V Berlíně nastoupila nová levicová koalice, může být vzorem pro spolkovou

Sociální demokraté z SPD, zelení z Bündnis 90/Die Grünen a postkomunisté z Die Linke uzavřeli pionýrské spojenectví, jehož úspěšnost, nebo neúspěšnost, bude dle znalců důležitá pro celé Německo.

(pjed)

12.12.2016 18:59

A1

Berlínské plakáty hlavních německých stran. Nahoře zleva CDU, SPD, Zelení a FDP, dole pak Linke, Piráti, AfD a NPD. Plakátu SPD vévodí tvář staronového starosty Michaela Müllera. Repro NA, TAZ

Měsíc oťukávání, měsíc vyjednávání a celkem tři týdny schvalovacích procedur zabralo tento rok sestavování vlády v Berlíně zahájené po zářijových zemských volbách. Nyní je konečně hotovo: v minulém týdnu začala své funkční období nová levicová koalice, jež bude v pionýrském složení sociálnědemokratická SPD, zelený Bündnis 90/Die Grünen a postkomunistická důsledně levicová Die Linke spravovat až pět let 3,5milionové hlavní město Německa.

Program koalice odpovídá volebním tématům a prioritně zohledňuje problémy, které vnímají voliči daných stran jako nejpalčivější – kolabující systém dopravy ve středu města, stálý růst nájmů v důsledku gentrifikace východní části centra, nedostatek sociálních bytů, špatná kvalita veřejných služeb, věčně zpožděné vlaky, budoucnost padesáti tisíc žadatelů o azyl žijících v provizorních táborech a chátrající budovy místních škol.

Celkově bude však dle shody pozorovatelů nejdůležitější, jak se zástupcům tří hlavních stran německé levice povládne dohromady a zda zkušenost z jejich berlínské spolupráce ukončí tradiční odmítání jejich spoluvládnutí na celoněmecké úrovni.

„SPD, Linke a Zelení spoluvládnou už od předloňského roku v Durynsku, tam se však jedná o velmi specifickou (...) koalici, jíž nevede SPD, ale Linke (...), a která je zaměřena primárně na spolupráci v jednotlivých konkrétních praktických otázkách,“ uvedl k situaci minulý týden známý novinář-komentátor Alan Posener, přispěvatel listu Die Welt, a pokračoval:

„O nastupující vládě v Berlíně se mluví naopak jako o jedné z realistických alternativ současné velké koalice na spolkové úrovni (...) a především – jako o jedné z mála reálných šancí oslabené SPD na zisk kancléřského postu po volbách na podzim 2017.“

Volební pohyby
Berlínské volby sledovali letos v září zpravodajové z celé Evropy zvláště ze zvědavosti, jak se povede evroskeptické, protipřistěhovalecké a i jinak protestní Alternativě pro Německo (AfD). Alternativa se zviditelnila velice už několik týdnů před Berlínem v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde porazila v tamních zemských volbách CDU kancléřky Angely Merkelové.

A AfD nezapadla ani v hlavním, tradičně levicovém městě Německa. Ve volbách obdržela sice až pátý největší počet hlasů, a v místním sněmu tak obsadila méně křesel než SPD, CDU, Linke i Zelení; v obvykle nejlevicovějších sídlištních obvodech Lichtenberg, Treptow-Köpenick a Marzahn-Hellersdorf však dokázala získat okolo dvaceti procent hlasů.

Z tradičních stran posílila letos v Berlíně Linke, která získala podporu nově ve starých sociálnědemokratických obvodech, a liberální FDP, jejíž voličstvo přebrali v minulých volbách letos neúspěšní Piráti. SPD a CDU, jež vládly v posledních pěti letech i v Berlíně ve velké koalici, ztratily obě, ale udržely postavení první a druhé nejúspěšnější strany. Rovněž ztrátové Zelené vystřídala na třetím místě už zmíněná Linke.

Výsledky a zisky/ztráty jednotlivých stran. Repro WmC

AfD čerpala dle povolebních analýz podporu od voličů všech stran, největší část ovšem od Berlíňanů, kteří v předchozích volbách nehlasovali, a druhou největší od exvoličů CDU. V průzkumech kolísala berlínská předvolební podpora AfD mezi osmi až patnácti procenty. Její konečný zisk tak odpovídá danému rozpětí a na rozdíl od jiných spolkových zemí tolik nepřekvapil.

Účast v letošních berlínských volbách dosáhla téměř sedmašedesát procent – úrovně o pět procent vyšší než při předchozích volbách v roce 2011. Největší skupina hlasujících si přitom v průzkumech přála vládu právě červeno-rudo-zelené koalice.

Co konkrétně se teď v Berlíně chystá
Nová levicová trojkoalice slibuje ve společné programové dohodě zvláště již zmíněnou regulaci nájmů a aktivní bytovou politiku, vedle toho však také rozpočtovou ukázněnost a robustní reformu městské dopravy. Ta kromě jiného počítá s uzavřením bulváru Unter den Linden pro nákladní i osobní auta (s výjimkou taxíků), parkovacími centry na okrajích středu města, čtyřicetimilionovou euroinvesticí do výstavby sítě městských cyklostezek a rozšířením tramvajové dopravy.

