Češi se bojí nereálných hrozeb, ty skutečné je nechávají chladnými

Výsledky posledního šetření eurobarometru vrhají na stav české veřejné debaty nelichotivé světlo. Co se schopnosti vnímat reálné hrozby týče, jsme na chvostu Evropské unie. I když naštěstí malý příznivý vývoj zaznamenat lze.

Češi se nejvíc bojí imigrace a terorismu, změny klimatu je nechávají chladnými. Tak by se daly shrnout výsledky další vlny celoevropského průzkumu Eurobarometer, který mimo jiné zkoumá, co pokládají obyvatelé jednotlivých členských zemí za největší problémy, kterým čelí Evropská unie.

Jak je již bohužel zvykem, obávají se Češi především imigrace a terorismu, a to nepoměrně víc než obyvatelé zemí, kteří se s imigrací i terorismem potýkají. Naopak změny klimatu Češi za problém na rozdíl od obyvatel zemí západní a severní Evropy nepokládají.

Podle aktuální vlny šetření, které probíhá vždy na jaře a na podzim, by mezi dva největší problémy, kterým Evropská unie čelí, nejvíce obyvatel České republiky zařadilo imigraci (58 %) a terorismus (42 %). Třetím nejčastěji zmiňovaným problémem pak byl se značným odstupem stav veřejných financí v členských státech (16 %). V celé Evropské unii byly nejčastěji rovněž uváděny tyto tři problémy, ale s poměrně odlišnou četností – imigrace 40 %, terorismus 20 % a stav veřejných financí 19 %.

Imigraci a terorismus tak vnímají Češi jako hrozbu pro Evropu výrazně nadprůměrně. Imigraci uváděli častěji jen Estonci (65 %), kteří se sami potýkají s migrací především ze zemí bývalého Sovětského svazu (ta tvoří asi třetinu veškeré tamní imigrace), a obyvatelé Malty (61 %) – malého ostrova takříkajíc na půli cesty mezi Afrikou a kontinentální Evropou.

Stejně často jako Češi pak imigraci uváděli ještě obyvatelé Slovinska, tedy země na hranici Schengenského prostoru. Co se terorismu týče, nemají Češi konkurenci, i když o jedinou přímou zkušenost s terorismem se zde postaral důchodce a sympatizant SPD z Bakova nad Jizerou, který v roce 2017 způsobil dvě srážky vlaku se stromem ve snaze navodit dojem, že šlo o čin radikálních islamistů.

Není v Evropě země, jejíž obyvatelé by terorismus jako hrozbu pro Evropu uváděli tak často jako Češi. Obyvatelé států, které jsou v České republice nezřídka dávány za příklad zemí „zdevastovaných imigrací a terorismem“, jako je Švédsko, Španělsko, Německo, Finsko, Francie či Belgie, uvádějí tyto problémy daleko méně často než Češi a například obyvatelé ostatních zemí Visegrádské čtyřky.

Na začátku jsem se zmínil o změnách klimatu, které mezi největší problémy, jimž Evropská unie čelí, zařadilo 8 % Čechů. A i v tom se, bohužel, odlišují od zemí západní a severní Evropy – nejčastěji ji uváděli Švédové, a to takřka polovina z nich (46 %).

Zmínila ji také zhruba třetina Finů, Nizozemců a Dánů a čtvrtina Irů, Francouzů a Němců. Méně často než Češi mluvili o změně klimatu jen Malťané a Řekové, stejně málo často jako Češi ještě Bulhaři, Estonci a Portugalci.

Co pokládáte za dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí EU? Graf Eurobarometr

Protievropské propagandě i odkazu Václava Klause se stále daří
Zdá se, že se stále nedokážeme zbavit odkazu Václava Klause, kterému se podařilo v Češích vypěstovat silný klimaskepticismus a odpor k čemukoli „zelenému“ (i přesto, že sametová revoluce de facto začala ekologickými protesty v severních Čechách). Jeho nástupce Miloš Zeman se od něj v těchto otázkách ostatně příliš neodlišuje a od dob ekologicky uvědomělého Václava Havla tak v čele státu nestála osoba, která by na ekologii a zelenou politiku neházela špínu.

