Deník Referendum Domov

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických vyvolalo celou řadu reakcí, a to i v České republice. Předseda vlády Bohuslav Sobotka věří, že pod Trumpovým vedením budou USA i nadále naším spolehlivým partnerem a spojencem. Premiér vyzval k tomu, abychom respektovali a pragmaticky vzali to, že občané USA si demokraticky zvolili změnu. „Trump, na rozdíl od některých předchůdců alespoň ví, kde leží ČR,“ dodal premiér zřejmě v narážce na bývalou Trumpovo ženu Ivanu pocházející z České republiky.

Prezidentská kancelář zveřejnila dopis, ve kterém hlava státu blahopřála Trumpovi ke zvolení. Miloš Zeman zde neopomněl zdůraznit, že Trumpovi během vypjaté předvolební kampaně jako jeden z mála evropských lídrů vyjadřoval podporu.

„Mí političtí oponenti mě nazývali „českým Donaldem Trumpem“, protože si povšimli, že s Vámi sdílím stejný pohled na boj proti terorismu a takzvanému Islámskému státu nebo globální migraci. Přiznávám, že jsem vždy byl na tuto nálepku hrdý a nikdy jsem ji nepovažoval za urážku,“ napsal Miloše Zeman Trumpovi.

Předseda zelených Matěj Stropnický naproti tomu považuje Trumpovo vítězství za zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který bílým mužům již nepatří. „Je to dávno úplně stejně i svět bílých žen a také svět mužů a žen jiné pleti, jiných vyznání, jiných kultur,“ uvádí Stropnický a dodává: „Trump svůj svět včerejška, s jehož hluboce minulým programem kandidoval, nedokáže vrátit. Hrozí, že se jeho éra v USA bude vyznačovat nárůstem nerovností, etnickou i kulturní polarizací, silovými řešeními, nárůstem nesnášenlivosti a posléze nepokojů,“ varuje předseda Strany zelených.

Podle Stropnického se některé tyto projevy přenesou i do dalších částí západního světa, v první řadě do Evropy. „Pořádky současného světa, na nějž jsme zvyklí, jsou pro většinu obyvatel planety nespravedlivé a ponižující – a Trump je chce s pomocí falešných slibů upadající střední vrstvě v USA obnovit a uchovat silou,“ zdůrazňuje Matěj Stropnický.

Podle něho je možné svět sjednocovat pouze spoluprací, snášenlivostí, přiznáním rovnocennosti a respektem k odlišnostem. „A to jednak kvůli těmto hodnotám mírové spolupráce samým. Jednak kvůli ohrožením, jimž čelíme všichni společně, jako je klimatická změna. A jednak prostě i proto, že narůstající ekonomická síla různých částí světa, jejich politická emancipace a v jejím rámci i narůstající rozsah společenských svobod i svobod jednotlivců po celém světě již žádnou novou nadvládu jedné části světa nad jeho zbytkem nepřipustí,“ vysvětluje předseda zelených.

K podobnému náhledu na Trumpovo vítězství se přiklání i senátorka Eliška Wagnerová. Podle bývalé ústavní soudkyně se jedná o vzpouru střední třídy bílých občanů USA, kterým se zatím nepodařilo realizovat vlastní americký sen.

„Donald Trump se stal symbolem jakéhosi revivalu amerického snu. Neúspěšní viní ze svého majetkového neúspěchu podporu poskytovanou demokratickými politiky jak Hispáncům, tak i Afroameričanům a dožadují se nyní své příležitosti,“ uvedla pro Deník Referendum Wagnerová. Senátorka se však obává, že to nebudou mít v dnešním, na vyspělých technologiích založeném světě, a to bez vzdělání, vůbec lehké.

Bartoš: demokracií se nemůžeme ohánět jen, když se to hodí
Podle Wagnerové založil Trump své vítězství na věčné pravdě, že slibem nezarmoutíš, přestože se domnívá, že mu musí být zřejmé, že uspokojení jeho voličů není reálné. „O tom svědčí i Trumpova změněná rétorika po vyhlášení jeho vítězství,“ dodává bývalá ústavní soudkyně. V takovém případně, jak senátorka upozorňuje, se ale z jeho strany jednalo o hrubý populismus.

Eliška Wagnerová připomíná Brexit, kdy se rovněž jednalo o vzpouru domorodých Britů, majetkově slabších a také šlo o nepravdivé sliby jeho protagonistů.

„Když to v obou případech sečtu a podtrhnu, vychází jasně, že vzdělání, které je do jisté míry vstupenkou do majetkově výhodnější vyšší střední třídy, by mělo být co nejvíc podporováno tak, aby se zmenšila skupina nespokojených a žel i nejméně informovaných,“ říká senátorka, která se však obává, že to je příliš náročná a dlouhodobá cesta. „Spíš asi hrozí efekt sněhové koule, tedy nabalování tohoto fenoménu i v dalších zemích, a to zajisté není dobrá zpráva,“ doplňuje Wagnerová.

O pravicovém populismu v souvislosti s Trumpem hovoří i předseda spolku Idealisté.cz Radim Hejduk, podle kterého je jeho zvolení potvrzením faktu, že pravicový populismus zažívá svá zlatá léta. Podle předsedy Idealistů je důležité uvažovat o tom, co z toho plyne pro Českou republiku.

„Elity, které jsou do značné míry u nás pravicově liberální, jsou nedůvěryhodné a spíše napomáhají zvolení jejich opaku. Ustavičným snažením těchto „elit“ se zvyšuje volitelnost Babiše a Zemana,“ zdůrazňuje Hejduk. Odpověď na pravicový populismus podle něho nelze hledat v pravicovém liberalismu a Antizemanovi.

„Daleko potřebnější a úspěšnější bude kandidát, který má jasné levicové postoje a svou vizi, nebojí se jít mezi lidi, je slušný a neodrazuje různé skupiny voličů,“ uvedl pro Deník Referendum předseda Idealistů.

A pokračoval: „Zároveň nevyhledává konflikt, ale když konflikt nastane, je zásadový. Takový by neměl být jen prezident, ale i předseda sociální demokracie. Pokud nechceme vládu mocných hulvátů, odpovědí nemohou být kariérní politici s kontroverzní minulostí jako Clintonová,“ uzavřel Hejduk.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se v první řadě ohradil proti shazování milionových skupin voličů či řečem o tom, že demokracie je přežitek. „Demokracie buď je, nebo není. Využíváme její výhody a musíme si být vědomi toho, že když polevíme, projeví se něco, s čím pak také nemusíme souhlasit. Odvolávat se na ni však pouze v momentně, kdy její uplatnění hraje do not nám, je výsměch jejím vlastním principům,“ uvedl Bartoš v souvislosti s velkým množstvím nespokojených reakcí na výsledky prezidentských voleb v USA.

„Pokud právní rámec a nízká míra informační gramotnosti (obecně pak vzdělání) umožňuje mediální masírku, propagandu, dezinformaci, stamilionové kampaně, pojďme změnit právní rámec,“ apeloval předseda Pirátů, který následně vyzval k zavedení otevřeného účetnictví stran, limitů na kampaně či snaze o skutečně veřejnoprávní média. „Informacemi bojujme proti mediokracii,“ zdůraznil Bartoš.