Takhle to Havel nechtěl. Letní přemítání o současném vzdělávání

Črtu o tom, jak by měl ideálně vypadat vzdělávací systém, sepsal Václav Havel na přelomu července a srpna roku 1991. V témže roce vyšla ve svazku jeho úvah Letní přemítání. Do jaké míry zůstává nadále platnou kritikou vzdělávacího systému?

„Základní sférou, na které tu záleží, je školství,“ otevírá první polistopadový prezident Václav Havel svou úvahu o školství. Pro českou debatu o školách a vzdělávání je přitom příznačné, že se přímo těmto otázkám ve svém publicistickém díle jinde už nevěnoval. Že se jedná o zásadní téma, si myslí dlouhodobě vesměs všichni napříč politickým spektrem, ale mění se vždy jen máloco.

Na co klade Havel ve své úvaze důraz, je humanismus. Ve školních třídách by jej měl představovat i sám učitel, který bude lidskou, příkladnou a inspirativní osobností. „Úkolem školy není vyrábět nějaké fach-idioty podle potřeb různých rezortů národního hospodářství, ale cílevědomě rozvíjet individuální schopnosti studentů a vysílat do života lidi hloubavé,“ pokračuje ve své představě.

Ač od napsání těchto slov uběhla už pořádná řádka let, mohli bychom je číst jako zcela aktuální kritiku. A to například snah Svazu průmyslu a dopravy, často prezentované jeho viceprezidentem Radkem Špicarem, který ve svém komentáři pro týdeník EURO navrhl, aby technické obory pro potřeby průmyslu zůstaly bez školného, zbytek oborů by měl naopak zavedením školného studenty od studia odradit.

Jenže s tímto názorem není sám, přidává se k němu i prezident Miloš Zeman, který hovořil o zpoplatnění humanitních oborů. Kardinál Dominik Duka v rozhovoru pro jeden z dezinformačních webů dokonce prohlásil, že „humanitní obory jsou naší zkázou“. A tak by je nejspíš s radostí zpoplatnil do té míry, aby si je nemohl dovolit studovat už vůbec nikdo. Teologické fakulty nevyjímaje.

Arts_library_imageHumanitní obory jsou prý naší zkázou a měly by se zpoplatnit, tvrdí konzervativní kritici. Foto Univesity of Bristol

Do polemiky vstupuje znovu Havel, když zcela v rozporu se současnými útoky na humanitní, potažmo společenskovědní obory, píše, že humanitní poznatky by měly být součástí každého vzdělání, jejich rozsah by se dokonce měl v rámci technických oborů navýšit. To platí stále.

Velký důraz klade bývalý prezident také na sebevědomé občanství, ke kterému by měla škola dopomáhat. „Nebudou-li se o politiku zajímat všichni, stane se doménou těch nejméně vhodných,“ zní jeho nadčasová slova. Vůbec by ho nepotěšilo, že předminulý rok z průzkumu OECD vyšlo, že mladí lidé v České republice v tom, jak ignorují politiku, nemají v rámci vyspělých zemí konkurenci. Těm ve věku od patnácti do devětadvaceti let byla politika z 57 procent zcela lhostejná.

Alarmující jsou i další statistiky. Zaktivizovat studenty se často daří krajní pravici, jak vyplývá z výsledků Studentských voleb organizovaných v rámci projektu Jeden svět na školách organizací Člověk v tísni. V hlasování, které simulovalo krajské volby v roce 2012, se vyhoupla Dělnická strana sociální spravedlnosti na celkové třetí místo a dosáhla ojedinělého výsledku nad deset procent. O čtyři roky později ve stejných Studentských volbách už vedle DSSS figurovaly nad pětiprocentní hranicí i politické subjekty jako „Ne ilegální migraci – peníze raději pro naše lidi“, spojení strany Úsvit s konvičkovci a pak také koalice okamurovců a zemanovců.

A v Ústeckém kraji dosáhla výsledku kolem pěti procent navíc i pátá partaj s poněkud povědomým názvem „Ilegálním imigrantům NE – peníze raději pro naše děti“. Aspoň že v Jihočeském kraji se z politické podpory studentů mohli těšit místní hasiči.

