Uniklé diplomatické depeše odhalují pohled USA na zbytek světa

Tajné diplomatické dokumenty, které v neděli zveřejnily světové deníky, odhalují některé doposud neznámé informace tajných služeb, politické strategie USA a také nepříliš lichotivé mínění, které mají američtí diplomaté o některých světových lídrech.

(rbs)

29.11.2010 12:35

A1

Důsledky posledního úniku těžko odhadnout. Zatím se píše především o velké ostudě. Foto WEF, flickr.com

Související

Světová média hovoří o diplomatické krizi, která propukla po zveřejnění více než 250 tisíc depeší, dopisů a dalších materiálů z amerických ambasád. Krom většiny tušených či obecně známých věcí dokumenty odhalují i choulostivé zprávy bezpečnostních služeb a kontroverzní postupy americké diplomacie, a to jak vůči nepřátelským, tak i spojeneckým režimům.

Za nejdůležitější sdělení první ze série dokumentů agentury označily odhalení, že američtí diplomaté byli instruováni ke sbírání informací o vedení OSN. Rovněž zvlášť citlivá jsou hlášení, které dokazují soukromé naléhání vůdců některých arabských zemí k leteckému útoku proti íránskému jadernému programu.

Depeše dále obsahují hodnocení velmi delikátních mezinárodních záležitostí a světových státníků americkými diplomaty. Mezi ně patří například vážné obavy o nestabilitu Pákistánu v souvislosti s jeho jaderným programem a detaily tajného boje Spojených států s al-Káidou v Jemenu.

Američtí diplomaté byli v posledních dnech instruováni, aby své hostující země varovali před vydáním tajných materiálů a sama americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová o víkendu osobně kontaktovala hlavy Německa, Francie, Afghánistánu, Saúdské Arábie a dalších států v Perském zálivu. I přes americké snahy ale označil italský ministr zahraničí Franco Frattini celou situaci za 11. září světové diplomacie.

Většina států se ke konkrétním výrokům amerických diplomatů prozatím nevyjádřila.

Sledování v OSN
Spojené státy podle odhalených dokumentů využívají svá velvyslanectví k posílení sítě bezpečnostních služeb. Podle depeše odeslané ministerstvem zahraničí mají diplomaté sbírat biografické a biometrické informace o světových lídrech, včetně vedení Organizace spojených národů. Takto shromážděny měly být například otisky prstů, skeny duhovky, vzorky DNA, čísla kreditních karet, přístupová hesla a e-mailové adresy.

Úředníky OSN, na které se měli diplomaté zaměřit, jsou zástupci generálního tajemníka, vedoucí jednotlivých agentur a jejich hlavní poradci, poradci a pobočníci generálního tajemníka a vedoucí mírových politických a vojenských operací. Podobných depeší bylo odesláno minimálně devět a všechny jsou poslané jménem současné ministryně zahraničí Clintonové nebo její předchůdkyně Condoleezzy Riceové.

Bombardování Íránu
Někteří arabští státníci a jejich zástupci po amerických diplomatech požadovali vzdušný útok na Írán, aby bylo jisté, že ukončí jeho jaderný program. Saúdský velvyslanec ve Washingtonu Abdel Džubejr podle dokumentů prohlásil, že saúdský král Abdulláh Spojené státy k podobnému útoku nabádal několikrát.

Podobný postoj k Íránu měl také bahrajnský král Hámid ibn Ísa al-Chalífa, který podle uniklých depeší doslova prohlásil, že Spojené státy musí Írán zastavit za každou cenu. Šejk emirátu Abú Zabí Mohamed bin Zayed pro změnu prohlásil: „Věřím, že (íránský prezident Mahmúd) Ahmedínežád nás vtáhne do války“.

Pákistánské obavy
Washington, stejně jako Londýn, se obávají nestabilní politické situace v Pákistánu společně s jaderným arzenálem země. Úředníci a diplomaté varovali, že vzhledem k blížícímu se ekonomickému kolapsu země by pákistánští úředníci mohli k teroristickým organizacím propašovat dostatek uranu na vytvoření jaderné bomby. Prakticky tak podle deníku Guardian označují svého asijského spojence ve válce proti terorismu za hrozbu.

Spojené státy se tak od roku 2007 snaží o odstranění vysoce obohaceného uranu z jednoho pákistánských výzkumných reaktorů. Podle depeše americké velvyslankyně v Islamábádu Anne Pattersonové z května 2009 ale pákistánské úřady odmítají povolit americkým kontrolorům vstup do zařízení a odstranění uranu odmítly.

Čínští hackeři
Američtí diplomaté mají zvyšující se obavy z toho, že čínská vláda kontroluje velkou síť počítačových hackerů. Depeše odhalují, že soukromí experti na počítačovou bezpečnost a hackeři byli Čínou najímáni od roku 2002 k tomu, aby se nabourávali do vládních počítačů USA i jejich Západních spojenců, velkých firemních sítí a jednotlivých osob, jako například dalajlámy.

Čínská vláda také podle jednoho z dokumentů údajně nařídila lednový útok proti serverům počítačové firmy Google. Útoky měl podnítit jeden ze členů politbira Čínské komunistické strany, který po zadání vlastního jména do internetového vyhledávače objevil posměšné a urážlivé články o své osobě.

Ruský mafiánský stát
Dokumenty popisující současný stav v Rusku budou podle deníku Guardian jedněmi z těch, které vzbudí největší diplomatický ohlas. Podle amerických depeší ruské tajné služby často spolupracují s místními mafiánskými bossy, kteří pro ně provádějí zločinné operace. Podle jedné z nich je vztah tajných služeb a mafie tak blízký, že se Rusko stalo „prakticky mafiánským státem“.

Depeše také odhalují, že mimořádně blízký vztah ruského premiéra Vladimira Putina a jeho italského protějška Silvia Berlusconiho považují Spojené státy za velmi podezřelý. Zprávy hovoří o lukrativních energetických kontraktech mezi oběma zeměmi a velmi štědrých luxusních darech.

Popisy světových politiků
Někteří američtí diplomaté v dokumentech také popisují světové lídry v méně lichotivém duchu, než je obvyklé. Berlusconi je podle amerického zástupce v Římě „jako moderní evropský vůdce zbytečný, ješitný a neefektivní.“ Kritice se nevyhnula ani německá kancléřka Angela Merkelová, kterou američtí diplomaté vidí jako málo kreativní a neochotnou riskovat.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv je údajně v podřadné pozici oproti premiérovi Putinovi. Doslova je označen jako „Robin k Batmonovi (Vladimira Putina)“. Ruský premiér je v jiném dokumentu pro změnu označen za alfa samce.

Vůdce Severní Koreje Kim Čong-il je označen za „ochablého starého chlápka“, který trpí traumatem z další mrtvice, a íránský prezident Ahmedínežád je přirovnáván k Hitlerovi. Nelichotivě se američtí diplomaté vyjadřovali také o zimbabwském prezidentu Mugabem, kterého označili za bláznivého staříka.


Další informace:
The Guardian US embassy cables leak sparks global diplomatic crisis
BBC News Wikileaks cables: key issues
BBC News Wikileaks: Bumpy ride ahead for US diplomats
AP White House condemns WikiLeaks' document release
M&C Moscow refrains from hasty reaction to Wikileaks documents


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.