Jak se vyrábí antisemitismus

Ve zprávě Federace židovských obcí o projevech antisemitismu za loňský rok figuruje zvláštní kategorie „nový antisemitismus“, která zahrnuje hlasy kritické k Izraeli a jeho politice. I pokud vycházejí ze samotného Izraele.

Photo_filipoutrata

Filip Outrata

25.05.2016 08:00

Federace židovských obcí v České republice sestavila jako každý rok zprávu o projevech antisemitismu v ČR. Za rok 2015 zpráva eviduje celkem 221 antisemitských incidentů, což znamená pokles oproti roku 2014 (evidováno 234 incidentů).

Zdaleka největší část, celkem 182 (82 procent) tvoří články a příspěvky na sociálních sítích. Ostatních druhů incidentů je ve zprávě evidováno mnohem méně: případů obtěžování třicet jedna, fyzických útoků na majetek (jde zejména o malování hákových křížů či jiných symbolů) pět, vyhrožování třikrát. Jak ukazuje jeden z grafů, četnost antisemitských incidentů na webu prudce vzrostla po roce 2011 a nyní již několik let po sobě počtem dominují.

V úvodu ke zprávě se konstatuje, že již v roce 2014 došlo k nárůstu případů „nového antisemitismu“ a tento trend pokračoval i v roce 2015, kdy tyto příspěvky tvořily údajně 36 procent všech antisemitských projevů na webu. Tyto příspěvky podle zprávy částečně reagovaly ještě na dozvuky vojenské operace Ochranné ostří z roku 2014 (tedy války v Gaze), částečně na vlnu násilí v Izraeli na podzim 2015. Antisemitské reakce podle zprávy vyvolala i návštěva izraelského prezidenta Rivlina a festival Dny Jeruzaléma, respektive výzva k jeho bojkotu.

Nový antisemitismus a kritika Izraele
Jak je podle zprávy tento „nový antisemitismus“ definován a jak ho odlišit od antisemitismu klasického či starého? Zpráva se definici, nebo přesněji řečeno definicím antisemitismu věnuje podrobně. Základní definici antisemitismu zpráva přejímá z Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights), byla publikována v roce 2004. Podle této definice antisemitismus může být zaměřen nejen proti Židům, ale také proti Státu Izrael, a to v případech, kdy je „Stát Izrael napadán jako představitel židovské pospolitosti“.

K tomu, jak tyto případy rozlišit, slouží návodný „3D test“, který vypracoval Natan Sharansky, izraelský aktivista a politik narozený v Sovětském svazu. Ona tři D znamenají démonizaci, dvojí standard a delegitimizaci. Antisemitská je kritika Izraele tehdy, když 1. označuje Izrael za ztělesněné zlo, například přirovnáním k nacistickému Německu; 2. na Izrael se selektivně (například ve formě rezolucí OSN) aplikují přísnější měřítka než na jiné země, mnohdy nedemokratické; 3. popírá se právo Státu Izrael na existenci.

Klíčové pro identifikaci nového antisemitismu je v tomto pohledu zjevně prostřední ze tří D. Pokud je antisemitismem podle této definice „vytváření dvojích standardů tím, že se vyžaduje jednání neočekávané a nevyžadované od žádného jiného státu“, může být jako antisemitismus posuzována taková kritika Izraele, která neobsahuje žádné klasicky antisemitské prvky (kolektivní vina, obviňování Židů z rituálních vražd, teorie o celosvětovém židovském spiknutí a další), nepopírá právo Izraele na existenci, nesrovnává jej s nacistickým Německem. Antisemitská je taková kritika prostě proto, že se obrací právě na Izrael a ne zároveň na jiné státy.

Jak uvidíme dále, přesně to se děje ve zprávě Federace židovských obcí. Ačkoli zpráva výslovně říká, že ne každá kritika Izraele je antisemitismem, ve skutečnosti se zdá, že právě to je podstatou kategorie „nový antisemitismus“. Podívejme se ale konkrétně, které články a příspěvky tohoto typu zpráva uvádí. Obecně jde, slovy zprávy samotné, o „nový antisemitismus v podobě nelegitimní kritiky Státu Izrael ze strany pravicových i levicových extremistů“. O které extremisty tedy jde?

Zařaďte je na seznam!
Většinu z téměř dvou stovek případů antisemitských článků či projevů na sociálních sítích tvoří texty z webů krajní pravice (Svobodný odpor, Národní demokracie Adama B. Bartoše, Bartošovy osobní stránky), vícekrát se objevují i internetové Haló noviny a stránky KSČM. Více příspěvky (jde o karikatury) je zastoupena třeba i facebooková stránka Za Evropu bez Islámu a Sionismu. Příspěvky z uvedených krajně pravicových a islamofobních zdrojů odpovídají definici antisemitismu klasického.

