Polsko po volbách: do země se vrací politika

Dle Jana Škvrňáka není vítězství PiS zase až takovým triumfem, jak se uvádí. Strana ztratila senátní a nezískala ústavní většinu. Navíc narostl význam jejích satelitních uskupení. Hned několik opozičních formací může naopak oslavovat.

V neděli večer se na kraji Varšavy ve filmovém ateliéru shromáždilo několik stovek především mladých lidí, aby společně s kandidáty Levice (oficiálně pod hlavičkou Svazu demokratické levice) sledovali průběh polských parlamentních voleb. Volební místnosti byly uzavřeny ve 21:00 a následně byl zveřejněn první exit poll.

Publikum přijalo výsledek 11,9 procenta pro levicovou koalici tří stran s entuziasmem a nadšením, ačkoliv zřejmě nešlo ani o součet podpory koaličních stran a některé průzkumy dávaly levici až 16 procent. Důležité v tom okamžiku bylo to, že se polská levice vrátila po čtyřech letech na polskou politickou mapu a hned jako třetí nejsilnější parlamentní sila.

Televize odvysílaly jako první komentář k volbám reakci šéfa Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského a premiéra Mateusze Morawieckého. Zatímco Morawiecki byl s výsledkem spokojen, Kaczyński opět prokázal, že polskou politiku čte asi nejlépe ze všech profesionálů. S dosaženými procenty ani mandáty úplně spokojen nebyl a dal to jasně najevo.

Jarosław Kaczyński se nakonec usmíval docela málo. Foto PiS, flickr.com

Na volebním večeru Levice se vystoupení předsedy konzervativců věru s potleskem nepotkalo. S čím se naopak setkalo, byl pískot a skandování slova konstytucja, ústava. Tedy toho, co by Kaczyński rád změnil, ale nemá na to většinu.

PiS získal nakonec fenomenálních 43,6 procenta (ovšem 235 poslanců ze 460, tedy stejně jako v předchozích volbách), Občanská koalice 27,4 procenta a 134 poslanců (v předchozích volbách měla Občanská platforma a Nowoczesna dohromady přes 31 procent, zlomky procent taky dodali Zelení a Iniciativa Polsko). Třetí skončila levicová koalice s 12,6 procenta a 49 zástupci, za nimi Polská strana lidová 8,5 procenta, což znamenalo dvojnásobné zvětšení klubu, z 14 a 30 poslanců. Poměrně nečekaně uspěla i krajně pravicová koalice (6,8 procenta. 11 poslanců). Jednoho poslance již tradičně získala německá menšina.

PiS teď nebude mít lehké vládnutí – má sice těsnou většinu v Sejmu, ale problémem budou dvě menší pravicové strany z konzervativního bloku, který vede: Porozumienie (Dohoda) a Solidární Polsko (Solidarna Polska). Obě relativně posílily a jejich předsedové Jarosław Gowin (dosud ministr vyššího školství) a Zbigniew Ziobro (ministr spravedlnosti) si teď mohou říci o více podílu na vládě.

Problém jsou také další většiny, které omezují snahu PiSu měnit polský politický systém. Na ústavní většinu (2/3) nedosáhli ani náhodou, na překonání veta prezidenta (3/5) nedosahují ani s PSL nebo Konfederací. Prezidentské volby se konají příští léto, současný konzervativní prezident Andrzej Duda je zatím favoritem, ale v polské politice se může stát cokoliv. Především i přesto, že PiS získal osm milionů hlasů, ale Občanská koalice, Levice a PSL ještě o 800 tisíc víc.

A ještě větším problémem pro PiS je Senát, kde zaznamenal porážku, snížil počet svých senátorů z 61 na 48, byť k Právu a spravedlnosti má blízko ještě senátorka Starońová z Olštýna. V stočlenné horní komoře tak může získat většinu jen za pomoci přeběhlíků. Pokud se to vládní straně nepodaří, může být její legislativní proces zpomalen.

