Pane prezidente, co jsou humanitní obory?

Miloš Zeman hovořil o zavedení školného na humanitních oborech, ale jak se takový obor vlastně pozná? Není nakonec čistě humanitních oborů mnohem méně, než se obecně myslí?

Miloš Zeman, prezident České republiky, opět rozvířil internetové, hospodské a další diskuze. Mohl za to jeho výrok o financování studijních oborů na vysokých školách: 

„O osudu dětí rozhodují rodiče. A ti chtějí ze svých dětiček advokáty nebo ekonoma, kteří zaplní úřady práce. Jeden z mých přátel, Jirka Rusnok, říkal: ‚Miloši, zavedeme školné na humanitních oborech a nebudeme vyžadovat školné na technických a přírodovědných oborech.‛ Je to drsné řešení, ale určitě je jedno z možných.“ 

Pomiňme to, že když se člověk hlásí na vysokou školu, je už většinou plnoletý a přihlášky si řeší sám, a také to, že právo a ekonomie se řadí mezi vědy společenské, nikoliv humanitní. Můj původní záměr byl napsat sloupek o důležitosti netechnických a nepřírodovědných oborů, nicméně zasekla jsem se na úplné trivialitě: Jak poznám, kam který obor patří?


S Humanitními obory to není tak jednoduché, jak se zdá. Najdeme na Filozofické fakultě jen ty čistě humanitní? Foto Daniel Baránek, Wikimedia Commons

Stačí, když mám zařadit ten svůj. Velkou část tvoří studium jazyka. Samotný jazyk není žádná věda, ale přidružené předměty nějaký výzkumný potenciál mají: literární teorie, historie...nebo lingvistika, kterou se zrovna zabývám.

Důvod, proč jsem se rozhodla věnovat lingvistice, byl takový, že mě na střední škole bavila spousta věcí: jazyky, dějepis, sociologie, filozofie, matematika, informatika a biologie. Věděla jsem, že se chci věnovat jazykům, zároveň jsem se ale nechtěla profilovat jen jedním směrem.

Lingvistika působila v tomto ohledu sympaticky – jeden den se člověk může zabývat peruánskými dialekty, druhý den strojovým překladem a další den češtinou lidí postižených afázií. V průběhu studia jsem dokonce zjistila, že mě asi baví i fyzika, která je důležitá například ve fonetice.

Lingvistika není čistě humanitní, společenskovědní ani přírodovědný obor. Je to taková všehochuť. Je humanitní v tom smyslu, že se zabývá člověkem, konkrétně fenoménem jazyka, který je (možná s výjimkou některých živočišných druhů) lidskou výsadou. Na druhou stranu, v takovém případě by musela být humanitní i medicína, která se zabývá lidským zdravím. Ta se však nejčastěji klasifikuje jako věda přírodní nebo dokonce exaktní, protože se v ní využívá formalizovaný jazyk a experimentální ověřování hypotéz.

To ale najdeme v lingvistice také – stačí se podívat do fonologie, vědy o zvukové stavbě jazyka z hlediska významu, kde se využívá predikátová logika prvního řádu. V sémantice se zase používá teorie množin nebo výroková logika. Krom toho samozřejmě existují v lingvistice hraniční disciplíny, například matematická lingvistika, počítačová lingvistika nebo neurolingvistika. Na druhou stranu se ale nezabývá jen technickými nebo přírodními aspekty – připomeňme historickou lingvistiku nebo sociolingvistiku.

Samozřejmě, nejen lingvistika má interdisciplinární charakter. Vzpomeňme na geografii, sociologii, politologii nebo dokonce ekonomii, kterou koneckonců pan prezident vystudoval. Dokáže si představit, že by byl o padesát let mladší a měl si za své vysokoškolské studium platit?

Jeho matka byla samoživitelka a kvůli referátu na střední škole, který se tehdejšímu režimu nezamlouval, nemohl po maturitě nějakou dobu pokračovat ve studiu. Teď, když je prezident, tyto starosti řešit nemusí – ale jak by se mu líbilo uplést si bič sám na sebe? A na statisíce druhých?

A co si myslíte vy? Diskuse (27 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jan Kovařík - Praha

Jaký je rozdíl mezi ovocem a zeleninou? Středa, 11.Března 2015, 09:19:9

Oddělit humanitní obory od ostatních bude snadné - provede se to výčtem. (Respektive spíše negativně - provedl by se výčet těch oborů, kde by se školné nežádalo. To proto, aby se nezavedlo školné na oboru právník, a vzápětí nevznikl obor právník-překladatel unijních direktiv, který v tabulce školného uveden není.)
Dokud se tu školné nebude zavádět, je to naštěstí otázka čistě teoretická. Podstatnější jsou jiné otázky - potřebuje stát 60% populačního ročníku s VŠ diplomem? Má za těchto podmínek platit VŠ všem, kteří se přihlásí? A pokud už ano - má stát co mluvit do toho, jaké obory prioritně potřebuje? A smí na těch ostatních nabídku nějak omezit?

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Středa, 11.Března 2015, 12:19:44

Jako student obecné fyziky při plném vědomí a po uvážení všech následků prohlašuji, že kategorizace vědních oborů na přírodní, humanitní a jiné, je zcela nesmyslné, zužitkovatelné jen při nejobecnějším a nejpovrchnějším pohledu, a možná by bylo lépe od něj zcela upustit. Stejně je všechno jen aplikovaná matematika.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Kdo je to stát? Středa, 11.Března 2015, 15:16:22

Zdá se mi, že pan Kovařík ztotožňuje zájmy státu se zájmy zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé asi opravdu nepotřebují 60% lidí s titulem a potřebují teď hlavně lidi se specializovanou technickou odborností.

