Čerstvě zvolený americký prezident Donald Trump poskytl už první rozhovory, známa jsou také první jména jeho ministrů. Nad konkrétní politikou realitního magnáta, jenž se na konci ledna stane plnohodnotnou hlavou USA, však znalci stále debatují.
V oblasti politiky tlumení klimatických změn a ochrany stability klimatu se přitom vcelku shodně předpovídá, že změny oproti přístupu Obamovy administrativy budou hraničit s absolutním obratem. A to je z pohledu pozorovatele, jenž věří vědeckým důkazům o příčinách a důsledcích globálního oteplování, velice špatná zpráva. 
Nastupující americký prezident a jeden z jeho předvolebních klimacitátů. Repro DR/ThinkProgress
Z mezinárodního hlediska se jeví v Trupových klimatických plánech nejzávažnějším úmysl vypovědět Pařížskou klimatickou dohodu, která vstoupila v platnost jen čtyři dny před volbami. V domácí politice se pak očekává zásadní přehodnocení dosavadních plánů na snižování emisí.
Donald Trump se nad to profiloval v průběhu kampaně coby přesvědčený popírač klimatických změn jako takových. Proslul především jeho tweet, že globální oteplování je hoaxem vymyšleným Číňany k podlomení konkurenceschopnosti amerického průmyslu.
Podobnými výroky zpochybňoval Trump dopady lidské činnosti na klima opakovaně a důrazně, a tak je velice nepravděpodobné, že svoje vidění nyní nějak zásadně upraví. Nastupující prezident USA sice v kampani proslul náhlými změnami názorů, v tomto případě však Trumpově vidění problému zcela odpovídají i slíbená konkrétní opatření.
Výstup z Paříže
K odstoupení od Pařížské klimatické dohody se Trump zavázal v průběhu kampaně vysloveně a počítá s ním i oficiální republikánský program. Dosáhnout by jej nový prezident mohl teoreticky již rok od své inaugurace do úřadu, tedy 20. ledna 2018.
Sama Pařížská dohoda má sice čtyřletou výpovědní lhůtu a Trumpova vláda by tedy nemusela stihnout ji vypovědět. Podle právních expertů by však mohla využít právní kličku a odstoupit od širší obecné Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC) z roku 1992. Ta má totiž výpovědní lhůtu jen roční a Pařížská dohoda je formálně její součástí.
Pozorovatelé též upozorňují, že se Trump může rozhodnout ještě pro třetí cestu – prostě se Pařížskou dohodou neřídit. Ve svém faktickém jádru totiž úmluva není závazná. Ústředním předmětem jejího plnění jsou emisní cíle jednotlivých států a ty jsou dobrovolné. Dohoda není vybavena žádným sankčním mechanismem, který by měl státy přímět je naplňovat.
„I kdyby USA nevypověděly Pařížskou dohodu formálně, odmítnout snižovat emise doma by se rovnalo de facto rozhodnutí z mezinárodní klimatické politiky odejít. Spojené státy jsou přitom jednou z největších světových ekonomik a čtyři roky neomezených emisí mohou znamenat zásadní rozdíl,“ napsal již krátce po volbách profesor Joachim Schellnhuber z prestižního Postupimského institutu.
Obsazení ministerstev
O podobě klimatické politiky Trumpovy administrativy říkají mnohé i jména, která se objevují v souvislosti s obsazením klíčových ministerstev a federálních agentur. Ministerstvo energetiky měl dle prvních povolebních informací vést Michael McKenna, lobbista, jehož společnost MRW dlouhodobě pracuje pro velké fosilní korporace jako Koch Industries. Ropný magnát Forrest Lucas měl zase dostat na starosti ministerstvo vnitra, které v USA dohlíží na využívání přírodních zdrojů.
Reformu vlivné Agentury ochrany životního prostředí (EPA), což je americký ekvivalent ministerstva životního prostředí, by měl dle povolebních dohod řídit Myron Ebell, prominentní popírač změn klimatu z konzervativního Competetive Enterprise Institute. Ostatně už i jen to, že si Trump vybral za poradce právě Ebella, dle shody pozorovatelů ukazuje, že úmyslem nového prezidenta je radikálně přehodnotit dosavadní politiku ochrany klimatu.
V uvažování nad Trumpovými předvolebními sliby je třeba mít na paměti, že Obamova vláda se musela od ledna 2011 potýkat s republikánskou většinou ve Sněmovně reprezentatntů. Proto většinu svých politik týkajících se snižování emisí opírala ne o zákony, ale právě o regulace vydávané prostřednictvím EPA.
