V Praze vyroste Centrum Romů a Sintů. Veřejnosti se otevře do dvou let

Jakub Krahulec

Třicet let po založení brněnského Muzea romské kultury vznikne obdobná instituce i v hlavním městě. Centrum Romů a Sintů, jež bude sídlit v pražských Dejvicích, se má stát místem setkávání a prezentace romského umění.

Centrum Romů a Sintů bude mít svůj domov v prvorepublikové vile židovských architektů Arnošta Mühlsteina a Victora Fürtha. Foto Jakub Krahulec, DR

V pražských Dejvicích vzniká Centrum Romů a Sintů. Oproti Muzeu romské kultury, které sídlí v brněnských Zábrdovicích od začátku devadesátých let, má sloužit zejména jako komunitní centrum, prezentovat současné romské umění a reflektovat postavení Romů a Sintů a vývoj vztahů mezi nimi a majoritní společností. Součástí záměru je dále propojovat jeho aktivity se vznikajícím památníkem v Letech u Písku. Projekt v úterý představila jeho ředitelka Olga Vlčková.

Centrum Romů a Sintů bude sídlit v prvorepublikové vile židovských architektů Arnošta Mühlsteina a Victora Fürtha, která ovšem nejprve musí projít rozsáhlou rekonstrukcí. Vybudování instituce podpořilo ministerstvo kultury. Největší měrou, a to částkou pětačtyřiceti milionů korun, se na ní ovšem podílí norské fondy.

„Jsme velice rádi, že toto centrum nebude klasické muzeum, ale spíše vzdělávací aréna, místo setkávání. Jsme si jistí, že dokáže propojit historické události se současnými významy, které se týkají každého. Věřím, že přispěje k tomu, aby se zdejší společnost stala inkluzivnější, a napomůže předcházet násilným projevům,“ uvedl při představení projektu norský velvyslanec Robert Kvile.

Centrum se veřejnosti otevře v roce 2023

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová podotkla, že mezi Romy dnes ve vztahu k většinové části společnosti převládá jistá skepse, která pramení z neochoty politické reprezentace se otázkami vzájemného soužití důsledně zabývat. „Politikové vědí, že jim to nepřinese žádné body. Trápí mě to, ale nic s tím nedokážu dělat,“ uvedla pro server Romea s tím, že letošního Památného dne romského holocaustu se nezúčastnil žádný z nejvyšších ústavních činitelů.

„Bojím se, aby se anticikanismus nestal dokonce ideologií. Potřebujeme takovéhle instituce, které ukážou naší krásnou tradiční romskou kulturu. Ta nám po staletí pomáhala ve společnostech, jež nám většinou nebyly nakloněny,“ navázal s proslovem prodchnutým obavami z přetrvávajících protiromských předsudků Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holokaustu a vyzval média, aby byla nově vzniklému prostoru nakloněna.

Svou činnost zahájí Centrum Romů a Sintů výstavou o romském holokaustu. Výstavním účelům bude po rekonstrukci sloužit především podkroví o sto dvaceti metrech čtverečních, k vile samotné navíc přibude přístavek multifunkčního sálu s kavárnou. Rekonstrukce má být dokončena v létě 2022, s otevřením prostoru veřejnosti se pak počítá na počátku roku 2023.