Ruští sčítači potvrdili Putinovo vítězství, Medveděv odejde v květnu

Současný premiér a nominant Jednotného Ruska získal přes 63 procent hlasů. Volby tak rozhodl již v prvním kole. Opozice i někteří pozorovatelé upozorňují na četná pochybení. Podle zástupců vlády však nejsou natolik vážná, aby zpochybnila celkový výsledek.

Petr Jedlička

05.03.2012 12:41

A1

Renomované průzkumy Levada-Center předpovídaly Putinovi zisk 66 procent hlasů. Nakonec dopadl o něco hůře. Foto archiv WEF, flickr.com

Vítězství Vladimira Putina v nedělních prezidentských volbách je už i oficiální. Ústřední volební komise jej potvrdila v pondělí ráno. Současný předseda ruské vlády získal 63,82 procenta odevzdaných hlasů. O hlavě Ruské federace se tak rozhodlo hned v prvním kole.

Pozorovatelé podobný výsledek předpovídali už od loňského září, kdy Putin kandidaturu oznámil. Sám Putin se za vítěze prohlásil v neděli večer, na manifestaci příznivců v Moskvě.

„Zvítězili jsme! Ať žije Rusko!,“ prohlásil Putin před stotisícovým davem na Manéžním náměstí. „Děkuji všem, kdo řekli ,Ano’ velikému Rusku. Slíbil jsem vítězství a tady je,“ řekl, načež kameramani zaznamenali slzy v jeho očích, údajně od větru.

Největší podporu – přes 95 procent – získal Putin v oblastech severního Kavkazu. Naopak nejméně voličů ho podpořilo v Moskvě, Kalingradu a Petrohradu. I zde však vyhrál se značným s odstupem.

Druhým nejúspěšnějším kandidátem se stal dle ústřední volební komise Gennadij Zjuganov. Zkušený předseda ruských komunistů obdržel 17,18 procenta hlasů. Za ním skončil opozičně vyhraněný, třebaže po léta loajální oligarcha Michail Prochorov (7,77 procenta hlasů). Ten získal zejména ve větších městech.

Spolu s řečeným kandidovali ještě předseda národovecké Liberálně demokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij (6,23 procenta hlasů) a předseda sociálnědemokratického Spravedlivého Ruska Sergej Mironov (3,84 procenta).

Čísla zveřejnila komise po sečtení 99 procent hlasovacích lístků. Voleb se zúčastnilo na 64 procent Rusů s oprávněním hlasovat.

Putin v minulých letech zvítězil už ve dvou prezidentských volbách. Poprvé se tak stalo v roce 2000, kdy získal 52,94 procenta hlasů; podruhé o čtyři roky později, kdy ho podpořilo 71,31 procenta voličů. V roce 2008 místo něj kandidoval Dmitrij Medveděv. Také on obdržel přes 71 procent hlasů.

Funkční období ruského prezidenta bylo až doposud čtyřleté, ústavní reformou za vlády Dmitrije Medveděva však bylo prodlouženo na šest let. Další prezidentské volby by se tak měly v Rusku konat až v roce 2018.

Opět manipulace?
Veškeré volby v Rusku posledních let byly z různých stran napadány jako nedemokratické, zmanipulované a nelegitimní. Podobně je tak tomu i u nedělních. Ruská nevládní organizace Golos uvedla, že volební místnosti opět objížděly autobusy s lidmi, kteří fasovali lístky s Putinovým jménem. Mezinárodní pozorovatelé zase zaznamenali případy tzv. kolotoče. Při tomto druhu volebního podvodu dostává volič před místností vyplnění lístek, přičemž uvnitř požádá o čistý. Do urny následně vhodí ten vyplnění a prázdný venku odevzdá výměnou za peníze. Čistý lístek je následně vyplněn, předán dalšímu voliči a proces opakován.

Kvůli podvodům při posledních (parlamentních) volbách se v Rusku již loni zmobilizovalo protestní hnutí. Vláda na kritiku odpověděla sérií opatření, mimojiné i instalací kamer do volebních místností. Tyto pomohly tentokrát několik podvodů odhalit – v Dagestánu byl například natočen muž, který do urny vhazuje větší množství lístků.

Podle opozičních hnutí, protikorupčních aktivistů i angažovaných novinářů však k většině podvodů dochází až při sčítání hlasů na okresní či ještě vyšší úrovni, nikoliv v samotných místnostech. Pro protirežimní kandidáty je také obtížné vést řádnou kampaň, protože hlavní média jim věnují jen malou pozornost.

