Venezuelané se bouří už měsíc proti Madurovi, desítky mrtvých

Venezuelská vláda vedená prezidentem Nicolásem Madurem se otřásá v základech. V ulicích poslední měsíc eskalovaly spory mezi hlavou státu a opozičním parlamentem. Účastnici protestů požadují předčasné volby a demokratizaci země.

(rk)

10.05.2017 09:47

A1

Neklid ve Venezuele panuje od začátku roku, kdy bylo zatčeno několik opozičních předáků. Skutečně velké protesty však začaly až v dubnu. Foto archiv VoA

Více než pětatřicet lidí bylo zabito a stovky dalších zraněny při mohutných opozičních protestech, které probíhají již déle než měsíc ve Venezuele. Jejich účastníci se vymezují čím dál radikálněji vůči režimu chávistického prezidenta Nicoláse Madura. Konkrétně požadují uskutečnění regionálních voleb, které se měly konat loni v prosinci, avšak Národní volební rada dosud neustavila jejich skutečný termín. Rovněž žádají propuštění opozičních reprezentantů – politických vězňů, předčasné prezidentské volby a celkovou demokratizaci země.

Podle pozorovatelů se do protestů pravidelně zapojuje více než pět milionů lidí.

Série největších protivládních demonstrací od roku 2014 začaly poté, co se ústavní soud pokusil zbavit části pravomocí Národní shromáždění, venezuelský parlament. Komentátoři upozorňují, že nepokoje jsou také vyústěním dlouhodobých ekonomických problémů země, nedostatku jídla a rostoucí nezaměstnanosti.

„Voláme venezuelský lid, aby šel spolu s námi do ulic, dokud nebudeme žít v demokratické zemi založené na sociální spravedlnosti a pokroku,“ vyzýval v národní televizi předseda venezuelského Národního shromáždění Julio Borges z politické strany Spravedlnost především.

Demonstrace mají pak ještě jednu politickou dimenzi, jelikož řeší i vyhrocený mocenský boj mezi hlavou státu a Národním shromážděním, ve kterém má od posledních voleb většinu opozice.

Jiné než minule
Oproti velkému protestnímu hnutí z roku 2014 se letos opozice nesnaží o konstruktivní dialog s prezidentem a všechnu sílu dává do mobilizace lidí. Rovněž jsou i podle pozorovatelů letošní protesty více násilné, a to jak ze strany demonstrujících, tak i armády a policie.

Na pondělí 8. května se prezident pokusil svolat ústavodárné shromáždění s cílem prodiskutovat změny v ústavě. Lídři opozice však další jednání odmítli a jako jediné řešení krize vidí nové volby. „Je to trik, jak se udržet u moci,“ řekl Julio Borges agentuře Reuters.

Maduro označil dosavadní protesty za násilné narušení řádu a imperialistickou agresi ze strany Spojených států, které chtějí v zemi způsobit převrat.

Minulou neděli nicméně v televizním rozhovoru připustil brzké konání regionálních voleb, ve kterých by podle průzkumů veřejného mínění jeho strana propadla.

Podle analytiků se opírá Madurův režim se při protestech opírá čím dál více o sílu venezuelské armády, která vidí v současné hlavě státu pokračování odkazu bývalého prezidenta Huga Cháveze. Národní ozbrojené síly, čítající 165 000 mužů ve zbrani a dalších 25 000 v záloze, během demonstrací pravidelně zasahují.

K situaci v jihoamerické zemi se vyjádřil i nový generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval ke zklidnění situace. „Obě strany sporu musí vyvinout veškeré úsilí ke snížení napětí ve společnosti, odvrácení nepokojů a mírovému řešení sporu,“ uvedl Guterres v tiskovém prohlášení.

Levice na ústupu

Venezuela je dalším z řady latinsko-amerických států, ve kterých ztrácí sílu levicové strany, jež se dostaly na kontinentu houfně k moci v minulé a předminulé dekádě. V Brazílii impeachmentem sesazenou levicovou prezidentku Dilmu Rousseffovou vystřídal Michel Temer, jehož neoliberální politika rovněž vyvolává pnutí v brazilské společnosti.
 
Slabá je i pozice bolivijského prezidenta Eva Moralese, který prohrál loňské referendum o změně ústavy a nebude se moci počtvrté ucházet o prezidentské křeslo.

V dalších dvou velkých latinsko-amerických ekonomikách, Argentině a Peru, vládnou již druhým rokem spíše pravicoví prezidenti Mauricio Macri a Pedro Pablo Kuczynski. Naopak pozici se latinsko-americké levici podařilo v posledních letech v prezidentských volbách v Ekvádoru, kde vyhrál socialista Lenín Moreno.

O politické budoucnosti Nicoláse Madura se rozhodne nejpozději nejspíše příští rok, kdy se mají Venezuele konat prezidentské volby.


Další informace:
Reuters Venezuela opposition boycotts meeting on Maduro assembly, clashes rage
The Guardian Venezuela anti-government protesters paralyse major roads as more die
The Guardian Venezuela opposition launches new protests a day after three deaths
The Guardian Hugo Chávez statue torn down as death toll rises in Venezuela protests
The New York Times Venezuela Opposition Aims to Keep Protests Peaceful, but Violence Erupts
New York Daily News Venezuela's chief prosecutor decries violence as deaths rise
BBC News Venezuela protest death toll rises in renewed violence


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.