Odbory veřejné sféry se přidaly k stávkové pohotovosti ve školství

Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost v úterý 5. září. O den později se přidal celý veřejný sektor. Jednání o výši platů zahájily letos odbory už v dubnu, přesto se vláda dosud nedohodla.

(pd)

06.09.2017 13:21

Aktualizováno: 20:28


Spoluautor: Marie Mrázová

Cmkos

„Stávková pohotovost není vinou odborů, vláda se mohla včas a zodpovědně připravit,“ prohlásil Josef Středula. Foto Repro DR

Odborové svazy zastupující veřejný sektor se přidaly ke stávkové pohotovosti, kterou 5. září vyhlásily školské odbory. Vadí jim, že se vláda dosud nedohodla na výši platů pro rok 2018. Odbory požadují od 1. listopadu zvýšit veškerým pracovníkům mzdy o deset procent, učitelům pak o patnáct.

Pokud se 11. září vláda neshodne na tom, odkdy a o kolik ve veřejné sféře zvednout mzdy, ohlásí odbory další kroky na manifestačním mítinku 14. září. Těmi by kromě stávky mohly být například demonstrace. Pro vyhlášení stávkové pohotovosti během posledních dvaceti čtyř hodin hlasovalo devadesát pět procent odborových svazů.

Předseda Českomoravské odborové konfederace Josef Středula upozornil, že vyjednávat o zvýšení platů začaly letos odbory mimořádně brzy, aby vyjednávání o platech nebylo součástí předvolebního boje. „Stávková pohotovost není vinou odborů, vláda se mohla včas a zodpovědně připravit. Víme jenom, že premiér Bohuslav Sobotka požadavky odborů podporuje,“ konstatoval. Vláda s odbory jednala o platech letos třikrát, poprvé už v dubnu. Přesto vládní jednání o zvýšení platů ze 4. září podle předsedy odborů nepřineslo výsledek, ale pouhé spekulace.

„Netajili jsme se tím, že pokud se vláda nedohodne, půjdeme do ostřejší situace. Už jsme ustoupili od požadavku zvýšit platy od 1. září. Posunuli jsme termín na 1. listopad, na datum, kdy se platy zvyšovaly i vloni. Tato hranice je pro nás nepřekročitelná. Odmítáme jakékoliv spekulace o zvýšení platů až od 1. ledna,“ pokračoval Středula.

„Aby lidé, kteří chodí do práce, nemuseli pobírat sociální dávky, je třeba s platy něco udělat,“ prohlásila zástupkyně odborových svazů ve zdravotnictví Dagmar Žitníková. Upozornila, že základní tarifní plat kuchaře v nemocnici činí deset tisíc čtyři sta korun, tudíž zvýšení o deset procent znamená tisíc korun navíc.

Ve veřejném sektoru pracuje přibližně šest set dvacet šest tisíc lidí, v odborech se sdružuje asi sto tisíc z nich. Případná stávka by se netýkala bezpečnostních složek, tedy armády, policie či hasičů, a neohrozila by ani zdravotní péči.

Ministerstvo financí proti požadavkům odborů
Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost 5. září. Požadavek zvýšení platů učitelů o patnáct procent a nepedagogických pracovníků o deset procent znamená dohromady třináct miliard korun navíc. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) v návrhu rozpočtu na příští rok ale vyčlenil na růst platů v celém veřejném sektoru pouze dvanáct miliard korun. Na požadavky odborů dle něho nejsou peníze.

„Pokud chce vláda zvýšit platy učitelů od listopadu, je 11. září takřka nejzazší termín, kdy by o tom měla rozhodnout. Po 11. září se sejdeme s představiteli koalice, kde se buď dohodneme, nebo přistoupíme ke konkrétnímu datu stávky,“ vysvětlil Deníku Referendum předseda školských odborů František Dobšík.

Odbory chtějí, aby do roku 2020 dosáhly platy pedagogů sto třiceti procent průměrné mzdy. Takový růst už dříve slíbila i vláda. Průměrná mzda v druhém čtvrtletí roku 2017 vzrostla podle Českého statistického úřadu nejvíce za posledních deset let, na 29 346 korun.

Volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce, aby mzdy učitelů vzrostly v souladu s požadavky odborů od 1. listopadu o patnáct procent. Ve zvýšení platů od 1. listopadů věří i předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Předseda poslaneckého klubu politického hnutí ANO Jaroslav Faltýnek však v rozporu s požadavky odborů řekl, že podpoří navýšení mezd až od 1. ledna.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.