Mzdy ve stavebnictví díky odborům rostou. Jinde na zlepšení teprve čekají

Kolektivní smlouvy mezi stavebními odbory a podnikateli platí pro celé stavebnictví. Díky tomu jde ve východní a střední Evropě o jedinečnou záležitost. Teď díky nim ve stavebnictví stouply mzdy o více než šest a půl procenta.

(pd)

24.05.2017 07:00

Aktualizováno: 11:36

Buildingsite

Zatímco více než třetina lidí je se svou prací nespokojená, a to většinou kvůli platům, ve stavebnictví minimální mzdové tarify díky vyjednávání odborů porostou. Foto Wikimedia

Související

Tříměsíční kolektivní vyjednávání mezi Odborovým svazem Stavba a Svazem podnikatelů ve stavebnictví vedlo od začátku dubna k růstu minimálních mzdových tarifů o 6,3 procenta a měsíční mzdy o 6,7 procenta. Odbory se tak se zaměstnavateli dohodly v dodatku ke kolektivní smlouvě vyššího stupně. Ta na rozdíl od kolektivní smlouvy platné pro jeden podnik a jeho zaměstnance platí pro celé průmyslové odvětví.

Dialog mezi odboráři a Svazem podnikatelů probíhá od devadesátých let. Ročně tak vzniká okolo sto třiceti podnikových kolektivních smluv a výdělky ve firmách, kde Odborový svaz Stavba působí, jsou až o třicet procent vyšší než v ostatních. Právě mzda je podle letošního průzkumu společnosti JobsIndex nejčastějším důvodem nespokojenosti zaměstnanců, kvůli finančně o dvacet až třicet procent lepší nabídce by ochotně změnily zaměstnání čtyři pětiny lidí.

„V souvislosti s podpisem dodatku je nutné ocenit přístup podnikatelů, jejichž zástupci uznali, že je potřeba udržet v odvětví kvalifikované zaměstnance, a to je možné i zvyšování minimální mzdy jejich práce. Velmi důležité je, že jsme s podnikateli podepsali jako bonus společnou žádost o rozšíření závaznosti dodatku na další subjekty působící v tomto oboru,“ vysvětlil pro odborářskou Revue Sondy šéf vyjednávacího týmu OS Stavba Pavel Zítko. Podle něj jsou ve východoevropském a středoevropském regionu úspěšně uzavírané kolektivní smlouvy vyššího stupně ojedinělou záležitostí. I díky nim je průměrná mzda ve stavebnictví za rok 2016 přes třiatřicet tisíc korun hrubého.

Nízké mzdy zůstávají vážným problémem
Jak ale ukazuje na sociálních sítcích předseda Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, když zveřejňuje nabídky z webu Úřadu práce, tak v ostatních sektorech mzdy zdaleka uspokojivé nejsou. Kuchař v Chomutově si vydělá čtrnáct tisíc osm set korun hrubého měsíčně. Řidič na Karlovarsku patnáct tisíc korun hrubého měsíčně. Mzda v Babišových papírnách Penam začíná na dvanácti tisících dvou stech korunách měsíčně hrubého. To je suma, na kterou navrhuje od příštího prvního ledna zvýšit minimální mzdu ČSSD.

Kampaň Konec levné práce za zvýšení platů vede už téměř dva roky Českomoravská komora odborových svazů. Vláda letos zvýšila minimální mzdu na jedenáct tisíc korun a platy postupně rostou i ve státní sféře, státní zaměstnanci si průměrně vydělají 28 393 korun. Od ledna stouply o deset procent platy lékařů a zdravotních sester, od září si polepšili o osm, respektive o šest procent učitelé.

Podle Českého statistického úřadu mají nejmenší platy dlouhodobě lidé v Karlovarském kraji, kde činí průměrná mzda 21 274 korun. Nejvíce si naopak vydělají Pražané s průměrným platem 32 621 korun měsíčně. Podle analýzy ministerstva práce se Česká republika drží na hranici přirozené nezaměstnanosti, ta v současnosti dosahuje 3,5 procent. Přes Úřad práce v dubnu zaměstnanci nabízeli okolo sto šedesáti tisíc pracovních pozic, zatímco v evidenci uchazečů bylo zaregistrováno tři sta dvacet sedm tisíc lidí.

Zaměstnanci nabízející práci tak často cílí na již zaměstnané, nejhledanější jsou montéři, řemeslníci a opraváři, ale i pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci nebo uklízeči a kuchaři. Právě v Karlovarském kraji mají se sháněním pracovníků potíže, protože lidé kvůli nízkým mzdám raději dojíždějí za prací do sousedního Německa.

Výhodou i práce z domova
Z třiceti šesti procent lidí, kteří jsou podle průzkumu společnosti JobsIndex nespokojení se svou prací, je osmdesát dva procent z nich nespokojeno kvůli mzdám. Většina z nich uvedla, že by byli ochotní odejít za nabídkou, díky níž by si finančně polepšili o dvacet až třicet procent. Dalších osm procent se pak necítí dostatečně motivováno a dvě třetiny lidí by se nebránily zajímavým nabídkám, třetina lidí je čas od času hledá. Dvanáct procent zaměstnanců se svojí prací cítí znechuceno natolik, že nové aktivně hledají nové místo.

Kromě lepších platových nabídek lidem chybí více flexibility, například možnost alespoň občas pracovat z domova. Ta by ke změně práce motivovala podle průzkumu třetinu respondentů. Zatímco spokojenost zaměstnanců sráží odměňování a dostupnost zaměstnaneckých výhod, zvyšují ji naopak dobré vztahy s kolegy a pocit užitečnosti práce. Celé polovině lidí nevyhovuje postup jejich zaměstnavatele. Spokojenost s prací začíná klesat po čtvrtém roku práce. Podle odhadů společnosti LMC změní v České republice práci ročně půl milionu lidí.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.