Z pohledu mladého člověka, který se rozhoduje o svém vzdělání je to ale jiné. Jakékoliv vysokoškolské vzdělání je výhoda (nebo je nevýhoda ho nemít), zatímco úzká specializace je riziko, protože nikdo nemůže vědět, jaká kvalifikace bude žádaná za třicet let.

Má školství sloužit zaměstnavatelům nebo studentům?

A to ani nemluvím o tom, že na vzdělání se lze dívat i jinak než jako na přípravu na trh práce.

Jan Kovařík - Praha

Dobře, pane Kubičko. Ale co je to vysokoškolské vzdělání? Středa, 11.Března 2015, 15:44:36

Vám, psychologovi, asi nemusím vysvětlovat, co znamená IQ 100. Je to číslo dosti pochybné, jako tvrdý údaj vypovídá jen o schopnosti vyplňovat IQ testy. Jako měřítko inteligence ho bereme jen odvozeně, a možná to není úplně správné. Nicméně IQ 100, ať už znamená cokoli, znamená průměr. 50% popoulace je nad, 50% je pod.
Kdysi dávno, když jsem před 20 lety studoval, říkalo se, že k úspěšnému absolvování vysoké školy je třeba IQ 120.

A teď mějme systém, který dopřává vysokoškolské vzdělání 60% populace - od těch nejchytřejších až někam k IQ 90. Vidím v tom mrhání veřejnými prostředky. Intelektuální kvalitu populace nezvednu tím, že rozdám tituly. Jediný způsob, jak umožnit 60% populace vystudovat vysokou školu je snížit náročnost studia. Kdekdo bude mít titul - a vysokoškolák bude umět to, co před 20-30 lety uměl maturant. Délka vzdělávacího procesu se protáhne o 3-5 let, celý proces vysokoškolského vzdělávání se prodraží (neb je zčerstva potřeba více učeben, více docentů, více skript) ... ale jediný přínos spočívá v tom, že se 60% tří (až pěti) ročníků vyváže z pracovního trhu, čímž papírově klesne nezaměstnanost.

Před 20 lety se k tomuto účelu používala základní vojenská služba.

Ztotožňuji zájmy státu se zájmy daňového poplatníka.

"Má školství sloužit zaměstnavatelům nebo studentům? " Středa, 11.Března 2015, 19:02:10

Skolstvi by patrne melo slouzit zajmum spolecnosti a v idealnim pripade, by ta spolecnost mela obhajovat a naplnovat zajmy co nejsirsiho poctu lidi a pokud se zmeni pomery (i za 30 let) mela by se o sve cleny postarat (neni to propagace komunismu ?). V dobe kdy spolecnost starne, je podpora aplikovanych prirodnich oboru pomerne logicka. Pani Recmanova , lepsi invalidni vozik urcite nevymysli, protoze technicke veci okecat nejde.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Vozíky Středa, 11.Března 2015, 20:02:57

Invalidní vozíky sice nevymyslím, ale ty asi nevymyslí ani průměrný absolvent obecné matematiky ani chemického inženýrství, protože tyto obory se zabývají něčím úplně jiným.

Kdybych to ale měla brát podle londýnské reality, tak vlastně většina tzv. přírodních oborů je neužitečná, neboť drtivá většina absolventů jde dělat nějaké junior senior analytiky do investičních bank nebo konzultantství. Jistě, člověk tam stráví šestnáct hodin denně (nebo i víc) a přijde si na hodně peněz, ale jeho práce bude spočívat v datlování čísel do mašiny, aby měl Philip Morris lepší výdělky, nebo bude radit top manažerům, že mají propustit své zaměstnance, ačkoliv a) absolvent by správně těm top manažerům radit neměl, když zrovna vylezl ze školy, a b) by to ti top manažeři mohli říct svým zaměstnancům sami...jenomže když to doporučí prestižní firma, prostě externisti, tak to působí jinak, než když to řekne přímo někdo z dané firmy.

Tak nevím, v čem konkrétně by ty přírodovědné obory měly být globálně lepší?

Jan Kovařík - Praha

Čtvrtek, 12.Března 2015, 06:08:12

Za prvé - Zeman s Rusnokem mluvili o školném, tedy vlastně o odpovědnosti mladého člověka za volbu oboru studia a o zdanění té volby, která se státu - jako tomu, kdo to financuje - jeví neužitečná. Jim vůbec nešlo o nějaké jemné nuance, jestli je obor spíše humanitní, nebo spíše společenskou vědou. Dva ekonomové se bavili o tom, na co by uvalili daň. Tolik k celkovému rámci.
(Otázkou je, k čemu jsou společnosti absolventi humanitních oborů, kteří toto zarámování problému nechápou.)

Za druhé - poměřovat realitu českého školství londýnskou realitou budeme moci až ve chvíli, kdy v Praze bude burza aspoň trochu srovnatelná s tou londýnskou. Až bude český přebujelý finanční sektor nasávat ty nejlepší mozky ze všech oborů, ... .
Zatím je v Čechách běžnější to, že člověk vystuduje, např. technickou školu, a pak se v tom oboru pohybuje třeba 20 let. (Aspoň takhle to mohu říci o sobě i o všech svých známých.)

