Jak ČT zmanipulovala film o mediální manipulaci

Česká televize se rozhodla odvysílat znamenitý americký dokument o fungování izraelského píár a manipulaci s realitou, sama se ale dopustila ukázkových manipulací při jeho překladu. Zdeněk Jehlička přibližuje jednotlivé posuny ve významech.

A4

Zdeněk Jehlička

21.05.2017 08:05

Aktualizováno: 11:50

Související

V České televizi byl nedávno uveden zásadní americký dokument loňského roku The Occupation of the American Mind: Israel's Public Relations War in the United States, který podrobně analyzuje mediální manipulaci v zobrazování izraelské okupace palestinského území. Film vznikl v produkci Media Education Foundation, jehož ředitel Sut Jally má na svém kontě již čtyřicet filmů vztahující se k problematice nejen mediální gramotnosti, a snímku propůjčil svůj hlas Roger Waters z legendární skupiny Pink Floyd, dlouhodobý kritik izraelské politiky, a to nejen ve vztahu k výstavbě segregační zdi. Jde o počin o to odvážnější, že české mediální prostředí je ve své drtivé většině dlouhodobě nakloněno Izraeli a vědomě či z neznalosti přebírá diskurs jeho propagandy, což se v důsledku odráží na kvalitě podaných zpráv a komentářů. Přesně v intencích obsahu uvedeného dokumentu, který sice cílí na americká média, ale mohl by stejně tak dobře vypovídat o mediálním světě českém.

V USA se filmu podařilo proniknout do středního mediálního proudu, což není u podobných snímků obvyklé. Repro z propagace dokumentu

České televizi tak slouží ke cti, že se vůbec odvážila k odvysílání tohoto jedinečného dokumentu přistoupit, i když jej mylně uvedla jako dokument kanadský. Tímto však veškerý výčet vděku končí. Aby té odvahy nebylo příliš a aby divák věděl, jak ideově správně na dokument pohlížet, přispěchali pracovníci České televize s vysvětlením hned v perexu, kde píší, že je film natočen „z pozice palestinské propagandy v zámoří“ (už se těším na varování ČT: film natočen z pozice izraelské propagandy). V následujícím komentáři je mimoděk sice přiznáno, že „postoje izraelského státu jsou u nás, na rozdíl od palestinských, poměrně dobře známé,“ aby vzápětí bylo milostivě oznámeno, že „tentokrát, i přes výhrady k uvedeným faktům a jednostrannému propagandistickému ladění i vyznění, poskytujeme prostor i straně palestinské.“

Lze jenom těžko dohledat, při kterém jiném tématu bylo nutno použít tolika slovního balastu úvodem a jeden až fyzicky cítí, jak se v ČT museli při uvedení dokumentu zapotit. A aby toho však nebylo málo, naznala ČT, že film je natolik skandální, že nestačí jej divákovi naservírovat s řádným úvodním komentářem, který by jej náležitě onálepkoval, ale pro všechny případy je třeba do filmu aktivně zasáhnout a na několika místech změnit jeho obsah. A to bez souhlasu a proti vůli jeho producenta. A paradoxně u filmu, který se zabývá mediální manipulací v otázce tak citlivé, jako je izraelská okupace Palestiny.

Chybným překladem, doplněním něčeho, co v původním filmu není a odstraněním toho, co v něm naopak hraje důležitou roli, tak ČT mimoděk prokázala pravdivost tvrzení, na kterých je film o „okupaci mysli a mediální válce o veřejné mínění“ postaven.

Ztraceni nejen v překladu

Česká televize přeložila název filmu jako Okupace mysli aneb Mediální válka o americké veřejné mínění. Vypuštěním slova „izraelská“ ze sousloví „mediální válka“ tak posunula význam z konkrétního problému izraelského PR do roviny obecného problému mediálních přestřelek. Tím název nejen zneutralizovala a omezila jeho dopad, ale v době postpravdy a různých alternativních zpráv rozmělnila jeho vypovídací hodnotu.

