Nic se nezměnilo. Romové nadále čelí ústrkům, příkořím a diskriminaci

Zpráva o stavu Romské menšiny říká, že soužití Romů a většinové společnosti není zdaleka bezproblémové. Přetrvávají předsudky, diskriminace a nenávist. Podle odborníků jsou na vině politici, kteří se problémy nechtějí vážně zabývat.

(jg)

14.10.2019 18:40

_esk__bud_jovice_29-6-2013_16

V České republice žije téměř čtvrt milionu Romů. K romské národnostní menšině se však hlásí jen málo přes pět tisíc lidí. Foto WmC

„Soužití Romů a většinové společnosti není ideální ani bezproblémové a ani uplynulý rok tuto situaci výrazněji nezměnil. V každodenním životě se na obou stranách objevují předsudky, neporozumění, nedůvěra a výjimkou není ani diskriminace a projevy nenávistného chování,“ konstatuje Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za loňský rok, kterou se na svém pondělním zasedání schválila druhá vláda Andreje Babiše (ANO). Podle odborníků je na vině neochota politické reprezentace se danými problémy vážně zabývat.

„Přestože existují koncepční dokumenty s četnými opatřeními, jež mají pomoci zlepšit vztahy mezi majoritou a minoritou, příslušné úřady je neberou příliš vážně a nakonec vždy nějakým způsobem zdůvodní, proč ten který úkol nerealizovaly,“ vysvětlil Deníku Referendum Jan Snopek z Platformy pro sociální bydlení. „Politici tíživé sociální postavení Romů zpravidla přehlížejí. Ačkoli máme platnou Strategii romské integrace nebo Strategii pro sociální začleňování, chybí vůle je naplňovat,“ doplnil v rozhovoru pro Deník Referendum ředitel IQ Roma servis Petr Mačál.

Zpráva uvádí, že na základě kvalifikovaných odhadů žilo v České republice přes dvě stě čtyřicet tisíc Romů, což představuje více něž dvě procenta obyvatelstva. Nicméně při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se k romské národnostní menšině přihlásilo pouze 5 135 osob. „Důvodů pro nízkou míru sebedeklarace Romů může být několik, například strach ze stigmatizace nebo diskriminace,“ vysvětlují propastný rozdíl mezi statistikami autoři vládního materiálu.

Češi nenávidí Romy

Předloženému zdůvodnění dávají dlouhodobě za pravdu průzkumy prováděné Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, v nichž dotazovaní pravidelně říkají, že největší antipatie v nich vyvolávají Romové společně s Araby. Ty za „nesympatické“ považuje zhruba sedmdesát procent z nich. Přestože se jedná oproti minulým letům o mírný pokles, nelze z něj vyvozovat, že by se česká společnost stávala tolerantnější. Jeho příčinou je totiž podle Zprávy migrační krize, která vychýlila pozornost od Romů směrem k uprchlíkům.

K obdobným závěrům jako česká výzkumná instituce došla rovněž Agentura Evropské unie pro základní zpráva, z jejíž poslední zprávy vyplývá, že právě Česká republika se potýká s největší mírou „anticiganismu“ ze všech členských států Unie. Což potvrzují i výsledky šetření Eurobarometru, v nichž Česká republika výrazně překročila evropský průměr. Zatímco v zemích osmadvacítky soužití s romskou menšinou hodnotilo jako problematické kolem dvaceti procent lidí, u nás to bylo přes padesát procent.

„Trvalý a strukturální anticiganismus lze zaznamenat denně na všech úrovních společnosti v celé Evropě, přičemž se projevuje například v podobě individuálního a institucionálního zanedbávání, diskriminace, nerovnosti, zhoršování postavení, ponižování, distancování se a svalování viny, stigmatizace a nenávistných slovních projevů a ze svých terčů činí oběti násilí, extrémní chudoby a hlubokého sociálního vyloučení,“ doplňuje předloňská Zpráva Evropského parlamentu.

SPD šiří nenávist
Romové proto podle Průběžné zprávy o předsudečném násilí a násilí z nenávisti patří spolu s muslimy k nejvíce ohroženým skupinám. Ta v loňském roce evidovala sedmatřicet incidentů, které byly motivovány nenávistí vůči identitě nebo etnicitě, přičemž v devatenácti případech se jednalo o útoky proti Romům. Materiál ministerstva vnitra, Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti, hovoří dokonce o šestatřiceti trestných činech, jejichž obětmi byli právě Romové. Což meziročně představuje nárůst o devět skutků.

Vládní materiál dále upozorňuje, že „anticiganismus“ se promítá i do politiky, což výrazně snižuje důvěru Romů ve veřejné instituce, a připomíná loňské předvolební kampaně do obecních zastupitelstev, během kterých některé strany slibovaly „vystěhování nepřizpůsobivých z měst“. „Tyto projevy ale nejsou zdaleka vlastní jen komunální politice,“ dodávají jeho autoři s tím, že hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury představuje jednoho z nejvlivnějších aktérů na poli šíření náboženské a etnické nesnášenlivosti.

Podle odhadů Agentury pro sociální začleňování žije přibližně osmdesát až pětaosmdesát procent Romů ve vyloučených lokalitách. Těch se v České republice vyskytuje přes osm set třicet, tedy zhruba o dvě stě více než před třemi lety, s celkovým počtem sto sedmadvaceti tisíc obyvatel. Nejkritičtější je situace tradičně v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se na území všech zdejších obcí s rozšířenou působností nachází alespoň jedna vyloučená lokalita.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.