Polské volby, jaké svět ještě nikdy neviděl

Jan Škvrňák

Spory mezi opozicí a vládou vedly ke zmaření prvního kola polských prezidentských voleb, které se v duchu chytré horákyně, konaly i nekonaly. Uskuteční se znovu. Stále ale ještě není jasné kdy.

Občanská platforma tak vybrala nového kandidáta, primátora Varšavy Rafała Trzaskowského, který už ve třetím průzkumu — nakolik mohou být věrohodné průzkumy vzápětí po změně kandidáta — vyskočil na druhé místo. FB Rafał Trzaskowski

Polská vláda, podobně jako jiné vlády V4, se často chlubila, že v souvislosti s epidemií koronaviru jako první zavádí ochranná opatření. A skutečně se jí jednoho prvenství podařilo dosáhnout. 10. května se v Polsku konalo první kolo prezidentských voleb, během nějž se nehlasovalo.

Koronavirus se stal dalším bitevním polem mezi vládou Sjednocené pravice a opozicí. Vládnoucí koalice vedená Právem a spravedlností si spočítala, že pro obhajobu Andrzeje Dudy je nejvhodnější období epidemie, kdy se lidé semknou kolem vlády a kdy ochranná opatření znemožní reálnou kampaň protikandidátů. Opozice si zase spočítala, že pro porážku Andrzeje Dudy je nejvhodnější období po epidemii, kdy nebude hrozit nebezpečí zdravotní, ale ekonomické.

Plán obou znesvářených stran se nelišil od přijímání jiných důležitých zákonů. Opozice provádí obstrukce a zdržování v horní komoře, vláda urychluje a porušuje legislativní proces v dolní komoře.

Vláda celou situaci s epidemií bagatelizovala a poměrně dlouho doufala, že volby proběhnou v původním ústavním termínu 10. a 24. května. Opozice s příchodem koronaviru žádala vyhlášení stavu živelné pohromy, což vláda i nadále odmítá.

Vládní představitelé, snad z nevědomosti, snad ze zlé vůle, zaměňují dva výjimečné stavy. Podle článku č. 230 polské ústavy vyhlašuje výjimečný stav v případě ohrožení ústavního vývoje státu, bezpečnosti obyvatel nebo veřejného pořádku prezident na návrh vlády, a to na devadesát dní s možným prodloužením se souhlasem Sejmu o šedesát dní.

Tento článek částečně navazuje na stanné právo — výjimečný stav — během junty Jaruzelského v 80. letech. Právě tanky v ulicích argumentují lidé kolem PiSu.

Opozice chce jiný výjimečný stav, podle článku č. 232 platící při přírodních katastrofách nebo technických haváriích, které nesou rysy živelní katastrofy. Tento stav vyhlašuje na třicet dní vláda a jen k prodloužení potřebuje souhlas Sejmu. Odložit volby umožňuje i třetí výjimečný stav, nicméně s vnější agresí nikdo nepočítá. 

Vraťme se ale k dalšímu vývoji, který vedl až k volební schizofrenii 10. května, tedy k volbám, které byly i nebyly zároveň. Vládní tábor si v průběhu dubna začal uvědomovat, že není reálné obvyklé hlasování a začal promýšlet nejdříve smíšené a později korespondenční volby v původním termínu. 

6. dubna Sejm schválil návrh zákona o korespondenčních volbách, který předpokládal, že volby zajistí polská pošta a ministerstvo pro státní aktiva, nikoliv Státní volební komise. Senát tento zákon vetoval až v posledním možném termínu, 5. května, tedy pár dní před volbami.

A mezidobí, kdy se čekalo na Senát, začaly neshody v táboře vlády, vzbouřil se totiž předseda strany Dohoda Jarosław Gowin. Konzervativní politik přišel s ústavní změnou, prodloužením volebního období prezidenta na sedm let bez možnosti obhajoby.

Druhý jeho „kompromisní“ návrh počítal s odložením voleb na srpen. Protože Gowin dokázal udržet většinu poslanců své strany, vláda v určitý okamžik neměla dostatek hlasů k přehlasování předpokládaného senátního veta.

