Pegida zhrubla a už tolik netáhne, shodují se pozorovatelé

Největší z víkendových demonstrací „za pevnost Evropu“ mimo ČR – akci Pegidy v Drážďanech – navštívila méně než polovina lidí, kteří vycházeli do ulic například loni v lednu. Důvody jsou podle německých pozorovatelů nasnadě.

(pjed)

09.02.2016 10:34

B1

Jedna z tribunek Pegidy Tatjana Festerlingová například nedávno prohlásila: „Pokud by mělo více Němců rozum, popadli by vidle a vykydali by všechny tyhle zrádcovské elity z parlamentů, z úřadů, z kostelů a z vydavatelských domů.“ Foto archiv GDN

V Německu klesá zájem o přímou pomoc uprchlíkům i důvěra v politiku kancléřky Merkelové, zároveň ale též účast na demonstracích protimuslimského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu známějšího pod zkratkou Pegida. Shodují se na tom pozorovatelé v hodnoceních posledního vývoje, a zvláště víkendu, kdy na plánovanou olbřímí akci Pegidy do Drážďan, která se konala paralelně s demonstracemi v Praze, dorazilo „jen“ asi šest až osm tisíc Němců – méně než polovina lidí, které podobné akce lákaly například loni v lednu.

„Místo ‚pevnosti Evropa‘, kterou Pegida plánovala, vznikl nanejvýš rodinný domek. A i ten stojí na vratkých základech,“ uvedl v tematickém komentáři například Sächsische Zeitung, který cituje i ČTK.

„Velkolepě pořádaná akce Pegidy skončila jako propadák,“ napsal přímo Die Welt.

Pozorovatelé si spojují daný úpadek se zjevným zhrubnutím jazyka i vystupování Pegidy, a to jak jejích představitelů, tak také příznivců. Na demonstracích, které začaly původně jako vyjádření obav z hrozby islamizace v přistěhovaleckých komunitách v zemi, se dnes vyjadřuje odpor k islámu a přistěhovalcům z muslimských zemí obecně, k uprchlíkům, k politikům, k médiím i Němcům s jinými názory.

Loni obměněné vedení iniciativy začalo navíc otevřeně spolupracovat s národoveckým křídlem evroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD) a méně otevřeně i s krajně pravicovou Národnědemokratickou stranou Německa (NPD). Z tribun na protestech Pegidy se tak dnes mluví o prohnilé „demokracii starých stran“, o parlamentu jako o „žvanírně vlastizrádců“ a o médiích jako o „lžitisku“.

Čím dál častěji se též ukazuje, že různí lokální vůdci Pegidy mají vazby na pachatele útoků vůči přistěhovalcům, politikům či novinářům. Drtivé většině Němců se přitom násilí i uvedený slovník příčí, a tak se od iniciativy distancují, byť třeba znepokojení z uprchlíků či hrozby islamizace stále sdílejí, konstatují němečtí pozorovatelé.

Největší ohlas měly demonstrace Pegidy loni po útocích na redakci Charlie Hebdo. Foto NA, Twitter

Podle statistiky Spolkového kriminalistického úřadu z konce ledna vyšetřovala německá policie v roce 2015 v souvislosti s migrační krizí celkem 1005 útoků na budovy, jež slouží k ubytování žadatelů o azyl, 75 útoků na politiky a 49 na novináře. Evropské centrum pro zástupce tisku a médií přitom uvádí, že třicet z oněch devětačtyřiceti útoků na novináře bylo podniknuto přímo na demonstracích Pegidy.

Vývoj iniciativy
Pegida se vznikla ve druhé polovině roku 2014 v prostředí debat několika především protislámsky naladěných skupin na sociálních sítích. Bezprostředně se tak stalo v reakci na zvěsti o vytváření islamistických hlídek (tzv. šaría policie) v muslimských přistěhovaleckých čtvrtích některých německých měst.

V říjnu 2014 začala Pegida pořádat pravidelné protesty Proti islamizaci Německa v Drážďanech. Ty se pak s nástupem zimy rozšířily i do dalších měst. Iniciativa přitom měla podporu zejména v těch částech Německa, kde žije přistěhovalců relativně málo a těch muslimského vyznání ještě méně – především v saských regionech ležících u české a polské hranice. Svůj antiislámský apel též velice záhy doplnila kritikou politické korektnosti a požadavkem na přijetí úplně nového přistěhovaleckého zákona, který by Němci schválili v referendu.

Ještě v lednu 2015 se iniciativa soustavně bránila nařčením z koketování s krajní pravicí, při čemž obvykle poukazovala na svůj zakládající 19bodový manifest, který působí spíše radikálně demokraticky a volá především po debatě o nové přistěhovalecké legislativě a zavádění přímo-demokratických mechanismů do politického rozhodování. V týdnu po útoku na redakci Charlie Hebdo se její demonstrace v Drážďanech zúčastnilo na 25 tisíc lidí.

Na konci prvního měsíce loňského roku zažila Pegida první odliv stoupenců – to když se objevila starší fotka jejího spoluzakladatele a šéforganizátora Lutze Bachmanna načesaného a nalíčeného na způsob Adolfa Hitlera. Vývoj migrační krize v létě na začátku podzimu jí ale vrátil část někdejší síly zpět.

Aktuální trend hrubnutí a nového úbytku zájmu registrují pozorovatelé od konce října, respektive začátku listopadu, kdy na akce Pegidy chodilo pravidelně ještě devět až jedenáct tisíc lidí. Listopadové útoky teroristů v Paříži zájem o demonstrace opět zvedly, jak se však nyní ukazuje, pouze přechodně.


Další informace:
Frankfurteg Allgemeine Zeitung Pegidas großer Aktionstag ging ziemlich schief
Sächsische Zeitung Pegidas „Aktionstag“ floppt europaweit
Zeit.de Pegida – Kein deutscher Exportschlager
The Local – Germany Village faces investigation over anti-refugee Tiger tank
The Local – Germany Anti-Islam groups rally across Europe
DPA Most Germans fear Merkel's refugee policy not working


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.