Vase reakce je brilantni ukazkou okecavani. Čtvrtek, 12.Března 2015, 06:21:28


Matematik vozicek nevymysli, chemik take ne a jaderny fyzik jak by smet. Jenze matematik doda ciselnou radu k ovladani obrabeciho stroje, chemik doda slozeni materialu k vyrobe sedacky a jaderny fyzik testovaci zarizeni na zkousky materialu. Cim prispejete vy , reklamnim sloganem ?
Jestlize nas demagogove strasi, ze nas nebude mit (vzhledem k poklesu porodnosti) kdo zivit, satit a krmit, pak ja pouze ukazuji realne reseni.
Londynskou realitu neznam, ale pokud se tak deje, pak to nevypovida o neuzitecnosti oboru, ale spatnem fungovani spolecnosti, kde trubci jsou lepe placeni nez vcely. Hubou brambory nezasadite a uhli nevykopete, ale z vysledneho zvance muzete urvat pekny kus. To je fakt.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Čtvrtek, 12.Března 2015, 09:25:5

Pavel Kuchejda: No jasně, lingvisti se uplatňují v oblasti pojmenovávání produktů. Mimo jiné.

Jan Kovařík: "Jim vůbec nešlo o nějaké jemné nuance, jestli je obor spíše humanitní, nebo spíše společenskou vědou. Dva ekonomové se bavili o tom, na co by uvalili daň. Tolik k celkovému rámci.
(Otázkou je, k čemu jsou společnosti absolventi humanitních oborů, kteří toto zarámování problému nechápou.)"

No ale vzhledem k tomu, že pak by se na takové obory nějaká daň uvalila, by bylo dobré je nějak definovat, protože pak by vůbec nebylo jasné, kdo má co platit. Nejsem absolventka humanitního oboru, jen tak mimochodem.

Karel Vojta - Hlinsko

Čtvrtek, 12.Března 2015, 09:31:57

Pane Kuchejdo,
lingvisté mj. pomáhají např. s vytvářením internetových slovníků a překladačů (protože je to obor velice úzce spojený s informatikou).
Češtináři sledují vývoj jazyka a upravují podle toho pravidla spisovného jazyka.
Studenti vymřelých jazyků "datlují" do databází starověkých textů jejich přepisy - aby ty texty byly přístupné online komukoliv a odkuvkoliv a aby byly zachovány pro případ, že originách nějakým způsobem zmizí ze světa. Na to studuje např. chetitština a klínopisy.
Bez absoloventů japonštiny, čínštiny, korejštiny, arabštiny, španělštiny... by nevznikly překlady krásné literatury, ale ani překlady obchodních smluv, neměl by kdo tlumočit (nejenom) při obchodních jednáních a neměl by kdo sledovat webové stránky teroristů, jaký útok chystají - a ani by je neměl kdo odposlouchávat.
Bez dalších neužitečných tzv. humanitních oborů byste si nepřečetl ani návod k tomu vozíčku, ani návod k použití mastičky na bolavou nohu, ani další nařízení Evropské komise.
Také by se ČR nemohla chlubit svými egyptology a jejich objevy na světové úrovni.
Navíc jste zmínil předvídavost: kdopak by řekl před dvaceti lety, jak budou dnes potřební právě např. arabisté, korejštináři a čínštináři, že?
Bez špičkových hudebníků nejde uspořádat koncert, bez pěvců operu, bez výtvarníků by např. ČT nemohla každý rok připravit již tradičně jako každý rok na Vánoce nějakou tu kostýmovanou pohádku.
A bez filmové vědy by na Vánoce mj. neběžely ani nějaké pěkné černobílé filmy pro pamětníky.
Ani jedno z výše zmíněných se ale nedá namontovat u pásu do motoru někde v Kvasinách...

Martin Profant - Praha 7

It's Elementary, Dear Recmanova Čtvrtek, 12.Března 2015, 12:43:34

Humanitní vědy jsou pro potřebu státní správy definovány prostě výčtem; a zavedení školného by tedy, jakožto právní a správní akt kopírovalo toto vymezení -- leda by ho při decizi o školném nějak zákonodárce upravil. Ale i pak to bude výčtem.
Pro Rusnoka jsou humanitní vědy definovány jinak. Zobecněnou zkušeností a utilitárním zájmem -- poslední pokus o zavedení školné padl, když si technické obory spočítaly, že jim ani hodně vysoké školné nemůže finančně kompenzovat zrychlení současného trendu úbytku studentů.
Humanitní obory v jeho doporučení Miloši Zemanovi jsou tedy ty „obory vysokoškolského studia, které se ze sebezáchovných důvodů nevzbouří při hrozbě školného ze sebezáchovných důvodů ." Ony se sice takto vymezené humanitní obory vzbouří také, ale jen z morálních důvodů; a takový vzdor se mnohem snáze láme. Samozřejmě, do takto pojatých humanitních oborů spadne polovina matfyzu a rozhodující část přírodovědných fakult. Ale kdyby se mluvilo o "univerzitních oborech", našlo by se méně Kuchejdů, kteří by se brali za jejich zpoplatnění. A není třeba spěchat, napřed zpoplatníme filosofickou fakultu (a její deriváty), matfyz přijde na řadu pak. Bude to už jen dílčí opatření a těch pár intošů se už na účinný odpor nevzmůže.
Naneštěstí jsou Rusnok se Zemanem trochu pozadu, trend nedostatku studentů už postihl i humanity. A jakkoli se se studenti filosofie, archeologie či klasické filologie rozhodli volbou oboru pro doživotní chudobu (pokud zůstanou u zvolené profese) a vzali jako fakt, že ani exklusivní absolutorium jim nezaručí práci v oboru (což je na druhou stranu může vykoupit z té chudoby, např. mezi nejbohatšími realitními makléřy jsou tradičně velmi nadprůměrně zastoupení klasičtí filologové) -- rozhodnout se ještě pro doživotní zadlužení na školném, to už je v těchto oborech zlomový bod.

