Muzeum romské kultury vystavuje násilí, se kterým se Romové setkávají

Muzeum romské kultury zve na mezinárodní výstavu Bez nenávisti? HateFree? Tématem je symbolické i přímé násilí, se kterým se setkávají Romové. Muzeum chce debatovat i o očekáváních, která má veřejnost od jeho práce.

(mrz)

16.10.2017 09:52

Mrk_banner_700x345_hatefree

Výstava zachycuje násilí, se kterým se Romové každodenně setkávají. Repro Muzeum romské kultury

Až do poslední únorové neděle můžete v brněnském Muzeu romské kultury navštívit výstavu Bez nenávisti? HateFree? Tématem je postavení Romů ve společnosti. Podle autorů výstavy jsou neutěšené podmínky života Romů důsledkem trvalého selhávání nástrojů, které by měly zajistit důstojné podmínky k životu všem lidem bez ohledu na jejich barvu pleti či etnický původ.

„Výstava v našich prostorách je více zaměřená na menšinu romskou, což se nabízí, protože u ní nacházíme systémová selhání, která se projevují i u dalších menšin. V současné době cítíme vyhrocený vztah k jakýmkoli menšinám, u Romů to přetrvává už dlouhé roky, tudíž jsme rádi, že se můžeme zapojit do projektu HateFree,“ řekla Deníku Referendum ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

„Umělkyně a umělci vystavující v rámci projektu Bez nenávisti? HateFree? se staví na stranu těch, kdo jsou stigmatizováni kvůli své jinakosti. Analyzují mechanismy definující určité skupiny jako podřadné nebo sociálně vyloučené a ukazují nebezpečí eskalace nenávisti ve společnosti. Zároveň demonstrují víru v symbolickou sílu solidárního uměleckého gesta a jeho konkrétní účinek mimo úzce vymezený svět umění,“ vysvětluje koncepci výstavy kurátorka Zuzana Štefková.

Mezi vystavujícími je třeba Ivanka Mariposa Čonková s dílem Daleko na Lunik IX, kterým dokumentuje případ policejní brutality, jejíž obětí byla šestice romských chlapců. Výsledkem spolupráce Čonkové s rodinou jednoho z mučených chlapců byla dočasná kresba na stěnách bytu, v němž rodina žije. Kresba má odrážet kolektivní traumatickou zkušenost a je součástí, a zároveň tváří expozice.

Chlapce drželi policisté několik hodin zadržené a rozkazovali jim, ať se navzájem bijí pod pohrůžkou, že je jinak zmlátí sami, přitom si je jeden z dotyčných policistů natáčel. Nejmladšímu chlapci bylo v době incidentu deset let. Video a dokumenty ze soudu je rovněž možné vidět na výstavě. V rámci výstavy si mohou návštěvníci koupit plakáty s motivy kreseb Čonkové a mučeného chlapce. Výtěžek bude použit na podporu postižené rodiny.

Jinou formu zásahu do prostředí mimo galerii představují aktivisticky laděné performance skupiny Romane Kale Panthera. Jedna z jejich akcí byla v podobě pikniku ve městě Duchcov, jehož prostřednictvím umělci reagovali na městskou vyhlášku proti posedávání ve veřejném prostoru. Vyhláška byla zjevně zaměřená proti místním Romům, kopírovala totiž lokality, kde z větší části právě Romové bydlí.

Maso a hroby obětí
Vedle děl profesionálních umělců a umělkyň jako je maďarský umělec Csaba Nemes nebo performer Milan Kohout, jsou na výstavě i videa a fotografie vytvořené bez umělecké ambice. Příkladem může být video dvou romských dívek Francesky a Sáry adresované bílé většině. Autorky v něm s dětskou upřímností vysvětlují, jak je zraňuje setkání s předsudky.

Na výstavě je možné zhlédnout i guerillové intervence. Mezi nimi vyniká projekt skupiny Romane Kale Panthera, jejíž členové nálepkovali maso, které bylo vyrobeno z vepřů chovaných na hrobech obětí romského holocaustu v Letech u Písku. „V době, kdy tato akce probíhala ještě nebylo na blízku žádné řešení. Nyní si vláda stojí za tím, že areál vepřína odkupovat bude,“ řekla Štefková.

„Díla, která bych vypíchla jsou ta, která se snaží překročit hranici mezi světem umění a neuměleckým světem. Snažili jsme se výstavu co nejvíce přiblížit největšímu počtu lidí. Bylo by zajímavé se dobrat toho, co si místní myslí, že by po ně muzeum mělo udělat. Odrazovým můstkem k této komunikaci je kulatý stůl Polky Magdy Fabianczykové. U něho bychom rádi vedli vzájemný dialog, co vše se na půdě muzea dá udělat pro to, aby místní lidé měli pocit, že stojí za to sem jít,“ uzavřela Štefková.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.