Kdo nás vždycky zradí? Sociální demokrati

Ministři Tomáš Petříček a Jan Hamáček se zpronevěřují sociálně demokratickému programu. Lákají do země pracovníky ze zahraničí, čímž snižují cenu práce. Cizince redukují na pracovní sílu. Že i oni jsou lidé, zapomněli.

„Wer hat uns verraten? Sozialdemokraten!
(Kdo nás zradil? Sociální demokraté!)
Wer hat uns verraten, wer hat uns verkauft?
(Kdo nás zradil a prodal?)
Wer hat uns verraten? Sozialdemokraten!
(Kdo nás zradil? Sociální demokraté!)
Die haben uns verraten! Und die haben uns auch verkauft!
(To oni nás zradili! To oni nás také prodali!),“

zpívá o německých sociálních demokratech písničkář a stand-up komik Marc-Uwe Kling. Slova písně ovšem platí i na ty naše. Seznam nesplněných slibů, které představitelé nejstarší české politické strany voličům dali, takřka nebere konce. Každým týdnem se navíc rozrůstá o další položky.

Vypočíst je není v silách žádného smrtelníka. Ostatně by to nedávalo valného smyslu. Takový seznam by se s největší pravděpodobností vůbec nevešel na internet. A pokud ano, lze důvodně pochybovat, že by si našel své čtenáře. Fandů sebetrýznění je pomálu.

Proto je vhodnější zabývat se důkladně jednotlivými příklady a takto ilustrovat věrolomnost současného vedení strany. Sociální demokraté se před posledními sněmovními volbami bili v prsa a hlasitě deklamovali, že „nedovolí snižovat cenu práce v České republice neregulovanou migrací ze zemí mimo Evropskou unii“.

Lídr strany Lubomír Zaorálek srdnatě oponoval plánům politického hnutí ANO, jež chtělo do země přivést další zahraniční dělníky. „Pokud chcete nízko kvalifikované pracovníky, jděte podnikat na Ukrajinu, ale nepřesouvejte levnou pracovní sílu sem,“ vmetl do tváře Andreji Babišovi. Rok po volbách je ale všechno jinak.

Tomáš Petříček plánuje zdvojnásobit kvóty pro zaměstnance z Ukrajiny, ač proti jejich loňskému navýšení sociální demokracie – ještě jako opoziční strana – razantně protestovala. A Jan Hamáček Sněmovnou tlačí novelu cizineckého zákona, jež má vytvořit institut jednoročních mimořádných pracovních víz – tedy umožnit příchod tisíců bezprizorních gastarbeiterů.

Ministerská křesla hřejí, přátelé se vylodili do poradcovských funkcí a limuzíny čekají před vraty. Proč ohrožovat výdobytky vládního přištipkaření zbytečným lpěním na programu? Koláž DR

Jednoduché odpovědi na složité otázky
Hamáčkovy i Petříčkovy záměry – shodující se s tužbami kapitánů českého kasinokapitalismu – jsou vedeny snahou pomoci hospodářství, kterému se v nebývalém ekonomickém rozkvětu nedostává lidí svolných k vykořisťování za malý peníz.

Úřady práce evidují přes tři sta dvacet tisíc volných pracovních míst, zatímco uchazečů o zaměstnání jen kolem dvou set třiceti tisíc. Statistiky ovšem matou. Těch, co by mohli pracovat, je více než dost. Chybí ovšem podmínky, jež by lidem umožnily vstoupit na pracovní trh.

Namátkou: Česká republika se potýká se zcela nedostačujícími kapacitami školek, rodiče se proto dlouho nemohou vrátit zpátky do zaměstnání. Nejenže chybějí místa pro dvouleté děti, nedostává se jich ani pro ty tříleté – ač jim je zákon garantuje.

Stát zapomíná i na tisíce zdravotně postižených, o které firmy nestojí, neboť se souběžně s minimální mzdou nenavyšuje příspěvek na jejich zaměstnávání. A podle nezveřejněné studie ministerstva práce a sociálních věcí další milion lidí pracuje „načerno“, zhusta kvůli neřešené exekuční pandemii.

Česká politika ovšem systémovým řešením komplexních problémů nepřeje. Na složité otázky má ve zvyku hledat jednoduché odpovědi, které se obvykle ukáží jako mylné.

Přemístit člověka z místa, kde je o zaměstnání nouze, do místa, jež volnými pracovními pozicemi přetéká, totiž s sebou nese řadu komplikací. Lze zmínit sociální dumping, technologické zaostávání země sázející na levnou pracovní sílu, přikrmování rozežraných majitelů ubytoven nebo nárůst drobné kriminality.

Cizinec není člověk, ale pracovní síla
S ohledem na výše uvedené se lze s iniciativami obou sociálně demokratických ministrů vypořádat celkem snadno. Pokud už zapomněli na dané sliby, mohli se alespoň rozpomenout na slova svého stranického kolegy Vladimíra Špidly, že „zdroje jsou“.

