Sílí odbory, skončí vepřín Lety, šíří se rys: nejlepší domácí zprávy za rok 2017

Dle čísel z ekonomiky by se mohlo zdát, že Česká republika vzkvétá. Dle výsledků parlamentních voleb odrážejících náladu ve společnosti se zdá být pravdou opak. Přesto byl rok 2017 i rokem dobrých zpráv, jak ukazuje náš výběr šesti z nich.

_estn_ctka

Petra Dvořáková

31.12.2017 10:45

  • Domov
  • Štěstí z šesti

Související

Ekonomika trvale roste. Také mzdy napříč obory trvale rostou. Míra nezaměstnanosti v České republice je nejnižší v Evropské unii. Titulky podobného vyznění se letos v médiích objevovaly opakovaně.

„Se sem někdy přijeď podívat, ty p*čo,“ reagoval na moderátorku hovořící o rostoucím HDP v televizi číšník v bruntálském hotelu v letos vydané knize Nejlepší kandidát Stanislava Bilera. Kniha je sice fikcí, ale je dost pravděpodobné, že lidé z Bruntálu reagují na zprávy o tom, jak se máme dobře, podobnými slovy i v realitě.

Ne ve všech českých regionech je míra nezaměstnanosti nejnižší v Evropské unii. Nejvíce nezaměstnaných lidí žije právě v Moravskoslezském kraji (konkrétně v Karviné, kde nemá práci přibližně každý desátý), ale také v dalších dvou těžařských krajích: Ústeckém a Karlovarském.

Navíc je třeba vzít v úvahu, jakou práci lidé mají. Často pracují mimo obor, pro nějž jsou kvalifikovaní, a mzdy, za něž pracují, nadále patří v Evropské unii mezi nejnižší.

Čím dál větší problém představuje dostupnost bydlení, jehož cena roste rychleji než mzdy, a to z příčin, které Deník Referendum nedávno vysvětlil v sérii reportáží a analýz. Nejen mladým lidem chybí ekonomické jistoty. Celý život zasvětí špatně ohodnocené práci, aby nakonec pobírali průměrně jedenáctitisícový důchod.

Vzrůstá počet lidí, kteří nevěří relevantním médiím, a naopak se zvyšuje vliv dezinformačních webů nebo třeba TV Barrandov. I vinou toho skandály předsedy hnutí ANO Andreje Babiše s volebním výsledkem prakticky nehnuly. Sociální a ekonomické frustrace obyvatel dokázal v letošních volbách využít i rasista a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura.

Zklamání voličů obrací ve svůj prospěch rovněž prezident Miloš Zeman. Pokud v lednu obhájí svůj mandát, trestně stíhaný Andrej Babiš pravděpodobně povede vládu s důvěrou Sněmovny či bez ní - vypsání předčasných voleb totiž Zeman ve vánočním projevu jasně vyloučil.

Přes výše jmenované skutečnosti však Česká republika vyšla relativně dobře z nedávného žebříčku Eurostatu o sociální a materiální deprivaci obyvatel v Evropské unii. Letošní hodnocení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj poukázalo na nadprůměrnou míru vzdělanosti u nás – i přes dlouhodobou podfinancovanost českého školství - nebo na vysokou míru tuzemské bezpečnosti.

Stále u nás existují občanské iniciativy či demokratičtí politici, kteří hájí hodnoty humanismu a solidarity, lidská a sociální práva všech nebo třeba ochranu přírody. Rok 2017 přinesl i dobré zprávy a Deník Referendum připravil výběr šesti nejlepších z nich.

Odborové hnutí sílí, mzdy rostou ve státní i soukromé sféře
O nutnosti přestat fungovat jako levná montovna Západu a tlačit na zvyšování mezd dnes hovoří politici zleva doprava - a podíl na tom má zvyšující se tlak ze strany odborů. Českomoravská konfederace odborových svazů před dvěma lety zahájila kampaň Konec levné práce a jejímu předsedovi Josefu Středulovi se dostává čím dál většího mediálního prostoru.