Ze zúčastněných kandidátů si na regulérnost voleb stěžovali dva: Michail Prochorov a Gennadij Zjuganov. Prochorov uvedl, že dva pozorovatelé z jeho štábu byli před volební místností v Moskvě napadeni; v Petrohradu se zas prý za jeho zástupce vydávali neznámí lidé. Zjuganov označil za nelegitimní celé volby a jejich výsledek odmítl uznat. Komunista Zjuganov byl také jediným z prezidentských kandidátů, který Putinovi nepogratuloval.

Neparlamentní opozice složená z liberálních, důsledně levicových a nacionálně-bolševických skupin zpochybnila legitimitu voleb rovněž, a to již dopředu. Její stoupenci se v pondělí večer chystají demonstrovat v ruském hlavním městě.

Dle BBC bylo doposud celkově vzneseno na tři tisíce stížností na různá porušení volebního zákona a nepovolenou agitaci; k ústřední volební komisi jich bylo písemně podáno zatím jen přes sto. Podle předsedy komise Vladimira Čurova se obvykle prokáže důvodnost asi deseti procent stížností. Odpovědný náměstek ministra vnitra Alexandr Gorovoj se ale už v pondělí nechal slyšet, že žádné z hlášených porušení zákona není tak vážné, aby celkový volební výsledek změnilo.

Volby tentokrát neprovázely žádné výraznější incidenty spojené s násilím. Velkou pozornost médií si získal jen pokus tří obnažených ukrajinských aktivistek, které se v Moskvě snažily odnést urnu s Putinovým hlasem.


Další informace:
BBC News As it happened: Russia votes in presidential election
BBC News Russian election: Rivals criticise Putin 'victory'
The Moscow Times Tearful Putin Declares Victory at Rally
RFE/RL Putin Declared Official Winner Of Presidential Poll


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Miroslav Novák - Praha 9

Úterý, 6.Března 2012, 10:37:10

Pomiňme skutečnost, zda by bylo možné při masové účasti zahraničních pozorovatelů zfalšovat desítky milionů hlasů pro Putina, ale hlavně mi uniká, který z kandidátů je ten správný a kterého si ruská (?) opozice přála? Komunista Zjuganov, miliardář Prochorov (toho tajně tipuji) nebo nacionalista Žirinovskij? To mi bohužel ani česká televize nevysvětlila. V každém případě ČT svým vysíláním o ruských volbách prokázala, že neuznává demokratické principy. Vcelku to chápu, v česku se demokracie moc nenosí.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Kandidát opozice Úterý, 6.Března 2012, 14:37:51

Na to není, pane Nováku, jednoduchá odpověď. V Rusku existují dvě opozice: parlamentní, z nichž jedinou opravdu opoziční stranou jsou komunisté, protože Žirinvského LDPR i Mironovovo Spravedlivé Rusko, se v ničemž zásadním režimu nestaví, a mimoparlamentní. V ní jsou zastoupeny různé názorové skupiny.

Česká televize má dlouhodobě slabost pro liberální část této mimoparlamentní opozice; tu část, kterou zosobňují lidé okolo Borise Němcova či Garriho Kasparova a strany Jabloko, jejíž nejsalvnější představitel Grigorij Javlinskij, známý i z českých Fór 2000, ale dnes nemá už téměř žádný vliv.

Daleko početnější je nyní radikálně levicová část mimoparlamentní opozice, kterou ČT přehlíží. Tu tvoří nacionální bolševici a různá krajně levicová uskupení, vymezující se vůči parlamentním komunistům zleva.

Mimo zmíněné mají v současném protiputinském hnutí stále silnější slovo národovci (např. skupina Vlastenci Ruska), aktivistická sdružení bez rámcové politické ideologie (ta, která se snaží o řešení konkrétních problémů občanskými cestami) a razantní internetový bloggeři, jako Alexej Navalnyj. Tito se často přímo politicky neangažují, ale dokážou mobilizovat tzv. nespokojený internetový lid.

Takto rozkročená opozice žádného společného kandidáta neměla – ostatně se ani nesnažila ho hledat. Dnes se sjednocuje okolo kritiky Putina a požadavku na vypsání předčasných parlamentních (tedy ne prezidentských) voleb. Přinejmenším sympatizanti liberální části opozice ale volili Prochorova, to je jasné. Jinak by tolik hlasů nikdy nezískal.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.