Izrael nesplnil požadavky Mezinárodního soudního dvora
Filip OutrataMěsíc od vydání předběžných opatření k zabránění genocidě v Gaze se na situaci podle renomovaných lidskoprávních organizací mnoho nezměnilo. Izrael nesplnil opatření vydaná mezinárodním soudem.
V rámci předběžných opatření vyzval Mezinárodní soudní dvůr 26. ledna Izrael, aby zabránil genocidě v Gaze. O podstatě žaloby podané Jihoafrickou republikou, tedy o tom, zda se Izrael dopustil genocidy, bude soud teprve rozhodovat. Výsledek můžeme čekat spíše v řádu let než měsíců.
Měsíc od vydání předběžných opatření
Soud vyzval k šestici předběžných opatření. Po Izraeli požaduje, aby respektoval životy a zdraví Palestinců, aby přijal opatření, která umožní přísun humanitární pomoci, aby zabránil dalšímu podněcování ke genocidě na palestinském obyvatelstvu nebo aby podal do jednoho měsíce zprávu o tom, jak jsou tato opatření dodržována. Těsně před vypršením lhůty zprávu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru Izrael skutečně podal, její obsah ovšem není veřejně znám a není jasné, jestli jej Mezinárodní soudní dvůr zveřejní.
Předběžná opatření Mezinárodního soudního dvora jsou závazná. Není ovšem samozřejmě zaručené, že se jimi země, jíž se týkají, bude skutečně řídit. Neexistuje přitom mechanismus, jak rozhodnutí soudu vymáhat. Důležité je také to, že tribunál nenařídil okamžité ukončení bojů, jak požadovala žaloba.
Rozhodnutí soudu tak de facto umožnilo pokračování vojenské operace, ovšem s tak přísně nastavenými podmínkami, že je obtížné si představit, jak by mohla pokračovat, aniž by docházelo k porušování mezinárodního práva.
Jak si nyní, měsíc po vydání předběžných opatření, Izrael vede? Podle Mezinárodní federace lidských práv, třetí nejstarší světové humanitární organizace, založené již v roce 1922, Izrael opatření soudu jednoznačně porušuje v několika ohledech.
Mezinárodní federace lidských práv ve svém rozboru cituje například izraelskou političku Maj Golanovou (Likud), která nyní zastává funkci ministryně pro sociální rovnost. Ta pronesla 19. února v izraelském parlamentu tato slova: „Jsem osobně hrdá za zničení Gazy, na to, že každé dnešní dítě, i za osmdesát let, bude vyprávět svým vnoučatům o tom, co Židé udělali.“
Izrael brání Palestincům v přístupu k humanitární pomoci
Výroky podněcující ke genocidě ze strany extremistických izraelských politiků jsou vážným problémem, protože vytvářejí atmosféru, ve které se genocidní jednání snáze provádí a obtížněji se mu zabraňuje. Ovšem zároveň jsou tou nejméně závažnou problematikou, jíž se předběžná opatření týkají. Důležitější je, co se skutečně děje v místě konfliktu.
Jak uvádí Mezinárodní federace lidských práv, i ostatní opatření byla ze strany Izraele porušována a vojenské operace — a násilí na civilním obyvatelstvu je provázející — pokračují v nezmenšené míře. Na úděsnou situaci civilistů v Gaze upozornil v proslovu na půdě Radě bezpečnosti OSN generální tajemník Lékařů bez hranic Christopher Lockyear. Dodávání humanitární pomoci je podle něj v podstatě nemožné, přičemž na konvoje s humanitární pomocí útočí i izraelští vojáci.
Na hraničním přechodu Kerem Šalom, kterým by měla proudit humanitární pomoc do Gazy, zase útočí na nákladní automobily izraelští protestující. Podle mnohých z nich by humanitární pomoc neměl dostávat nikdo v Gaze. Jinými slovy, podporují genocidu obyvatel Gazy.
Také další významná lidskoprávní organizace Human Rights Watch je přesvědčena, že Izrael předběžná opatření Mezinárodního soudního dvora porušuje. Mezinárodní organizace cituje údaje Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních otázek, z nichž jasně vyplývá, že poté, co Mezinárodní soudní dvůr vyzval na konci ledna ke splnění předběžných opatření, počet nákladních aut s humanitární pomocí vpuštěných do Pásma Gazy oproti předcházejícím týdnům ještě více poklesl.
To znamená nenaplnění jednoho z klíčových předběžných opatření soudu. Podle ředitele Human Rights Watch pro Izrael a Palestinu Omara Shakira dokonce izraelská vláda po vydání soudních opatření své násilné aktivity proti obyvatelům Gazy ještě zintenzivnila. Zpráva HRW také zmiňuje, že po vydání předběžných opatření izraelské ozbrojené síly zničily sídla přinejmenším dvou humanitárních organizací v Gaze.
Souvisí to také s izraelskou kampaní proti Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Izraelská vláda usiluje o konec činnosti Úřadu na základě obvinění ze zapojení jeho dvanácti zaměstnanců do útoku Hamásu 7. října 2023. UNRWA má v Gaze asi třináct tisíc pracovníků. Izrael tvrdí, že zhruba deset procent z nich je napojeno na Hamás. Tvrzení zpochybňují například americké tajné služby. UNRWA je přitom v dané chvíli pro jakoukoli humanitární pomoc v Gaze zcela nezastupitelná a požadovat její zrušení se rovná připuštění humanitární katastrofy.