Karlovi Vojtovi
Osobně odmítám na tento typ diskuse přistupovat. Nevidím dost dobře důvod, proč bych se měl někomu pokoušet vysvětlit, že dobrá kniha uspokojuje právě tak potřebu svého čtenáře jako ji uspokojuje dobře udělané křeslo, na kterém při čtení sedí. Ale když už jste se do té marné argumentace pustil, dodám k ní to, co by měl pochopit i zarputilý ekonomista: Bez odborných znalostí lidí s humanitním vzděláním by se radikálně snížila konkurenceschopnost země, sesypala státní a veřejná správa, propukla by dnes ještě jakžtakž krocená krize základního vzdělání, upadl by průmyslový design, ergonomie a organizace velkých průmyslových komplexů -- to sice provozují lidé s odborností, která se neoznačuje jako humanitní, ale bez odborníků z humanitních oboru nevyškolíte novu generaci a ztratí se řada nezbytných podnětů.

Pavlovi Kuchejdovi
Student humanitního oboru přijde stát na třetinu toho, co nezaměstnaný. A většinou má na lidi dlouhodobé studium filologie méně ničivé dopady něž dlouhodobá nezaměstnanost. Nezaměstnanost absolventů humanitních oborů je podstatně nižší než republikový průměr a srovnatelná s absolventy oborů technických. Už jen proto by zavedení školného byla pro veřejné finance jednoznačná ztráta.

Karel Vojta - Hlinsko

Čtvrtek, 12.Března 2015, 13:34:8

Pane Profante, děkuji za Váš příspěvek. Ani mně není taková debata úplně příjemná, ale ti, kdo tak brojí proti ne-technickým oborům, velice často vůbec neberou na vědomí, jak a v čem jsou tyto obory praktické (nebo nepraktické) a propojené s běžným provozem a životem.
Máte naprostou pravdu, pane Profante, že do úzce vymezených "užitečných" oborů se nevejde ani polovina matfyzu. Nedávno jsem se bavil s vědci z Fyzikálního ústavu AVČR. Říkali, jak jsou jim neustále snižovány státní příspěvky na výzkum. Protože výsledky jejich bádání prostě nejde "namontovat do motoru", jak říkali. Protože výzkum toho, jestli je vesmír víc šišatý než kulatý, nemá "přímé propojení s praxí".
Panu Kuchejdovi bych doporučil, aby se podíval na Hydepark s Tomášem Zimou.
www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/6.3.2015/
Ukazuje tam statistiky, že absoloventi "humanitních" oborů uplatnění nacházejí, jsou evidováni jako nezaměstnaní až 3x méně (2-3%) než absoloventi technických oborů (7%) a že absoloventi technických oborů mají v porovnání s ostatními vysokoškoláky (kromě pedagogů) nízké platy...

Martin Profant - Praha 7

Karlovi Vojtovi Čtvrtek, 12.Března 2015, 14:47:19

S tou nezaměstnaností i s platy je to ošidné.
Nezaměstnanost absolventů humanitních oborů se liší podle jednotlivých vysokých škol, u technických oborů je to homogennější. To, co ale lze považovat za dlouhodobý trend, je vysoce podprůměrná dlouhodobá nezaměstnanost absolventů vysokých škol v horizontu pěti let od ukončení studia.
Právě tak je to s příjmy, ony se ta velká agregovaná čísla pro celou vysokoškolskou populaci rozpadají na diskrétní skupiny lidí, z nichž jsou některé v dost ohavné sociální situaci.
Věčný boj o školné -- vždyť se to táhne už dvacet let -- vede k tomu, že si pak člověk zvykne zdůrazňovat jen některá čísla, že nemluvíme o malérech, které dnes většina škol provozujících humanitní obory má, cítíme se být v obležené pevnosti a chováme se podle toho.

Jan Kovařík - Praha

To jsou věci Čtvrtek, 12.Března 2015, 17:55:18

"Ukazuje tam statistiky, že absoloventi "humanitních" oborů uplatnění nacházejí, jsou evidováni jako nezaměstnaní až 3x méně (2-3%) než absoloventi technických oborů (7%) a že absoloventi technických oborů mají v porovnání s ostatními vysokoškoláky nízké platy... "
Statistiky už máme úplně na všechno - a dá se z nich vyčíst cokoli. Jen si nějak neumím vybavit ten technický obor, v němž mají vysokoškoláci sedmiprocentní nezaměstnanost.

