↗

Francouzi, Jordánci a nově i Američané shazují do Gazy jídlo provizorně z letadel. Foto Saíd Chatib, AFP

Bezmála měsíc uplynul od okamžiku, kdy izraelská vláda ohlásila prozatím poslední fázi svého tažení v Gaze: nástup na město Rafáh, nacházející se na úplném jihu pásma. Právě v tunelech pod Rafáhem se má dle Izraele nacházet poslední bašta Hamásu. Ve městě o rozloze Plzně se ovšem zároveň tísní na 1,5 milionu Palestinců, z nichž asi 1,3 milionu do Rafáhu uprchlo před izraelským postupem z jiných částí Gazy.

Vlastní pozemní útok na Rafáh doposud nepřišel — s velkou pravděpodobností díky tlaku hned několika zainteresovaných mocností. Namísto toho dala izraelská vláda Hamásu ultimátum do 10. března, aby propustil rukojmí, nebo opravdu nastoupí na Rafáh se vší silou, uprchlíci neuprchlíci.

Hamás rukojmí — a má jich stále přes sto — určitě sám nepropustí. Ale jak se ukazuje v posledních dnech, zprostředkovávaná jednání mezi oběma stranami mohou vést k dalšímu příměří, či přesněji ke klidu zbraní s výměnou rukojmích za vězněné Palestince — podobnému, jako bylo k vidění na začátku zimy. Taková dohoda by útok na Rafáh přinejmenším oddálila.

Nový klid zbraní je aktuálně výhodný jak pro Hamás, tak pro Izrael. Z humanitárního hlediska se stala situace v Gaze neúnosnou. Celý svět obletěly v minulém týdnu záběry incidentu, při kterém izraelští vojáci rozháněli ostrou střelbou dav zoufalců sápajících se na konvoj s moukou. Zástupci WHO následně potvrdili, že v nemocnicích, které v Gaze monitorují, zemřely první děti čistě na vyhladovění.

V Izraeli současně pokračují vášnivé demonstrace odpůrců Benjamina Netanjahua a příbuzných unesených, kteří požadují změnu přístupu k záchraně rukojmích či rovnou novou vládu. I izraelský premiér tak potřebuje vykázat úspěchy.

↗

Vojenská situace v Pásmu Gazy na začátku března. Právě v Rafáhu u egyptské hranice se dle Izraele nachází i většina ze stovky rukojmích, které Hamás dosud drží. Grafika WmC

Soudě dle výroků různých zainteresovaných postav typu Jacka Sullivana či Joea Bidena je šance na dohodu o klidu zbraní dnes velká; prý se jedná už spíše o technikáliích: kolik vězňů bude propuštěno výměnou za ženu a kolik za muže, kolik za vojáky a tak dále.

Navenek ovšem stále není jasné, jak budou vyřešeny základní sporné otázky: jak bude klid zbraní dlouhý, zda budou propuštěni všichni rukojmí, zda Izraelci propustí i odsouzené teroristy a případně zda je propustí přímo do Palestiny nebo jen do exilu někde u Zálivu, zda se izraelské jednotky během příměří z Gazy stáhnou a podobně.

Všichni tak aktuálně vyhlížejí, co z druhého příměří nakonec vzejde. Platit by mělo začít snad s nástupem letošního ramadánu, tedy od neděle. I ve stávající fázi nicméně může vše stále zkrachovat.

↗

Kamionů s pomocí vpouštěl Izrael do Gazy v posledním měsíci ještě méně než v předešlém, třebaže mu Mezinárodní soudní dvůr nařídil v lednu opak. Foto WHO

V Gaze mezitím dochází v podstatě všechno. Ze severu pásma přicházejí zprávy, že došly už i granule a píce pro zvířata, které si zůstavší lidé zvykli v poslední době mlít na mouku, a začíná se jíst tráva. Kamionů s pomocí přitom Izrael vpouští ještě méně než před měsícem, předběžným opatřením Mezinárodního soudního dvora navzdory.

Už i Spojené státy se proto připojily k francouszko-jordánské iniciativě a začaly shazovat nouzové dodávky potravin do Gazy z letadel. Plnohodnotná alternativa ke klasickým dodávkám to není — shozy z letadel jsou omezené jak kapacitně, tak obsahem. Těžko se například shazuje voda či léčiva. Jako ilustrace vážnosti situace je ovšem tento krok, používaný tradičně u zcela izolovaných či nedostupných enkláv, výstižný.