Pokud by se snad mělo věřit, že úmyslem úpravy názvu nebylo film poškodit, nelze to samé říci o překladu jeho samotného obsahu. Porovnání s autorizovaným originálním přepisem, a to jen za prvních deset minut filmu, svědčí spíše o tom, že chybný překlad není jen problémem nepochopení textu. ČT překládá „wounding tens of thousands“ jako „tisíce zraněných“, „overwhelming majority“ jako „nezanedbatelnou část“ a o masivním útoku, který „sparked outrage and condemnation around the world“ je ochotna tvrdit, že „vyvolal vlnu kritiky u zastánců palestinské strany.“

Ano, kéž by tomu tak bylo a zastánci palestinské strany byli po celém světě, chce se dodat. V ČT rozhodně nejsou. A tak pobouření a odsouzení vyvolává už jen to, jakým způsobem se ČT ujala nejen překladu, ale co je daleko závažnější, že se rozhodla do filmu aktivně zakročit a do originálního scénáře vložit vlastní úpravy, které film významově posunují.

Oni manipulují, my manipulujeme
První neautorizovaný vklad ČT přichází neuvěřitelně již v první minutě filmu a zatahá za uši už tím, že divákovi paradoxně podsouvá tvrzení, které samotný film vyvrací jako lživé. Věta „Co však Izraelci zdůrazňují a Palestinci rádi pomíjejí, že předtím na židovská území dopadly stovky raket vystřelených z pásma Gazy“ totiž nejen že v původním scénáři není, ale film se přesně této argumentaci věnuje poměrně zevrubně jako typické ukázce manipulace s fakty. Film v tomto bodu dokládá, že to je právě izraelská strana, kdo hrubě a dlouhodobě porušuje klid zbraní, což je i v souladu se statistikou izraelských útoků na Gazu, a co potvrzuje i samotný Izrael. Naskýtá se proto otázka, odkud se tato nutkavá potřeba svévolného a v důsledku zahanbujícího vkladu ze strany ČT vzala a zda-li člověk odpovědný za tento lapsus film vůbec viděl.

Významný palestinský představitel postkoloniálních studií Edward Said by mohl názorně doplnit svou zásadní studii Orientalismus o ukázku překladatelského umu České televize. Věta „But there was a basic problem with the choice from the start. Palestine was already home to hundreds of thousands of Palestinian Arabs, who had been living in Palestine for centuries“ je v podání ČT převedena jako „ve Svaté zemi … se však mezitím zabydleli Arabové“. Nechtěně tak dokládá nadřazenost, s kterou pracuje izraelská propaganda (hasbara), když odmítá uznat rovné právo ke „Svaté zemi“ všem lidem, kteří v ní žijí.

ČT tak jen recykluje manipulativní argument, který má přesvědčit, že z nějakého důvodu mají k zemi větší právo údajní potomci těch, kteří v zemi žili před třemi tisíci lety, než ti, kterým v kapse ještě cinkají klíče od jejich nuceně opuštěných domovů. A že 1 400 let muslimské tradice, která je s regionem spojená a ke které konvertovalo i nemalé procento původních židů je jen odkazem někoho, kdo se v zemi „mezitím zabydlel“.

S bolestným tématem palestinské katastrofy – Nakby, jejíž výročí si v těchto dnech připomínáme, si dokázali autoři české verze pohrát v krátkém čase hned několikrát: Zaprvé tím, co ze scénáře svévolně vypustili – „In memory of the hundreds of thousands of Palestinians who were driven from their homes to make way for the new Jewish state“, přičemž aby bylo divákovi jasno, že podle ČT nešlo o žádné vyhnání ani vykořenění původních obyvatel, přeložili pro jistotu „all told, approximately 700,000 people, more than half of Palestine’s native population, were uprooted“ jako „své domovy opustilo přibližně 700 tisíc Palestinců“. A zadruhé přidáním textu, který ve scénáři nebyl a který má zřejmě realitu dokreslit, přičemž ji naopak zkresluje: „Z Maroka, Iráku, Jemenu, Tuniska, Egypta, Libye, Alžírska a dalších arabských zemí se naopak do Izraele uchýlilo asi 600 tisíc Židů.“

Navozuje se tak pocit jakési výměny obyvatelstva, 700 tisíc tam, 600 tisíc sem, což v tradici vytváření etnicky homogenního státu má snad vyvolat pochopení. Problém je však již v tom, že více než polovina populace usazená po generace v Palestině neopustila své domovy dobrovolně, ale byla buď vyhnána či nucena pod nátlakem uprchnout a to v přímém důsledku vytvoření státu Izrael. A naopak, židé usazení po staletí v arabských zemích se neuchýlili do Izraele z potřeby či náhlého prozření, ale jejich přesun byl často organizován samotným Izraelem či sionistickými organizacemi v rámci snahy o osídlení nového státu židovskou populací.

