S odstupem nad Sárskem
Petr JedličkaPetr Jedlička upozorňuje na další souvislosti nedělních zemských voleb v Sársku, jež měly otestovat aktuální politickou atmosféru v Německu. SPD se dle něj nedařilo tak špatně, jak to vypadá. Daleko větší zklamání zažila AfD a také Zelení.
Ruku na srdce: kdo se kdy u nás naposledy zajímal o politiku v Sársku? Ne, že by byla tato malá německá katolická země u francouzských hranic nezajímavá — spletitá historie, pohraniční atmosféra, důlní tradice... ale přeci jen: velikost asi dvou třetin Karlovarského kraje, vzdálenost od ČR jako z Humpolce do Szegedu a necelých 800 tisíc voličů — z pohledu z vnější takové malé německé Těšínsko.
Přesto měl v pondělí zprávu o volbách do sárského zemského parlamentu každý český zpravodajský web, každé noviny. Důvodem byl přirozeně onen „první test pro Merkelovou“, ona „zkouška efektu Schulz“, jak se všude psalo, tedy jakýsi testík politické atmosféry před zářijovými spolkovými volbami. U nich část komentátorů srdečně doufá, že zvítězí opět CDU Angely Merkelové, část věří, že nakonec zazáří díky novému civilnímu lídrovi Martinu Schulzovi SPD, a to tak, že bude moci sestavit levicovou koalici, a část si slibuje, že obě strany ztratí co nejvíce a že je minimálně doženou šlechtitelé lidového hněvu a rozbíječi EU z Alternativy pro Německo (AfD).
Jak ovšem vlastně testík v Sársku dopadl? Jasnou odpověď nabízí grafické zpracování výsledků, jež se už včera objevilo také všude: vyhrála CDU, a to se ziskem 24 mandátů z 51 celkových, tedy pěti mandátů navíc oproti volbám 2012; druhá skončila SPD, která ztratila jedno procento hlasů, ale zůstala na 17 mandátech, a třetí Linke, která bude mít sedm mandátů, čili dva ztratila. Do parlamentu se těsně nedostali Zelení, Piráti i liberálové propadli a nově přistoupila právě AfD.
Jasná odpověď však bývá nezřídka zjednodušující. A tak je to — soudím — i u letošních sárských výsledků.
Co je důležité: Sársko je lidovecká bašta. CDU je zde u moci nepřetržitě osmnáct let. SPD se zde dařilo naposledy na konci 90. let pod vedením Oskara Lafontaina, jednoho z nejznámějších sárských rodáků, jehož přestup do Linke po roce 2000 připravil německou sociální demokracii o ještě větší část sárských voličů než útlum tamních dolů.
V daném případě bych se ovšem dosti přikláněl opravdu k tomu výkladu, že rozhodující byly ty záležitosti lokálně-zemské. A to především co se týče právě té role osobností.
Jestliže totiž se na straně SPD doufalo v "Schulz-Effekt", v charisma nového stranického lídra, pak zemská předsedkyně SPD Rehlingerová na mě působila nemálo podobným dojmem jako svého času Clintonová: zatímco Schulz boduje svým spontánním a nehraným přesvědčením, Rehlingerová působí strojeně a nepřesvědčivě. A když se k tomu přičte ještě to, že její konkurentka a protihráčka z vládní CDU dokáže působit dojmem nadstranické aktivistky, které by snad mohli dát svůj hlas i Zelení - pak se není možno divit jejímu vysokému vítězství.
Ostatně, to chybějící charisma se projevuje právě i na klesajících preferencích německých Zelených, nejen ve volbách v Sársku. Ne že by Zelení neměli už vůbec žádné osobnosti schopné angažovaného vystoupení; nicméně jako celek se zdá, jako by tuto kdysi tak agilní a aktivistickou stranu po těch létech v institucionalizované politice už přece jenom postihla jistá únava. Velká ekologická témata už netáhnou, ze své původní sociální radikálnosti už také mnoho ztratili. Takže je skutečně už dosti obtížné shledat ještě nějaké přesvědčivé důvody, proč dávat hlas zrovna jim.
Ovšem - jestli je možno tvrdit že se tak stalo i p ř e s vysokou volební účast, je v daném případě dosti problematické.
Ano, vysoká volební účast může hrát do rukou takovýmto stranám - v případě že se jim podaří aktivovat všechny své jinak pasivní příznivce, což pak vede k té zvýšené volební účasti, v jejich prospěch.
V tomto případě se ale zřejmě stalo něco jiného: ta zvýšená volební účast šla především k prospěchu vítězné CDU - což znamená, že v tomto větším množství se naopak AfD poněkud "utopila". Jinak řečeno, za menší (obvyklé) volební účasti by byl procentuální podíl AfD byl naopak větší.
Rozhodující je: podle údajů které jsem viděl z toho rezervoáru (původně) nevoličských hlasů, které nyní byly ty "navíc", skutečně v naprosto největší míře profitovala právě CDU. A nikoli AfD. (Ta sice také, ale v míře několikanásobně menší.)
Ten rozdíl (tj. rozdíl v tom, že v předcházejících zemských volbách vyšší volební účast korelovala z volebními zisky AfD) může být způsoben za prvé tím, že - pokud si dobře vzpomínám - většina těchto voleb se konala na území bývalé NDR, kde je ten voličský potenciál AfD (respektive xenofobních stran vůbec) signifikantně vyšší.
A za druhé: spolu s tím jak pominula ta masivní vlna migrace do Německa, se postupem času i toto téma pozvolna ztrácí z obecného povědomí, není už natolik centrální jako v roce minulém. Zatím jsem se nikde nedočetl, z jakých vlastně důvodů v Sársku došlo k té vyšší volební účastni (o 10 procentních bodů); jedna teorie je ta, že lidé/voliči se zalekli možné rudo-červeno-zelené koalice, a že této možnosti chtěli zabránit. Ale jak říkám, je to jen jedna teorie.