Venezuela jihoamerickými pohledy

Jihoamerické vlády se v hodnocení stávající vlny protestů rozcházejí. Podobně se na věc dívají i tamní média. Stálý spolupracovník DR přibližuje pozice jednotlivých táborů a vztahy mezi nimi.

P1010065_1

František Kalenda

22.02.2014 10:08

A2

Venezuelský prezident Maduro zažívá prozatím největší krizi od svého nástupu do úřadu. Foto archiv OAS

V soustředěné pozornosti, které se dostává Ukrajině, je snadné přehlédnout, že také další země světa procházejí vnitřním napětím, přestože zatím naštěstí o něco méně dramatickým a s menším počtem obětí. Jednou z nich je Venezuela, jejíž situace si z pochopitelných důvodů výrazně víc všímají země v Jižní Americe. A je klidně možné, že právě sousední země budou muset v blízké době řešit podobně výbušnou situaci, jakou dnes musí zástupci Evropské unie řešit u svého východního souseda.

Shrňme si fakta. První protesty v letošním roce začaly již v lednu, kdy byla zavražděna bývalá venezuelská miss Monica Spearová. Sílu ale nabraly až 13. února, kdy v Caracasu protestovaly tisíce studentů. Během násilí tento den zemřelo šest lidí, přičemž celkově si protesty vyžádaly osm obětí, několik stovek zraněných a zatčených. Protesty provázela – a provází – neobvyklá míra násilí. Z iniciace nepokojů a přípravy puče byl následně obviněn Leopoldo Lopéz, jeden z opozičních představitelů, a vláda nechala vyhostit tři americké diplomaty kvůli stejnému podezření. Podle posledních informací hrozí Lopézovi až deset let vězení.

Události přímo vybízí k naprosto odlišným interpretacím, které rozdělily Jižní Ameriku. Jaké jsou tedy pozice jednotlivých názorových bloků?

První blok představují státy, které přijímají teorii venezuelského prezidenta Nicoláse Madura o připravovaném státním převratu (převrat v roce 2002 málem svrhnul Madurova předchůdce Huga Cháveze). Mezi ně se řadí Bolívie, Ekvádor a také Argentina. Argentinský ministr zahraničí prohlásil, že „vláda zdůrazňuje svoji podporu právoplatně zvolené vládě a je si vědoma jasných pokusů o destabilizaci ústavního pořádku bratrského národa.“

Další státy naopak upozorňují především na násilí. V tomto bloku stojí vedle sebe jak dosluhující pravicový prezident Chile Piñera a názorově mu blízký Juan Manuel Santos z Kolumbie, ale také prezident Peru Ollanta Humala, který se svými politickými postoji spíše blíží ekvádorské nebo bolívijské vládě. Zvláště slova kolumbijského prezidenta Santose, který odsoudil násilí a žádal venezuelské představitele, aby jednali s opozicí a respektovali základní lidská práva, rozzuřila Nicoláse Madura: „A vy děláte co, prezidente Santosi?“ vzkázal. „Kolumbie má pětisettisícovou armádu a je ve válce s ani nevím kolika guerillovými skupinami. V posledních letech zemřelo v Kolumbii víc než tři sta tisíc lidí.. (...) Vy mi budete dávat lekce z demokracie, prezidente Santosi?“

Třetí blok států v zásadě nezaujímá žádné stanovisko nebo se pokouší žádné neprezentovat příliš veřejně. Vedle Uruguaye je to velmi opatrná Brazílie. Její ministr zahraničí Figueiro na společném setkání s britským protějškem uvedl, že „detailně sleduje současnou situaci“ a vyjádřil politování nad lidskými a materiálními oběťmi. Jasnou podporu venezuelskému režimu deklarovala zatím jen vládní Strana pracujících, nejdůležitější část současné středo-levicové koalice, a Brazílie se také připojila k společnému prohlášení bloku Mercosur, které vyjádřilo podporu demokratickým institucím, žádalo řešení dialogem a ocenilo příslušnou snahu venezuelského prezidenta. Samotná prezidentka Dilma Rousseffová však mlčí, snad také s ohledem na nejistou domácí situaci a blížící se volby. Ostatně na sociálních sítích se zdá být venezuelská vláda mezi Brazilci značně nepopulární, velké množství naopak sympatizuje s protestujícími kvůli vlastní účasti na brazilských protestech v loňském a letošním roce.