Jimi bývalý premiér mínil, že politická vůle dokáže zdolat nejednu překážku. Nedostává-li se zaměstnanců je třeba budovat školky, podporovat flexibilní úvazky, zkracovat pracovní dobu, pomoci zdravotně postiženým a zatočit s následky řádění exekutorů. Jde – pravda – o složitější cestu, ale to by dobrého politika nemělo odradit.

Přesto je vhodné se u Hamáčkova návrhu na chvíli pozastavit. Jednoroční pracovní víza jsou novým institutem, se kterým nemá Česká republika zkušenosti, pohled za hranice do sousedního Německa ovšem ukazuje, že jejich zavedení není zdaleka tak dobrým nápadem, jak se může zdát.

Německo obdobný model, který cizince redukuje na pracovní sílu – čímž spolehlivě brání jejich integraci – prosazovalo od padesátých let vůči pracovníkům z Turecka.

Výsledek? Turecká komunita, jejíž členové se navzdory původním předpokladům nevraceli zpátky domů, trpí sociálním vyloučením, ohrožuje ji vysoká míra nezaměstnanosti a v porovnání s ostatními skupinami migrantů je nejméně začleněná do většinové společnosti.

Hamáček tak připomíná člověka, který zatrvzele obědvá polévku vidličkou, ač již mnozí dávno zjistili, že se lžící to jde lépe a jeden se nezakecá. Zkrátka cizince je ve jménu růstu třeba vyždímat, zahodit a přivést nové. Ti se současně mají mít na pozoru, aby je v krátkém čase mezi prací a pádem do bezvědomí vyčerpání nikdo ani nespatřil.

Co je na tom sociálně demokratického, ví snad leda sám Hamáček. Pokud si samozřejmě uvědomuje, že ještě stále stojí v čele nejstarší české politické strany a není zaměstnancem premiérova holdingu, toho času sporně zaparkovaného ve svěřenských fondech.

A co si myslíte vy? Diskuse (25 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Cizinci na jedno použití Úterý, 22.Ledna 2019, 11:19:26

Přístup k cizincům jako levné a bezprávné pracovní síle je dlouhodobou politikou Odboru azylové a migrační politiky Minesterstva vnitra ČR, na kterou nemělo vliv střídání ministrů. Dlouho tuto politiku zosobňoval ředitel OAMP, Tomáš Haišman. U příležitosti jeho odchodu z funkce zhodotil jeho působení Martin Rozumek [1], a uvedl zajímavou okolnost: strůjcem autoritářské, xenonofobní a asociální politiky nebyl Tomáš Haišman vždy, stal se jím až v roce 2000, nejspíše ve spojitosti s růstem pravomocí svého odboru. Vypadá to, jako by Tomáš Haišman a jeho podřízení podlehli pokušení moci a začali se vcelku nesmyslně vyžívat v jejím hromadění a jejím sadistickém uplatňování vůči slabším, ale Martin Rozumek mluví spíše o nezvládání povinností, které na sebe OAMP s novými pravomocemi vzal. Pokud je tomu tak, těžko říct, zda nelidská až nenávistná politika OAMP, jak se projevuje v praxi odboru i v jeho návrzích úprav cizineckého práva, je čistě výsledkem neschopnosti, anebo dílem někoho, možná průmyslových lobbistů, kdo uplatňuje vliv skrytě, ve stínu přetížených zodpovědných úředníků nezvládajících svou práci.

Srovnání letopočtů ukazuje, že ke zlomu v práci Tomáše Haišmana a OAMP došlo za vlády Miloše Zemana, v době kdy na Ministerstvu vnitra střídal Václava Grulicha Stanislav Gross. Pokud tedy na formování azylové a migrační politiky v té době měl najaký vliv ministr vnitra nebo předseda vlády — jehož současné působení v úřadu prezidenta jako by naznačovalo, že spojitost není čistě néhodná —, byli těmi padouchy vážně zase sociální demokrati. Od té doby se nicméně personální složení ani programové zaměření OAMP neměnily bez ohledu na střídání premiérů (po Zemanovi přišli Špidla, Gross, Paroubek, Topolánek, Jan Fischer, Nečas, Rusnok, Sobotka a nakonec Babiš) ani ministrů vnitra (Bublan, Langer, Pecina, John, Kubice, znovu Pecina, Chovanec, Metnat, a teď Hamáček).