Ale to vlastně není to podstatné. Podstatné je, že tu máme nějaké hospodářství, to poptává nějak kvalifikovanou pracovní sílu, a ze škol vylézá něco jiného, než poptává pracovní trh. Za deset let se ta poptávka třeba změní - takže je legitimní vycházet v nabídce vysokoškolského studia i z jiných podkladů než jen z aktuální poptávky. Ale z čeho se tedy má vycházet? A zde by stát - jako zřizovatel vysokých škol - měl sledovat nějakou jasnou strategii.
Měl by říci : víme, jaká je skladba populace, tedy kolik lidí je narozeno v kterém roce. Odhadujeme, kolik lidí z každého ročníku má inteligenci nutnou ke zvládnutí vysokoškolského učiva. Takže víme, pro kolik lidí potřebujeme místa na vysokých školách. (K tomu připočtěme nějakou redundanci - ne každý se hodí pro obor, který si vybral ; kdo není dost chytrý, pořád ještě může být dost pilný ; a máme tu i lidi, kteří studují dvě vysoké školy najednou...) A tak by stát měl říci, že na veřejných vysokých školách bude místo pro (dejme tomu) 25+10 % z příslušného populačního ročníku. A celkový počet míst na veřejných vysokých školách každý rok navyšovat či snižovat podle aktuálního počtu maturantů. (Pak by se, pane Profante, nestávalo, že by trend nedostatku studentů postihl napřed techniky a pak i humanity). Každopádně veřejné vysoké školy bez školného, a pro přesně definovaný zlomek populace. (A ten zlomek by měl být definovaný tak, aby nevznikal tlak na snižování kvality výuky.)
Dále by měl někdo (stát) v rámci této strategie rozhodnout, kolik procent z toho počtu bude směřovat na který obor. Jistě, bylo by to nepopulární - najednou by na veřejných vysokých školách třeba nebylo tolik míst pro právníky či ekonomy. Ale třeba by někdo přišel na to, že učitelky v mateřských školách nepotřebují vysokoškolské vzdělání, že zdravotním sestrám postačí maturita, a že ani ti výtvarníci, díky kterým se na Vánoce každý rok připravuje nějaká pěkná kostýmovaná pohádka, si své výtvarné nadání také nemusí tříbit zrovna vysokoškolským vzděláním.

Jenže - má stát takovou strategii?

A argument, že student filologie stojí stát jen třetinu toho, co nezaměstnaný... ? Má vysokoškolské vzdělávání plnit i tyto funkce? Nebylo by pak řešením nahnat všechny nezaměstnané do poslucháren?

Martin Profant - Praha 7

Janu Kovaříkovi Čtvrtek, 12.Března 2015, 18:43:8

Samozřejmě, každá statistika je zkreslující, ukazuje jen určitý aspekt, a často může být i chybná. Nicméně u absolventů řady technických oborů relativně vysoká nezaměstnanost je, důvodů je celá řada, počínaje tím, že mnoho fabrik hledá danou odbornost, ale nechce absolventa až po kvalitu některých konkrétních oborů na konkrétních školách. Docela by mě potěšilo, kdyby tenhle problém zmizel ze světa jenom proto, že Vy nevybavujete žádného nezaměstnaného absolventa.

A ze škol bude vylézat vždy něco jiného než co poptává trh. Protože z nich, Díky bohu, vylézají lidé, ne pracovní síly. Dědci jako já si pak stěžují - a dělám to v akademickém provozu, jak bych asi brblal ve fabrice -- že ten dnešní absolvent neumí to či ono, jak mu chybí základy řemesla...atd.
Buďte rád, že umíte odhadnout, kolik lidí z každého ročníku má inteligenci nutnou ke zvládnutí vysokoškolského studia. Já to neumím odhadnout často ještě ani u studenta v druhém ročníku, dost často mě překvapí někdo, u koho jsem to už chtěl vzdát. Navíc i dnes potkávám mladé lidi, o kterých si myslím, že je věčná škoda, že nestudují a vím, že to, co jim brání, není nižší inteligence, ale třeba důsledky znevýhodňujícího rodinného zázemí v dětství anebo přílišná osobitost. Závidím vám, kdybych tohle všechno taky dokázal redukovat podle jedné distribuční křivky a dělit podle ní lidi jako brambory, měl bych to jednodušší.

A k té nezaměstnanosti. Pokud argumentujete Vy a Pavel Kuchejda společenskými náklady na studium, pak je zcela na místě ukázat, že snížení podílu studujících v populaci tyto náklady nesníží, ale zvýší. Když řeknete, že těm mladým to studium nepřejete a nechcete, aby se platilo z vašich daní, v pořádku, to je poctivé, ale pokud se místo toho odvoláváte na finance a statistiky (jako je poměr přijatých studentů k populačnímu ročníku n-letých), pak musíte přijmout i ten argument nákladné nezaměstnanosti.

Už jsem to napsal jednou, nepovažuji podobné diskuse za příliš podnětné. Omezení přístupu ke vzdělání byl, je a bude mocenský nástroj zneužitelný ke korupci a zajišťující monopol určité skupiny, která ten zvýšený práh překročí vždy snáze než zbytek populace -- a to snáze nebude mít nic společného s inteligencí příslušníků této skupiny. Řeči o přílišných výdajích na vysoké školy, zvlášť když je slyším od lidí jako je Rusnok či od toho či onoho zkorumpovaného politika, obvykle pokládám za arogantní ideologický žvást. V Zemanově případě a s jeho veletočí právě v této otázce za žvást pouze populistický. Ale Vy to zřejmě myslíte vážně a vážná otázka si zaslouží odpověď.

