Co dělat po zvolení Trumpa? Klást důraz na vzdělání a informační gramotnost

Na volby v USA reagovaly i osobnosti české politiky. DR požádal o komentář ty inspirativnější z nich. Matěj Stropnický se obává růstu nerovností. Eliška Wagnerová poukazuje na roli vzdělání. Ivan Bartoš vyzdvihuje informační gramotnost.

(jb)

10.11.2016 12:46

Barto_

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se v první řadě ohradil proti shazování milionových skupin voličů či výrokům o tom, že demokracie je přežitek. Foto Unclefrank Photos

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států amerických vyvolalo celou řadu reakcí, a to i v České republice. Předseda vlády Bohuslav Sobotka věří, že pod Trumpovým vedením budou USA i nadále naším spolehlivým partnerem a spojencem. Premiér vyzval k tomu, abychom respektovali a pragmaticky vzali to, že občané USA si demokraticky zvolili změnu. „Trump, na rozdíl od některých předchůdců alespoň ví, kde leží ČR,“ dodal premiér zřejmě v narážce na bývalou Trumpovo ženu Ivanu pocházející z České republiky.

Prezidentská kancelář zveřejnila dopis, ve kterém hlava státu blahopřála Trumpovi ke zvolení. Miloš Zeman zde neopomněl zdůraznit, že Trumpovi během vypjaté předvolební kampaně jako jeden z mála evropských lídrů vyjadřoval podporu.

„Mí političtí oponenti mě nazývali „českým Donaldem Trumpem“, protože si povšimli, že s Vámi sdílím stejný pohled na boj proti terorismu a takzvanému Islámskému státu nebo globální migraci. Přiznávám, že jsem vždy byl na tuto nálepku hrdý a nikdy jsem ji nepovažoval za urážku,“ napsal Miloše Zeman Trumpovi.

Předseda zelených Matěj Stropnický naproti tomu považuje Trumpovo vítězství za zoufalý pokus o návrat nadvlády bílého muže ve světě, který bílým mužům již nepatří. „Je to dávno úplně stejně i svět bílých žen a také svět mužů a žen jiné pleti, jiných vyznání, jiných kultur,“ uvádí Stropnický a dodává: „Trump svůj svět včerejška, s jehož hluboce minulým programem kandidoval, nedokáže vrátit. Hrozí, že se jeho éra v USA bude vyznačovat nárůstem nerovností, etnickou i kulturní polarizací, silovými řešeními, nárůstem nesnášenlivosti a posléze nepokojů,“ varuje předseda Strany zelených.

Podle Stropnického se některé tyto projevy přenesou i do dalších částí západního světa, v první řadě do Evropy. „Pořádky současného světa, na nějž jsme zvyklí, jsou pro většinu obyvatel planety nespravedlivé a ponižující – a Trump je chce s pomocí falešných slibů upadající střední vrstvě v USA obnovit a uchovat silou,“ zdůrazňuje Matěj Stropnický.

Podle něho je možné svět sjednocovat pouze spoluprací, snášenlivostí, přiznáním rovnocennosti a respektem k odlišnostem. „A to jednak kvůli těmto hodnotám mírové spolupráce samým. Jednak kvůli ohrožením, jimž čelíme všichni společně, jako je klimatická změna. A jednak prostě i proto, že narůstající ekonomická síla různých částí světa, jejich politická emancipace a v jejím rámci i narůstající rozsah společenských svobod i svobod jednotlivců po celém světě již žádnou novou nadvládu jedné části světa nad jeho zbytkem nepřipustí,“ vysvětluje předseda zelených.

K podobnému náhledu na Trumpovo vítězství se přiklání i senátorka Eliška Wagnerová. Podle bývalé ústavní soudkyně se jedná o vzpouru střední třídy bílých občanů USA, kterým se zatím nepodařilo realizovat vlastní americký sen.

„Donald Trump se stal symbolem jakéhosi revivalu amerického snu. Neúspěšní viní ze svého majetkového neúspěchu podporu poskytovanou demokratickými politiky jak Hispáncům, tak i Afroameričanům a dožadují se nyní své příležitosti,“ uvedla pro Deník Referendum Wagnerová. Senátorka se však obává, že to nebudou mít v dnešním, na vyspělých technologiích založeném světě, a to bez vzdělání, vůbec lehké.

