Ropný stín nad rokem 2016

Co všechno dnes způsobují levné ceny ropy? Kdo a co všechno na ně má vliv, jaký budoucí vývoj lze očekávat a jak si v současné síti geopolitických napětí spjatých s ropnými trhy stojí České republika?

Ceny ropy jsou dnes významným faktorem nestability multipolárního světa. Ekonomický potenciál významných producentů ropy je dán jejich výnosy z exportu. Ty totiž kumulují ve svých rezervách a zapojují do hospodářského růstu. Pokud se cena pohybuje pod hranicí rentability, hospodářské možnosti těchto zemí jsou omezené a promítá se to i do geopolitické situace. A koneckonců i do tlaku na pokračování migrační krize.

Stačí vyjmenovat takové producenty ropy jako USA, země ropného kartelu OPEC (jež kontrolují tři čtvrtiny zásob ropy a drží třetinu její produkce) či Ruská federace a uvidíme, jak významný vliv může mít cena ropy na mezinárodní napětí. Snaha zemí OPEC (zejména z oblasti Perského zálivu) udržet si svůj podíl na globálním trhu znamená nadprodukci levné ropy. Nyní produkují denně 32 milionů barelů za dumpingové ceny. Své dělá i nižší poptávka v Čínské lidové republice.

V létě 2014 se ještě cena ropy za barel pohybovala kolem 100 amerických dolarů za barel, dnes je řádově na 38 dolarech. Predikce na příští rok jsou velmi opatrné: největší optimisté ještě uvažují o hodnotách kolem 50 dolarů, čerstvé predikce z OPEC (ale i z Ruska) mluví o 40 dolarech. Varovné scénáře některých analytiků hovoří o tom, že v této ropné válce může cena ropy klesnout dokonce až na 20 dolarů – a na této úrovni byla naposledy před dvěma dekádami.

Levná ropa pouští žilou režimu ve Venezuele, který je po smrti Hugo Chavéze silně závislý na možnosti dotovat sociální programy ze znárodněného ropného průmyslu, bez šance je i drahá břidlicová ropa z USA. Američané přesto vnímají spíše geopolitické než ekonomické souvislosti, a tak vůči politice zemí OPEC nepostupují s nějakou tvrdostí – vztah Washingtonu s Rijádem či Teheránem prostě není jen o ropě.

Propad cen ropy působí negativně i na Ruskou federaci. Sami Rusové uvádějí hranici rentability u své ropné produkce kolem 80 dolarů, není tedy divu, že v Moskvě skřípou zuby – více než třetinu exportu země obstarává vývozem ropy. Přesto Rusko zvyšuje objemy těžby – potřebuje totiž naplňovat své státní fondy tvrdou měnou.

Fiskální nezávislost Ruska na cenách ropy je dlouhodobá. Tím spíš, že pokles cen se týká i ceny plynu a dalších surovinových komodit (nemluvě o redistribuci zisků mezi oligarchickými elitami). Anti-fosilní politika také bude přetvářet strukturu ekonomiky a jejich poptávku po importech.

Zvláštní roli má v ropné válce ISIS, který kontroluje některá ropná pole v Sýrii a Iráku. Právě vývozem ropy se mu daří vydělávat asi jeden až dva miliony dolarů denně. Teroristé k tomu využívají formálně nezávislých obchodníků. Kdyby IS úspěšně napadl další pole v Sýrii a Iráku a rozbil infrastrukturu svých konkurentů na světovém ropném trhu, pravděpodobně by se cena ropy vyšvihla nahoru výrazněji. Takový scénář by si ale těžko někdo přál.

Snaha zemí OPEC, zejména z oblasti Perského zálivu, udržet si svůj podíl na globálním trhu znamená nadprodukci levné ropy. Nyní produkují denně 32 milionů barelů za dumpingové ceny. Foto euphrates.org

Pašovaná ropa z džihádisty kontrolovaného území za polovic spolehlivě plní jejich kasu, odhady jejich hotovosti pak šplhají do miliard. A levnou ropu v regionu kupují všichni: Asadovi příznivci i opozice, Kurdové i Turci. Část této ropy končí dokonce i mimo region. O „petrodžihádismu“ (tedy terorismu financovaném z ropných dolarů) lze mluvit i v případě financování wahhábistických mešit ze strany Saudů. V obchodu s ropou tedy koření jeden z nejpalčivějších problém současnosti.

Z jiného konce: Česká republika patří mezi dovozce ropy. Na jejích relativně nízkých cenách tudíž nyní spíše vyděláváme (podporuje to určitým způsobem hospodářské oživení). A to i přes měnovou intervenci České národní banky, která importy na druhou stranu prodražuje. Nejistota ve světové ekonomice je ovšem pro naše exportně orientované hospodářství spíše negativním faktorem.

Cenová očekávání trhu na rok 2016 jsou přesto opatrná. Čerstvá prognóza ČNB cituje analytický odhad pro rok 2017, který počítá s cenou okolo 60 dolarů za barel. To se ani zdaleka neblíží loňským cenám. Zdá se tedy, že ropný stín bude na naší nejbližší budoucnosti dál doléhat. A to se bohužel promítá i do horké situace v severní Africe, na Blízkém východě a v okolí Perského zálivu. Podporuje i nárůst zbrojení ve světě, přehlídku svalů mezi velmocemi a v neposlední řadě i do rozporů uvnitř muslimského světa.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.