Hasiči se obávají suchého léta. I kvůli koronaviru nemusejí stíhat hasit

Radek Kubala

Čeští hasiči už nyní kvůli suchu řeší více požárů než obvykle. Jejich akceschopnost však zásadně snižuje boj s koronavirem. Hasiči bojují s mohutnými požáry v Polsku či v blízkosti ukrajinského Černobylu. Rekordy se očekávají na Sibiři.

Požáry postihly desetinu Biebrzanského národního parku, který je paradoxně předmětem ochrany především pro své unikátní mokřady. Foto Marek Maliszewski

Masivní požáry už nyní zuří v polském Biebrzanském národním parku, na Sibiři, nebo nedaleko ukrajinského Černobylu. V Evropě i jinde na severní polokouli začíná sezóna lesních požárů, která podle vědců může být neobyčejně náročná, zejména kvůli očekávanému suchu a horku. Zvýšená četnost a intenzita požárů je jedním z projevů klimatické krize.

Na požáry se připravují i hasiči v České republice, kteří už nyní musejí vyjíždět k požárům častěji, než bývalo zvykem. Jejich větší výskyt hasiči evidují zejména kvůli dramatickému suchu, které nás podle vědců letos čeká. Jen za duben museli hasiči řešit přes 2600 požárů, z toho necelé dva tisíce ve volné přírodě nebo v lesích, řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Nicole Studená.

Duben je podle ní zatím nadprůměrný, přičemž nehorší byl šestý den v měsíci, kdy hasiči vyjížděli k téměř třem stovkám požárů. To je šestkrát více, než je pro tuhle roční dobu obvyklé. Kvůli obavám z případné karantény přitom v současnosti slouží na stanicích minimální množství lidí a další pomáhají při zvládání viru. V případě větších požárů tak mohou chybět.

„Na důsledky změny klimatu jsme připravení, podobné roky už jsme zažili. Navíc sucho a nadměrné horko máme už několik let za sebou, takže máme zkušenosti. Nicméně letos máme obavy, protože zároveň řešíme koronavirus, což naši akceschopnost značně oslabuje,“ vysvětlila Studená.

Celkově počet požárů v České republice za posledních dvacet let příliš nestoupá. Podle statistické ročenky Hasičského záchranného sboru se od roku 1998 pohybuje každoročně mezi sedmnácti a dvaadvaceti tisíci ročně bez větších výkyvů. Z hlediska rozsahu požárů byly za posledních deset let nejhorší roky 2012 a 2015 s více než šesti sty spálenými hektary. Rozsah letošních požárů se tudíž nedá odhadovat.

Obří požár v největším polském národním parku

Už druhý týden bojují polští hasiči s masivním požárem v Biebrzanském národním parku, který leží na severovýchodě státu při hranici s Litvou. Podle posledních informací spálil oheň již šest tisíc hektarů lesa a porostů, což je desetina celého parku. Za příčinu vzniku požárů polské ministerstvo životního prostředí označilo nelegální pálení trávy.

Za nebývale velký rozsah požáru však podle ministra životního prostředí Michala Wose může zejména drastické sucho, se kterým Polsko podobně jako i jiné státy střední Evropy bojuje několikátý rok v kuse. Kvůli nástupu sucha a situaci v největším polském národním parku vystoupil minulý týden s prohlášením i prezident Andrej Duda, který apeloval na to, aby lidé šetřili vodou.

„Neuvěřitelná tragédie. V téhle části roku bývá většina parku podmáčená, ale letošní zimu nebyl skoro žádný sníh.“ Hasiči říkali, že s něčím takovým ještě nikdy nebojovali. Foto FB Greenpeace Polska

Podle meteorologů je sucho způsobené zejména klimatickou krizí a oteplováním planety v důsledku vypouštění skleníkových plynů v kombinaci se špatnou správou krajiny. Projevy změn klimatu pak prohlubují dopady přírodních katastrof. V Biebrzanském národním parku hoří pravidelně každý rok. Místní však říkají, že takto rozsáhlé požáry ještě nezažili.