Je tak možné, že Hamáček není zlý, jen neschopný. Projekt jednoročních pracovních víz navazuje na politiku OAMP od roku 2000, jejíž součástí byly například snahy znemožnit cizincům po vypršení obvyklého tříletého pobytového víza toto vízum prodloužit a donutit je, aby se aspoň nakrátko vrátili do země původu, než k nám znovu přijdou pracovat — to proto, že cizinci u nás mají právo žádat o trvalý pobyt po pěti letech nepřetržitého pobytu v zemi, ale oddělené pobyty, byť by mezi nimi byl třeba jen jediný měsíc, se nesčítají. Hlavní starostí OAMP od roku 2000 vždycky bylo, aby se nám tu ti cizinci nechtěli usadit na trvalo, hlavní snahou bránit jejich integraci do naší společnosti. Zjevně se na tom nic nezměnilo ani s odchodem Tomáše Haišmana, ani s nástupem Jana Hamáčka — možná, kdyby cílem našich sociálních demokratů přece jen nebylo vždycky jen zrazovat, byl by ještě čas, aby se Jan Hamáček probral, prohlédl zvrácenost české azylové a migrační politiky a na svůj OAMP si pořádně posvítil.

1) http://denikreferendum.cz/clanek/25741-haismanuv-odchod-by-mel-byt-novym-zacatkem

David Unger - psycholog, Kroměříž

Autor článku mohl klidně dodat Úterý, 22.Ledna 2019, 19:34:14

některé popěvky a rýmy proti sociálním demokratům z per nacistů z 30. let nebo z per komunistů. Mělo by to mnohem větší efekt...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ungerovy drzosti neznají mezí Úterý, 22.Ledna 2019, 20:59:29

Nacistické popěvky on ovšem dobře zná...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Jinak ještě je třeba dodat: Úterý, 22.Ledna 2019, 21:01:3

Wer war dabei? - Die grüne Partei...

Ale každý hřích se dá odčinit. I když času už mnoho není...

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"Lákají do země pracovníky ze zahraničí, čímž snižují cenu práce." Úterý, 22.Ledna 2019, 23:09:10

Mohl by zde někdo vysvětlit ten náhlý zvrat v postoji DR k ekonomické migraci?

Nezradil Deník Referendum sám sebe?

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 23.Ledna 2019, 00:22:24

"Přemístit člověka z místa, kde je o zaměstnání nouze, do místa, jež volnými pracovními pozicemi přetéká, totiž s sebou nese řadu komplikací."...takže nejlíp mu zavřít hranice a nechat jej hnít bez práce. To by tak hrálo, aby nám nějací cizáci kazili cenu práce.

Skutečně jsem si nemyslel, že i DR klesne k článkům tohoto vyznění.

Víza na rok patří pochopitelně zrušit. Každý, kdo tu najde práci, má mít samozřejmě automaticky vízum na dobu neurčitou a právo pobytu. Nekonečné rozděl a panuj boje místní vs. přivandrovalci pracující za hubičku, se definitvně řeší postavením zahraničních pracovníků na roveň místním, se vším všudy. Sociální dumping v tom případě přestává existovat, zahraniční pracovník není ničím výhodnější, než místní.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Možná Deník Referendum vidí určitý rozdíl mezi ukrajinským dělníkem a africkým muslimem Středa, 23.Ledna 2019, 06:46:58

a z nějakého důvodu si zde třeba více přeje africké muslimy a ne ukrajinské dělníky.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Fandíme Ukrajině Středa, 23.Ledna 2019, 10:32:30

Pokud jde o Ukrajince, měli bychom si připomenout, že už skoro pět let sledujeme ruskou intervenci do ukrajinské občanské války jako hokejový zápas, ve kterém vláda fandí Ukrajině a prezident Rusku. Až na toho prezidenta je oficielní českou politikou fandit Ukrajině — ale co z toho ta Ukrajina vlastně má? Armádu jí na pomoc nepošleme — což má asi, konec konců, i lepší důvody než jen, že přece nejde, aby hokejoví fanoušci vtrhli na led — a její občany, kteří k nám přišli za prací, co chvíli vyhošťujeme.

Evropská unie na důkaz přátelství k Ukrajině zrušila pro Ukrajince vízovou povinnost, ale jen pro turistické návštěvy, nikoliv pro pobyt a zaměstnání. Jestliže to s fanděním Ukrajině myslíme vážně, měli bychom prosazovat úplné zrušení vízové povinnosti pro její občany.

