Vítězství venezuelské opozice v parlamentních volbách předpovídaly všechny průzkumy, nicméně málokdo očekával jeho rozsah. Za rekordní volební účasti získala koalice známá jako Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD) na 57 procent hlasů a zvítězila v drtivé většině států federace. Míru historické prohry strany prezidenta Nicoláse Madura symbolizoval špatný výsledek dokonce i v baště chávistických colectivos, caracaském slumu 23 de Enero. Paradoxně i díky kontroverznímu volebnímu systému stačil opozici její volební výsledek k dvoutřetinové „supervětšině“, jež jí teoreticky dává rozsáhlé pravomoci včetně ústavních změn a vypsání referenda o Madurově odvolání.

Volby v neděli 6. prosince proběhly v relativním klidu, přestože ne zcela v souladu s volebními zákony. Nejvýznamnějším porušením práva bylo hodinové prodloužení hlasování kvůli mimořádně vysoké účasti. Na řadě míst též v rozporu se zákonem vyrůstaly lobující rudé stany vládní Spojené socialistické strany Venezuely (PSUV). Zákon porušil i Diosdado Cabello, odstupující předseda Národního shromáždění, jenž v přímém televizním vyzval k volbě jeho strany. „Pokud jsou voliči ztracení, ať volí PSUV, protože takhle nemohou nic ztratit,“ prohlásil ještě v neděli.

Nakonec došlo i na několik násilných epizod: ve státu Carabobo zbili Madurovi příznivci tři opoziční pozorovatele, reportéři deníku El Nacional museli čelit kamenům a další novináři byli zadrženi policisty, kteří je přinutili odevzdat pořízené fotografie a nahrávky. V Caucagüitě ve státu Miranda potom neznámí útočníci zabili policistu přímo ve volební místnosti.

Zásah armády?

Už před samotnými volbami jinak docházelo k čištění opozičních kandidátek, další politici zůstali ve vězení. Kromě toho volby oficiálně monitorovala pouze mise Unie jihoamerických národů (UNASUL) — účast byla zapovězena zástupcům Organizace amerických států (OAS) i Evropské unie, nepřítomné bylo Carterovo centrum. Celkem čtyři členské státy UNASUL pak misi blokovalo.