Zodpovědnost prozatím žádná

I když zásahy ČT namnoze recyklují zažité mylné představy o takzvaném izraelsko-palestinském konfliktu, předmětem tohoto textu není argumentačně podchytit jednotlivé okruhy ve filmu tematizované. Cílem je poukázat na to, jakým způsobem ČT divákovi představuje jistě zajímavý snímek k tématu, které je u nás dlouhodobě opomíjené. Svým počínáním však naopak nevědomky prokázala opodstatněnost obsahu filmu o mediální manipulaci.

Jelikož česká verze filmu postrádá jindy u pořadu běžně uvedený seznam těch, kteří se na ní podíleli, byl tento seznam dodán na vyžádání Diváckým centrem ČT. V zápětí však byl jiným zaměstnancem ČT znevěrohodněn jako „nepravdivý a nejspíše zastaralý“ a za člověka odpovědného za neautorizovaný zásah do obsahu filmu označen někdo, kdo se na něm oficiálně vůbec nepodílel.

I když tedy zatím nevíme, kdo nese za svévolné zásahy do filmu odpovědnost, příklad problematického českého dabingu může třeba dobře posloužit pro další snímek k mediální gramotnosti z dílny producenta Suta Jallyho.

A i přes zkomolený český dabing, který je v případě uvedení dokumentu podobného typu nadbytečný, nelze než dokumentární film Okupace mysli čtenářům doporučit. Dříve než jej ČT 24. 5. stáhne ze svých stránek.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Jiri_edy_zajic_detail-men_

Jiří Zajíc - publicista a pedagog, Praha 4

To je na stížnost Radě ČT Pondělí, 22.Května 2017, 03:24:15

Z toho, co tu autor článku píše, to vypadá na důvodné podezření, že byl porušen zákon o ČT - tedy její povinnosti vysílat pravdivě.
Za těchto okolností by bylo nejlepší, aby se autor obrátil se stížností na Radu České televize. Je tam řada slušných lidí, takže by výsledek mohl mít hodnotu - min minimálně pro budoucnost.

Tomáš Tožička - Praha

Propaganda Úterý, 23.Května 2017, 14:27:55

Takhle nějak začínal Joseph Goebbels. Tohle si snad netroufli ani komunisti za minulého režimu. To jsme to dopracovali.

Zdeněk Jehlička - Praha

Ano, pane Zajíci, Úterý, 23.Května 2017, 21:13:38

chystám stížnost Radě, kterou přeložím producentovi do USA.

Myslím, že bych měl uspět již proto, že nejde jen o podezření z podjatosti, ale o doložitelné porušení autorských práv a svévolné zkreslení původní verze.

Věci by mohlo pomoci i více stížností od více lidí.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Bude-li výsledek stížnosti ten, Úterý, 23.Května 2017, 22:14:54

že to bylo poprvé a naposledy, co byl tento film v televizi vysílán, i to bude dobře.

Ivo Horák - Praha 3

Vyváženost Středa, 24.Května 2017, 11:14:27

Film, o němž tu je řeč, jsem neviděl. V článku popisované zpřijatelňování pro českého diváka je nevhodné, ba nehorázné. Připomíná poznámky, jimiž normalizační redaktoři "korigovali" předkládané cizorodé texty. Na kritickém vnímání praxe může těžko mnoho změnit fakt, že nejde o přístup výjimečný, ani skutečnost, že americké tendenční filmy jsou na tu či onu stranu tendenční často opravdu "fest".
Jak jsem napsal, dokument jsem neviděl (TV sleduji minimálně), ale zaznamenal jsem zato zmínku, či připomenutí, jednání ministra Obziny s představitelem OOP ve věci možného atentátu na poslance EP J. Pelikána. Myslím, že uvedená historie není o nic méně charakteristická a pro nás (nejen) o palestinském osudu vypovídající než ta, která si vysloužila pozornost amerických filmařů a článek v DR.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.