Primátor Bratislavy vyvěsil na výročí SNP protinacistickou vlajku

Nový primátor slovenského hlavního města vyslyšel prosbu iniciativy, která na Slovensku organizuje protesty proti neonacistickým a neofašistickým pochodům. Připomínky Slovenského národního povstání mají v zemi i další aktuální přesahy.

(pjed)

30.08.2019 17:56

A1

Zástava známá z protinacistických demonstrací na sídle bratislavského primátora. Foto Povstanie pokračuje, FB

Na Primaciálním paláci v Bratislavě zavlála ve čtvrtek nezvyklá vlajka – bílá zástava s přeškrtnutým hákovým křížem známá především z antifašistických demonstrací. Stalo se tak z pokynu nového primátora Matúše Valla, jenž jejím vyvěšením vyšel vstříc apelu antifašistické iniciativy Povstanie pokračuje. Právě ve čtvrtek si totiž Slovensko připomínalo 75. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání (SNP).

„Hlásime sa k odkazu SNP a antifašistickej tradícii Slovenska,“ napsal na sociálních sítích sám Vallo. Zástupci iniciativy reagovali obsáhleji:

„Veľmi nás teší, že pán primátor Matúš Vallo vypočul našu prosbu a z budovy Primaciálneho paláca dnes vyvesil túto zástavu. Bratislava je antifašistické a tolerantné mesto. Z Bratislavy pochádzala aj Viola Valachová. Jedna z najmladších účastníčok Slovenského národného povstania, ktorého výročie si dnes pripomíname. Ako 15 ročná šírila spolu s ilegálnou mládežníckou organizáciou letáky, ktoré burcovali obyvateľov a obyvateľky hlavného mesta k odporu voči fašizmu. Nemala ani 16 rokov, keď sa spolu s jej dobrými priateľmi, bratmi Novorkovými, pripojila k partizánskej skupine v Turci. Neváhala sa zapojiť do priamych bojov so zbraňou v ruke, čo sa jej stalo osudným 21. septembra 1944. V boji proti fašistickej skupine Schill ju ťažko zranili a následne ubili na smrť, “ napsali na sítě aktivisté z Povstanie pokračuje a ještě doplnili:

„Nezabúdajme na odkaz Povstania. Jeho význam je umocnený aj dobou, v ktorej žijeme. Fašistické a krajne-pravicové sily sú opäť na vzostupe nielen u nás, ale v celej Európe. Presadzujú politiky strachu a nenávisti a je voči nim nutné vytvoriť radikálne demokratickú a solidárnu alternatívu. Neexistuje asi lepší spôsob uctenia si životov antifašistov a antifašistiek bojujúcich v Povstaní, než v deň jeho 75. výročia vyjsť na námestie SNP v Bratislave a premýšľať o súčasných spoločenských problémoch v širších súvislostiach. Až do konca života budeme antifašistami a antifašistkami. Buďte nimi aj vy.“

Výročí SNP se na Slovensku připomíná na řadě míst, s největší pozorností ale vždy v Banské Bystrici, kde sídlily orgány, jež povstání řídily, respektive koordinovaly. Z letošních řečníků vzpomínkových akcí zaujala média nejvíce prezidenta Zuzana Čaputová, která vyzvala Slováky, aby uchovávali odkaz SNP odvahou i odhodláním bránit hodnoty demokratického právního státu, svobody, spravedlnosti a lidské důstojnosti.

Hojně citovaný byl také předseda slovenského parlamentu a nacionalistické strany SNS Andrej Danko, který do svého projevu vměstnal ocenění role Gustáva Husáka i varování před liberálním extremismem.

Průběh a význam SNP, dnešní role

Slovenské národní povstání probíhalo od 29. srpna 1994 přibližně dva měsíce. Do ozbrojeného odporu vůči nacistickému Německu a jeho pomahačům se zapojilo více než sto tisíc lidí, velká část z nich přitom spontánně. Povstání řídili získaní slovenští důstojníci podle rámcových pokynů exilové vlády v Londýně, z části pak také slovenští komunisté s pokyny z Moskvy.

Povstalci ovládali více než třetinu území na Slovensku. Postupně byli však protiútočící německou armádou a jednotkami SS vytlačeni zcela do hor. V bojích zahynulo na 1800 povstalců. Dalších dvanáct tisíc Slováků bylo pak zabito nebo povražděno při následném teroru a partyzánské válce. Nacistická strana přišla o cca 4500 bojovníků.

Ač bylo SNP nakonec vojensky poraženo, dokázalo vázat značné německé síly v době, kdy začínala sovětská ofenzíva v Maďarsku a Karpatsko-dukelská operace na hranici Polska a Slovenska. Slováci byli dík SNP vnímáni po válce více jako účastníci boje proti nacistům než jejich pomahači.

Mimo Slovensko a Českou republiku začalo SNP budit pozornost znovu s nástupem kotlebovské ĽSNS do vysoké politiky po roce 2013. Kotlebovci se totiž přihlásili k odkazu luďáckého Slovenského štátu. Sám Kotleba se okázale vyhýbal všem vzpomínkovým akcím na SNP, označoval účastníky povstání za bandity a 29. srpna 2015, kdy zastával post banskobystrického župana, vyvěsil na svém sídle černé prapory.

Na rozdíl od letošní antifašistické zástavy v Bratislavě vydržely černé vlajky v Bystrici jen pár hodin. Z narychlo půjčeného zahradnického žebříku je tehdy odstranil známý levicový intelektuál Eduard Chmelár.


Další informace:

TASR Hlásime sa k odkazu SNP a antifašistickej tradícii, uviedol primátor Vallo
Pravda.sk 75. výročie SNP: Veľkolepé oslavy pritiahli davy, mestom hrmeli tanky
SME.sk Kotleba prezidentom je výsmech SNP
Pravda.sk ANKETA: Prečo si pripomíname 75. výročie SNP? Ako vnímate SNP?


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.