Bartoš: demokracií se nemůžeme ohánět jen, když se to hodí
Podle Wagnerové založil Trump své vítězství na věčné pravdě, že slibem nezarmoutíš, přestože se domnívá, že mu musí být zřejmé, že uspokojení jeho voličů není reálné. „O tom svědčí i Trumpova změněná rétorika po vyhlášení jeho vítězství,“ dodává bývalá ústavní soudkyně. V takovém případně, jak senátorka upozorňuje, se ale z jeho strany jednalo o hrubý populismus.

Eliška Wagnerová připomíná Brexit, kdy se rovněž jednalo o vzpouru domorodých Britů, majetkově slabších a také šlo o nepravdivé sliby jeho protagonistů.

„Když to v obou případech sečtu a podtrhnu, vychází jasně, že vzdělání, které je do jisté míry vstupenkou do majetkově výhodnější vyšší střední třídy, by mělo být co nejvíc podporováno tak, aby se zmenšila skupina nespokojených a žel i nejméně informovaných,“ říká senátorka, která se však obává, že to je příliš náročná a dlouhodobá cesta. „Spíš asi hrozí efekt sněhové koule, tedy nabalování tohoto fenoménu i v dalších zemích, a to zajisté není dobrá zpráva,“ doplňuje Wagnerová.

O pravicovém populismu v souvislosti s Trumpem hovoří i předseda spolku Idealisté.cz Radim Hejduk, podle kterého je jeho zvolení potvrzením faktu, že pravicový populismus zažívá svá zlatá léta. Podle předsedy Idealistů je důležité uvažovat o tom, co z toho plyne pro Českou republiku.

„Elity, které jsou do značné míry u nás pravicově liberální, jsou nedůvěryhodné a spíše napomáhají zvolení jejich opaku. Ustavičným snažením těchto „elit“ se zvyšuje volitelnost Babiše a Zemana,“ zdůrazňuje Hejduk. Odpověď na pravicový populismus podle něho nelze hledat v pravicovém liberalismu a Antizemanovi.

„Daleko potřebnější a úspěšnější bude kandidát, který má jasné levicové postoje a svou vizi, nebojí se jít mezi lidi, je slušný a neodrazuje různé skupiny voličů,“ uvedl pro Deník Referendum předseda Idealistů.

A pokračoval: „Zároveň nevyhledává konflikt, ale když konflikt nastane, je zásadový. Takový by neměl být jen prezident, ale i předseda sociální demokracie. Pokud nechceme vládu mocných hulvátů, odpovědí nemohou být kariérní politici s kontroverzní minulostí jako Clintonová,“ uzavřel Hejduk.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se v první řadě ohradil proti shazování milionových skupin voličů či řečem o tom, že demokracie je přežitek. „Demokracie buď je, nebo není. Využíváme její výhody a musíme si být vědomi toho, že když polevíme, projeví se něco, s čím pak také nemusíme souhlasit. Odvolávat se na ni však pouze v momentně, kdy její uplatnění hraje do not nám, je výsměch jejím vlastním principům,“ uvedl Bartoš v souvislosti s velkým množstvím nespokojených reakcí na výsledky prezidentských voleb v USA.

„Pokud právní rámec a nízká míra informační gramotnosti (obecně pak vzdělání) umožňuje mediální masírku, propagandu, dezinformaci, stamilionové kampaně, pojďme změnit právní rámec,“ apeloval předseda Pirátů, který následně vyzval k zavedení otevřeného účetnictví stran, limitů na kampaně či snaze o skutečně veřejnoprávní média. „Informacemi bojujme proti mediokracii,“ zdůraznil Bartoš.


A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Vzdělání není panacea Čtvrtek, 10.Listopadu 2016, 23:47:28

a) Ze mne nikdy nebude baletka, vrcholová gymnastka nebo hudební skladatelka. Nemám na to. A nemám potřebu se těmto činnostem věnovat.
Když na nás řvala tělocvikářka: " Je vám 19 let. Kolik sportů umíte?!", zírala jsem na ni jak vyoraná myš. Sport? K čemu? Kolika jazyků ta nána umí? Diferenciální rovnici spočítá? Těžko. Tak ať zmlkne.
Právě tak, ne každý má talent a chuť se vzdělávat.

b) Vytvořila se představa, že bohaté země, jsou bohaté protože posílají mnoho lidí na vysoké školy. Není to úplně pravda. V USA bylo/je terciální vzdělání nutností, neboť je to v podstatě obdoba naší maturity. Švýcarsko je jednou z nejbohatších zemí světa a nedělá to.
Pak se přišlo na to, že lidé z nejvyšším vzděláním mají malou nezaměstnanost. Tudíž se došlo k názoru, že je nutno vzdělávat, co největší počet lidí. Nebudou nezaměstnaní.
Opět složitější, nešlo nutně o vzdělání jako takové, tedy znalosti, ale o to, že dosáhnutí určitého diplomu signalizovalo určitou míru schopností jako takových.

