Podle střednědobé prognózy lesnického think-tanku Czech Forest může kůrovec v příštích letech napadnout až polovinu smrků v České republice. Lesníci ještě letos očekávají „masivní rozvoj kalamity“ v celé řadě krajů a odhadují více než zdvojnásobení meziročního objemu napadeného dřeva na 60 milionů metrů krychlových. Varují, že kalamitu podpořenou suchem za stávajících okolností nelze zastavit a hrozí, že nebude dost peněz na obnovu zdevastovaných porostů.

„Po roce 2021 lze očekávat pokles napadení porostů zejména z důvodu plošného snížení zásoby smrku (kraje s největší hektarovou zásobou smrku již budou v postkalamitním stavu). Lze očekávat postupný přesun kalamity do vyšších nadmořských výšek s menším deficitem vláhy a pomalejším vývojem kůrovců,“ uvádí think-tank ve zprávě s tím, že kůrovec může ve zlomovém roce 2021 napadnout nevídaných 80 až 120 milionů metrů krychlových dřeva.

Pokud bude kalamita postupovat, dopadne tvrdě nejen na stav české krajiny protkané smrkovými monokulturami, ale také na dřevařský trh. Ten již v loňském roce pod přívalem kůrovcového dřeva takřka kolaboval a jen státní podnik Lesy České republiky odhaduje ztráty předběžně na miliardu korun. Prodělává i většina soukromých lesníků a tržba za prodané dřevo leckde ani nepřevýší náklady na těžbu.

Soukromníci proto volají po vyšší podpoře ze strany státu. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů již vloni žádalo na obnovu porostů sedm miliard korun, po ministerstvu zemědělství si ovšem vymohlo pouze část. Podle posledních údajů vyplacené či rozpracované žádosti o finanční kompenzace na zmírnění kalamity za rok 2019 dosahovaly zhruba 2,3 miliardy korun. Celkem je zatím k dispozici 2,5 miliardy.

Lesníci žádají, aby proplácení škod pokračovalo a ideálně narostlo k sedmi miliardám. „Bez této podpory by byla ohrožena obnova postižených lesů se všemi důsledky pro vodu v krajině, ochranu ovzduší, biodiverzitu a další ekosystémové služby. Vlastníci lesů rozhodně nejsou těmi, kdo probíhající klimatickou změnu [umocňující sucho a zhoršující stav lesů] zapříčinili, ale jsou těmi, kteří dopadům změn musí čelit,“ řekl předseda Sdružení František Kučera v rozhovoru pro časopis Lesnická práce.

Stát k systematičtější aktivitě vyzvala i Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků. „Dosavadní aktivity však považujeme za nedostatečné. Podporujeme proto zahájení okamžité intenzivní odborné diskuse na toto téma a vyzýváme ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí k předložení stanovisek a návrhů opatření,“ uvedla organizace v reakci na prognózu think-tanku Czech Forest.

↗

V posledních letech se těží po takřka celé republice. Grafika Kurovcovamapa.cz

Místo potřebné legislativy vládne zmatek

Lesnictví spadá do působnosti ministerstva zemědělství pod vedením Miroslava Tomana (nestr. za ČSSD). Ten se minulý rok podílel na přípravě novely zákona o lesích, která se zaměřuje na zvládání kůrovcové kalamity a podporu pestré druhové skladby lesů. Ač zákonodárci předlohu schválili, ekologové upozorňovali, že se tím bídný stav českých porostů řeší pouze napůl. Hnutí DUHA již dříve uvedlo, že nad rámec stávajícího opatření je na místě mimo jiné zavedení takzvané platby za plnění ekosystémových služeb lesa.

„I když lesnická legislativa potřebuje celou řadu dalších změn tak, aby odpovídala znalostem našeho století, je novela nadějným krokem pro ozdravení celého lesnického sektoru. Ministerstvo zemědělství nyní připravuje novelu zákona o myslivosti a novou koncepci českého lesnictví. V těch má příležitost napravit další překážky zabraňující pěstování pestrých a odolných lesů,“ poznamenal krátce po schválení lesní úpravy Senátem pracovník programu Krajina Hnutí DUHA Jiří Beneš.

Novela zákona o myslivosti předložená posléze Tomanovým rezortem ale nezbytná opatření nepřináší, neboť je v mnoho ohledech přímo v rozporu s nedávno schváleným lesním zákonem. V prvé řadě se jedná o nový systém plánování lovu spárkaté zvěře, která nyní devastuje mladé stromky — především listnáče a jedle — napříč republikou. Ten sice kritizují myslivci v čele s Českomoravskou mysliveckou jednotou, podporují jej však ekologové, kraje i ministerstvo životního prostředí.

Další rozpory provází navrhovaná změna v metodice posuzování míry poškození lesů či omezení pravomocí orgánů státní správy myslivosti. Celkem se k návrhu v mezirezortním řízení sešlo přes tři sta připomínek. Kupříkladu ministerstvo životního prostředí označilo novelu za „nedostatečnou a v mnoha ohledech nejasnou.“ A ve shodě s ekology uvedl, že nepřispěje k rychlejší obnově lesních porostů a snížení škod způsobených zvěří.