Antisemitismus nový zastupují ve zprávě články z periodik jako jsou Britské listy, A2alarm a Literární noviny. Specifickou skupinou jsou příspěvky a aktivity české pobočky propalestinské skupiny ISM (International Solidarity Movement), například rozhovor Petry Štastné z ISM pro jeden z mainstreamových deníků. Dá se říci, že celá činnost ISM je ve zprávě prezentována jako antisemitismus, jako antisemitský je dokonce vyhodnocen i kvíz o Východním Jeruzalémě.

Pokusy vytvářet tak zvaný nový antisemitismus a směšovat jej s kritikou Izraele skutečný antisemitismus jen posilují. Repro DR

Na seznamu pochopitelně nechybí aktivity ISM spojené s výzvou k upuštění od pořádání festivalu Dny Jeruzaléma v loňském roce. Jim se zpráva věnuje i ve zvláštním odstavci v textu. V seznamu je uveden jak otevřený dopis českých signatářů plzeňskému primátorovi, tak i dopis mezinárodních osobností (Noam Chomsky, přeživší holocaustu Hedy Epstein a další) v této věci adresovaný Evropské komisi.

Stojí za to se tu na chvíli zastavit. U této iniciativy se obecně mluvilo o snaze o „bojkot“ kulturního festivalu. Výzva k upuštění od pořádání, respektive spolupořadatelství, ovšem není totéž co bojkot. Oba dopisy se odvolávají na oficiální pozici Evropské unie vzhledem k Jeruzalému, připomínají, že festival pořádaný pouze izraelskou stranou nutně vyznívá v tom smyslu, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Přítomnost několika palestinských umělců či kuchaře na festivalu na tom nic nemění. Je samozřejmě možné tyto argumenty odmítnout, ale považovat toto za projev antisemitismu je podle mne účelové a nesprávné.

Jaké další příklady „nového antisemitismu“ na webu ve zprávě najdeme? Například článek Vojtěcha Srnky, který je referátem o dvou vyšetřovacích zprávách (vypracovaných španělskou armádou a OSN) věnujících se vojenským aktivitám Izraele. Dále článek srovnává postoj české vlády a zejména ministra zahraničí s postoji jeho kolegů ze šestnácti zemí EU, kteří vyzývají k označování izraelských výrobků pocházejících z nelegálních osad.

Co je zde podle sestavovatelů zprávy vlastně antisemitské – ony vyšetřovací zprávy, postoje ministrů zahraničí šestnácti zemí EU nebo český publicista, který tyto informace pouze seřadil za sebe a zveřejnil? Vše nasvědčuje tomu, že jako antisemitismus je posuzována sama skutečnost zveřejňování informací kritických k Izraeli, ať již pocházejí odkudkoli. Třeba z Evropské unie či OSN.

Vezměme si jiný příklad, článek Jiřího Kaláta na webu Literárních novin o tom, že Izrael nepřijímá (dlouhodobě) žádné uprchlíky. V Kalátově článku zcela chybí přirovnání Izraele k nacistickému Německu, zpochybňování holocaustu či práva Izraele na existenci. Upozorňuje jen na snadno ověřitelnou skutečnost, že Izrael dlouhodobě neuděluje azyl vůbec nikomu. Kromě židovských imigrantů.

Na seznam se dostal také text informující o označování izraelských výrobků pocházejících z nelegálních osad. Repro DR

Snad sestavovatele zprávy zaujalo toto přirovnání, které autor článku použil: „Je tak paradoxní, že zatímco před a během druhé světové války nebyli Židé hledající bezpečí vpouštěni do USA, Evropy a Palestiny, protože byli Židé, dnes Izrael uprchlíky do Svaté země nepouští, proto Židé nejsou.“ Skutečně je toto antisemitismus?

A ještě třetí příklad. Článek Daniela Veselého na Britských listech zveřejněný v říjnu loňského roku se věnuje vlně násilí v Izraeli a na palestinských územích, uvádí mrtvé na obou stranách, kritizuje radikální židovské osadníky i pravicovou izraelskou vládu, která radikály podporuje. Marně čtenář hledá cokoli připomínající delegitimizaci Izraele, tedy upírání práva na existenci.

V článku je řeč o kolektivním trestání palestinských obyvatel na okupovaných územích, ale zcela chybí dokonce i přirovnání k jihoafrickému apartheidu, o nacistickém Německu nemluvě. Článek vychází mimo jiné z údajů izraelských lidskoprávních organizací jako je B´Tselem.

Všichni jmenovaní autoři mají jedno společné – články kritické k izraelské politice publikují pravidelně. Proč se na seznamu octl vždy jen jeden vybraný článek od každého z nich? Znamená to, že v ostatních článcích Srnky, Veselého či Kaláta se antisemitismus neprojevuje? Nebo šlo jen o to dát jejich jména na seznam vedle jednoho z nejznámějších českých antisemitů Adama B. Bartoše, aby na nich již provždy ulpělo podezření z antisemitismu? Obávám se, že právě toto bylo skutečným záměrem sestavovatelů zprávy.

