↗

V souvislosti s Gazou je UNRWA známa zejména provozováním základních škol. Dnes slouží jejich budovy jako nouzové ubikace pro uprchlíky a centra distribuce humanitární pomoci. Foto Saíd Chátib, AFP

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známější pod zkratkou UNRWA, čelí existenční hrozbě. Shoduje se na tom většina analytiků rozebírajících poslední dění okolo této agentury. UNRWA, jež se už desítky let stará o základní vzdělávání, primární péči a humanitární zásobování palestinských uprchlíků — a která také tisíce Palestinců zaměstnává —, byla již dříve kritizována za přílišnou příchylnost k palestinským mocenským strukturám a za přiživování kultu protiizraelského odboje. V souvislosti s teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 se navíc ukázalo, že několik jejích zaměstnanců proběhlý masakr schvalovalo, ba až slavilo.

Ještě na úplně jinou úroveň se přitom posunula kritika UNRWA v minulém týdnu, kdy Izrael předal OSN informace, že se celkově dvanáct zaměstnanců UNRWA údajně zapojilo přímo do útoku ze 7. října. UNRWA minulý pátek všechny dohledatelné osoby z dotyčné skupiny propustila a zahájila vlastní vyšetřování. Hlavní donoři ze Západu ale i přesto zastavili UNRWA finance.

„Jsme naprosto zoufalí. Jsme v situaci, kdy poptávka po naší pomoci roste každou hodinou. Kdy se ze všech sil snažíme odvrátit hladomor (…) A nyní přijde takováto stopka,“ uvedla pro BBC Juliette Touma, šéfka tiskového odboru UNRWA.

Vzhledem k tomu, že příspěvky od zmiňovaných donorů — konkrétně od USA, Německa, Švýcarska, Británie, Nizozemska, Austrálie, Japonska, Francie a Itálie — sytí přes dvě třetiny rozpočtu UNRWA, jde agentuře skutečně o přežití. Izraelská vláda navíc dala na srozuměnou, že po vítězství v současném tažení už s UNRWA v Gaze nepočítá.

„Jde tu o záležitost, na niž upozorňujeme roky: řada zaměstnanců UNRWA vyznává vražednou ideologii a spolupracuje s Hamásem, pomáhá mu v jeho teroristických aktivitách a v udržování jeho mocenské pozice (...) Budoucnost Gazy se bude psát už bez UNRWA,“ uvedl k tématu pro média Izrael Kac, současný izraelský ministr zahraničí.

Dopad na civilisty

Vůdčí představitelé OSN aktuálně ujišťují svět, že si uvědomují, jak jsou poslední obvinění vážná; zároveň ale vyzývají donory, aby vzali do úvahy i vážnost situace v Gaze a humanitární důsledky, jaké bude paralýza UNRWA mít. Pouze v Pásmu dnes agentura zaměstnává na třináct tisíc lidí. Provozuje nouzové útulny a kryty, na něž se po 7. říjnu změnily často i areály jejích škol, distribuuje jídlo a nouzové příděly paliva. Pomáhá také se zdravotnictvím.

Kromě Gazy navíc UNRWA působí i v uprchlických táborech na Západním břehu, v Sýrii, v Jordánsku a v Libanonu.

„Ta obvinění jsou samozřejmě děsivá (…) a musí mít následky. Avšak připravit hlavního zajišťovatele pomoci v dnes tak postižené části světa o takový objem prostředků je nejen neadekvátní, ale i nerozumné (…) Považme, že jen v Gaze závisí na pomoci UNRWA každý den milion lidí, z většiny ženy, děti a senioři,“ připomněl na Channel 4 Chris Gunnes, někdejší mluvčí agentury, a pokračoval:

„Izrael ukázal na celkem dvanáct zaměstnanců agentury. Jen v Pásmu jich přitom pro UNRWA pracuje přes třináct tisíc. A nezapomínejme, že 142 zaměstnanců UNRWA bylo v Gaze jen od 7. října při pomáhání ostatním zabito (...) Je to, jako kdybychom po odhalení zločinů Lucy Letbyové přestali financovat státní zdravotnictví,“ doplnil Gunness s odkazem na slavný případ britské zdravotní sestry, která vraždila na svém oddělení novorozeňata.

↗

Izraelská strana UNRWA dlouhodobě obviňuje, že nechává palestinské ozbrojence využívat svoje zázemí. Již před stávající válkou tak opakovaně ničila její sklady i další budovy. Foto Eskinder Debebe, UN

Očistit, či rovnou zrušit?

Mezi znalci se v souvislosti s posledním děním otevřela znovu i debata, zda by nebylo lepší celou UNRWA zrušit, respektive přenést její činnost na jinou agenturu. UNRWA totiž funguje stále na základě mandátu z poloviny minulého století a uprchlíci, o něž se měla původně starat, už většinou ani nežijí.

I v souvislosti s jejím pověřením se přitom v palestinských rodinách dědí status běžence, který má vedle nároku na pomoc také právo na návrat do někdejší domoviny. Vnuci a pravnuci Palestinců vyhnaných při formování státu Izrael v letech 1948 a 1949 tak stále vyrůstají v představě, že jim jednou může připadnout znovu půda, na níž se mezitím vystřídalo už několik generací jiných vlastníků.

Jen málokdo ze znalecké komunity si ovšem troufá dnes tvrdit, že by nějaká jiná čistě humanitární agentura mohla hladce převzít distribuční a pomocné sítě, jež UNRWA v Gaze vybudovala. „UNRWA zde funguje do značné míry jako druhá vláda (...) kvazistátní správa i sociální stát,“ shrnula z konfliktní zóny pro France 24 Irris Maklerová, blízkovýchodní zpravodajka stanice.