Demonstrace v Praze vyvrcholily útokem na Kliniku

Redakce DR

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze proti uprchlíkům. Další stovky se účastnily protiakcí. Redaktoři DR mapovali průběh jednotlivých protestů. Konflikt se neobešel bez násilností. Neonacisté večer zaútočili na autonomní centrum Klinika.

Tisíce lidí demonstrovaly v sobotu odpoledne proti údajné islamizaci — v Praze na Hradčanském, Václavském a Loretánském náměstí a v Brně na náměstí Svobody. Proti nim se postavilo několik set občanů.

Největší z akcí byla v sobotu odpoledne demonstrace Bloku proti Islámu na Hradčanském náměstí. Podobné protesty se ve stejný den konaly v dalších evropských městech. Příznivci pořádající Pegidy se vedle Drážďan sešli i v Amsterdamu, Birminghamu, Bordeaux, Krakově, Štýrském Hradci a v estonském Tartu. Účastníci pražské demonstrace mohli na velkoplošné obrazovce sledovat přímý přenos z Bratislavy či Drážďan.

Další protimuslimskou demonstraci uspořádalo odpoledne na Václavském náměstí hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Policie tam odhadla počet účastníků na tisíc dvě stě. Demonstrace Národní demokracie v čele s A. B. Bartošem se na Loretánském náměstí účastnilo na pět set lidí.

V Brně pak prošlo městem na pět set příznivců Dělnické strany. Zde se žádná významnější protiakce nekonala, většina členů platformy Brno Blokuje se připojila k demonstracím v Praze.

Pevnost Evropa

Protože poslanec Úsvitu Marek Černoch byl na drážďanské akci „Pevnost Evropa“, kde mluvil asi k pěti tisícům demonstrujícím z hnutí Pegida -- hlavně proti Angele Merkelové a Bohuslavu Sobotkovi -- a kde si pochvaloval Miloše Zemana a Roberta Fica, poslanci a senátoři se pražských protiislámských demonstrací až na výjimky neúčastnili.

Účastnil se ale například poslanec Radim Fiala z pořádající strany Svoboda a přímá demokracie, zvolený za Úsvit, a senátor Jan Veleba ze Strany práv občanů, která ještě před dvěma lety měla v názvu slovo „Zemanovci“.

Jiná politička, projevující náklonnost Miloši Zemanovi, Jana Volfová, bývalá poslankyně ČSSD, promluvila k davu několika desítek osob v Bratislavě. Volfová je dnes místopředsedkyní skupiny Suverenita — Blok Jany Bobošíkové a nyní také první místopředsedkyní spolku Blok proti islámu. I Bobošíková mluvila o „pevnosti Evropa“. Projev předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky se prostřednictvím přenosové techniky vysílal i v Drážďanech.

S policisty spolupracovali při organizaci demonstrace i lidé z Bloku proti islámu. Foto Lukáš Senft

Na Hradčanské náměstí, kde demonstroval Blok proti islámu, se přesunuli v průběhu odpoledne i účastníci předchozí demonstrace proti islámu, české vládě a Evropské unii, kterou pořádala krajně pravicová strana Národní demokracie. Počet demonstrujících u Hradu odhadli reportéři DR na čtyři tisíce lidí.

Policie zde porušovala zákon tím, že na veřejné shromáždění znemožňovala přístup jiných osob, včetně novinářů, prokazujících se novinářskou legitimací, a to podle pokynů lidí, kteří vystupovali jako pořadatelé demonstrace. Stalo se to i reportérce DR, které zástup organizátorů odmítal umožnit přístup k policistům, s nimiž se chtěla domluvit na odchodu z demonstrace. Ač to zákon do podrobností neupravuje, veřejná shromáždění mají být veřejně přístupná a vykázat lze jen toho, kdo je ruší.

Spojení prouprchlických demonstrací vyvrcholilo na Klárově

Další demonstrace se konala v Loretánské ulici. Pořádala ji iniciativa Proti projevům nenávisti spolu se skupinou Proti xenofobii zleva. Manifestace pro přijímání uprchlíků se zúčastnili politici, aktivisté, vědci, ale také umělci či farář. „Součástí našich dějin je solidarita a pomoc. Máme však povinnost nejen pomáhat, ale hlavně řešit příčiny toho, proč uprchlíci utíkají,“ řekl Matěj Stropnický, předseda Strany zelených.

„Evropa je zmítaná sociálními nerovnostmi, kterých využívají Konvička, Bartoš a Okamura. Lež a manipulace je jejich zbraní. Musíme se vypořádat se strachem,“ sdělila přítomným Marie Lukáčová ze Socialistické solidarity. Po dlouhém čekání se demonstrující prošli odpolední Prahou a na Klárově se spojili s jinou, názorově však stejnou demonstrací pořádanou iniciativou Ne rasismu.