Par poznamek. Čtvrtek, 12.Března 2015, 18:54:54

" našlo by se méně Kuchejdů, kteří by se brali za jejich zpoplatnění." Ze o mne pan Profant ponekud lze, docela chapu. On se to ve vysoke politice naucil a jak se rika stareho psa novym kouskum nenaucis. Tedy chtel jsem rici, ze by mel vetsi problem najit text, kde se beru o zpoplatneni vzdelani, nez ma Ovcacek s tim dukazem, ze byl Peroutka antisemita. Ale ze se hubou urve vetsi kus zvance nez vykopanim strouhy, to p. Profant velmi dobre vi. Vzpominate na ty milionky ( Společnost SPHV ) a za co vlastne byly pane Profant ?

Panu Vojtovi a pani Recmanove dekuji za potvrzeni meho nazoru.

"Ukazuje tam statistiky, že absoloventi "humanitních" oborů uplatnění nacházejí, jsou evidováni jako nezaměstnaní až 3x méně (2-3%) než absoloventi technických oborů (7%) a že absoloventi technických oborů mají v porovnání s ostatními vysokoškoláky (kromě pedagogů) nízké platy... "

"většina tzv. přírodních oborů je neužitečná, neboť drtivá většina absolventů jde dělat nějaké junior senior analytiky do investičních bank nebo konzultantství. "

Oba jinymi slovy rikate, ze absolventi technickych oboru se neuzivi ve sve profesi a "jdou za lepsim". To je pochopitelne a nelze jim to vycitat. Zaroven je neco zvrhleho ve spolecnosti, kde fyzik zodpovidajici za chod jaderneho reaktoru bere vic nez holka, ktera "vari kafe " v nadnarodni firme. Nebo mate jiny nazor?


Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kuchejdovi :-) Čtvrtek, 12.Března 2015, 20:34:55

To víte, já lžu rád. Ale v tomhle konkrétním případě jsem reagoval na Váš komentář, tuším o tři kousky výše nad mým. A abych se Vám přiznal, jaksi jsem Vás použil jako reprezentativnější vzorek, nechtělo se mi psát "Kuchejdů a Kovaříků". A SPHV, to byl můj sedmnáctiletý syn, to víte, učil se, já bych do takhle malé rány nešel, na to mám moc velkou hubu.
A mimochodem, jste si jist, že ten fyzik u reaktoru bere víc schopná sekretářka v nadnárodní firmě? Jen aby...

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Čtvrtek, 12.Března 2015, 21:24:35

Co se týče těch junior senior analytiků, tam mi nešlo o to, že by dotyční pracovali mimo obor, nýbrž to, že nedělají práci, která by byla okolnímu světu extra prospěšná, spíš je to takový etický problém.

A můžu se zeptat, pane Kuchejdo, proč srovnáváte fyzika a ženu, co vaří kafe? Proč nesrovnáváte fyzika a muže, co vaří kafe, nebo ženu.fyzika a ženu, co vaří kafe?

Martin Profant - Praha 7

Ivaně Recmanové Čtvrtek, 12.Března 2015, 22:10:34

On se muž, který vaří v nadnárodní firmě kafe, prostě špatně hledá. Leda jako barista, ale o to panu Kuchejdovi zřejmě nešlo. A podobně se špatně hledala jaderná fyzička, která slouží směny u reaktoru (možná je to dnes jiné); asi nikoli pro nedostatek jaderných fyziček, ale pro ten směnný provoz. Můžete tu situaci považovat za důsledky patriarchálního rozdělení rolí v naší společnosti, ale je to tak a nenapravíme to tím, že o tom nebudeme mluvit.
Spíš bych povytáhl obočí nad výrazem "holka", použitým pro tu ženu vařící kafe.

Jan Kovařík - Praha

Panům Profantovi a Vojtovi Pátek, 13.Března 2015, 06:44:57

Víte, na tom, co světu přeju nebo nepřeju, (naštěstí pro svět) mnoho nesejde. Jen mě trochu popouzí, když někdo seriózně používá argument, který je na první pohled absurdní, Což těch 7% nezaměstnaných absolventů technických oborů (to jako průměrně, přes všechny obory?) ve srovnání se dvěma procenty nezaměstnaných absolventů humanitních oborů opravdu je. Až mi uvedete příklad jednoho konkrétního technického oboru, kde mají absolventi VŠ 7% nezaměstnanost, pak možná uvěřím.

Za druhé - samozřejmě neumím odhadnout, kolik lidí má na to, aby zvládli VŠ - proto jsem u konkrétních procent psal "dejme tomu". To konkrétní procento platilo kdysi dávno za časů našich studií. Jen se nějak nemůžu srovnat s tím, že to číslo je dnes skoro dvojnásobné. To nám ta populace za těch 20 let ale zchytrala.
Vám to přijde pravděpodobné?

A konečně představa vysoké školy jako dočasného odkladiště těch, pro které zrovna nemáme uplatnění... . Na tuhle představu jsem asi příliš starosvětský - v mém vidění světa je vysoká škola především místem, kde by se měla dělat věda a výzkum a kde by se nadaní lidé měli seznamovat s výsledky toho výzkumu. Ale takovou instituci musí přece ten dnešní příval zahlcovat, a (nedej bože) odvádět od jejího poslání.