Opozice ovšem tuto šanci nedokázala využít, a nakonec se oba Jarosławové, Gowin i Kaczyński, 6. května dohodli na dalším postupu, opět za hranou závazného práva a ústavních zvyklostí. Volby měly proběhnout 10. května, aniž by se otevřely volební místnosti, nebo aniž by — již vytištěné — volební lístky roznášeli a sbírali pošťáci. Nejvyšší soud měl volby následně zrušit a předsedkyně Sejmu vyhlásit nové volby v období do konce mandátu Andrzeje Dudy, tedy do 6. srpna.

Polský Sejm nejdříve přehlasoval senátní veto, což nakonec bylo k ničemu, a 12. května v expresním tempu přijal další novelu zákona o prezidentských volbách. Návrh poslanců Práva a spravedlnosti zrušil zákon z 6. května a počítá s novými volbami, které vyhlásí předsedkyně Sejmu Elżbieta Witeková.

Ty mohou být hybridní, tedy kombinace klasického a korespondenčního hlasování. Volby bude zajišťovat Státní volební komise, nikoliv Ministerstvo pro státní aktiva společně s poštou. Stávající kandidáti nemusí sbírat znovu sto tisíc podpisů, budou zaregistrováni automaticky.

Stále ale není jasné datum voleb. Vláda je chce stihnout do 6. srpna, kdy končí mandát prezidentu Dudovi. Vládní politici s ohledem na možné veto Senátu mluví o přelomu června a července.

Duda zůstává favoritem

A jak si stojí jednotliví kandidáti? Stávající prezident Andrzej Duda je stále velkým favoritem, poslední výzkumy mu dávají zhruba pětačtyřicet procent hlasů (v době největší karantény jednoznačně by zvítězil v 1. kole až se sedmdesáti procenty).

Kandidátka Občanské koalice Małgorzata Kidawa-Błońska už nekandiduje. Vedla slabou kampaň plnou přeřeků a nejasností, především jí výrazně uškodilo, že vyzývala k bojkotu voleb 10. května, aniž by se vzdala kandidatury. O kandidaturu ji připravil pád z pohodlného druhého místa na předposlední až poslední místo z šestice hlavních kandidátů. Její voliči přeběhli k předsedovi lidovců Władysławu Kosiniaku-Kamyszowi a katolickému publicistovi Szymonu Hołowniovi, kteří střídavě zaujímali druhé místo v průzkumech.

Občanská platforma tak vybrala nového kandidáta, primátora Varšavy Rafała Trzaskowského, který už ve třetím průzkumu — nakolik mohou být věrohodné průzkumy vzápětí po změně kandidáta — vyskočil na druhé místo. Změna kandidáta dává nicméně trumf PiSu, podle nich Platforma nechtěla odložit volby z obavy o zdraví Poláků, ale kvůli možnosti vyměnit slabou kandidátku. Volby 10. května jsou nebezpečné, ale sběr podpisů o několik dní později už ne.

Změnit kandidáta naopak nechce levice, i když Robert Biedroń má zhruba poloviční preference, než je volební výsledek levicových stran, které ho podporují. Kandidát národovců Krzysztof Bosak už nekončí na posledním místě důležitých kandidátů (za ním je většinou Biedroń a byla také Kidawa-Błońská).

Kosiniaka-Kamysze a Hołowniu teď čekají těžké boje o druhé místo jak mezi sebou, tak i s Rafałem Trzaskovským. Kromě nich kandidují ještě čtyři další okrajoví kandidáti, vesměs o krajně pravicových a polexitových názorech.

Vzhledem k tomu, jaké kolotoče zaznamenala polská politika v březnu, dubnu i květnu 2020, telenovela jménem prezidentské volby 2020 ještě bude mít pokračování, přičemž další překvapení nejsou vyloučena. Do Sejmu navíc dorazil koronavirus. Pozitivní výsledek ohlásila minulý týden sekretářka místopředsedy dolní komory Piotra Zgorzelského z Polské strany lidové.