Nikdo mi nenamluví, že aktuální politické zpravodajství ze Slovenska vypovídá jen o náhodném sledu událostí. Nad Tatrami pozorujeme záblesky změn. Nejzajímavější jsou posuny na personální šachovnici.

Expremiér a předseda Smeru-SD Robert Fico kandiduje na ústavního soudce. Znamená to, že se vzdává politických ambicí a nepovede svoji stranu do příštích voleb Národní rady SR? Na první pohled ano. Kdyby tahal veřejné mínění za nos, nepěkně by se mu odvděčilo. I tak to ale ještě bude mít těžké. Jeho nominace musí projít parlamentem a zamířit k prezidentu Kiskovi, s nímž je Fico na kordy. Už teď zaznívají námitky, že odborné předpoklady sotva vyváží morální profil, který je ve Ficově případě předmětem celospolečenského sporu.

Krátce předtím oznámil složení poslaneckého mandátu a odchod z politiky exministr vnitra Robert Kaliňák. Známý byl jako Ficův blízký přítel, v politice doslova pravá ruka, ale též schopný právník. Ostatně do advokacie teď míří.

Smer-SD zároveň doufá, že jeho uchazečem o prezidentský úřad bude místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Stalo se tak poté, co Globální pakt OSN o migraci způsobil konflikt mezi ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem a zbytkem vlády a špičkami Smeru. Lajčák byl do té doby přemlouván, aby on zvedl prezidentskou rukavici. Nakonec se Lajčáka poté, co uvažoval o demisi, podařilo přesvědčit, aby zůstal šéfem diplomacie, avšak do boje o funkci nejvyšší jej už nikdo z kolegů nežene. Lajčák sám podpořil Šefčoviče, který to má dobré ve Smeru, ale i u voličů.