Než se nám podaří dosáhnout pokroku v celoevropské vízové politice, měli bychom se zaměřit na nejzjevnější problém na našem území — nelegální zaměstnávání Ukrajinců s polskými vízy. Evrospské unii citelně schází jednotná, federální vízová a azylová politika. Přestože na to, že ji vářně potřebujeme, ukazuje i to, že bezvízový styk se zeměmi mimo EU je nutné zavádět nebo rušit celoevropsky, jednotlivé státy si stále křečovitě drží ve své lokální pravomoci rozhodování o vízech a azylu, takže vnitroevropské hranice jsme jakoby zrušili sami pro sebe, občany EU, ale zachováváme je pro občany mimounijních zemí, ti musí žádat o vízum do každého státu EU zvlášť, a stejně tak azylanti nejsou oprávněni překročit hranici do jiné země, než ve které dostaly azyl. Federální vízová a azylová politika by jednoduše odstranila i problém přetíženosti azylových systémů hraničních zemí a veškeré debaty o přerozdělování migrantů — jenže právě to patří k důvodům, proč ji řada členských zemí nechce a bude se jí zuby nehty bránit. Z hlediska vyššího principu mravního, jakož i z hlediska zdravého rozumu, bychom federální evropskou vízovou a azylovou politiku prosazovat měli, ale i kdyby k tomu naše Ministerstvo vnitra se svým soustavně selhávajícím autoritářským a xenofobním Odborem azylové a migrační politiky našlo ochotu, byl by to běh na delší trať než úplné zrušení vízové povinnosti pro Ukrajinu.

Co bychom nicméně pro Ukrajinu mohli udělat poměrně jednoduše a rychle, by byla dohoda s Polskem o vzájemném uznávání víz — ať už rovnou velkoryse víz obecně, anebo jen víz pro občany Ukrajiny, když tedy jsme ti její velcí fanoušci.

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 23.Ledna 2019, 10:58:1

Očekával jsem hned, že Jan Gruber řekl slovo do pranice. Přišlo mi, že vyčerpávající poziční boje na Marně DR, může ovlivnit otevření nové fronty.

Něco jako častuška, počínající autorův komentář, může trochu znalého člověka, ač není zásadním odpůrcem veršotepectví (ba ani volební agitace), přivést celkem snadno k poznámce, jakou učinil výše pan Unger. Nespokojenost s politikou sociální demokracie je určitě na místě, sugerování tisícinásobné zrady ovšem dláždí cestu k o hodně horším poměrům (v nichž pracující nebudou jenom nedostávat tři dny nemocenskou).

Účastníci diskusí DR tvoří tak trochu Česko v malém. Bylo jen přirozené, že někdo si nepřeje cizí pracovní sílu, nýbrž preferuje co nejvyšší růst mezd, zatímco jiný naopak zapláče nad představou, že by se "kola hospodářství" nemusela točit naplno, že by se pro nedostatek pracantů mohlo něco postavit později. Třeba náhrada za Transgas (viz jinde), chce se říct.

Osobně se domnívám, že momentální schopnost ekonomiky absorbovat větší množství pracovní síly není dostatečným důvodem k uvedenému opatření dlouhodobého, ba trvalého dosahu. Nestačí se radit s firmami, je třeba zeptat se voličů. Jsme totiž demokracie, ne firmokracie.

Ostatně soudím, že bychom se měli zamyslet nad tímto volebním heslem: Méně práce republice, to je moje agitace!

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Vždycky zrazovali Středa, 23.Ledna 2019, 11:51:10

Laurent Binet ve svém románu o operaci Anthropoid nazvaném HHhH píše (o Heydrichovi):

„Dá se k Freikorps, těm milicím, které se snažily nahradit armádu a vedly boj proti všemu nalevo od extrémní pravice.

Dodejme, že Freikorps, tyto polovojenské jednotky zasvěcené boji proti bolševismu, se dočkaly oficielního uznání své existence od vlády sociálních demokratů. Můj otec by řekl, že na tom není nic překvapivého, protože, podle něj, socialisti vždycky zrazovali. Paktovat se s nepřítelem pro ně nejspíš bude druhá přirozenost. Vždycky měl fůru příkladů. Tak třeba to byl právě sociální demokrat, kdo rozdrtil spartakoveckou revoluci a dal zlikvidovat Rosu Luxemburgovou. Pomocí Freikorps.‟

Protože vydaný český překlad, ve kterém socialisté „byli vždycky zrádci‟, což je podle mě přece jen něco trochu jiného, než že vždycky zrazovali, a povstání Spartakovců potlačili „právě socíální demokraté‟, čímž se ztrácí narážka na osobní zodpovědnost jednoho konkrétního sociálního demokrata, ministra vnitra Gustava Noskeho, se mi nelíbí a necituji podle něj, uvádím rovněž originál:

«Il s`enrôle dans les Freikorps, ces milices qui veullent se substituer à l`armée en combattant tout ce qui est à la gauche de l`extrême droite.

Cela dit, les Corps francs, ces organisations paramilitaires dédiées à la lutte contre le bolchevisme, voient leur existence officialisée par un gouvernement social-démocrate. Mon père dirait qu`il n`y a là rien d`étonnant puisque, d`après lui, les socialistes ont toujours trahi. Pactiser avec l`ennemi serait une seconde nature pour eux. Il a toujours des tas d`exemples. En l`occurrence, c`est bien un socialiste qui écrase la révolution spartakiste et fait liquider Rosa Luxemburg. Par les Corps francs.»

