V nedávných parlamentních volbách jste získala poslanecký mandát, k čemuž gratuluji. Jak ale hodnotíte výsledek levicové koalice obecně? Obdrželi jste dohromady 11,2 procenta hlasů a 49 křesel v Sejmu z 460 celkových... Berete to jako úspěch, nebo jste čekala více?

Je jasné, že by bylo nejlepší, kdyby Levice zvítězila a vytvořila vládu. Ale když nemáte to, co se vám líbí, musíte si užívat toho, co máte. A Levice má konečně zase poslance a mezi nimi poprvé silnou šestici z mé strany Společně (Razem). Budeme skutečnou, věcnou a rozhodnou opozicí proti Právu a spravedlnosti.

Budete mít jako poslanci strany Společně vlastní parlamentní kruh, nebo plánujete jeden velký celolevicový?

Nejdůležitější sjednocení na kandidátkách už je za námi. K dalšímu mohu zatím říci tolik, že záleží na obsahu, ne na formě, takže úzká spolupráce je prioritou. Další podrobnosti se brzy dozvíte.

Do Sejmu se dostali i zástupci dalších levicových uskupení, jako je strana Zelení či Iniciativa Polsko, avšak ne na levicové kandidátce — byli součástí Občanské koalice kolem liberálně pravicové strany Občanská platforma. Chystáte se s nimi vy jako, řekněme, oficiální levice nějak více spolupracovat?

To samozřejmě chceme. Věřím, že klíčem budou společné ideje. Poslankyně a poslanci Iniciativy Polsko k nám mají světonázorově blíže než k pravé straně Platformy, takže počítáme s jejich podporou v boji za práva žen a menšin. Se Zelenými nás zase spojuje přístup ke klimatické politice, ochraně životního prostředí a právům zvířat.

Vládnout bude však Právo a spravedlnost — strana, jejíž politika ohrožuje dle mnoha zahraničních analytiků polský právní stát a demokracii. Jak vnímáte hrozby stran pokračování vlády PiSu vy? Kde vidíte ta největší nebezpečí, ty největší problémy?

Kdybych vyšla z literatury, řekl bych s Houllebecqem, že v pomyslném rozšíření bitevního pole. PiS získává stát kousek po kousku: veřejná média, Ústavní soud, Polská národní nadace.

Kromě toho se na parlamentní pravici objevili extremisté z uskupení Konfederace, což může mít za následek i zostření vládní politiky nebezpečným směrem. Perspektivně tu hrozí církevní stát s přísnějším protipotratovým zákonem, bez sexuální výchovy.

A pak je tu PiSácké vytváření hurá sociálních programů, tedy nikoli systémových, jako to dělá skandinávská levice. V případě hospodářských problémů může vláda sáhnout k jejich zrušení, a pak nám nezůstane nic, protože další čtyři roky budou promarněny — bez přístupu k levnému bydlení, s nedostatečnou zdravotní péčí, smogem a dalšími povrchovými doly namísto boje proti přicházející klimatické katastrofě.

Pokud odmyslíme opoziční práci, jaké jsou podle vás nyní největší výzvy pro polskou levici?