Ukončena má být privatizace S-Bahnu i U-Bahnu a praxe pronajímání rozvodů plynu i elektrické infrastruktury soukromým firmám naplánovaná a z části zavedená minulými radními z CDU. Zakázána bude pak sexistická reklama na plochách vlastněných městem, zrušena politika nulové tolerance vůči kouření marihuany v některých částech města a dále revidován současný systém základního vzdělávání, jež tlačí žáky si už ve čtvrté třídě vybírat, zda budou dále studovat, anebo půjdou na řemeslo.

Nově utvořená zvláštní skupina skládající se zástupců jednotlivých odborů se bude věnovat budoucnosti padesáti tisíc žadatelů o azyl, kteří žijí od minulého podzimu stále v hangárech bývalého letiště Tempelhof, budově konferenčního centra ICC a několik sportovních halách. Koaliční dohoda počítá s rozsáhlou výstavbou sociálních bytů, z nichž část bude přidělena právě uprchlíkům.

Nová koalice přitom deklaruje, že nebude žadatele o azyl nuceně přesouvat do kontejnerových vesniček za městem, k čemuž se v Německu odhodlalo v končícím roce už několik samospráv. Těm, kdo azyl získají, nemá být zároveň bráněno v uplatnění práva na scelování rodin.

Zeleným se podařilo dostat do koaliční dohody ještě podporu zakládání střešních zahrad, omezení výstavby kontroverzní dálnice A100, mohutnou podporu instalace obnovitelných zdrojů energie a také další specifický rys celoněmeckého energetického obratu – zákaz spalování hnědého uhlí na území Berlíně už v roce 2017, černého uhlí do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.

Berlín má pověst sice předluženého a ne-úplně-fungujícího, avšak multikulturního a v mnoha ohledech jedinečně příjemného města. Foto NA, WmC

SPD chce klást důraz na bydlení a zkvalitnění věřejných služeb, přičemž město fakticky dále povede – bude mít nejvíce zastupitelů i radních. Ve funkci zůstává také starosta Michael Müller, jenž získal úřad už v roce 2014, po odchodu slavného Klause Wowereita, který rezignoval kvůli notorickému zpožďování výstavby nového letiště.

Die Linke si potom prosadila důslednější regulaci nájmů, zmíněné ukončení privatizací a štědřejší podporu zaměstnanostních programů.

Možnosti budoucích celoněmeckých koalic

Podle současných průzkumů by se měl vrátit na podzim 2017 do spolkového parlamentu tradiční partner kancléřčiny CDU, totiž liberální FDP. V takovém případě by po nadcházejících volbách vládla Německu se vší pravděpodobností opět pravicová koalice CDU-FDP, jež zemi spravovala v letech 2009-2013.

Další alternativou je pak duhové spojenectví CDU-SPD-Zelení, které dnes vládne v Sasku-Anhaltsku, či netradiční takzvaná semaforová koalice SPD-FDP-Zelení, jež vládne v Porýní-Falci. Myslitelná je také menší koalice CDU se Zelenými, která funguje aktuálně v Hesensku a Bádensku-Württembersku.

Tradiční levicová koalice SPD-Zelení spravuje v současnosti Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Hamburk, Brémy a s dílčí pomocí malé regionální formace také Šlesvicko-Holštýnsko. Vzhledem k současné podpoře SPD okolo třiadvaceti procent a Zelených okolo dvanácti procent je však tohoto povolebního spojenectví na spolkové úrovni nepravděpodobné.

Vývoj celoněmecké podpory hlavních německých stran od minulých voleb. Repro WmC

Stejně nepravděpodobné je opakování vlády SPD-Linke, jež úřaduje dnes v Braniborsku v okolí Berlína. A vzhledem k tomu, že s AfD, jež si udržuje podporu okolo třinácti procent, nikdo vládnout nechce, předpovídají sázkaři naopak za velmi pravděpodobné pokračování současné velké koalice. Na zemské úrovni přitom CDU a SPD vládnou v dvoukoalici už jen v Sasku a Meklenbursku-Předním Pomořansku na východě, respektive na severu země.


Další informace:
Der Spiegel Rot-Rot-Grün kämpft für die Katz
Berliner Zeitung Rot-Rot-Grün Das sollen Berlins neue Senatoren werden
FAZ Weißer Rauch über dem Roten Rathaus
RBB-online.de Wer wird was im rot-rot-grünen Senat?
Berliner Morgenpost Neue Regierung für Berlin - Das plant Rot-Rot-Grün bis 2021
Marijuana.com Berlin: New Coalition for Coffeeshops in the German Capital
CleanEnergyWire.org Coal exit in coalition agreement for the state of Berlin
Deutsche Welle Support for 2017 Merkel chancellorship surges: survey
Der Spiegel Abgeordnetenhauswahl in Berlin: Alle Ergebnisse
Taz.de Hauptstadt wohl vor linkem Bündnis


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.