Vyhlídky opozice
V jednoduché situaci není ani Občanská platforma, která zřejmě začíná ztrácet voliče na úkor lidovců a levice. Křeslo se teď začíná houpat pod Grzegorzem Schetynou, předsedou této strany. Ten je sice mistrem vnitrostranických bojů, ale voliči mu nedůvěřují a dlouhodobě patří k nejméně oblíbeným lídrům opozice. Schetyna neuspěl výrazně ani ve svém vlastním obvodě. Jeho protivníci mohou navíc počítat s pomocí Donalda Tuska, který nyní může zvažovat návrat do Polska. Občanskou platformu čeká tedy poměrně turbulentní období, kdy vnitřní spory mohou prosakovat na veřejnost. Nové vedení si má zvolit v lednu.

Ve zcela jiné situaci je předseda agrární Polské strany lidové, Władysław Kosiniak-Kamysz. Riskantní sázka na spojenectví s populistickým hnutím Kukiz‘15 mu vyšlo. Jeho poslanecký klub se zdvojnásobil, a to nejen díky antisystémovým voličům Kukize, ale i umírněným konzervativcům z měst, kterým mohla vadit Občanská koalice třeba kvůli Zeleným. Charismatický a oblíbený „WKK“ se nyní může pokusit kandidovat na polského prezidenta a PSL tvorbou „racionálního středu“ využít možných problémů Občanské platformy.

S levicí přichází do Sejmu nová generace politiků, která není zatížená osobními spory spojenými s rozpadem postsolidaritního tábora v 90. letech a především vidí problémy Polska zcela jinak než hlavní politické síly. Tito lidé teď budou mít možnost prezentovat svůj výrazný politický program a prokázat své kvality.

I ona může však utrpět v běžném provozu v Sejmu. Levici tvoří tři nestejné formace a není vyloučeno, že nastanou spory na základě stranických zájmů, třeba obsazení postů sněmovních výborech. Zde mohou na sebe hrát především ostřílení harcovníci ze Svazu demokratické levice (26 mandátů), apetit se může vrátit Biedroňovi z Wiosny (17 mandátů), strana Levice společně (Razem, 6 mandátů) zase může argumentovat dobrým výsledkem ve Varšavě.

Krajní pravice a co čekat nyní
Po několika volebních obdobích se do polského parlamentu vrátila krajní pravice v podobně koalice Konfederace, jejímž základem byli libertariáni Janusze Korwina-Mikkeho a národovecké Národní hnutí. Na samostatný poslanecký klub (16 poslanců) nedosáhnou, a vytvoří tak dva poslanecké kruhy, pro něž stačí mít po třech poslancích. Od PiSu napravo už není nebude pouze zeď, jak o to usiloval vždy Kaczyński. Národovci se pokusí ještě prorazit na východě země právě na úkor vítěze voleb.

Právo a spravedlnost teď musí vymyslet strategii, co dál. Pokud bude chtít prosadit kontroverzní zákony, bude muset buď začít co nejdřív, než začne prezidentská kampaň. A nebo riskovat s tím, že Duda obhájí a nebude potřeba třípětinová většina k prohlasování prezidentského veta. V takovém případě by se PiSu nabízela pohodlná doba 3,5 let klidného vládnutí do dalších voleb.

Dají se teď předpokládat ostré boje jak v Sejmu, tak i v Senátu, sevření šiků a vyžadování přísné disciplíny poslanců. K vidění budou velmi emociální i velmi věcná vystoupení v Sejmu, objeví se nové výrazné tváře polského politického života, charismatičtí řečníci. Slovy novináře Michała Potockého, do Polska se vrátila politika.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Díky Čtvrtek, 17.Října 2019, 21:36:49

Díky za pečlivou analýzu a mírně optimistickou prognózu. Co k tomu dodá Rudolf Vévoda?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.