Situaci bedlivě sledují a komentují všechna jihoamerická média, přičemž si všímají zejména násilí a porušování lidských práv. Například dva největší brazilské listy a největší soupeři, Jornal O Globo a Folha de S. Paulo, věnovaly Venezuele vedle nespočetného množství zpráv a komentářů vlastní editorial. Ani jeden nevyznívá ve prospěch prezidenta Madura. Globo ve čtvrtečním editorialu Ve Venezuele narůstá hrozba výbuchu zdůrazňuje hlavní problémy Venezuely, tedy obří kriminalitu, hyperinflaci nebo potíže s dodávkami elektřiny. V první řadě vyzývá brazilskou vládu, aby „nepřipraveného“ prezidenta Madura přiměla k dialogu se zbytkem společnosti a obviňuje ho ze zhoršení situace. Editorial konkurenčního Folha de S. Paulo je podobného rázu. Vysmívá se vyjádření venezuelské vlády o „fantasmagorickém ‚plánovaném puči‘“ a připomíná důkazy o násilí páchaném příslušníky tajné služby SEBIN na demonstrantech. Zdůrazňuje také, že Maduro byl zvolen s rozdílem pouhých 1,6 procenta, což nevypovídá o jeho vysoké legitimitě.

Středový argentinský deník Clarín zaměřuje pozornost především na reakci argentinské vlády. V editorialu nazvaném Argentinská antidiplomacie vůči Venezuele píše, že je „možné být pro nebo proti chávismu“, ale „něco jiného je postavit se po bok komandům a polovojenským skupinám vraždícím demonstranty.“ Argentinskou vládu obviňuje ne ze špatné diplomacie, ale přímo z antidiplomacie („diplomacie křiku“), kdy se na jednu stranu kloní k teorii o americkém pokusu o převrat, ale na druhou stranu otevřeně s Washingtonem spolupracuje v bezpečnostních otázkách a přijímá nový protiteroristický zákon amerického střihu.

Umírněnější stanovisko zaujímá pravidelný sloupkař kolumbijského alternativně orientovaného deníku El Espectador, který získal reputaci díky kritice korupce a porušování lidských práv během bojů s guerillami. Jorge Iván Cuervo v příspěvku Venezuela v krizi uvádí celou věc do širší souvislosti s působením prezidenta Cháveze a především upozorňuje na to, že věc Venezuely je zahalena do závoje různých ideologických stanovisek a kolujících dezinformací. „V tomto moři (dez)informací a ideologie nemáme šanci zjistit, co se v zemi skutečně děje. Můžeme jen doufat, že se krize vyřeší bez dalšího násilí a ústavní cestou,“ konstatuje.

Nakonec další slavný sloupkař z levicového peruánského deníku La República a člen redakční rady, Augusto Álvarez Rodrich, naopak vidí Venezuelské drama jasně. Její vládu popisuje jako „zkorumpovanou autokracii“, která odpověděla na demonstrace s „barbarstvím z výběru možných reakcí režimu takovéto povahy“. Álvarez Rodrich vyzývá Peru k tomu, aby zaujalo ještě tvrdší stanovisko s ohledem na obhajobu lidských práv a ujalo se role země, která představí „životaschopný plán na řešení dramatu, kterým dnes Venezuela žije.“


A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Jedno je jisté: Neděle, 23.Února 2014, 15:21:16

chávistický projekt dospěl do svých neslavných konců...

Další rána pro levici, pravičáci se mají opět důvod radovat a znovu nám budou dávat lekce: vidíte, bez klasické liberální demokracie a kapitalismu to nejde, vždy to skončí minimálně autokracií a diktaturou...

Tomáš Tožička - Duchcov

Hmm, Pondělí, 24.Února 2014, 02:53:59

zatím co pravicové projekty v Guatemale, Chile nebo Kolumbii s tisícovkami zavražděných se opravdu povedly...

484986_4526130479194_2091422123_n

František Kalenda - Praha

Osobně Pondělí, 24.Února 2014, 15:20:54

si nejsem jistý, nakolik to souvisí přímo s chávistickým projektem a nakolik je to spíš záležitost nevalných schopností prezidenta Madura a případně určitého mocenského souboje v jeho vlastním táboře. Co mi vadí je, že obě strany jenom vyostřují ideologický konflikt, který se stává čím dál násilnějším. Je poměrně hodně důkazů o tom, jakým neuvěřitelně brutálním způsobem se chovaly bezpečnostní složky a milice napojené na vládní stranu, což je nepřijatelné.

