Stát neřeší změny klimatu a přehlíží sociální nerovnosti, říká Social Watch

Platforma Social Watch představila shrnující zprávu o sociálním a ekologickém rozvoji v České republice. Uvádí, že český stát má značné rezervy v řadě oblastí. Jde například o řešení exekucí či plánů na odklon od spalování uhlí.

(jk)

18.09.2019 15:50

376488289_adf7a1e75d_b

„Česká republika v boji proti změnám klimatu mnoho nedělá, vlastně nedělá prakticky nic,“ říká sociální ekolog Arnošt Novák. Foto akeg, flickr.com

Psát o klimatu teď

Covering_climate_now_logo

Akce světových médií za důkladnější psaní o klimatické krizi #Coveringclimatenow


Covering Climate Now, neboli Informovat o klimatu teď, je akcí světových médií, jejímž cílem je hledat cesty, jak důkladněji referovat o tématu klimatické krize. Projekt zahájila americká média The Nation a Columbia Journalism Review, jeho stěžejním partnerem je britský deník The Guardian.

Účastní se jej na dvě stě padesát světových médií různých velikostí ze všech koutů světa. Všechna účastnící se média se zavázala publikovat v týdnu od 15. do 22. září před newyorským klimatickým summitem větší množství textů k tématu a podle úvahy je sdílet s kolegy. Deník Referendum je spolu se slovenským Denníkem N jedinou novinářskou organizací v regionu, která se akce účastní.

V jejím rámci vycházejí v DR nejméně dva texty denně, jak původní, tak překlady materiálů, k nimž máme přístup jako účastníci spolupráce. Deník Referendum je jediným českým médiem, jež téma změn klimatu sleduje dlouhodobě a systematicky. Od účasti ve spolupráci světových novinářských organizací si slibujeme, že by mohla přispět k tomu, aby se nejvážnějšímu tématu dneška začala v patřičné, daleko větší, míře věnovat i další česká média.

Všechny texty zevřejněné v rámci Covering Climate Now přehledně zde, všechny texty k tématu klimatické změny pak zde.

Související

Česká pobočka koalice neziskových organizací a odborníků Social Watch představila zprávu mapující sociální rozvoj a odstraňování nerovností v České republice s titulem „Drobnými krůčky ke společenskému a ekologickému kolapsu“. Materiál vydaný u příležitosti čtyřiasedmdesátého valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) a světové stávky za klima mapuje sedmnáct oblastí včetně ekonomiky, změn klimatu i zbrojení. A v řadě z nich upozorňuje na chyby, který se český stát v čele s vládou Andreje Babiše (ANO) dopouští.

Zprávu Social Watch vypracovalo množství expertů za podpory německého sociálnědemokratického think-tanku Friedrich Ebert Stiftung, Evropské komise a projektu Evropa ve světě. „Formát vychází z dobrovolného reportování států OSN, jež probíhá v intervalu tří až pěti let ve vztahu k závazkům udržitelného rozvoje, které Česká republika přijala v roce 2015,“ shrnul předseda české sekce Social Watch Tomáš Tožička.

Středeční prezentaci zprávy zahájilo aktuálně diskutované téma změn klimatu. Poznatky sociálního ekologa Arnošta Nováka představila editorka publikace Magdaléna Šipka. „Novák dochází k závěru, že Česká republika toho mnoho nedělá, potažmo že nedělá nic,“ shrnula. „Vytýká ji rozhodnutí o rozšíření těžby na dolu Bílina, udělování výjimek uhelným elektrárnám, aktuálně Chvaleticím, nebo zvažování privatizace Počerad,“ dodala.

Namísto podobných kroků je podle Social Watch třeba vytvořit realistický plán na opuštění uhlí jako energetického zdroje. K tomu by podle platformy mohla pozitivně přispět i uhelná komise, byť dostatečně nezastupuje odborníky na klima ani obyvatele lokalit dotčených těžbou. Novák na závěr upozornil, že potřebnou změnu nezahájí politické ani ekonomické elity, ale spíše otevření široké společenské debaty.

Ekonomice se daří, schází ale pojistky pro případ recese
Ekonomickou problematiku zpracovala ekonomka a někdejší lídryně kandidátky SPOZ na Vysočině Ilona Švihlíková. „Česká republika si udržuje slušné tempo růstu hnané především spotřebou domácností. Na trhu práce vládne příznivá situace s vysokou mírou zaměstnanosti, a dokonce snížením počtu dlouhodobě nezaměstnaných,“ uvedla s tím, že mzdy rostou především nízkopříjmovým skupinám obyvatel a nejvíce si polepšili zaměstnanci tam, kde přistoupili ke kolektivnímu vyjednávání.