Odborovému předákovi Josefu Středulovi se dostává čím dál většího mediálního prostoru, odborové hnutí sílí. Foto Archiv ČMKOS

I díky tomu se od ledna zvýší minimální mzda na 12 200 korun hrubého, i díky tomu platy učitelů vzrostly od listopadu o patnáct procent a platy ostatních státních zaměstnanců o deset procent. Když v září vláda s rozhodnutím o platech otálela, neváhala celá veřejná sféra vyhlásit stávkovou pohotovost.

Hrozba stávky (a na několika místech stávka reálná) přiměla kraje i vládu přislíbit více peněz řidičům autobusů, jejichž mzdy tlačila dolů soutěž o cenu mezi dopravci. Platy zvedaly i obchodní řetězce, které jsou za nízké ohodnocení svých zaměstnanců kritizované dlouhodobě. A třeba zaměstnanci zlínské gumárenské společnosti Mitas dostali po březnové stávce přidáno pět tisíc korun.

Příští rok budou odbory požadovat desetiprocentní nárůst mezd. Podle Středuly je nutné, aby podobně dynamicky jako letos rostly mzdy několik dalších let.

Obce i iniciativy hledají cesty, jak vyřešit bytovou krizi bez státu
Zákon o sociálním bydlení, systémové řešení situace desítek tisíc lidí ohrožených bytovou nouzí, kvůli rozepřím mezi ANO a ČSSD a odporu pravicové opozice Sněmovnou neprošel. A chybí i v programovém prohlášení nové Babišovy vlády.

Zákon o sociálním bydlení Sněmovnou neprošel. Obce i iniciativy hledají vlastní cesty, jak nouzi o byty vyřešit. Foto Saša Uhlová, DR

Brno ale rozjelo vlastní projekt sociálního bydlení Rapid Re-Housing už v roce 2016 a dostupné nájemní bydlení díky němu získalo prvních padesát rodin. Projekt s více než pětadevadesátiprocentní úspěšností letos získal evropskou cenu jako nejlepší projekt ukončování bezdomovectví.

Úspěšný příklad se rozhodla následovat další tři města. Koncept letos schválil Liberec, který lidem v bytové nouzi poskytne prvních pět bytů. Dalšími městy, která se do programu koordinovaného Platformou pro sociální bydlení zapojí, jsou Benešov a Praha 7.

Nalézt řešení bytové nouze nezávisle na státu se snaží i další iniciativy. Barbora Bakošová napsala reportáž o iniciativě Sdílené domy, která chce společně koupit nájemní dům v Praze a za pomoci promyšlených pravidel v něm obyvatelům nabídnout nižší než tržní nájem. Autorka napsala i o dalším unikátním brněnském projektu – sdíleném bydlení pro seniory.

Místo vepřína bude stát v Letech u Písku památník
Dvacet let upozorňovali aktivisté či mezinárodní organizace na nepatřičnost fungování vepřína v místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Do roku 2013 se však politici vymlouvali převážně na peníze a s vlastníkem vepřína společností AGPI nikdo nejednal. Až Jiří Dientsbier (ČSSD) z pozice ministra pro lidská práva zahájil jednání o odkupu vepřína státem, které letos úspěšně dotáhl do konce jeho nástupce Jan Chvojka (ČSSD) s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL).

Za odstranění vepřína v Letech a vybudování důstojné piety se demonstrovalo léta. Letos stát konečně dotáhl jednání o odkupu do konce. Foto FB Konexe

Smlouvu o odkupu stát podepsal v listopadu, vlastník ji schválil na valné hromadě v prosinci. Do konce března by měl areál vepřína patřit státu.

Bude jej spravovat Muzeum romské kultury, které po odstranění vepřína zajistí vybudování důstojného památníku obětem koncentračního tábora. Poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák vystupující rovněž pod přezdívkou Večerníček sice na stát podal žalobu kvůli ceně, na níž se vláda s AGPI dohodla, podle ministerstva kultury by to však prodej nemělo ohrozit.