Bohužel Venezuela je také díky událostem posledního roku strašlivě polarizovaná. Morales v Bolívii nebo Correa v Ekvádoru předvádí s menšími zdroji mnohem ambicióznější - a úspěšnější - politiku. A stále nemůžu nezdůraznit schopnost exprezidenta Luly v Brazílii nebo třeba posledních uruguayských prezidentů naopak ve sjednocování společnosti za silným sociálním apelem.

Jak napsal Iván Cuervo, "Můžeme jen doufat, že se krize (ve Venezuele) vyřeší bez dalšího násilí a ústavní cestou."

484986_4526130479194_2091422123_n

František Kalenda - Praha

Ještě mě Pondělí, 24.Února 2014, 15:25:25

upřímně šokuje ubohá míra regionální reakce a nula navrhovaných řešení. Brazílie zase zapomíná, jak důležitou musí mít roli při podobných situacích odehrávajících se hned na jejích hranicích, Dilma mě ve své krátkozraké zahraniční politica hodně zklamala.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Tožičko, Pondělí, 24.Února 2014, 16:24:55

radost z toho nemám vůbec, ale jen slepý nevidí, že tohle je konec bolívarské revoluce. Bohužel. Chávez (a tím spíše mnohem méně schopný Maduro) nedokázali vyřešit fungování nového ekonomického modelu (na to stále upozorňuji všechny ty, kdo si myslí, že je strašně jednoduché najít alternativy ke kapitalismu) a navíc nezískali střední vrstvy. Krach je pak neodvratný.

Že proamerické pravicové vlády jsou mnohdy ještě horší v řadě ohledů, to chávisty neomlouvá. Vždyť do nich vkládala celá (nejen jihoamerická) levice naději, že oni budou lepší. A zklamali...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Poučení z krizového vývoje ve Venezule pro všechny radikální levičáky Pondělí, 24.Února 2014, 16:36:45

Vynechám teď ekonomický neúspěch chávezovského experimentu a zaměřím se na aspekty politické, přesněji na fungování politického systému.
Je zřejmé, že

1. není možné budovat nový společenský systém v podmínkách zachování klasické liberální demokracie. Stane se pak totiž to, že boj mezi vládou a opozicí není soubojem o ty či ony akcenty politiky, nýbrž o systém sám; ostrá polarizace a nakonec i násilné konflikty jsou pak nevyhnutelné. Z toho ovšem dále plyne, že není možné experimentovat s nějakými náhražkami liberální (parlamentní) demokracie, dokud nebude vypracován projekt, který by přesvědčivě umožňoval alespoň stejnou míru reprezentace protichůdných zájmů, jak to přece jen při všech svých neduzích umí liberální demokracie;

2. jakýkoli budoucí "socialismus" (pokud vůbec kdy nastane) musí zcela bezpodmínečně být pluralitní, musí být postaven na soutěži minimálně dvou socialistických stran. Jakmile totiž nastolíte tzv. jednotu (viz vznik Jednotné socialistické strany Venezuely) a semknete šiky proti nepřátelům, jste na nejlepší cestě skončit tam, kde ruští bolševici (kteří tuto chybu udělali jako první, ale bohužel se v levicovém hnutí stále opakuje...)

484986_4526130479194_2091422123_n

František Kalenda - Praha

Breaking News Pondělí, 24.Února 2014, 16:40:39

Dovolím si ještě přidat "breaking news" z dnešního dne k Venezuele: Maduro nechal zablokovat Facebook, Twitter a veškeré důležité sociální sítě.

Další ukázka slabosti, další ukázka toho, že se režim posouvá k diktatuře mnohem rychleji než dřív.

Viz například http://www.folhapolitica.org/2014/02/governo-venezuelano-bloqueia-acesso.html

Martin Pleva - pedagog, Brno

Je škoda, že ve víru vášní kolem Ukrajiny Úterý, 25.Února 2014, 17:48:2

Venezuela na tomto serveru zdá se diskutující tolik nezajímá. Přitom pro budoucnost levice je to téma mnohem zásadnější:)