„Neuvěřitelná tragédie. V téhle části roku bývá většina parku podmáčená, ale letošní zimu nebyl skoro žádný sníh. Mluvila jsem s několika hasiči a ti mi říkali, že s něčím takovým ještě nikdy nebojovali. Někteří z nich nespali už třetí noc v kuse,“ popsala pro AFP situaci na místě Joanna Skrzypkowska, učitelka a farmářka z přilehlé vesnice Wólka Piaseczna.

Oheň ohrožuje Černobylskou elektrárnu

S nebývale rozsáhlými požáry bojují od začátku dubna také ukrajinští hasiči v kyjevském a Žytomyrské oblasti. Situace je o to kritičtější, že hoří ve vyloučené zóně v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl, jejíž čtyřiatřicáté výročí havárie jsme si připomněli v neděli. Plameny navíc zvýšily v místě množství radiace až šestnáctkrát, vítr a kouř pak toxické výpary zanesl do Kyjeva a nad Evropu.

Právě v hlavním městě Ukrajiny byla 16. dubna vlivem kouře kvalita ovzduší nejhorší na světě. V polovině dubna ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že požáry jsou pod kontrolou. V okolí Černobylu však znovu hořelo v druhé půlce měsíce, přičemž plameny zachvátily třetinu turistických míst, některé z nich jen kilometr od elektrárny.

Mocný požár vypadal hrozivě i při pohledu přímo z černobylské elektrárny. Repro DR

Přestože ještě v neděli na výročí černobylské havárie s ohni bojovalo přes tisíc hasičů, je podle premiéra Denyse Shmyhala situace pod kontrolou. „Rád bych zdůraznil, že v současnosti není ohroženo žádné důležité zařízení ve vyloučené zóně,“ uvedl Shmyhala v mediálním prohlášení.

Podobně jako v Polsku i na Ukrajině jsou požáry poměrně časté, navíc ty letošní pravděpodobně způsobili lidé neopatrným zacházením s ohněm. Nicméně i na Ukrajině je rozsah letošních požárů rekordní, překonávají i rok 1992, jemuž neblahý primát patřil doposud. Celkově zatím na Ukrajině shořelo přes jedenáct a půl tisíce hektarů porostů. Rychlé šíření je opět způsobeno drastickým suchem, které letos trápí i celý východ Evropy.

Rekordy se očekávají také na Sibiři

Se začátkem dubna začalo hořet také na rozsáhlých pláních Sibiře. Za loňský rok jen od června do září shořela plocha o rozloze větší než čtyři miliony hektarů, což je pro srovnání velikost Belgie. Letos hoří už od dubna, přičemž situace je nejhorší v okolí měst Novosibirsk a Kemerovo, které jsou v posledních dnech zahaleny kouřem.

Již loni Rusko nemělo dostatek hasičů na to, aby plameny dokázalo dostat pod kontrolu, a tak na některých místech hořelo prakticky nekontrolovaně. Situaci letos zhoršuje šíření nemoci Covid-19, na jejímž zvládání se ruští hasiči podílejí. Rusko navíc patří k zemím, které právě v současnosti zažívají největší nárůst případů nemoci. V kombinaci se suchem a teplem to podle odborníků může způsobit katastrofu nevídaných rozměrů.

Silné požáry tradičně očekávají také v Chile a Kalifornii. Zde už v polovině dubna shořelo přes pět stovek hektarů porostů, nicméně sezóna je teprve na samém začátku a místní hasiči se připravují na horké léto, stejně jako v předchozích letech.

V Chile se požáry šířily už kolem vánoc, kdy ve městě Valparaíso shořelo přes dvě stě domů. Situace v jihoamerickém městě je o to složitější, že stát zde od dob Pinochetových reforem oficiálně neprovozuje hasičský sbor, jehož úlohu tak zastává pouze čtyřicet tisíc dobrovolníků.

Další informace: