Milion stromů pro Prahu? Rostou nové lesíky, město však v létě neochladí

Pražská koalice se zavázala, že vysází milion stromů. Tímto opatřením chce pomoci řešit změnu klimatu i ochlazovat rozpálené město. Podle odborníků však stávající výsadba na periferiích metropoli v letních měsících příliš neulehčí.

(jk)

27.09.2019 11:40

Praha pokračuje ve svém osmiletém plánu na výsadbu milionu stromů. Opatření, které má pomoci jak s řešením změn klimatu, tak ochlazením města a revitalizací oblastí na rozsáhlých periferiích, přineslo v první jarní vlně výsadby na sto šedesát tisíc nových stromků. Jedná se především o listnáče doplněné borovicemi a modříny. Nebývale horké léto v některých oblastech sazenice zahubilo a magistrát je bude muset nahradit.

„Stav vysázených stromů samozřejmě průběžně sledujeme a vyhodnocujeme. Přes klimaticky poměrně nepříznivý průběh zejména dubna a července je naštěstí na většině ploch, kde bylo vysázeno nejvíce stromů, situace vcelku příznivá,“ sdělil Deníku Referendum vedoucí magistrátního oddělení péče o zeleň Dan Frantík s tím, že v zatím nejvýznamnější lokalitě, Praze-Satalicích, ztráta čerstvě vysazených stromků nepřesahuje pět procent.

Satalice jsou typickým příkladem oblasti, kde se Praha rozhodla plán na výsadbu milionu stromů realizovat. Čtvrť působící spíše jako samostatná obec se během letošního roku dočkala téměř devadesáti tisíc sazenic. Ty mají postupem času vytvořit na osmnácti hektarech půdy zcela nový smíšený les Arborka.

Od toho si městská část i díky postupně budovaným cestám a lavičkám slibuje ojedinělou příležitost k rekreaci, která výrazně obohatí možnosti nedaleké cyklostezky vedoucí směrem na Letňany. Tu nyní v místě budoucího lesa odděluje od frekventované silnice E55 pouze několikasetmetrová pláň. Magistrát zatím na založení Arborky vynaložil jedenáct milionů korun, z čehož tři čtvrtiny připadly na budování cest.

450 tisíc stromů do konce volebního období
Ne všude je ale situace idylická. „Největší ztráty jsou v novém lese V Panenkách, kde dosahují asi čtyřicet procent a bude nutné provést dosadbu. Uhynulé stromky plánujeme nahradit i v Holyni, Kbelích a v lese Pod Cihelnou, kde jsou ztráty do dvaceti procent,“ konstatoval Frantík s tím, že se dosadby se do plánu na výsadbu milionu nových stromů nepočítají.

Celkově ale zatím pokládá realizaci jednoho z nejviditelnějších předvolebních slibů za úspěšnou. „Přes klimaticky nepříznivý rok považuji dosavadní ztráty za přiměřené podmínkám, tedy s výjimkou lesa V Panenkách. Důvody, proč jsou zde ztráty o tolik vyšší, mi nejsou jasné. K výsadbě došlo ve stejném čase jako například na Arborce, kde jsou ztráty skutečně minimální,“ dodal.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dříve uvedl, že ve stávajícím volebním období chce vysadit 450 tisíc stromů, což má být o polovinu více, než kolika dosáhlo minulé vedení Prahy. Kritici ovšem namítají, že není zřejmé, co magistrát počítá jako „své“ stromy. Lesy hlavního města Prahy starající se o rozsáhlé porosty především na okraji katastrálního území sázejí statisíce stromů vcelku běžně. Poté, co Lesy zrychlily tempo výsadby, dosáhly na milionovou hranici během pouhých čtyř let.

Menší lesy Prahu příliš neochladí, poskytnou ale místo k rekreaci
Stromy ve městě sice ochlazují ulice a v létě poskytují příjemný stín, uvnitř souvislé zástavby jich ale není možné vysázet příliš mnoho. Omezující jsou jak prostorové možnosti ulic, tak nutnost přizpůsobovat výsadbu inženýrským sítím a komunikacím. Stávající zakládání nových lesů o rozloze nižších desítek hektarů na periferiích ale nemá na městské klima výraznější dopad.

„Samotná výsadba stromů na neužívané či zemědělské půdě kolem Prahy je samozřejmě v pořádku. Bude se tak ukládat uhlík a zlepší se místní kvalita života, především poblíž nových lesů. Výraznější klimatický efekt bych tam ale neviděl,“ řekl Deníku Referendum odborník v oblasti biogeochemie a pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, profesor Jakub Hruška.

V hodnocení příznivého účinku nových lesů podle něj záleží především na poměru velikosti zástavby a lesa. „Přesná kvantifikace je velmi obtížná. Když les neuschne a vyroste, bude odpařovat větší množství vody a mírně chladit okolí. Rozhodující ale je, jestli se bavíme o domu na samotě uprostřed lesa, nebo sídlišti vzdáleném od stromů stovky metrů,“ poznamenal.

„Neříkám, že vliv v tomto případě není žádný, ale nad rámec rekreace nebude velký,“ zdůraznil Hruška. Letní slunce tedy rozsáhlá sídliště na okrajích Prahy zřejmě v příštích letech opět rozžhaví. Pokud ale nové lesy vyrostou, bude před horkem kam utéci. Což je podle Hrušky dost možná největší přínos výsadby. „V samotném lese bude samozřejmě klima příjemnější,“ uzavřel.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.