Karel Vojta - Hlinsko

Pátek, 13.Března 2015, 09:16:12

Pane Kovaříku, uvedl jsem zdroj té statistiky i odkaz na něj. Více podrobností Vám poskytne Tomáš Zima.
Co se týká nezaměstnaných techniků, problém je zejména s tím, jaké platy jim nabízejí státní, polostátní i soukromé podniky.
Např. k náplni práce a odměnám techniků v JE Temelín je zajímavá diskuze zde: http://byznys.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A090724_104324_firmy-trhy_nev

Z diskuse vybírám následující příspěvek:

Je to jinak

O pozici Operátor seku.ndár.ního bloku vím celkem hodně. Pravdou je, že ty testy jsou opravdu náročné, ovšem vzhledem k poktritectví nám samozřejmě neřekli páni z ČEZ-u celou pravdu, která je daleko tristnější:

1. Operátor sek. bloku sedí na dozorně, sedí a čumí jestli se něco neděje. To je veškerá úloha. Musí být naprosto kocentrovaný. Z toho asi mnohým dojde, že sedět a koukat na řídící panely musí být otrava..to tedy je. Možná se začátku je to v pohodě, ale mnohé především kreativní lidi to po čase začne vadit.

2. V článku je napsáno, že je jasně dán karierní růst. Je dán, ovšem vzhledem k tomu, že málo lidí těmi testy projde a ono zdaleka nejde jenom o ty testy, pak Vás čeká velmi náročné 2 leté studium zakončené zkouškou před státní komisí (pokud neuděláte, nemůžete to dělat), tak situace je taková, že dnes se není kam posunout a operátoři to dělají i 10 let bez postupu (musí tam být, protože není náhrada).

3. Peníze nejsou hitparáda. Před 4 lety nabízel ČEZ kolem 25.000,- hrubého (účastnil jsem se náborové akce), což je fraška, řidiči MHD mají ve větších městech mnohdy i více, blbej obchoďák se SŠ má mnohem více. Ten plat samozřejmě roste, co jsem slyšel, tak operátořiti dost staří mají kolem 40.000,- Kč (což žase tak hodně není, se podívejte na nástupáky v Praze nebo Brně u zahraničních firem)
-------------------------------------------------------------------------
Asi není potíž jen v tom, jaké obory jsou na trhu žádané a jakých absoloventů se údajně nedostává. Prostě by jim např. ČEZ musel připlatit. V těch miliardách v zisku by se nějaké desetitisíce "na přilepšenou" mohly najít...
---------------------------------------------------------------------------
A ještě jedna poznámka: ta "holka, co vaří kafe", mě taky fakt dostala. Česká společnost má před sebou ještě hodně dlouhou cestu, aby si začala vážit žen a jejich schopností. Kdopak vaří kafe technikům v JE Temelín. Dana Drábová? Nebo mají genderově neutrální automatický kávovar?

Jan Kovařík - Praha

Ono je v té diskusi více neférovostí Pátek, 13.Března 2015, 10:11:15

Ze strany pana Kuchejdy holka, co vaří kafe, osobní útok kvůli HSPV (nevím co to je, ale ať už je to cokoli, mění to něco na platnosti argumentů pana Profanta, pane Kuchejdo?)
Z druhé strany pan Profant píše "Kuchejdů a Kovaříků" (kteří by se prý - v kontextu předchozího - brali za zpoplatnění vysokých škol...) To by mě zajímalo, kde jsem se bral za zpoplatnění veřejných vysokých škol?

Ale ono je to asi obecnější - všimněme si, že celá slavná diskuse kolem školného plynula ve stylu "školné ano, ceteris paribus" versus "školné ne, ceteris paribus". Přitom financování vysokého školství je přece složitější problém, máme více proměnných - a o těch se vůbec nediskutuje.

Já si jen dovoluji mít názor, že pokud je financování vysokého školství ve stávajícím rozsahu problém, pak - než jakékoli školné na veřejných vysokých školách - raději uvidím nějaké rozumné omezení počtu vysokoškolských studentů.

A je mi samozřejmě jasné, že Rusnok neřešil nějaké hluboké filosofické otázky okolo financování vysokého školství. Prostě jen jako premiér (a ekonom) flikoval státní rozpočet.

Tak po poradku. Pátek, 13.Března 2015, 16:30:10

1)" reaktoru bere vic nez holka, " samozrejme melo tam byt "bere min".
2)Nevim proc p. Profant neustale bujuje proti memu neexistujicimu presvedceni o nutnosti zpoplatnit studium. Lidove se tomu rika zabejcenost, nebo blbost, u politiku se pry tomu rika taktika na udolani protivnika.
3) SPHV-Ve strucnosti receno, jedna se o "rozplynuti trinacti milonu korun" ze statniho rozpoctu,ktere castecne "vysublimovaly " i v rodinnem okoli p. Profanta. "http://www.lupa.cz/clanky/zaslouzi-si-sphv-dotace-z-evropskeho-socialniho-fondu/".Ponekud to snizuje duveryhodnost p. Profanta (ktery bez dukazu stale tvrdi, ze chci zavadet skolne) a samozrejme je to takova podpora meho tvrzeni, ze "hubou se da urvat vetsi kus zvance".