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 23.Ledna 2019, 13:02:42

Napadlo vás pane Horáku, že zahraniční pracovní síla jsou především lidi? Že každý jeden z nich je člověk, který prostě a jednoduše chce najít obživu a jde tam, kde ji doufá najít - neřku-li dokonce tam, kde mu ji nabízejí. Za situace, kdy ji doma nenachází vůbec, nebo za bídných podmínek.

Hovořit o pracovní síle, vlivu jejího odchodu do zahraničí (k nám) na podmínky doma, vliv přílivu pracovní síly u nás - je ukázkový příklad dehumanizace. Nejsou to lidi, je to prostě pracovní síla, nástroje, věci. Které jedni chtějí použít na vylepšení svých hospodářských výsledků (tedy v očích lidí typu pana Horáka nebo Grubera), druzí - třeba zrovna pan Horák nebo Gruber - zase pokud možno nechat v místě původu, aby nebyli používání u nás, aby se mohli používat v místě původu pro povznesení domoviny. Už ne člověk, prostě věc, kterou lze vyhodit na smetiště, uklidit za hranice, použít k tomu či onomu účelu. Věc, která sama o sobě nemá co mít vlastní přání, sny, tužby - a kdyby přeci jen měla tu drzost si něco přát, po něčem toužit, o něco usilovat, třeba o práci v zahraničí za lepších podmínek - tak to je potřeba, aby měli pánové Horák a Gruber pravomoc, jim to zatrhnout, věc si nemá co přát. Demokratickou pravomoc, samozřejmě.

Že tak uvažuje šovinistický darebák Nushart, jsem si celkem zvykl. U vás, pane Horáku, je mi to docela překvapivé (avšak, když se to vezme kolem a kolem, s vaším odporem k výstavbě dopravní infrastruktury celkem v souladu; věc si nemá co chtít cestovat, natož cestovat za prací za hranice).

Martin Profant - Praha 7

Honzovi Macháčkovi Středa, 23.Ledna 2019, 13:09:0

Proč osobní odpovědnost?
Potlačení Spartakovského povstání, vražda Rosy Luxemburgové, Karla Liebknechta, Huga Haase, Gustava Landauera, Lea Jogichese, Eugena Leviné a těch dalších, kteří byli sociální demokraté a které začala vládnoucí frakce sociální demokracie označovat jako "extrémní levici" byla záležitost a odpovědnost celé sociálně demokratické vlády v revolučních letech poválečného Německa. Nejen Noskova. A právě tak spolupráce a legitimace Freikops.
JInými slovy, sociálnídemokraté byli na obou stranách barikád a záleží na jejich dědicích, ke komu se přihlásí.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 23.Ledna 2019, 13:29:41

Jinak, zůstávat u ekonomiky, tvrzení, že zaměstnávání cizinců způsobuje nezaměstnanost místních a snižuje jejich cenu práce neplatí, přinejmenším nikoli takto přímo. Cizinec příchodem s sebou přináší spolu se svou pracovní silou i kupní sílu, poptávkovou sílu navíc.

Martin Profant - Praha 7

Vojtěchu Klusáčkovi a Jiřímu Nushartovi Středa, 23.Ledna 2019, 14:14:23

Vojtěchu Klusáčkovi
Dík. Bez Vás bych se v této diskusi cítil hodně osaměle.

Jiřímu Nushartovi
Pan Gruber šíří nenávist vůči zvýšení legálního přístupu ukrajinských občanů na náš pracovní trh. Prý to zrádní sociální demokraté dělají jen proto, aby pomohli udržet nízké mzdy. Sám přitom dodavá údaje, z nichž je zřejmé, že toto tvrzení je pitomost.

a) Pracuje u nás, jak správně uvádí, podle dosti střízlivých odhadů kolem milionu lidí na černo. Přicházíme tak o daně a přijmy do zdravotních a sociálních systémů, práce zbývajících čtyř pětin se tak nutně zdražuje (musí ty systémy dofinancovat i za ty černé) a to ovšem tlačí na snižování mezd. Práce na černo není u většiny lidí dobrovolná volba, jejich pozice vůči zaměstnavateli je oslabená a to zase tlačí na snižování mezd.

b) Vzhledem k tomu, že stát ponechává takto masivně nechráněnou práci a odbory proti tomu nejvýše brblají, není žádný problém zaměstnávat ilegální gastarbeitry. A tvrdě je vykořisťovat, takže opravdu podrážejí mzdy v ČR.

c) Specifickou roli hraje agenturní práce a pečlivé nejasno o tom, zda agenturní pracovník z Ukrajiny (řadně zaměstnaný u polské agentury s platný polským pracovním vízem) pracuje v ČR legálně.

Co se těchto bodů týče, mohl by Gruber opravdu mluvit o zradě ČSSD. Dvákrát měla vládu a nic s tím malérem neudělala, za Honzu Mládka, který na věc upozornil, se socdemácká věrchuška omluvila. Že by Gruber o této zradě nemluvil, protože když probíhala, psal obdivné články o ČSSD?