Po izraelském obvinění zaměstnanců UNRWA — zjevně záměrně v týž den, kdy Mezinárodní soudní dvůr zveřejnil předběžná opatření — oznámilo několik z největších dárců, mimo jiné Spojené státy, Kanada, Německo a některé další země EU, pozastavení plateb této organizaci. Znamenalo by to ochromení její činnosti, záhy se ale například Německo ke spolupráci vrátilo.
Celkově je poměrně jednoznačné, že předběžná opatření k zastavení útoků na civilní obyvatelstvo a zajištění dodávek humanitární pomoci nebyla ze strany Izraele naplněna. Podle Lékařů bez hranic je nyní představa, že je v Gaze možné účinně poskytovat humanitární pomoc, iluzí.
Jedině jednání může zachránit životy
Tím zásadním, o co nyní hraje, je nicméně plánovaný izraelský útok na město Rafáh na jihu Pásma Gazy, kam prchla většina civilních obyvatel ze zbytku území. Podle Mezinárodního červeného kříže je jedinou cestou, jak zmírnit humanitární katastrofu, politické řešení — tedy jednání zúčastněných stran, ne vojenská operace.
Připomeňme, že naprostá většina z dosud propuštěných izraelských rukojmí se dostala na svobodu na základě jednání a dohody, ne vojenskou akcí. Záchrana zbývajících přeživších rukojmí tak doslova závisí na tom, zda se podaří vojenskou operaci, alespoň dočasně, pokud ne natrvalo, zastavit.
Jednání o příměří zahrnující kromě Izraele a Spojených států především Katar a Egypt pokračují, ale jsou a budou obtížná. Zvláště Spojené státy, klíčový spojenec Izraele, přitom předvádějí podivné diplomatické tance — na jedné straně opakovaně odmítají okamžité příměří, na druhé straně tvrdí, že příměří je nutné.
Doufejme tedy, že příměří je skutečně blízko a další eskalaci humanitární katastrofy v Gaze je možné odvrátit.
Ale jděte, pane Outrato. Ale jděte.
Mimochodem, splnil ten váš Hamás, co mu soudní dvůr uložil?
Propustil okamžitě všechna rukojmí? Ano, ta rukojmí, jejichž samotnou existenci vy tady všichni zcela vytěsňujete. Mezi nimi je roční chlapeček - který svoje první narozeniny “oslavil” jako rukojmí v moci teroristické lůzy.
Připomínám, že soudní dvůr nařídil propustit rukojmí OKAMŽITĚ, bez jakýchkoliv dalších jednání a podmínek.
Je to trochu jinak, pane Kolaříku. ICJ nemohl Hamásu uložit žádný požadavek, protože na rozdíl od Izraele není Palestina plně uznaný stát, a ICJ rozhoduje pouze pře mezi státy. Hamás za útok ze 7.10. může být popohnán před ICC - Mezinárodní trestní tribunál. ICJ pouze vyjádřil znepokojení nad osudem rukojmí a vyzval k jejich propuštění, nemohl nic nařídit.
To je ale vlastně vedlejší. Myslím, že se dá konstatovat, že ani jedna ze stran konfliktu nesplnila požadavky soudu.
Je to trochu jinak, pane Kolaříku. ICJ nemohl Hamásu uložit žádný požadavek, protože na rozdíl od Izraele není Palestina plně uznaný stát, a ICJ rozhoduje pouze pře mezi státy. Hamás za útok ze 7.10. může být popohnán před ICC - Mezinárodní trestní tribunál. ICJ pouze vyjádřil znepokojení nad osudem rukojmí a vyzval k jejich propuštění, nemohl nic nařídit.
To je ale vlastně vedlejší. Myslím, že se dá konstatovat, že ani jedna ze stran konfliktu nesplnila požadavky soudu.
"ICJ rozhoduje pouze pře mezi státy"
Dále ještě platí, že to mohou být pouze státy které "projevem své svrchované moci" přijali jurisdikci ICJ.
pane Václavů, korektní je asi napsat, že Palestina je v současné době pozorovatelským státem OSN, nikoli plným členem.
Ano, pane Outrato, je tedy zřejmé, že stát Palestina v současnosti nemůže být účastníkem soudního řízení ICJ.
K podmínce přijetí jurisdikce ICJ pro účast toho kterého státu bych chtěl ještě doplnit, že - pokud tomu správně rozumím - tuto podmínku v současnosti plňuje "ipso facto" všech 193 členských států OSN:
States entitled to appear before the Court
Article 35, paragraph 1, of the Statute provides that the Court shall be open to the States parties to the Statute, and Article 93, paragraph 1, of the Charter of the United Nations provides that all Members of the United Nations are ipso facto parties to the Statute.
The following 193 States are currently Members of the United Nations (the dates on which those States which have made declarations recognizing as compulsory the jurisdiction of the Court are also listed):
Rozhovor s prof. Johnem Mearsheimerem k aktuální situaci:
John Mearsheimer: Germany Was Sued At The ICJ For Facilitating Israel's GENOCIDE In Gaza
P.s.
Ještě jedna technická poznámka. U videí na Youtube, kde lze zapnout automatické titulky, je navíc možnost si otevřít a případně zkopírovat celý transkrip v původním jazyce (tlačítko "Show transkript" pod videem) a ten pak případně nechat přeložit nějakým online translátorem. Je to sice nedokonalý překlad nedokonalého transkriptu, ale pro lidi s alespoň částečnou znalostí angličtiny, kteří jsou schopni do jisté míry srovnávat překlad s originálem, to může být užitečné. Jinak nejlepší překladač je asi DeepL, který vám ale bohužel zdarma denně přeloží jen omezený počet slov.