Účastníci demonstrace s názvem Solidaritou proti nenávisti se sešli na Malostranském náměstí, odkud se chtěli vydat na řádně ohlášený pochod Nerudovou ulicí směrem k Hradčanskému náměstí. Jejich pochod však provázelo zdržení způsobené masopustním průvodem, který procházel stejnou ulicí.

Aktivistům z iniciativy Ne rasismu policie nakonec umožnila přístup až na vyhlídku u Hradčanského náměstí, kde provolávali antirastistická hesla na demonstranty Bloku proti islámu. Obě „prouprchlické“ demonstrace se spojily ve čtyři hodiny odpoledne na Klárově.

Lidé, kteří odešli z protimuslimské demonstrace, se cestou postupně rozcházeli. Větší část z nich se rozjela metrem a tramvajemi. Menší část z nich se snažila dostat na Klárov a před Úřad vlády České republiky. Policie jim však v přístupu bránila. Snažili se tedy různými cestami obcházet policejní zátarasy. Kolem šesté hodiny se na Mánesově mostě sešly zbytky účastníků různých demonstrací. Situaci monitorovala policie a účastníky obou protestů oddělovala.

Konflikt vyústil v útok na Kliniku

Mezi řečníky na českých protislámských a protivládních demonstracích byly patrny rozdíly ve výběru jazykových prostředků. Tomio Okamura požadoval jen demisi vlády, zato Adam B. Bartoš se už přiblížil k propagaci násilí. Na Loretánském náměstí prohlásil, že národ je bezbranný, ale že policie je „na naší straně“. „Možná, že není možno čekat až do voleb," varoval. Politici se podle něj dopouštějí vlastizrady a za vlastizradu je třeba ukládat trest smrti.

Kdyby tu už byla nějaká soudní rozhodnutí, věděli bychom, zda jsou takové výroky trestné z důvodu podněcování k nenávisti. Výkřiky, že Sobotka patří na Pankrác, a urážky ombudsmanky Anny Šabatové a ministra Jiřího Dienstbiera zaznívaly jak Brně, tak v Praze.

Protesty se neobešly bez fyzických konfliktů. Skupina zakuklených osob zaútočila lahvemi a kameny na účastníky demontrace iniciativy Ne rasismu v blízkosti Malostranského náměstí. Policie nikoho nezadržela. Nicméně později odpoledne policie zajistila na Starém městě několik zakuklených mužů, kteří se po skončení hradčanské demonstrace snažili dostat na Klárov, kde se mezitím spojily obě prouprchlické demonstrace.

Později večer dorazila skupina neonacistů k Autonomnímu centru Klinika. Podle posledních informací reportéra DR neonacisté použili zápalné lahve a kameny. Útočníci způsobili škody na majetku, dva lidé byli zraněni. Ještě v noci operovaly na místě zásahové jednotky a policie prostor označila jako místo činu.

    Diskuse
    JV
    February 6, 2016 v 22.56
    Začátek konce?
    Takhle to dopadá, když se politická reprezentace nedovede jasně postavit na stranu solidarity, pomoci potřebným a zákona. Když nečelí zlu a tím mu otevírá stále větší pole působnosti. Když soudnictví nedokáže umlčet ty, kteří pohrdají zákonem a šíří nenávist vůči těm, kteří nejsou - dle jejich „úsudku“ - „ti naši“.

    Je to paradoxní, ale klidně se může stát, a už se tak stává, že cílem násilníků šířících nenávist proti uprchlíkům a muslimům se nakonec nestanou uprchlíci a muslimové – skoro žádní tu nejsou - ale ti, kteří jsou prostě jiní. Zelení, dobrovolníci z Kliniky i odjinud, nevládky se sociálním zaměřením, jednotlivci z Bartošova seznamu „pravdoláskařů“, samozřejmě Romové a nakonec také křesťané.

    Kdepak, holubičí národ, drazí a pomýlení prapradědové národovci.…

    Jiří Vyleťal
    February 7, 2016 v 8.44
    Koncem 30. let, při nástupu klerofašismu, se na Slovensku říkalo
    Najprv pôjdu židi, páni, pak čehúni, luteráni. A keď už budú všeci v rici, potom pôjdu katolíci.
    February 7, 2016 v 17.54
    Jediné štěstí zatím je, že hněv lidí na neuvěřitelné
    diletantství špiček EU u nás nedokázaly podchytit výrazné politické osobnosti. Většina lidí, kteří by rádi veřejně vyjádřili odpor k současné nepochopitelné likvidaci Evropy v té podobě, která byla jakž takž udržitelná, se demonstrací nezúčastnili, neboť nechtějí pochodovat v jedné řadě s nácky. A to i přes to, že jsou čím dál více iritování neutuchající snahou "aktivistů" a "neziskovek" v této devastaci pokračovat. Otázkou však je, jak dlouho bude trvat ta nechuť k náckům, pokud vše bude dál neutěšeně pokračovat. Kdy už si lidé řeknou, že lepší nácek, než "aktivní neziskový" diverzant.