Dnes jsou české firmy limitovány nedostatkem pracovních sil. Nemusíme se ani dívat na strukturu toho nedostatku -- největší masa chybí ve stavebnictví, mezi manupulačními dělníky atd. --, abychom postřehli, že Gruberova řešení nic neřeší. Bylo sice fajn, kdybychom měli dost školek, ale minimálně stotisícový deficit pracovních sil by to ani nezmírnilo. (Argument s exekucemi snad ani není třeba vyvracet; ti lidé, pokud mohou, pracují, byť na černo. Nechybějí na trhu práce.) Chtějí-li firmy prosperovat, kupují tam, kde mohou, tedy gastarbeitry, legální, agenturní či ilegální.

Rozumné sociálně demokratické řešení musí vycházet z kombinace dvou motivů:
a) Minimalizovat tlak, který zbytečně zvyšuje práci na černo: Zajistit relativně nízký práh legálního přístupu cizinců na český trh práce, zkrotit exekuce a realisticky zvýšit minimální mzdu.
b) Ve spolupráci s odbory začít konečně prosazovat faktickou ochranu legální práce, nestahovat ocas před schwarzsystémem.
Člověk musí dostat za stejnou práci u stejné firmy přibližně stejnou odměnu bez ohledu na to, zde je z Kotěhůlek nebo z Mukačeva.

Samozřejmě, nikdo nemůže ČSSD vyčítat, pokud se bude chovat podle Grubera -- bude se pokoušet marně zastavit příchod ilegálních pracovníků a bude svoji politiku zkoušet prodat pohrůžkami o vzniku komunit vyloučených potomků gastarbeitrů.
Je to docela dobrý populistický program pro trochu pravicovou a trochu nacionalistickou stranu, tedy přesně pro takovou stranu, v jakou se Hamáček, Zaorálek & cons. snaží ČSSD změnit.

Takže: Máte pravdu. Gruberův článek se opravdu z profilu DR vymyká. Neznalostí a neschopností překročit spory a zaťaté nenávisti uvnitř jedné partaje.

(Vlastně se možná nevymyká tolik, za KSČM si tu pro tvorbu stejně postižených článků chovají Dolejše, možná by to jen chtělo zvláštní rubriku, něco jako: Partajnické okénko)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Klusáčku, Středa, 23.Ledna 2019, 16:20:23

slušný člověk Vaše výrazy k označení druhých lidí zásadně nepoužívá, zvláště pak je nepoužívá v případě, že je to pouze projevem přetlaku vnitřní nenávisti a není to nijak jinak podloženo. Slušný člověk se prostě dokáže ovládnout, aby nešířil svoji nenávist mezi lidi.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Ale jak jste, pane Klusáčku, přišel na to, Středa, 23.Ledna 2019, 16:28:33

že uvažuji stejně jako pan Horák, to je mi docela záhadou.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 23.Ledna 2019, 16:54:58

Jelikož jsem si všimla, že autor se zmiňuje i o zdravotně postižených, o nedostatečných příspěvcích státu na jejich zaměstnávání, chtěla jsem se zeptat: Co má dělat člověk se změněnou pracovní schopností, která mu však nezakládá nárok na invalidní důchod, když ho kvůli ní nikde nezaměstnají? Jak se má uživit? Má také odejít někam do zahraničí a doufat, že tam třeba pro něj něco vhodného najde? K čemu je vlastně stát, když to neřeší?

Pavel Krupička - Praha 5

Středa, 23.Ledna 2019, 18:49:5

Paní Hájková, co dělá člověk se změněnou pracovní schopností, která mu však nezakládá nárok na invalidní důchod, když ho kvůli ní nikde nezaměstnají (nebo důchod má nepřiměřeně nízký bez další dostatečné kompenzace)? No, když se podívate na statistiky sebevražednosti (na evropské poměry se u nás zabíjí docela dost lidí), na počty bezdomovců (cca 70 000, podle jiných metodik výpočtu o dost více), případně počet lidí žijích na ubytovnách (což je svým způsobem také druh bezdomovectví) nebo i částečně na počet lidí ve vězení, kam se tito uchýlí, aby měli zajištěné alespoň toto, i když zcela nevyhovující živobytí ( tady neznám přesnější čísla, ale tipuju, že v přepočtu na počet obyvatel máme opět zbytečně vysoký počet věznů), tak pochopíte, jak tito lidé končí. I když vy to možná víte.

