Pokud nenasněží, hrozí další suchý rok. Vláda chystá novelu vodního zákona

Novela vodního zákona zavádějící mimořádná opatření proti suchu směřuje do druhého sněmovního čtení. Česká republika zatím marně vyhlíží sníh či vydatnější déšť. Pokud nepřijde, může pokračovat kruté sucho posledních let.

(jk)

30.01.2020 16:37

Sucho

Vyprahlé jsou nyní především jižní Čechy. Grafika Intersucho.cz

Poslanecká sněmovna vyslala do druhého čtení vládní novelu takzvaného vodního zákona. Ta dává krajům a státu možnost rozličných mimořádných opatření a zřízení speciálních komisí. Nedostatek vláhy v půdě se stal leitmotivem loňského léta, podle stávajících odhadů ale může pokračovat i letos. Závažnost sucha se bude odvíjet především od míry srážek v příštích měsících.

„Cílem předloženého návrhu je nastavení operativního řízení v období sucha a stavu nedostatku vody v reakci na přizpůsobování se změně klimatu a na opakující se hydrologické extrémy. Tato úprava dosud v právním řádu České republiky není dostatečně ošetřena, a není tak možné s mimořádnou situací efektivně bojovat,“ uvádí důvodová zpráva novely vodního zákona. Tu připravilo ministerstvo zemědělství spolu s rezortem životního prostředí.

Předloha zavádí obdobné mechanismy, jakými stát nyní disponuje při povodních. V prvé řadě se jedná o regulaci užívání vody k nepotřebným účelům a zřizování speciálních Komisí pro zvládání sucha na krajské i centrální úrovni. Komise mají mít možnost vyhlašovat a rušit „stav nedostatku vody“. Ten poslouží jako forma mimořádného opatření v situaci, která je závažná, ale nenaplňuje parametry extrémního „stavu nebezpečí“ vymezeného krizovým zákonem.

Novela má úřadům umožnit adekvátní reakci na sucho, nezabývá se ale podrobněji prevencí. To kritizuje opozice, která již oznámila, že novelu opatří pozměňovacími návrhy. Podle Pirátů je na místě především důraz na ochranu půdy i říčních oblastí, stejně jako boj proti erozi a zhoršenému zadržování vody v krajině.

„[V případě novely] se bavíme o zajišťování zásobování pitnou vodou či propojování vodárenských soustav, což je v pořádku a důležité. Ale pořád nám uniká příčina problému, která je v krajině. Příčinou sucha je totiž právě stav krajiny, stav našich půd a samozřejmě to, že se v minulosti na řadě míst ‚podařilo‘ v podstatě zlikvidovat takzvaný malý vodní koloběh,“ poznamenal během sněmovní rozpravy pirátský poslanec Radek Holomčík.

Toman: vodu ochráníme ústavním zákonem
Ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) na výtky zareagoval příslibem ústavního zákona o ochraně vody, který se připravuje od loňského podzimu. Návrh má prý do Sněmovny dorazit během měsíce. Tomanův rezort si k možnému opatření již dříve nechal vypracovat stanovisko Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ve hře byla původně i možnost úpravy Ústavy, ta se nicméně ukázala jako nevhodná.

„Konečným cílem je ‚aquatizace‘ právního řádu, tedy vytvoření takového rámce, který povede k šetrnějšímu zacházení s vodou a dalším přírodním bohatstvím a ke zmírnění dopadů sucha. Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze,“ předeslal ministr v září.

Tématicky obdobný návrh na úpravu Ústavy již dříve vznesla KSČM, která chtěla do základního právního textu České republiky zanést formulaci, jež by „vodu, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství“, vymezila jako výlučný majetek České republiky. Vláda ovšem předlohu odmítla.

Sucho zřejmě udeří i letos
Problém sucha se v letošním roce oproti loňsku může dále vystupňovat. Hydrologové upozorňují, že pokud nezačne v nejbližší době sněžit a situaci nevyváží ani vydatné jarní deště, teplá zima neblaze ovlivní zásoby podzemních i povrchových vod. Již teď je situace nepříznivá a podprůměrná úroveň půdní vlhkosti zasahuje dvě třetiny české půdy.