Drahé soukromé školy
Problematičtí v rámci debaty o školství jsou i současní tuzemští opinion leadeři. Hledá-li se nějaký podnětný hlas vyjadřující se ke školám a vzdělávání, často se nakonec skončí u Ondřeje Šteffla, zakladatele gymnázia PORG a společnosti Scio, případně ho celkem snadno může nově zastoupit mladší Ondřej Kania, který je řadovým členem TOP 09.

Jak Šteffl, tak Kania jsou úspěšní ředitelé soukromých škol, jejichž cílem je vzdělávat nikoliv jako za dob Marie Terezie, ale moderně a progresivně. Chvályhodný přístup však kazí skutečnost, že v jejich úvahách o progresivním školství se jedná o soukromou sféru a jejich receptem na vzdělanost je posílat děti do kvalitních, ale zato drahých škol. Debata o veřejných školách zůstává jinde.

Možná ještě viditelnějším tahounem debaty o školství je naneštěstí Václav Klaus mladší, svého času též ředitel soukromého gymnázia PORG a nyní poslanec za ODS. Ve svém sloupku na serveru Novinky.cz z 23. července, který netradičně tentýž den vydal na své názorové stránce i deník Právo, se Klaus vyslovil v souvislosti s několika opsanými diplomovými pracemi ministrů vlády Andreje Babiše. Vysoké školy by podle něj měly být mnohem více exkluzivní. Studovat by prý měli jen špičkoví uchazeči a obecně by na vysokou školu mělo chodit mnohem méně lidí.

Václav Havel ve své vizi píše: „Vysoké školy si nebudou vybírat studenty; přístup ke vzdělávání musí mít zásadně každý.“ A pokračuje dále: „Čím více občanů bude mít ukončené vysokoškolské vzdělání, tím lépe.“ Vystudování vysoké školy by tedy podle něj opravdu nemělo ničemu vadit, naopak.

Zatímco Klaus mladší uvažuje o tom, že by klidně zrušil některé obory, jako třeba bezpečnostní studia, které se mu zdají beze smyslu, a zrušil by i Ostravskou univerzitu, Havel doufá v šíření vzdělanosti i za pomoci v té době vznikajících regionálních univerzit, k nimž patří i ostravská, která vznikla v témže roce jako soubor Havlových úvah Letní přemítání.

Svůj krátký manifest Havel zakončuje slovy o tom, že počátkem devadesátých let začne mnoho studentů studovat v zahraničí, v čemž by ho realita dnešních let snad i potěšila. Svou zásluhu na tom má i integrační projekt Evropské unie Erasmus, jenž někteří poslanci SPD rozdýchávají jen velmi těžko. Je však otázkou, zda se studenti podle Havlova přání z ciziny do České republiky následně i vracejí.

Mnohé z toho, co si náš první polistopadový prezident v oblasti školství představoval, stále není dobojováno. Jeho krátkou stať lze navíc subverzivně číst jako kritiku současného diskurzu v debatě o školství. Letní přemítání patří k publikacím, ke kterým je záhodno se vracet a které nám mohou s odstupem času mnohé prozradit o současné situaci. V tomto případě hlavně o tom, že školství nadále zůstává stojatou vodou české politiky. Na toho, kdo ji pořádně rozvíří, stále ještě čekáme.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Kulišovi Sobota, 4.Srpna 2018, 11:12:15

Tak nevím, opravdu to tak Havel nechtěl?

Proti pár zcela neinvenčním frázím z Letního přemítání, takovým, co je už léta papouškuje "každý lepší sportovní novinář" -- čtu Havla rád a dovolím si říct, že podobně nijakých stránek najdeme málo i v jeho textech z doby vyčerpávajícího politického nasazení -- tu stojí prezidentování v době, kdy vznikaly ty drahé soukromé školy a hlavně se z dobré vůle dobrého a moudrého člověka zrodil největší selektivní malér českého školství, to jest víceletá gymnázia a vyrabované druhé stupně zedéešek, Havlův podpis je na zákonu, který rozkulačil základní školství a on mlčel k politice boje proti "humboltovskému modelu vzdělání" (tedy právě tomu, co v Letním přemítání parafrázoval vlastními slovy), která se prosadila pod Vopěnkově odchodu z MŠMT a vládla s kratičkým a neúplným přerušením do Havlovy smrti (protože v ČR vládne dodnes).
Zažil jsem Havla v souvislosti se školstvím několikrát, bylo to už na sklonku jeho života a když mohl pomoci, činil to rád a obětavě. Ale program pro české školství u něj opravdu nehledejme.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.