Jinak pane Gruberovi asi úplně nerozumím, řekl bych, že v určitém rozporu je už druhá věta s třetí a čtvrtou v úvodu jeho článku. Pokud je "člověk člověkem" s nárokem na důstojný život, měl by mít i nárok na práci, takže vlastně úplně nevím, zda a v jaké míře je pan Gruber pro nebo proti zaměstnávání Ukrajinců na našem území.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 23.Ledna 2019, 20:07:35

Já myslím, že právo na práci dnes neexistuje. Pokud by existovalo, musel by tady být někdo, kdo ho zaručí. Dejme tomu stát. Jenže to nelze. Stát nemůže nikomu přikázat, aby podnikal a ta pracovní místa vytvářel. Ani kolik jich má vytvářet. Stát by tedy musel sám zakládat a udržovat nějaké podniky nebo nějaké provozovny s pracovními místy. Což by se zase jiným lidem nelíbilo. Nehledě k tomu, že by ty provozovny byly možná prodělečné.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 23.Ledna 2019, 21:11:39

Takže, kdyby chtěl být člověk ironický, řekl by, že tady vlastně máme takovou "zářivou přítomnost bez minulosti a bez budoucnosti".

David Unger - psycholog, Kroměříž

Ano, ironie, Čtvrtek, 24.Ledna 2019, 08:27:59

např. pan Pleva nepochopil, že i moje poznámka byla ironická, která vyjadřovala kritický postoj nad formou a základní obsahovou figurou tohoto článku.

Ne každý však má smysl pro ironii, to chápu.

Martin Profant - Praha 7

Potíž s ironií Čtvrtek, 24.Ledna 2019, 09:38:19

Ona ta písnička Marc-Uwe Klinga sice nácky nejmenuje, ale rámcuje ten tvrdý rétorický kvač: "Wer hat uns verraten? Sozialdemokraten!" drsným výčtem adresantů výroku, počínaje starými komunisty.
Gruberova ochota použít kompozitní citaci refrénů bez tohoto ramcování svědčí o tom, že ideologie se liší od rétoriky právě neschopností úžívat a vůbec strpět ironii.

Nevím, jak moc Martin Pleva používá němčinu, v českém překladu není ten odkaz, který činil Vaší ironii jasně čitelnou, možná tak znělý.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Člověk se nezavděčí Čtvrtek, 24.Ledna 2019, 14:49:12

Není na světě Gruber ten, aby se zavděčil lidem všem. Když se například pokusíte poukázat na nebezpečnou koncentraci bohatství tím, že je trochu přerozdělíte, shodí vás z mrakodrapu [1] nebo usmaží v helikoptéře elektrickým proudem [2].

Jan Gruber se snažil aspoň trochu myslet na práva migrantů jak v závěru svého článku, tak na konci úvodního souhrnu, přesto neunikl obvinění z xenofobie, když uprostřed článku příliš rozvádí důvody, proč a jak bychom se mohli obejít bez levné práce cizinců. Snad měl vzít v úvahu, že na webu Deníku Referendum mu obvinění z naivního a fanatického „vítačství‟ hrozí jen od několika málo známých firem, a od začátku článku opakovaně zdůrazňovat, že cizinci, kteří k nám chtějí přijít, mají na to právo, že mají právo pracovat na našem území za stejných podmínek jako domorodci, že kvóty na pobytová víza pro Ukrajince se nemají zvyšovat jen proto, že se mají úplně zrušit a s nimi nejlépe i celá vízová povinnost — aspoň pro Ukrajince, jestli to nejde hned udělat celkově pro úplně všechny.

Martin Profant drtivě kritizuje rozklad Jana Grubera o tom, jak se naše hospodářství může bez gastarbeiterů obejít. Na argumentu, že lidé pracující na černo, pracují, takže do celkové zaměstnanosti je nutné je započítat, něco bude, i když možná nepracují úplně všichni, někteří třeba dokážou vyžít ze sociálních dávek. Navíc kromě ztrát ve výběru daní a pojistných dávek má pravděpodobně práce na černo dopad i na strukturu celkové zaměstnanosti, lidé pracující na černo mohou scházet tam, kde si zaměstnavatel práci na černo dovolit nemůže nebo nechce, hádal bych, že půjde o práce s vyšší přidanou hodnotou, a kdyby tito lidé mohli pracovat legálně a přešli na taková lepší pracovní místa, můžeme se ptát, jak moc by našemu hospodářství chyběly ty práce, které na černo vykonávat mohou. Co dává, přinejmenším na první pohled, Martinu Profantovi hodně za pravdu, je rozbor maďarského hospodářství a otrockého zákona, který nedávno provedl Luděk Jirka [3]: Orbán naučil Maďary bát se cizinců, udělal ze země pevnost, a teď nemůže dovézt levnou pracovní sílu ze zahraničí, a proto musí zotročit domorodce a pohánět je bičem ke stále vyšším výkonům. Klíčová otázka ovšem zní, zda opravdu naše hospodářství potřebuje levnou pracovní sílu. A co je to vlastně to naše hospodářství — kdo přesně tu levnou pracovní sílu potřebuje, a když ji dostane, co z toho kdo bude mít. Především se v tomto směru ptejme čistě sobecky: Co přesně z toho budu mít já?

