V Německu klesá zájem o přímou pomoc uprchlíkům i důvěra v politiku kancléřky Merkelové, zároveň ale též účast na demonstracích protimuslimského hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu známějšího pod zkratkou Pegida. Shodují se na tom pozorovatelé v hodnoceních posledního vývoje, a zvláště víkendu, kdy na plánovanou olbřímí akci Pegidy do Drážďan, která se konala paralelně s demonstracemi v Praze, dorazilo „jen“ asi šest až osm tisíc Němců — méně než polovina lidí, které podobné akce lákaly například loni v lednu.

„Místo ‚pevnosti Evropa‘, kterou Pegida plánovala, vznikl nanejvýš rodinný domek. A i ten stojí na vratkých základech,“ uvedl v tematickém komentáři například Sächsische Zeitung, který cituje i ČTK.

„Velkolepě pořádaná akce Pegidy skončila jako propadák,“ napsal přímo Die Welt.

Pozorovatelé si spojují daný úpadek se zjevným zhrubnutím jazyka i vystupování Pegidy, a to jak jejích představitelů, tak také příznivců. Na demonstracích, které začaly původně jako vyjádření obav z hrozby islamizace v přistěhovaleckých komunitách v zemi, se dnes vyjadřuje odpor k islámu a přistěhovalcům z muslimských zemí obecně, k uprchlíkům, k politikům, k médiím i Němcům s jinými názory.

Loni obměněné vedení iniciativy začalo navíc otevřeně spolupracovat s národoveckým křídlem evroskeptické strany Alternativa pro Německo (AfD) a méně otevřeně i s krajně pravicovou Národnědemokratickou stranou Německa (NPD). Z tribun na protestech Pegidy se tak dnes mluví o prohnilé „demokracii starých stran“, o parlamentu jako o „žvanírně vlastizrádců“ a o médiích jako o „lžitisku“.

Čím dál častěji se též ukazuje, že různí lokální vůdci Pegidy mají vazby na pachatele útoků vůči přistěhovalcům, politikům či novinářům. Drtivé většině Němců se přitom násilí i uvedený slovník příčí, a tak se od iniciativy distancují, byť třeba znepokojení z uprchlíků či hrozby islamizace stále sdílejí, konstatují němečtí pozorovatelé.