Federace židovských obcí v České republice sestavila jako každý rok zprávu o projevech antisemitismu v ČR. Za rok 2015 zpráva eviduje celkem 221 antisemitských incidentů, což znamená pokles oproti roku 2014 (evidováno 234 incidentů).

Zdaleka největší část, celkem 182 (82 procent) tvoří články a příspěvky na sociálních sítích. Ostatních druhů incidentů je ve zprávě evidováno mnohem méně: případů obtěžování třicet jedna, fyzických útoků na majetek (jde zejména o malování hákových křížů či jiných symbolů) pět, vyhrožování třikrát. Jak ukazuje jeden z grafů, četnost antisemitských incidentů na webu prudce vzrostla po roce 2011 a nyní již několik let po sobě počtem dominují.

V úvodu ke zprávě se konstatuje, že již v roce 2014 došlo k nárůstu případů „nového antisemitismu“ a tento trend pokračoval i v roce 2015, kdy tyto příspěvky tvořily údajně 36 procent všech antisemitských projevů na webu. Tyto příspěvky podle zprávy částečně reagovaly ještě na dozvuky vojenské operace Ochranné ostří z roku 2014 (tedy války v Gaze), částečně na vlnu násilí v Izraeli na podzim 2015. Antisemitské reakce podle zprávy vyvolala i návštěva izraelského prezidenta Rivlina a festival Dny Jeruzaléma, respektive výzva k jeho bojkotu.

Nový antisemitismus a kritika Izraele

Jak je podle zprávy tento „nový antisemitismus“ definován a jak ho odlišit od antisemitismu klasického či starého? Zpráva se definici, nebo přesněji řečeno definicím antisemitismu věnuje podrobně. Základní definici antisemitismu zpráva přejímá z Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights), byla publikována v roce 2004. Podle této definice antisemitismus může být zaměřen nejen proti Židům, ale také proti Státu Izrael, a to v případech, kdy je „Stát Izrael napadán jako představitel židovské pospolitosti“.

K tomu, jak tyto případy rozlišit, slouží návodný „3D test“, který vypracoval Natan Sharansky, izraelský aktivista a politik narozený v Sovětském svazu. Ona tři D znamenají démonizaci, dvojí standard a delegitimizaci. Antisemitská je kritika Izraele tehdy, když 1. označuje Izrael za ztělesněné zlo, například přirovnáním k nacistickému Německu; 2. na Izrael se selektivně (například ve formě rezolucí OSN) aplikují přísnější měřítka než na jiné země, mnohdy nedemokratické; 3. popírá se právo Státu Izrael na existenci.

Klíčové pro identifikaci nového antisemitismu je v tomto pohledu zjevně prostřední ze tří D. Pokud je antisemitismem podle této definice „vytváření dvojích standardů tím, že se vyžaduje jednání neočekávané a nevyžadované od žádného jiného státu“, může být jako antisemitismus posuzována taková kritika Izraele, která neobsahuje žádné klasicky antisemitské prvky (kolektivní vina, obviňování Židů z rituálních vražd, teorie o celosvětovém židovském spiknutí a další), nepopírá právo Izraele na existenci, nesrovnává jej s nacistickým Německem. Antisemitská je taková kritika prostě proto, že se obrací právě na Izrael a ne zároveň na jiné státy.

Jak uvidíme dále, přesně to se děje ve zprávě Federace židovských obcí. Ačkoli zpráva výslovně říká, že ne každá kritika Izraele je antisemitismem, ve skutečnosti se zdá, že právě to je podstatou kategorie „nový antisemitismus“. Podívejme se ale konkrétně, které články a příspěvky tohoto typu zpráva uvádí. Obecně jde, slovy zprávy samotné, o „nový antisemitismus v podobě nelegitimní kritiky Státu Izrael ze strany pravicových i levicových extremistů“. O které extremisty tedy jde?

Zařaďte je na seznam!

Většinu z téměř dvou stovek případů antisemitských článků či projevů na sociálních sítích tvoří texty z webů krajní pravice (Svobodný odpor, Národní demokracie Adama B. Bartoše, Bartošovy osobní stránky), vícekrát se objevují i internetové Haló noviny a stránky KSČM. Více příspěvky (jde o karikatury) je zastoupena třeba i facebooková stránka Za Evropu bez Islámu a Sionismu. Příspěvky z uvedených krajně pravicových a islamofobních zdrojů odpovídají definici antisemitismu klasického.