Šelmy se vracejí do české krajiny
Šelmy se vracejí do oblastí, kde byly před staletími vyhubeny. Pracovníci Mendelovy univerzity v lednu potvrdili na základě fotodokumentace a stop trvalý výskyt rysa ostrovida v Moravském krasu. Před dvěma týdny objevili dobrovolníci Hnutí DUHA stopy rysa i v Krušných horách - jedná se o třetí důkaz jeho pohybu v regionu za posledních pět let. Trvale se pak rys ostrovid pohybuje na území Českého lesa.

Pohyb rysa ostrovida letos potvrdily fotopasti či stopy v Moravském krasu i Krušných horách. Foto Hnutí DUHA

Množí se také zprávy o návratu vlka do české krajiny. Podle vědecké studie zveřejněné v odborném časopise Diversity and Disstribution se Česká republika nachází na křižovatce vlků z různých evropských populací. V prosinci fotopast potvrdila výskyt vlka v Žďárských vrších. V listopadu fotografie prokázaly, že na Broumovsku se druhý rok po sobě narodila vlčata a nyní se tam tak pohybuje minimálně pět vlků. Květnové záběry vlka zachytily i v Krušných horách.

Monitoringu šelem se věnují dobrovolníci z Vlčích a Rysích hlídek, které školí odborníci z Hnutí DUHA. Zároveň dokumentují pokusy o nelegální lov, který pro šelmy znamená největší ohrožení. Jejich snahy evidentně nesou ovoce.

Klinika žije, squatterský kolektiv má i Brno
Aktivisté z Autonomního sociálního centra Klinika letos několikrát stanuli před soudem. Ve dvou případech soud rozhodoval o vyklizení žižkovského squattu, a to na základě žaloby Správy železniční dopravní cesty, vlastníka objektu. Oba soudy aktivisté prohráli a do 18. října měli budovu opustit.

Rok 2017 Klinika přes prohrané soudy přežila, vyklizení jí však hrozí každým dnem. Foto FB Klinika

Místo toho aktivisté pokračují v organizování bezplatných přednášek, promítání či koncertů, nadále provozují i free shop a knihovnu. Klinika tak nadále představuje jedinečné místo otevřené všem bez rozdílu, které spravuje kolektiv dobrovolníků a které funguje mimo oficiální struktury; ač nad ní visí každodenní hrozba vyklizení.

Zároveň letos vznikl squatterský kolektiv Š.P.Í.N.A., který na problém prázdných domů upozornil třemi jednorázovými akcemi v Brně. Na jeden večer kolektiv obsadil třeba vojenskou jídelnu nebo bývalé sídlo sociální demokracie Dělnický dům, jimž hrozí demolice.

Těžbu uhlí v Dole Bílina zastavili na několik hodin aktivisté
Severočeské doly v červnu přerušily na několik hodin těžbu v hnědouhelném lomu Bílina. Do lomu, na němž vláda předloni prolomila limity těžby, totiž proniklo téměř sto padesát ekologických aktivistů, kteří zůstali sedět pod jedním z rypadel. Přímou akci zorganizovali členové hnutí Limity jsme my v rámci vůbec prvního českého Klimakempu.

Za společnost bez uhlí letos aktivisté bojovali na prvním českém Klimakempu. Na několik hodin zastavili těžbu v Bílině. Foto Majda Slámová

Proti ekologům však na místě tvrdě zasáhla policie. Přestože měli aktivistům zasahující těžkooděnci nadávat, odepírat přístup k tekutinám a jídlu a diskriminovat přítomné cizince, podle Generální inspekce bezpečnostních sborů zásah proběhl v pořádku.

Hnutí Limity jsme my se s tím ovšem odmítá smířit a věc bude mít zřejmě dohru u soudu. Aktivisté už každopádně pracují na přípravě druhého ročníku Klimakempu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.