4) "Česká společnost má před sebou ještě hodně dlouhou cestu, aby si začala vážit žen a jejich schopností".
Co vas na tom trapi pane Vojta ? Vzhledem k veku, jsou pro mne holky vsechy sikovne padesatky. Spokojen ? Ne ? Jde vam o to, ze to kafe vari zena a nikoliv muz (v me predstave). Kdyz jsem se narodil, nebyly pocitace, mobily a genderstudies. Zena byla zcela prirozene vnimana jako ta, jez prejima vetsi cast pece o rodinu. Pokusy komunistu "vyrabet" traktoristky slevacky se nam prilis nelibily. Zajimave je, ze dnes tuto kapitolu dejin zesmesnuje clovek v tisni a s nadsenim na ni navazuji feministky. Domnivam se ze ve vetsine rodin to fungovalo bez problemu. Takze v mych zkostnatelych predstavach vari kafe "ta holka". Jestli si ovsem p. Vojta myslite, ze to znamena ze si nevazim zen a jejich schopnosti, pak se hluboce mylite a je to jeste horsi. Ja si dokonce vazim lidi bez nejakeho genderoveho rozlisovani. Zeny nejsou lepsi nez muzi a naopak. Podat ruku Siklove nebo Stetinovi by mi zpusubilo stejne neprijemny pocit.

Karel Vojta - Hlinsko

Pátek, 13.Března 2015, 17:06:26

Pane Kuchejdo, ve svém příspěvku jste srovnával operátora jaderného reaktoru a "holku, co vaří kafe".
Z toho srovnání - i z jazykového stylu - vycházejí muži výrazně lépe než ženy. Muži jako vzdělaní v jaderné fyzice (a tedy schopní takového intelektuálního výkonu), zatímco "ty holky" z toho vycházejí jako leda tak dobré a schopné na to vaření kafe, což je ve srovnání s řízením jaderného reaktoru činnost, která nevyžaduje ani specializované vzdělání ani obzvláštní nadání a nenese srovnatelnou zodpovědnost.
Takže Váš příspěvek považuji za silně opovržlivý vůči ženám.

Ženy mohou (jsou schopné, chtějí, jsou dobré na) vykonávat i jiné činnosti, než jen zajišťovat servis - být ve služebné pozici, ať v rodině, nebo v práci. Jsou schopné, ochotné, chtějí, mají na to být v pozici, která vyžaduje odborné vzdělání a nese zodpovědnost.
Nežijeme v době, kdy ženy měly následovat jen a pouze "3K" (Kinder, Kueche, Kirche). Některým ženám to vyhovuje, jiným ne. Někteří muži se cítí ohroženi silnými ženami a ošizeni ve svém "přirozeném" postavení, kde mají "přirozeně" zajištěný servis. Ne každou ženu baví a naplňuje role, ve které "přirozeně přejímá větší část péče o rodinu", protože např. mne nijak nebaví a nenaplňuje šúrování nádobí a žehlení. (Někdo to ovšem udělat musí, ale nechápu, proč by to měla být "přizozeně" žena.)
A mj. ž-á-d-n-á, práce, ani služebná, není opovrženíhodná, stejně tak jako si úctu zaslouží ten/ to, kdo ji vykonává.

Nějakými svými řečmi o tom, jak si vážíte žen, ale ne paní Šiklové nebo pana Štětiny, jste to rozhodně nevylepšil.

Ach jo zase jeden genderovy hysterik. Pátek, 13.Března 2015, 19:09:4

Otocim to p. Vojta. Z vaseho prispevku vyplynulo, ze si zen v domacnosti prilis nevazite, opovrhujete jimi. Nevazite si ani jejich prace a nejake vykriky typu "A mj. ž-á-d-n-á, práce, ani služebná, není opovrženíhodná, stejně tak jako si úctu zaslouží ten/ to, kdo ji vykonává. " to nemohou zachranit.

A pokud si myslite, ze drive si muzi svych zen (i v domacnosti) nevazili, tak jste s prominutim opravdu veliky pitomec. Povedlo se vam udelat ze sebe blbce a urazit miliony lidi, kteri jsou a byli ve svem vztahu spokojeni.

p.s. Mam pocit, ze diskuze byla o preferovani technickych a netechnickych oboru.

Martin Profant - Praha 7

Pavlovi Kuchejdovi Pátek, 13.Března 2015, 22:51:45

Jsem rád, že konečně věříte novinářům, ale ta Lupa nic moc. V LN byla lepší verze, jistý génius tam z mé mati udělal mafiánku, že by ji mohla Máti Raffanová z Kačerova závidět.Mimo jiné řídila klan Kočků. Pak tu legraci zkazil nějaký moula z Práva, který si na ministerstvu zjistil, že si hned dva ministři nechali dělat audit a šetření, kolik bylo v SPHV kontrol, že u nás nemůže sedmnáctiletý kluk žádat o grant adt. Prostě to ten kazisvět celé pokazil. Ale tu a tam se najde prosťáček, který uvěří.
Ostatně, když už mě lustruje, moc hezky o mně píše také Miloš Zeman.

Karel Vojta - Hlinsko

Diskuze mezi prof. Zlatuskou a J. Hanakem Neděle, 15.Března 2015, 17:09:52

http://video.aktualne.cz/dvtv/sef-prumyslniku-maturanty-z-gymnazia-nase-firmy-nechteji/r~5c9db37cc7e111e4875c002590604f2e/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-18

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.