Británie zjišťuje, že má problém. Snaha dostat 50% do terciálního vzdělání, vedla k tomu, že to nebylo ufinancovatelné. To znamená, že se zrušila stipendia a zavedly se poplatky. 50% absolventů dnes vykonává s práce na které stačívala maturita (úředník v bance), stejný plat, ale 40 000 liber dluhu. Pokud chcete slušnou práci, tak diplom z vysoké školy nestačí. Diplom musí být z Oxfordu, Cambridge a nebo pár jiných universit.

c) Pokud bude chtít mít někdo jistou práci - tak to jistí zaměstnání jako údržbář, uklizečka a kadeřnice. Kvalifikovaná práce typu právník, účetní, lékař, novinář bude mizet díky počítačům.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Pátek, 11.Listopadu 2016, 00:01:7

„Když to v obou případech sečtu a podtrhnu, vychází jasně, že vzdělání, které je do jisté míry vstupenkou do majetkově výhodnější vyšší střední třídy, by mělo být co nejvíc podporováno tak, aby se zmenšila skupina nespokojených a žel i nejméně informovaných,“ říká senátorka,..."

Také nemusí korespondovat se skutečností. Mnoho muslimských atentátníků má slušné vzděláni, ale to vzdělání jim nepomohlo. Sehnali práci, ale nic stálého a nebo dobře placeného.

O čem bylo celé Arabské jaro? O chudobě? Ne, ta mizí. Celé Arabské jaro bylo o tom, že vysoce příslušníci silných populačních ročníků nebyli stavu najít zaměstnání a to i v případě lidí se slušným vzděláním.


Pokud máte nezaměstnanost jako ve Španělsku, tak platí zřejmě spíše konexe.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Pátek, 11.Listopadu 2016, 00:17:2

„Donald Trump se stal symbolem jakéhosi revivalu amerického snu. Neúspěšní viní ze svého majetkového neúspěchu podporu poskytovanou demokratickými politiky jak Hispáncům, tak i Afroameričanům a dožadují se nyní své příležitosti,“ uvedla pro Deník Referendum Wagnerová

Anom s tím souhlasím. Dospěla jsem k názoru, že vyhraje Trump, když jsem listovala poslední knihou A. Hochschild.

Použila právě tuto metaforu. Nekonečně dlouhá fronta, která se táhne do neznáma za horizont. Fronta na americký sen. Lidé v ní stojí a trpělivě čekají. Fronta se téměř nehýbe, mnozí tam jenom stojí a jiní dokonce couvají. A zezadu se objevují lidé, kteří byli za nimi - migranti, černoši, ženy a předbíhají je. A vpředu stojí president Obama a přátelsky těmto lidem mává.„Donald Trump se stal symbolem jakéhosi revivalu amerického snu. Neúspěšní viní ze svého majetkového neúspěchu podporu poskytovanou demokratickými politiky jak Hispáncům, tak i Afroameričanům a dožadují se nyní své příležitosti,“ uvedla pro Deník Referendum Wagnerová

Ano, s tím souhlasím. Dospěla jsem k názoru, že vyhraje Trump, když jsem listovala poslední knihou A. Hochschild.

Použila právě tuto metaforu. Nekonečně dlouhá fronta, která se táhne do neznáma za horizont. Fronta na americký sen. Lidé v ní stojí a trpělivě čekají. Fronta se téměř nehýbe, mnozí tam jenom stojí a jiní dokonce couvají. A zezadu se objevují lidé, kteří byli za nimi - migranti, černoši, ženy a předbíhají je. A vpředu stojí president Obama a přátelsky těmto lidem mává.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Pátek, 11.Listopadu 2016, 07:54:22

Také si myslím, že vzdělání není všelék. Chtěl jsem v této souvislosti poukázat na zajímavý článek: http://www.rollingstone.com/politics/features/why-were-living-in-the-age-of-fear-w443554

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Co dělat? Pátek, 11.Listopadu 2016, 10:09:59

Kdo nemá protiatomový kryt, ať si najde pěknou vyhlídku na apokalypsu. Aspoň se naposledy pobavíme: kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Dovolil bych si ocitovat Patrika Ouředníka: Pátek, 11.Listopadu 2016, 13:19:39

"Velkým zklamáním dvacátého století bylo, že povinná školní docházka a technický pokrok a vzdělanost a kultura nevedou k tomu, že by byl člověk lepší a lidštější, jak se tomu hodně věřilo v devatenáctém století, a že spousta zabijáků a mučitelů a masových vrahů byli milovníci umění a poslouchali opery a chodili na výstavy a psali básně a studovali humanitní obory a medicínu atp."

