakticky zdvojeny.


------------------------------------------

Jinak ale tyto "volby" ukazují jedno: vytvoření opravdu aktivní, alespoň v zásadě kriticky a racionálně fungující občanské společnosti je opravdu záležitostí pro celé generace. V Rusku prostě neexistuje naprosto žádná tradice, naprosto žádný reálný - historický, kulturní, politický, a tedy ani mentální - základ pro takovouto občanskou společnost v autentickém slova smyslu. Ruská společnost z feudalismu a carského samoděržaví rovnýma nohama skočila přímo do (pseudo)komuinistické totality, s tím samým kultem osobnosti jako za carismu, a s ještě mnohem krutějším pronásledováním každého, kdo projevil snahu a odvahu myslet kriticky, nebo prostě vůbec samostatně.

Jak už řečeno: bude trvat celou řadu generací, nežli se ruská společnost dokáže skutečně, vnitřně zmodernizovat. Alespoň na tu (objektivně nikterak vysokou) úroveň, na které se nachází současná společnost Západu.

Ivo Horák - Praha 3

Pokus o vyjádření společného jmenovatele Úterý, 20.Září 2016, 17:55:32

Myslím, že podporu populistům, autoritářským vůdcům, nebo přímo diktátorům nemůžeme spojovat s nedostatkem vyspělosti nebo modernity v tom či onom státě (národě). S nedostatkem tradice samozřejmě ano. A pak je tu ještě jedna příčina, již dnes vidíme globálně "úřadovat". Poněkud nepolitologicky ji nazvu zamindrákovanost.
Rusko táhne za jeden provaz, aby odčinilo, že "zdřímlo" a ztratilo říši "v dědictví mu danou". Problémy Británie (a s Británií) z tohoto pohledu také docela dobře pochopíme, byť v zemi ještě rozumí slovu gentleman. Zamýšlet by se dalo nad arabským světem, Francií i Německem, nad Maďarskem i nad Českem. Nově se zdá, že také USA začínají mít problém v zásadě téhož typu. Všichni se cítí zneuznaně a mizerně, jen míra jednoty a připravenosti k obětem není stejná. (V Rusku tradičně velká.)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Jak můžeme činit závěry ze zfalšovaných voleb? Středa, 21.Září 2016, 11:29:20

Nepochybuji (a na Západě asi nikdo soudný) o tom, že ruské volby byly zfalšované. Jak můžeme pak na základě oficiálních výsledků činit závěry o náladách ruské populace, jako to dělá článek (ale u něj chápu, že jen cituje zahraniční komentáře) nebo pan Horák?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 21.Září 2016, 11:56:48

Ano, ty volby byly sice zcela evidentně falšované - ale to ještě neznamená, že by byly Zfalšované. To jest - to manipulování s volebními lístky podle všeho výsledek voleb neovlivnilo nijak zásadně. Nedá se nic dělat, ale je to tak: jakákoli demokratická opozice v Rusku je skoro neexistentní, navíc vnitřně rozhádaná (nedovedla se ani sjednotit na společné strategii respektive kandidátech).

K té mentalitě ruského člověka (a ruského voliče): už před lety konstatoval ruský spisovatel žijící v Mnichově Vladimír Vojnovič, že sovětský systém byl sice poražen, ale že bude trvat celé generace, nežli zmizí také onen pověstný "homo sovieticus". Tedy právě onen člověk, který naprosto rezignoval na jakoukoli vlastní občanskou aktivitu, který se plně smířil se skutečností že za něj vládnou jiní (a svým způsobem to dokonce pokládá za své osvobození) - a který už hledí jenom na to, jak za daných okolností sám vyžít co nejlépe.

To je přece jenom v zásadě jiný přístup nežli v současné době i na Západě narůstající populismus všech těch Trumpů apod: jsou tu samozřejmě určité paralely, ale příznivci a voliči těchto populistů je volí do značné míry právě jako akt o d p o r u vůči vládnoucímu establishmentu - zatímco onen homo (post)sovieticus znovu a znovu servilně dává hlas svému vlastnímu (populistickému) establishmentu.

Na straně druhé ovšem nelze přehlédnout ani ten fakt, že ruský volič do značné míry "hlasoval nohama" - to jest, k volebním urnám se většinově vůbec nedostavil. A v takové Moskvě šla k volbám jenom třetina oprávněných voličů!! Z toho by bylo možno soudit, že ten putinovský režim už zdaleka nemá tu oporu jako kdysi; ale že průměrný ruský volič opravdu nevidí nějakou lepší alternativu.

A za další je nutno vidět ještě jednu věc: s určitým zjednodušením by bylo možno téměř říci, že každý kdo v Rusku vyspěl k postojům a mentalitě opravdu moderního občana - tak ten už dávno vycestoval na Západ. Je tomu opravdu tak: především inteligence, vzdělaní a aktivní lidé masově opouštějí (putinovské) Rusko a usidlují se v zemích Západu. Tím pak ovšem chybějí v samotném Rusku jejich voličské hlasy.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.