Dostupné bydlení začíná být v České republice protimluv. Ceny nemovitostí prudce rostou a splácet hypotéku nebo platit vysoký nájem je pro stále více lidí skutečný problém. Proč? Bytová otázka — jak jsme ukázali v předchozích dílech seriálu — zůstala čistě v rukách trhu.

V bezvýchodných situacích jako je tato, se však obvykle najde někdo s neotřelým nápadem, někdo, kdo se nechce zavedené mašinérii podvolit. Lidé, kteří neohýbají před drsným trhem s nemovitostmi záda.

Jednou z takových iniciativ je sdružení Sdílené domy, které se snaží nastartovat projekt dostupného nájemního bydlení, založený na budování sousedských vazeb, demokratickém rozhodování a politickém přesahu. Jejich představa tolerantní komunity stojí na odmítání rasismu, sexismu a homofobie. Praktickou podstatou nápadu je pak společný nákup nájemního domu v širším centru Prahy, v němž má obyvatelům do budoucna systém promyšlených pravidel zajistit nižší než tržní nájem.

Spolek má nyní šestnáct členů a členek ve věku kolem třiceti let, navzájem se dobře znají, zajímá je aktivismus a o projektu začali společně přemýšlet v roce 2015. Spojuje je nejen potřeba bydlet, ale i nechuť k tomu, jak funguje trh s nemovitostmi. Společně chtějí vytvořit prostor solidárního a dostupného bydlení, který odolá trhu i změnám politické garnitury. A vytvořit přitom komunitu, která bude společně život v domě rozvíjet,

„Naším hlavním úkolem je zaručit, aby se žádný z domů, které si koupíme, nedostal zpět na trh. Jenomže v tržním systému nemůžeš říct, že nechceš, aby se dům v budoucnu prodal. Takže jsme kvůli tomu museli vytvořit složitou strukturu s několika právními subjekty,“ říká Tomáš Němeček, jeden z členů iniciativy.  

Sdílené domy založily zastřešující organizaci a družstvo. Zatímco členy družstva budou nájemci budoucího domu, organizace spojí všechny další sdílené domy, které se budou chtít v budoucnu přidat. V jejích stanovách pak budou zanesena pravidla pro fungování, kterými se budou muset řídit další domy. Poslouží jako pojistka proti případnému zneužití — například situacím, kdy bude chtít část družstevníků dům prodat, anebo zvednout nájem.

Bydlení je sdílení

Koupit si společně celý dům a postupně ho opravovat a přizpůsobit svým potřebám je finančně méně náročné, než kupovat jednotlivé byty. Developeři je často nabízejí z výraznou marží. Komunitní pojetí projektu předznamenává, co všechno může vzniknout: společné prostory jako kuchyně, obývák či dílna, ale i kavárna či sociální podnik, otevřený veřejnosti.

„Hledáme dům před rekonstrukcí, budeme si ho chtít opravit sami. Nájemní domy jsou levnější než samostatné byty. Samozřejmě nám není po chuti, že bance zaplatíme hodně peněz, ale jinou možnost nemáme. Na druhé straně jsme přesvědčeni, že je projekt finančně stabilní, a že lidé budou mít o bydlení s nízkým nájmem zájem. Nemyslíme si, že by to mohlo finančně ztroskotat,“ říká další člen iniciativy Miroslav Nosek