Letošní klimasummit se koná v Marrákéši, řeší se zvláště Trump

Účastníci jednání o záchraně klimatu se obávají, že Spojené státy vypoví čerstvě platící Pařížskou dohodu. Dalším z ústředních témat je australské uhlí. Řada pozorovatelů si všímá nárůstu vlivu fosilního průmyslu.

(rk)

14.11.2016 15:36

A1

Jednání v Marákkéši je celkově dvaadvacátým klimatickým summitem COP. Účastní se jej zástupci takřka všech států OSN. Foto archiv DailyPlanet.Climate-Kic.org

Letošní hlavní klimakonference, která navazuje na summity v Kodani 2009 či Paříži minulý rok, probíhá v marockém Marrákéši. Děje se tak od pondělí 7. do pátku 18. listopadu. Zástupci zemí OSN debatují o implementaci Pařížské dohody o tlumení klimatických změn, která vstoupila nedávno v platnost, či jednají o budoucnosti australského uhelného průmyslu. Hlavním tématem jsou ovšem důsledky úterního vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.

Donald Trump se totiž v kampani profiloval jako absolutní klimaskeptik, tedy člověk, který neuznává nejen vědecké důkazy o lidském podílu na klimatických změnách, ale ani fakt změny klimatu jako takový. Nový americký prezident přímo prohlásil, že téma klimatické změny vymysleli a masmédiím vnutili Číňané, aby poškodily americkou ekonomiku.

Vůči Trumpovu přístupu se tak ihned zkraje summitu vymezila nejvíce právě Čína: „Věřím, že rozumný státník by měl dělat politiku, která sleduje globální trendy. Pokud to nedělá, ovlivní ekonomický a sociální vývoj své země,“ řekl reportérům Sie Čen-chua, čínský speciální vládní vyslanec pro změny klimatu.

Co Trump může
Odborníci na klimatickou politiku si nejsou jisti, zda Trump opravdu odstoupí od Pařížské dohody, kterou Spojené státy ratifikovaly na začátku září. Podle dosavadního amerického vyslance pro klimatickou politiku Todda Sterna by případné odstoupení znamenalo celosvětové odsouzení Trumpa a Spojených států a mělo značně negativní dopady na americkou ekonomiku.

Právní znalci se ovšem shodují, že americký prezident má prostředky, jak se z klimatických závazků vyvázat. Nejrychlejší možností je podle profesora mezinárodních vztahů z London School of Economics Roberta Falknera vládní nařízení, jímž odstoupí Trumpovy USA od dohody přímo.

Další eventualítou je řádné vypovězení podle mechanismu obsaženému v textu smlouvy, což by Trump mohl provést až tři roky po začátku platnosti a celý proces odchodu by trval několik let. Amerika může konečně odstoupit i od celé Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, avšak i tento proces by trval řádově roky.

Podle agenturních komentářů je nejpravděpodobnější, že Spojené státy budou jednoduše ignorovat klimatické cíle, které jim ukládá text dohody. Dohoda totiž neumožňuje vymáhat takzvané „zamýšlené národně stanovené příspěvky“ (INDCs) snižování emisí, které přidaly do Pařížské smlouvy státy samotné.

Další agenda a těžba v Austrálii

Vedle budoucí politiky USA se na letošním klimasummitu projednávají technické detaily uplatňování Pařížské dohody a připravují podklady pro summit v roce 2018, kde by se měly dle smlouvy znovu otevřít klimatické závazky určené jednotlivými státy. První týden summitu patří tradičně jednáním expertních týmů. Ve druhém začínají vyjednávat politici.

Dalším vážným tématem summitu je postoj Austrálie, která i přes ratifikování Pařížské smlouvy nadále plánuje spustit projekt Carmichael, jednu z největších a nejkontroverznějších uhelných staveb na světě s plánovanou produkcí šedesát milionů tun uhlí ročně.

Příslušné doly v Queenslandu by nad to vyžadovaly novou infrastrukturu, takřka dvousetkilometrovou železniční trať na pobřeží a podstatné rozšíření přístavů, což podle kritiků projektu může ohrozit kvalitu pitné vody i Velký korálový útes, již tak těžce zkoušený.

Austrálie navíc před aktuálním klimasummitem vyměnila vyjednávače. Patrick Suckling, který nově zastupuje australskou vládu, podpořil v minulosti ještě jako velvyslanec v Indii několikrát celý kontroverzní projekt. Právě indická společnost Adani chce přitom nové doly v Austrálii spravovat.

Vliv korporací narůstá
Zvláště ekologické organizace, ale i některé státy, si během prvních dní klimasummitu stěžovaly, na vliv fosilních korporací na jednání, který od minulého roku znovu narostl.

Velkým organizacím napojeným na fosilní průmysl byl letos udělen status pozorovatele jednání a zároveň mají oficiální přístup k některým tajným jednáním a privátním rozhovorům se zástupci státu. Skupiny jako Světová uhelná asociace, Australská obchodní rada či Konfederace evropského obchodu, které sdružují firmy jako ExxonMobil, Chevron či Shell, tak mají možnost ovlivňovat rozhodnutí vlád přímo v místech jednání.

„Je těžké uvěřil, že Světová uhelná asociace vyjednává s delegáty o přísnější regulaci uhelného průmyslu. Jsou motivováni ziskem a v tomhle případě jsou naprosto ve střetu zájmů,“ řekl Guardianu Jesse Bragg z organizace Corporate Accountability International.

Lepší přístup fosilního průmyslu k jednáním v Marrákéši prosadily Spojené státy v koalici s Evropskou unií a Austrálií. Svůj postup obhajují tím, že se snaží o maximální inkluzi celého procesu jednání. Odpůrci však upozorňují, že fosilní korporace začínají pomalu celé jednání kontrolovat.


Další informace:
The Guardian Marrakech climate talks: giving the fossil fuel lobby a seat at the table
The Guardian What's in store at the Marrakech climate talks – and will Australia still back coal?
The Guardian China criticises Donald Trump's plan to exit Paris climate deal
The Independent Why President Donald Trump is an even bigger disaster than you thought
Inhabitat COP22 kicks off in Morocco with controversial presence of fossil fuel industry representatives
NBC News Prospect of 'President Trump' Casts Cloud Over COP 22 Climate Conference
ClimateChangeNews.com Silent but deadly: the Trump effect on COP22


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.