↗

Jednou z věcí, které by státy rozhodně zachraňovat neměly, jsou letecké společnosti. Foto Smartwings

Letecká doprava v Evropě klesla během dubna o osmdesát až devadesát procent. S výjimkou evakuačních letů od počátku pandemie prakticky zmizela osobní letecká doprava a vzduchem se tak přepravuje hlavně zdravotnický materiál.

Vlivem podstatně nižšího znečištění ovzduší bylo zároveň během dubna zaznamenáno jen v Evropě o jedenáct tisíc předčasných úmrtí méně, než jiný měsíc před zavedením nouzových opatření. Tato situace je obdobná po celém světě. Objevuje se čím dál víc důkazů, že kromě mnoha úmrtí, která šla na vrub znečištěnému ovzduší již teď, je tu také velmi pravděpodobně souvislost mezi čistotou ovzduší a šířením viru COVID-19.

Souvislost znečištění ovzduší s leteckou dopravou je zřejmá. Vedle emisí skleníkových plynů z provozu letadel a letišť se skrz leteckou dopravu doposud realizovala velká část rychle narůstajícího mezinárodního masového turismu. Na turismus je navázán další významný objem emisí ze související dopravy pozemní, největšího zdroje znečištění ve městech, a z dalších spotřebních služeb.

Pokud nechceme návrat k vysokému znečištění ovzduší, které je ročně příčinou předčasného úmrtí okolo 470 tisíc Evropanů, a zejména, pokud chceme řešit příčiny klimatické krize, která na Českou republiku aktuálně dopadá největším suchem za pět set let, budou se prostě mnozí movitější z nás muset uskromnit v řadě oblastí, kde to donedávna bylo jen těžko představitelné. Jednou z nich je i doposavad velmi rostoucí četnost cestování letadlem.

Dnes již k uskromnění vyzývají i leckteří konzervativci, kteří ještě před pár týdny vzývali jen vyšší spotřebu, bez ohledu na to, jaké škody tím způsobovali. Planetu prostě nelze zároveň víc a víc vytěžovat a zároveň na ní chtít bezpečně žít.

Rozumným systémovým uskromněním v oblasti letecké dopravy je usilovat o to, aby se ani letecká doprava v žádném případě nevracela k modelu fungování „business as usual“ z dřívějška. Musí být revidovány dlouholeté plány sektoru na neustálý růst jeho objemu. Potřebujeme objem letecké dopravy naopak ve srovnání s nedávnou minulostí redukovat, maximálně preferovat dopravu pozemní kolejovou a leteckou dopravu férově danit.

Změně individuálního chování zprvu napomůže boom distančních jednání přes videokonferenční programy. Dle odhadů zásadně zredukuje byznysové cestování k jednáním na druhém konci světa, mohou-li se odehrát online. V důsledku výpadku daného příjmu bude krátkodobě stoupat i cena běžných turistických letenek.

Nicméně, pokud nepřijdou potřebné regulace, predikce leteckého byznysu hovoří mimo jiné o návratu k horentnímu růstu letů právě v důsledku nízké ceny ropy, krachu řady aerolinek, následného zaplavení trhu levnými letadly a leteckým personálem. Očekává se tak vznik nových lowcostových aerolinek, které levně vzniknou z trosek svých zkrachovalých předchůdkyň.

V českém kontextu se aktuálně jedná zejména o odmítnutí, resp. revizi dvou záměrů, na kterých vláda doteď pracuje, nebo je minimálně zvažuje. Prvním je rozšiřování kapacit Letiště Václava Havla v Praze na dvojnásobek, za 55 miliard a v rozporu s platným stanoviskem posouzení vlivu na životní prostředí.

Projektu roste opozice jak z řad senátorů, místních starostů, Pražanů nebo ekologicky smýšlejících občanů z celé země, jejichž názory jsou publikovány na webu 55miliard.cz a Facebooku Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat, které založil autor komentáře. Klíčovou roli hraje vedení Prahy, které jako účastník územního řízení může záměr odmítnout. Dosud se k tomu však sněmovní opozice přítomná ve vedení Prahy s výjimkou zástupce hnutí STAN nemají.

Záměrem druhým je diskutovaný státní finanční vstup do soukromých, ze státního hlediska nestrategických, navíc napůl čínských aerolinek skupiny Smartwings. Je třeba nenechat dosavadní zaměstnance aerolinek na holičkách, což je jedním z tří požadavků odborových a environmentálních organizací v petici Save People Not Planes podpořené napříč zeměmi včetně České republiky. Ale to neznamená bezpodmínečné finanční injekce bez zásadní změny předcovidového fungování.

Žijeme v době řady velkých krizí. Masivní bujení letecké dopravy a turismu bylo doposavad především jednou z příčin problémů. Využijme současného útlumu, který přinesl záchranu tisíců lidských životů díky čistšímu vzduchu, k nastavení nových, férových a udržitelných pravidel pro leteckou dopravu.