Luděk Ševčík - OSVČ

Je těžké pochopit myšlení dnešních "levičáků". Středa, 26.Února 2014, 18:03:56

Copak si opravdu myslíte, že kdyby Maduro dělal tu nejdemokratičtější politiku na celém světě, že by přestala jeho kritika ze strany pravice? Vždyť každý pokus levicových vlád je automaticky torpédován ze strany globálního kapitálu. Levicové přece musí být být nutně špatné. Dobré příklady by mohly táhnout.
Jak má vypadat správná ekonomická politika levicových vlád? Má to být růst Růstu, nebo zlepšení života chudých? Jen mi tu prosím nevykládejte, že obojí.
A to směšné tvrzení, že blokace Facebooku atd., je důkazem posunu režimu k diktatůře to vše korunuje. Co by byly USA se svou cenzurou a kontrolou internetu? Demagogii politiky dvojích standardů nechme nepřemýšlivým.
Maduro jistě není Superman. Má proto předat vládu pravici? Jižní Amerika byla prvním pokusným polem neoliberálů. Miliony lidí tento experiment tvrdě zaplatily. Je většině z nich teď lépe, nebo hůře? To by mělo být měřítko hodnocení jeho politiky. Chápu, je těžké podívat se problém jinou, než neoliberální optikou, když je vám 1/4 století vtloukána do hlavy, ale jde to, věřte, stačí trocha snahy. Cvičte se v tom a ono to příjde. Vlastní myšlení je lepší než cizí.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Ševčíku, Středa, 26.Února 2014, 20:49:34

ale nejde přece stále dokola argumentovat ve stylu "ale vy zase bijete černochy". Velmi pěkně to píše p. Macháček v diskusi pod článkem k Ukrajině. Maduro je na nejlepší cestě skončit jako Janukovyč (zajímavé je, že vy jste M. příspěvek ocenil). To je přece hrozné a skandální, kam se to ve Venezuele dostalo.

A že kapitál chce zničit jakýkoli důsledně levicový pokus atd....? Ten levicový pokus musí být tak přitažlivý a tak demokratický pro rozhodující většinu obyvatelstva (oněch "99%" přece:)), že kapitál ve svých rejdech nebude mít šanci... Proč pořád omlouváme břídilství (radikálně) levicových politiků? Jestliže chávistická revoluce ztratila podporu minimálně čtvrtiny obyvatel, je to jen a jen její chyba.

Luděk Ševčík - OSVČ

Čtvrtek, 27.Února 2014, 09:35:13

Pane Plevo, vy jste pedagog? To by jste měl vidět trochu dál, než běžný občan. Měl by jste umět číst mezi řádky. Měl by jste vidět souvislosti i jinak, než je předepsáno.
Měl by jste především znát sílu propagandy. Podívejte co udělala u nás, například v prezidentských volbách. Jak dokázala zpitomět kované levičáky natolik, že šli volit natvrdlého neoliberála.
Nemáte zřejmě ani ponětí, pod jakým tlakem musí pracovat levicové vlády v Jižní Americe. Převzaly naprosto zdevastovaná hospodářství, silně závislá na USA. Převzaly negramotné obyvatelstvo, převzaly vojenské struktůry, vychovávané v tvrdě pravicovém kurzu. Denně jsou obyvatelé jejich zemí masívně ideologicky zpracováváni nepřátely režimu. Nemluvě o sabotážích a vraždách vládních aktivistů. Jste tak naivní, že věříte, že někdy bude globální kapitalismus nějaký levicový režim akceptovat? Že pochválí svého hrobníka? Že se asociální chamtivci změní a bez boje vzdají, protože pro ně bude levicový režim přitažlivý? Moc jste mě pobavil, vážně.
Na zavěr otázka. Co je demokracie? Je její chápání stejné pro Murdocha i pro venezuelského indiánského bezzemka?

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 28.Února 2014, 00:19:47

A vy, pane Ševčíku, jak byste odpověděl na otázku, v čem je madurovská politika lepší než lulovská?

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Jedličko, Pátek, 28.Února 2014, 20:02:8

podpořil Lula volbu Madury?

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 1.Března 2014, 11:13:15


Já jsem od Venezuelské bolivarské revoluce neočekával nic převratného, čím by vystupovala nad zdejší revoluční horizont ...a tak mi zdejší nářky nad koncem bolivarské revoluce připadají spíš komické.

Skutečným fundamantem je celkový latinoamerický proces, který pokrývá celé levé spektrum - vedle starého odboráře bez maturity jsou tu i Correa a jistý bolivijský Indián ... ano metoda pokus-omyl, ale cožpak to bylo někdy jinak ... ???

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.