Podnikatelé, kterým jde ČSSD příliš ochotně na ruku, nechtějí otevřít Česko cizincům jako plnoprávným lidem. Chtějí dovézt ze zahraničí otroky. Kdybychom místo dovozu otroků zatlačili na ty, kteří u nás nakupují práci, aby za ni pořádně zaplatili — což by, nemýlím-li se, mělo patřit k základům sociálně demokratické politiky — zhroutilo by se naše hospodářství, nebo by zkrachovalo nanejvýš pár čistě parazitních, hrubě vykořisťovatelských a veskrze škodlivých firem, které by navíc mohly být nahrazeny něčím mnohem lepším?

Otvírat zemi cizincům, odstraňovat překážky, které jim brání k nám přicházet a u nás pracovat a žít, je potřeba především kvůli jejich právům, káže nám to vyšší princip mravní. Zároveň je to ale i nutnou součástí boje proti levné práci, protože čím méně práv u nás cizinci mají, tím snazší je je vykořisťovat. Jak věděl už Marx [4], cenu práce nesnižují zahraniční pracovníci, ale jejich neplnoprávné postavení ve státě.

Domnívám se, že tak nějak to Jan Gruber myslel, a že by měl vstoupit do diskuse a uvést mylné dojmy, které jeho článek vzbudil, na pravou míru.

1) https://www.fdb.cz/film/smrtonosna-past-die-hard/19247
2) https://www.fdb.cz/film/smrtonosna-past-3-die-hard-with-a-vengeance/19250
3) http://denikreferendum.cz/clanek/28917-madarska-imigracni-politika-a-otrokarsky-zakon
4) http://denikreferendum.cz/clanek/28744-proletari-vsech-zemi

Martin Profant - Praha 7

Honzovi Macháčkovi Čtvrtek, 24.Ledna 2019, 15:54:11

Ve hře je zcela banální kritérium temporality. Pracovní síla chybí tady a teď a paradoxně to ohrožuje perspektivy zaměstnanosti v budoucnu. Takže odpověď na otázku "Co z toho budu přesně mít já?" zní:
O trochu zvýšenou šanci, že země, ve které žiji, nepřejde z přehřáté konjunktury, na jejichž benefitech se příliš nepodílím, do zbytečně strmé deprese, jejíž negativa na mne dopadnou mnohem tvrději než na bohaté a mocné (to už taky věděl i ten Marx).

Nesdílím liberální předsudek o všeléčivé konkurenci a důvodně se obávám, že zánikem firem, kterým bychom dnes nedovolili dovést zahraniční pracovníky (zahraniční otroky? metafora, kterou je třeba dokázat), není něco lepšího, ale prostě nic.

Samozřejmě, ekonomické důvody jsou vedlejší, důležitější je právo na hledání vlastního štěstí (a to je i v té nezatuchlejší liberální tradici "lidské právo", nikoli "právo občanské"). Nicméně, když je to shodou okolností v souběhu s ekonomickou racionalitou, proč ne?

Roční víza jsou pitomé omezení, ovšem výjimečně přiznám Hamáčkovi, že je to lepší než nic a ono by asi jinak hrozilo to nic (kus ANO a skryté strany Babišovy špinavé koalice jsou xenofóbní v míře větší než malé).
Otázka je, zda se tato nevýhoda kompenzuje rozumným snížením prahu, nebo
a) zda nadále udržuje ministerstvo zahraničí onu počítačovou podporu ukrajinských mafiánských překupníků, jejíž zásluhou se z českého víza stala pro Ukrajince hodně drahá záležitost;
b) zda ty roční víza provází možnosti byrokraticky nekomplikovaného prodloužení za zcela jasných a jednoduchých podmínek, nebo zda byrokratické motanice nadále umožňují na vydírání cizinců kultivovat rozvoj české korupce;
c) zda bude fungovat rozumný dohled nad dodržováním pravidel hry ze strany českých kontrahentů?

Jenomže o tom jsem se ve článku nic nedozvěděl. Jen o podrazu, který měli spáchat Hamaček a spol. na českých občanech. Nemám proto sebemenší důvod být ke kvalitě Gruberova článku shovívavý.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Myslím, že obvinění z xenofobie by si měl na vlastní kůži vyzkoušet úplně každý. Čtvrtek, 24.Ledna 2019, 16:39:18

Ve skladech jsou toho ještě plné regály, ale doba použitelnosti už je pomalu prošlá.

Jinak si samozřejmě také s Janem Gruberem kladu otázku, zda "umožnit příchod tisíců bezprizorních gastarbeiterů" a nemám nic proti. Ale jestli pan Gruber myslí, že v nejlepším zájmu těch gastarbeiterů je příchod jim neumožnit, tak zas dám na pana Grubera.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.