Trump přitom před volbami jednoznačně slíbil, že:
- zruší Obamům Plán přechodu na čistou energii, přičemž tento pilíř Obamovy klimatické politiky chce odvolat bez náhrady. Plán měl postupně snížit emise z tepelných elektráren prostřednictvím emisních standardů stanovovaných EPA, jež měly přinutit část uhelných elektráren buď zavřít, nebo přejít na plyn. Trump před volbami zdůrazňoval, že realizace plánu by stála přes sedm miliard dolarů ročně. Kritikové však upozorňují, že podle propočtů by naopak předešel výrazně vyšším škodám na zdraví a klimatu;
- zruší „zbytečné regulace, které ničí pracovní místa“. V praxi se má jednat o odvolání množství pravidel na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Podle relativní shody analytiků je typické, že podobně jako v případě Plánu přechodu na čistou energii se Trump ve své rétorice zaměřuje na náklady regulací a opomíjí jejich přínos. Konkrétně se jedná mimo jiné o limity pro znečištění ovzduší ozonem a pravidla pro ochranu vodních zdrojů. Obojím se má ulehčit fosilnímu průmyslu. Opětovně zvednout se má rovněž limit pro znečištění vzduchu rtutí, jehož zpřísnění bylo v minulých letech bezprostřední příčinou uzavření mnoha uhelných elektráren;
- povolí těžbu fosilních paliv na veřejných pozemcích. „Budeme podporovat těžbu uhlí. Budeme podporovat bezpečné hydraulické frakování. Budeme povolovat těžbu fosilních paliv na federální půdě tam, kde to bude vhodné. Otevřeme také k těžbě nová naleziště v příbřežních vodách,“ píše v Trumpově předvolebním programu doslova;
- urychlí výstavbu „energetické infrastruktury“. Zde Trump konkrétně plánuje dobudovat například ropovod Keystone XL, který Obamova vláda pod tlakem veřejnosti nakonec zamítla, i ropovod Dakota Access, proti němuž se bouří dakotští Siouxové.
Ekologické organizace si při hodnoceních Trumpových klima-plánů neberou už od voleb žádné servítky – mluví doslova o potenciálně obří katastrofě. Dle prvních povolebních analýz ekologů by měly americké emise oxidu uhličitého při uplatňování Trumpova programu za čtyři roky nikoliv klesat pomaleji, ale ještě se zvýšit, a to až o šestnáct procent.
Ekologové tudíž slibují Trumpovi energicky odporovat. „Následující čtyři roky budou nelehké, s nepřátelskými vládami už jsme se ale museli potýkat v minulosti. Po úspěšných zápasech proti ropovodu Keystone, za zákaz frakování a uzavírání starých uhelných elektráren je ekologické hnutí silnější, než kdy dříve. Využijme této nové energie, spojme se dohromady a využijme každé přijatelné strategie k boji proti nenávisti, chamtivosti a ničení přírody,“ uvádí tematické prohlášení amerických Přátel Země.
Trumpova politika může způsobit, že emise Spojených států znovu porostou. Repro DR/GuardianČást komentátorů ekologických rubrik amerických liberálních médií nicméně upozorňuje, že ani Trumpova politika nebude všemocná – v americké ekonomice už započaly některé ekologii-příznivé trendy, které se už jen těžko podaří zvrátit úplně. Příkladem může být pokles těžby a využívání uhlí, který je dán do určité míry i situací na trhu s energiemi. Daňové úlevy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů zase dle expertních odhadů zůstanou v platnosti dostatečně dlouho na to, aby se slunce a vítr staly konkurenceschopnými bez nich.
„Washingtonu se přikládá příliš velká váha v tom, jak se energetika vyvíjí. Většina snížení emisí v posledních osmi letech měla s politikou vlády málo společného,“ soudí například Ethan Zindler, analytik z Bloomberg New Energy Finance.
Jiní analytikové pak ještě podobně upozorňují, že podstatnou část snižování emisí v USA je třeba přičíst na vrub samostatným „klimatickým programům zdola“ států a měst. Ty by dle jejich soudu mohl Trumpův přístup naopak vyprovokovat k o to odvážnějším krokům.
Reálná americká klima-politika příštích let tak nemusí nakonec být zase tolik temná, jak se zdá z prvních povolebních indicií a Trumpových předvolebních slibů. Aktivnější a ekologicky vnímavou část americké společnosti však čekají na každý pád roky těžkých bojů a mimořádného úsilí.
Další informace:
The Guardian US Election ResulT Throws Paris Climate Deal Into Uncertainty
Climate Change News The Paris Agreement Will Survive President Trump
Carbon Brief US Election: Climate Scientists React to Donald Trumps Victory
Scientific American Trump Picks Top Climate Sceptic to Lead EPA Transition
Grist Trumps Economic Plan: Free Your Miners and the Jobs Will Follow