„Sucho se i nadále vyskytuje na téměř sedmašedesáti procentech území, oproti minulému týdnu se sucho zhoršilo o patnáct procent. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky,“ napsali v neděli odborníci z portálu Intersucho.cz.

Nejhorší je situace v jižních Čechách, sucho ale ohrožuje i Moravu. „Zásoby vody ve sněhu činí v povodí pod soutokem s Dyjí 82 milionů m3. Pro srovnání: vloni to bylo ve stejnou dobu 797 milionů m3, v roce 2017 561 milionů m3. Zásoby vody ve sněhu jsou nižší než v suchém roce 2018. Jsou přitom klíčové pro plnění vodních nádrží v jarních měsících i pro doplňování podzemních vod. V letošním roce zatím nemáme z čeho nádrže plnit,“ uvedl ve středu generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Václav Gargulák.

Možnost nepříznivého vývoje potvrzuje i ekolog a hydrobiolog Ondřej Simon. „Sucho minulých let a velmi suchá zima přináší i možnost extrémního sucha během letošního roku, pokud tedy nezačne hodně pršet. Nelze ovšem říci, zda se bude jednat o dlouhodobý stav. Bavíme-li se o posledních letech, je to stále záležitost počasí, nikoli nutně klimatu,“ sdělil Deníku Referendum.

Základem je péče o půdu
V případě, že sucho neustoupí, budou se účinná řešení hledat jen stěží. „Kdyby nepršelo vůbec, nepomůže nic. Opatření mohou potíže pouze zmírnit. Chceme-li se připravit na očekávatelnou nerovnoměrnost srážek, nejefektivnějším způsobem je zlepšení zadržování vody. Z mého pohledu je nejúčinnější zaměřit se na půdu,“ řekl Simon s tím, že země představuje hlavní rezervoár, který svou schopností zadržovat vodu překonává všechny české přehrady.

Půdu lze chránit především zvýšením podílu organické hmoty. „Tím se navíc zlepší úrodnost a sníží naopak míra vymývání živin, bude tedy profitovat celá krajina,“ poznamenal ekolog s tím, že si od vody zachycené v půdě ovšem nelze slibovat možnost využití v průmyslu či zásobování domácností.

S obranou proti suchu lze pomoci i na místní úrovni. „Mají smysl i symbolické věci, jako je šetření pitnou vodou při čištění zubů, ale nelze je vydávat za praktická opatření. Účinnější je opět se zaměřit na půdu. Znám řadu lidí, kteří nějakou vlastní, ale nezajímají se o to, co se s ní děje,“ uvedl Simon a dodal, že je na místě kupříkladu zahrnout do pachtovních smluv povinnost udržování kvality užívané země.

„Lze stanovit i minimální množství organické hmoty a zajistit tak, že se půda nezničí. Když někomu pronajmeme byt, tak se ostatně taky ujistíme, že jej za několik let nevybydlí,“ řekl expert. Ve městech se lze zaměřit na to, aby voda zbytečně neodtékala. „Měli bychom chápat, že když voda odtéká do kanálu, může někde chybět,“ uzavřel Simon s tím, že pomoci mohou zelené střechy i odstranění neprostupných betonových příkopů u silnic.

Krajinu ohrožuje klimatická krize i intenzivní zemědělství
Sucho v příštích desetiletích zřejmě ještě umocní probíhající klimatická krize. Ta hrozí nejen zvýšit dlouhodobé průměrné teploty, ale také frekvenci extrémního počasí v podobě záplavových dešťů a prudkého větru. Oba fenomény přispívají k půdní erozi. Zemi navíc narušuje průmyslové zemědělství. Intenzivní využití půdy vede k jejímu zhutnění, potažmo vytváření takzvaného půdního škraloupu.

Ten jednak komplikuje růst zemědělských plodin, jednak zhoršuje podmínky pro zadržování vody v krajině. Ekologové dlouhodobě žádají, aby Evropská unie v rámci společné zemědělské politiky vytvořila dotační podmínky pro rozčlenění zemědělsky užívaných ploch do menších lánů protkaných přírodními prvky. Podobné opatření chystá i ministerstvo zemědělství. Rezort chce od roku 2021 omezit rozlohu polních monokultur na třicet hektarů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.