(Patrik Ouředník: Europeana - stručné dějiny dvacátého věku)

Oto Gürtler - Čáslav

Vzdělání nic nehovoří o lidských kvalitách Pátek, 11.Listopadu 2016, 17:15:9

Dobrý a slušný může být vysokoškolák, stejně jako analfabet. Tady jde jen o genetické předpoklady, rodinou výchovu a vnitřní morální kvality člověka. Ty nemají se vzděláním a technickým pokrokem žádnou souvislost. Ale tlak kapitalistické společnosti, honba za stálým růstem, a orientace na kvantifikaci každé součásti života, ty způsobují stálé snižování kvality života lidí, stálé zhoršení mezilidských vztahů, stále častější odchylky lidského chování od normálu. Tedy člověk je utvářen tlakem prostředí, které je kolem něj - a ze zhoršení tohoto prostředí vyplývá zhoršení mezilidských vztahů, bez ohledu na vzdělání. Koneckonců dnes a dešnně se přesvědčujeme, že i vysokoškolák může být nejen naprostý lump, ale i naprostý blbec v mezilidských vztazích.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Bolševici Sobota, 12.Listopadu 2016, 03:13:32

považovali lidi, kteří s nimi nesouhlasili, buď za rozvratníky nebo za blázny.

Dneska (pro změnu) lidem, kteří s námi nesouhlasí, doporučíme více vzdělání a informační gramotnost.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Co dělat? Sobota, 12.Listopadu 2016, 18:41:53

Dvě věci

a) Přestat s politikou identit, multikulturalismu a pod. Rozdělují.

Řekněme, že jsem starostkou Nové Lhoty. Jako starostka se mohu dotázat: Milí občané, co, my obyvatelé této vísky chceme?

Někdo bude modernizovat koupaliště, jiný opravit střechu kostela, další propagovat solární panely na střechách, další zřídit donášku teplých obědů do domů.

Pak si můžeme sednou ke stolu, podívat se na to, kolik máme peněz a hledat kompromisní řešení mezi těmi, kdo chtějí opravit především střechu kostela a těmi ostatními.

Tedy hledáme řešení ve stylu, který popsala paní Uhlová stran prasečáku v Letech. Postaví se nový a lepší prasečák, lidé nepřijdou o práci a budou pracovat v lepším prostředí, vlastník nepřijde o zakázky, prasečák zmizí ze stávajícího místa.

Alternativně se dají věci dělat jinak. Rozdělím občany na zelené, modré a červené. Zeptám se, co chtějí zelení, co chtějí modří a co, chtějí červení. Pokud budou chtít zelení koupaliště, červení opravu kostela a modří něco jiného, dostanu se do situace hry s nulovým součtem. To je sice pro mne výhodné, pokud během následného boje o zdroje chci vyprázdnit do své kapsy obecní kasu, ale jako způsob slušného řízení obce je to poněkud nešťastná metoda.

b) mění se nám výrobní základna, je nutno této změně začít přizpůsobovat instituce.

Otázka je samozřejmě jak.

Osobně bych hlasovala pro změnu zdanění ve smyslu, jak ho požaduje R Frank, tedy zdanění nikoliv příjmů, ale spotřeby, a to tak, že progresivně.

Možno, rozhodnout, že 1% HDP se každoročně rozdělí mezi všechny občany starší 18ti let jako určitá dividenda,...

Lenka Vytlačilová - metrolog

Co dělat? Sobota, 12.Listopadu 2016, 23:47:53

Přestat démonizovat muže/bílé muže.
Pokaždé když čtu větu - oni zabíjeli také ženy a děti - otevírá se mi kudla v kapse. Jistě, muže zabíjet lze. To nejsou lidi.

Přestat řešit to, že - o hrůzo - mezi multimilionářkami je málo žen, že málo představitelů menšin navštěvuje Lake district a začít řešit věci jako bydlení, penze tak.

Začít danit roboty.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.