Avnery, Sand, a kdo další?
V seznamu najdeme také článek Terezy Spencerové z Literárních novin, jehož podstatnou část ovšem tvoří překlad textu veterána izraelského mírového hnutí Uriho Avneryho. Poselství zde je pravděpodobně takovéto: citovat Avneryho a další izraelské aktivisty kritické k politice Izraele je již projevem antisemitismu.

Stejně jako vést rozhovor s předním izraelským historikem, který kritizuje sílící xenofobii a nacionalismus v Izraeli i v Evropě. Pokud je ovšem antisemitský rozhovor se Šlomem Sandem, proč na seznamu nefiguruje i nedávno do češtiny přeložená Sandova kniha Jak byl vynalezen židovský národ, která přináší v hlubším záběru stejný pohled na problematiku jako rozhovor? Ocitujme z něj jeden odstavec:

„Izrael je definován jako židovský stát. To znamená, že patří Židům žijícím kdekoli na světě, ale nikoli všem občanům, kteří bydlí na jeho půdě. Prostě řečeno: podle izraelských zákonů Izrael patří českým Židům mnohem víc než spoustě mých univerzitních studentů a přátel z Tel Avivu. Ti totiž vůbec nemusí být uznáni jako Židé, nebo to jsou Arabové, kteří sice žijí v Izraeli, ale mají omezená práva.“

Vzhledem k tomu, že kritika radikalizace a fašizace izraelské společnosti, kritika vycházející ze samotného Izraele, v posledních týdnech sílí, můžeme se jen dohadovat, kdo další se příště stane registrovaným antisemitou. Co třeba izraelský expremiér Ehud Barak, který v souvislosti s aktuálním politickým vývojem v Izraeli mluví o tom, že je Izrael nakažen zárodky fašismu?   

Co generál Jair Golan, druhý muž izraelské armády, který u příležitosti Dne památky obětí holocaustu přirovnal trendy v dnešní izraelské společnosti k těm v Německu v době nástupu fašismu? Co třeba ti, kdo sdílejí články kritického izraelského listu Haaretz, jako třeba ten věnující se brutálnímu napadení izraelského Araba příslušníky izraelské hraniční policie?

Neposilovat bestii antisemitismu
Zpráva o projevech antisemitismu v ČR vyvolává řadu otázek. Podle jakých kritérií byly některé vybrané články jednotlivých autorů určeny jako antisemitské, zatímco jiné, obsahově obdobné, nikoli? Je účelem ukázat na několik příkladů a v nich zástupně označit jako antisemitismus veškerou kritiku Izraele? Nebo ostrakizovat vybrané publicisty projevující se kriticky k izraelské politice tím, že z nich učiníme veřejně označené antisemity?

Jako autor, který o situaci v Izraeli píše kriticky již delší dobu, se cítím nezařazením do seznamu poněkud uražen. Nechápu například, proč jsem si nominaci nevysloužil článkem nazvaným Kronikář okupace a apartheidu, který přibližuje názory palestinského právníka a spisovatele Raji Shehadeha. Soudím, že se tak stalo jen nedbalostí sestavovatelů zprávy, a v příštím roce očekávám nápravu. Se zařazením kteréhokoli mého článku na seznam vyslovuji předběžný souhlas.

Článek o tak závažném tématu jako je antisemitismus se ale nesluší uzavřít v odlehčeném duchu. Antisemitismus je bestie s tuhým kořínkem, stejně nebezpečná dnes jako v minulosti. Obávám se ale, že pokusy vytvářet „nový antisemitismus“ a směšovat jej s kritikou Izraele skutečný antisemitismus jen posilují. A z toho mám skutečné obavy, dokonce hrůzu.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 25.Května 2016, 08:31:19

Souhlasím.
Bylo by opravdu nešťastné, kdyby realistická kritika politiky státu Izrael začala propadávat do kolonky antisemitismus.

Aleš Morbicer - Ostrava

Středa, 25.Května 2016, 08:47:5

P.S. Barak mluví mnohem tvrději, než vyznívá ve Vašem článku. Žádné nakažení zárodky. Barak říká, že akce už začala, a jestli se nic nestane, nebudou se Izraelci (a my s nimi) stačit divit.
A vyzývá ke svržení vlády pro dobro Izraele.

Já v podstatě doufám, že trochu zveličuje, protože tohle nezní dobře.
((( o tom, že Ehud Barak o izraelské politice ví první poslední, snad není třeba pochybovat )))

Filip Outrata - Praha

K tématu Středa, 25.Května 2016, 10:48:20

právě vyšel velice zajímavý text Uriho Avneryho. http://www.literarky.cz/blogy/tereza-spencerova/22129-uri-avnery-izraelsky-vymar

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.