Švihlíková nicméně pokládá za pravděpodobné, že se současný ekonomický růst chýlí ke konci a přichází recese. V té budou významné jak systematické investice ze strany vlády, tak lokální ekonomické struktury schopné možnou krizi přestát. Ty u nás ale prý buď úplně chybí, nebo jsou velmi slabé. Ekonomka dále zkritizovala podobu vládního investičního plánu i malý podíl investic ve schváleném rozpočtu pro příští rok.

Další problém spatřuje v nemožnosti prosazení bankovní daně „Banky jsou stále vnímány jako nedotknutelný subjekt. Přitom vykazují velkou ziskovost a tento zisk je často vázaný v zahraničí,“ konstatovala s tím, že podobně politicky neprůchozí je i zvýšení daňové progrese. „Daňový mix velmi zatěžuje nízkopříjmové skupiny a progresivních prvků je v něm pomálu. Když se dějí změny, dějí se zpravidla nesystematicky ve snaze zkrátka získat nějaké peníze,“ uzvařela Švihlíková.

Epidemii exekucí se stále nepodařilo vyřešit
Zpráva se v další části věnuje tématu rovnosti, a to sociální i genderové. V České republice totiž stále přetrvávají výrazné rozdíly ve finančním ohodnocení mužů a žen. Ty pobírají mediánové mzdy v průměru o čtyři a půl tisíce nižší. U vysokoškolsky vzdělaných osob je tento rozdíl ještě větší, téměř pětadvacetiprocentní. Nerovnováha panuje i v dělbě práce. Ženy tak tvoří jednasedmdesát procent pečujících osob mimo standardní pracovní trh, které se starají například o děti či blízké.

Autoři se rovněž pozastavili u problematiky exekucí, sociálního vyloučení a chudoby. V podmínkách materiální deprivace podle dat za rok 2018 žije asi osm set tisíc lidí, tedy necelých osm procent obyvatel. Byť se jedná o poměrně vysokou hodnotu, stále je o jedno procento – tedy zhruba sto tisíc osob – lepší než loni. V exekucích nicméně zůstává téměř desetina populace. Projevují se ale značné regionální rozdíly kopírující do značné míry blahobyt v jednotlivých krajích. Nejvyšší počet exekucí tak tíží obyvatele Ústeckého kraje, nejméně jich je v Praze.

„I když se obecná nerovnost ve společnosti do jisté míry zmenšuje, můžeme identifikovat ohniska chudoby či potenciální chudoby. Skutečnost, že desetina obyvatelstva žije pod Damoklovým mečem exekucí, je potenciálně velmi nebezpečná,“ poznamenal sociolog Ondřej Lánský. Ten za jeden z nástrojů v boji proti sociálnímu vyloučení a deprivaci považuje zvyšování minimální mzdy, zmírnění podmínek osobního bankrotu nebo budování záchytných sítí v podobě sociálního bydlení. „Vlaštovkou byla brněnská verze Housing First,“ dodal.

České zbraně slouží arabským diktaturám
Prezentaci zprávy uzavřel Tožička shrnutím kapitol týkajících se úsilí o ochranu míru a rozvojové pomoci zemím globálního jihu. Česká republika, a především její školství, podle Social Watch nijak nepřispívá k tomu, aby ve společnosti rozvíjela snahu o nenásilné řešení konfliktů. „Opak je pravdou. Spuštění programu Příprava občanů k obraně státu zaměřeného na školy de facto znovu zavádí brannou výchovu podobně jako za minulého režimu. Celý program představuje válku a boj jako formu zábavy,“ uvedl.

Česká republika by se podle jeho mínění měla raděj zaměřit na výchovu předávající schopnost mírumilovného řešení sporů, která je potřebná jak v národním, tak mezinárodním rámci. Právě s mezinárodními konflikty souvisí i další problém zmiňovaný zprávou Social Watch, opakovaný vývoz českých zbraní do zemí s autoritářskými či agresivními režimy

„Zřejmě nejhorší je vývoz do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Ty totiž nesou odpovědnost za válku v Jemenu a související humanitární krizi. Příkladem může být zásilka pětasedmdesáti milionů nábojů dodaných z České republiky do Spojených arabských emirátů přes nizozemský Rotterdam. Tam celá věc vzbudila značné pozdvižení, protože Nizozemí vývoz výzbroje do oblasti zakázalo,“ konstatoval Tožička.

Ministerstvo zahraničních věcí podle Social Watch nepřistupuje k pravomoci udělovat licence pro vývoz zbrojního materiálu s dostatečnou odpovědností. Ve své mapě „oborových příležitostí“ tak zmiňuje mimo jiné Kongo, zemi zmítanou boji mnoha paramilitárních skupin, které usilují o kontrolu místních zdrojů nerostných surovin. V závěru Tožička upozornil, že Česká republika vedle vývozu zbraní do zemí s pochybnou pověstí nadále ignoruje své závazky v oblasti rozvojové pomoci.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.