    February 7, 2016 v 18.08
    Náčelníku, proč nás lidi nemají rádi?
    Ptá se Pucholt ve známé komedii. A jakpak jsou na tom "neziskovky" a "aktivisté"? Ptá se někdo z nich, proč začínají být ve společnosti "neziskovky" synonymem pro tunely státního rozpočtu, které navíc pracují přímo proti jejímu zájmu, čili jí škodí a proč je termín "aktivista" brán jako označení potroublíka? Nebo se "neziskováci" a "aktivisté" utěšují tím, že jsou tak strašně chytří, že je většinová společnost nechápe a až bude lidstvo na vyšším stupni, tak teprve poté budou pochopeni?
    No pokud je tomu tak, tak "neziskováci" k tomu mají bonus v tom, že si z toho aspoň nahrabou. Je fajn hrát si altruistu a nechat si to zaplatit těmi, které pak poplivu. Aspoň pro někoho.
    February 7, 2016 v 20.10
    Nerad se s Vámi pouštím do polemiky, pane Ševčíku,
    ale nenapadlo Vás někdy, že neziskový status sám o sobě neříká nic o zdroji provozních prostředků?

    Patrně žijete z informací z různých hoaxů, z nenávistných představ lidí ubohých, kteří začasté hledají někoho, koho označí "oni" jako protiklad k "my" (my normální, my obyčejní), a obviní ho ze své bídy. "Oni" jsou vždy lehkoživkové. Oni politici, oni úředníci, oni aktivisté, oni manažeři, oni bankéři --- ale občas také oni nezaměstnaní, oni živnostníci, oni OSVČ. Jak se zrovna hodí, ke komu zrovna mluví, kdo je právě "u stolu".

    Neziskovka je neziskovkou proto, že svůj zisk (přebytek příjmů nad výdaji) nesmí rozdělit. Vy jako OSVČ si svůj zisk necháte. Kdybyste si založil právnickou osobu, třeba s.r.o., pak si vyplatíte mzdu (ta je nákladem), a zbude Vám zisk - ten můžete nechat "v podniku" na další rozvoj, třeba investiční, nebo třeba tvorbu rezerv, a nebo ho "rozdělit" - budete-li jediným společníkem, tak si ho po zdanění prostě ponechat. Neziskovka nic nerozděluje, nikdo si nic neponechá. Toť veškerý rozdíl.

    Představa neziskovek jako "tunelů na stát" je značná paušalizace. Ano - neziskovky mohou získávat i veřejné peníze, třeba granty. Ale vůbec nemusejí. Já osobně jsem dárcem několika z nich - a vy přece také, jinak byste zde nediskutoval. (Nadační fond Deníku Referendum můžete klidně mezi neziskovky zahrnout). Pokud Vám vadí, že jiné neziskovky do republiky přinášejí peníze ze zahraničí - třeba z Norských fondů nebo z Sorosových Open Society fondů, pak mně to tedy nevadí vůbec. A neziskový statut kupříkladu veřejných nemocnic je podstatně lepší zárukou proti tunelování peněz z veřejného zdravotního pojištění než Julínkovsko-Bendlovská cesta jejich přeměny na akciové společnosti.

    Jistě - tunelování, lépe odklánění peněz daňového poplatníka skrze neziskovky se dělo a děje také. Kupříkladu na trase hazard --> sport. Sportovní klub je coby občanské sdružení neziskovka. Je-li založen účelově majitelem hazardní firmy, pak namísto daní republice a obci platil jen "sám sobě". Kdo se tomu ale postavil? OSVČ, živnostníci, "my" obyčejní, "my" normální? A nebo to byli naopak obludy zvané "aktivisté"?

    A ruku na srdce: Použil jste slovní spojení "nahrabat si". Není to náhodou "podle sebe soudím tebe"? Soustavná činnost konaná za účelem dosažení zisku, toť definice podnikání. Neziskovky zisk nerozdělují, veškeré příjmy do haléře použijí na vlastní činnost podle stanov. Nemyslíte, že k "nahrabání si" jest neziskový sektor poněkud nevhodný?
    February 7, 2016 v 21.34
    Pane Jedličko,
    vyjímky nekomentuji. To zaprvé. A jestli si myslíte, že "neziskovka" nemůže být slušným zdrojem nenamáhavých příjmů, blahopřeji k idealistickému vidění světa. V každém případě je nekontrolované suplování role státu v současnosti zjevně problémem. Kvůli špatně nastaveným pravidlům si financujeme to, co jde proti naším zájmům. Tedyzájmům většinové veřejnosti. To sice občas máme i u politiků, ale ty jde odvolat, či vyměnit volbami. S "neziskovkami" takový případ neznám. A ještě maličkost. Větší donátoři "neziskovek" si dary odečtou z daní, takže ty "neziskovky" stejně zas financuje stát.