A s environmentální výchovou ve školách na tom také právě dvakrát dobře nejsme. V Češích tak stále silně rezonuje buď přímo popírání klimatické změny, nebo alespoň zpochybňování lidského vlivu na ni, a tudíž i lidského vlivu na možnosti jejího odvrácení či alespoň zmírnění jejích důsledků.

Možná ještě znepokojivější je to, že z výsledků tohoto šetření se dá usuzovat na značnou úspěšnost propagandy, jíž jsme vystaveni, a jejímž cílem není nic jiného než rozklad EU. A k tomu využívá právě umělé přiživování témat, jako je imigrace a terorismus, a naopak bagatelizaci témat jako klimatická změna.

Bohužel je u nás tato propaganda ještě úspěšnější než třeba v orbánovském Maďarsku, jehož obyvatelé sice také uváděli imigraci (54 %) a terorismus (29 %) nadprůměrně často, ale stále méně než Češi. Klimatickou změnu naopak uvedlo jako hrozbu 13 % Maďarů.

Dalším důkazem úspěšnosti protievropské propagandy u nás je v Evropě ojedinělý odpor Čechů proti jednotné ekonomické a měnové politice se společnou měnou (eurem). Proti se staví jen obyvatelé zemí, které euro nemají, a Češi k němu mají odpor ze všech největší – 74 % obyvatel České republiky euro odmítá, jen 21 % je pro a zbytek neví.

Pro srovnání se můžeme podívat na sousední Slovensko, kde je pro euro 77 % obyvatel a jen 15 % proti. Dokonce i Britové, kteří EU (nejspíš) opouštějí, a navíc mají vlastní silnou a stabilní měnu, mají ke společné evropské měně menší odpor než Češi.

Evropská ekonomická a měnová unie se společnou měnou, eurem (PRO / PROTI / Neví nebo nechce odpovídat). Graf Eurobarometr

Doma nás nejvíc trápí růst cen a životních nákladů, životní prostředí moc ne
Kromě problémů celoevropských Eurobarometer zkoumá také úroveň národní, tedy to, co obyvatelé pokládají za největší problémy, jimž čelí jejich země. Češi mezi nejpalčivější problémy řadí nejčastěji růst cen, inflaci a životní náklady (41 %), na druhém místě pak důchody (24 %) a na třetím státní dluh (18 %). Imigraci by mezi největší problémy České republiky zařadilo 16 % obyvatel. O životním prostředí, změně klimatu a energetice se zmínilo jen 9 % Čechů a kupříkladu o vzdělávacím systému jen 8 %.

Na zeleně, proevropsky, progresivně a demokraticky smýšlejícího člověka, jako jsem já, může výše uvedené působit poněkud bezútěšně. Podíváme-li se ale na srovnání s předchozími výsledky, svítá snad trocha naděje – obavy z imigrace se u Čechů sice za poslední rok sice nezmenšily, ale terorismus mezi největší problémy EU zařadilo o 11 % lidí méně, změny klimatu pak o 3 % více a životní prostředí celkově o 4 % více (5 % -> 9 %). Na národní úrovni si pak životní prostředí, klimatická změna a energetika „polepšily“ ze 6 na 9 %.

Co pokládáte za dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí (NÁŠ STÁT)? Graf Eurobarometr

Šance pro comeback zelené politiky?
Tato čísla snad naznačují, že přece jen jsme na cestě k uvědomění si skutečně závažných problémů a tím i k ochotě s nimi něco skutečně začít dělat (ačkoliv již brzy může být pozdě). Vždyť kvalita ovzduší, extrémní počasí, čím dál hrozivější sucho či degradace půdy, se kterými se Česká republika potýká stále více, se dotýkají nás všech – kromě dopadů na naše zdraví třeba i tím, že vedou k vyšším cenám potravin. A konec konců změna klimatu je a bude také jednou z hlavních příčin té tolik obávané migrace.

S rostoucím uvědoměním si environmentálních problémů se snad také na české politické scéně znovu otevírá prostor pro zelenou politiku. Ostatně, volební výsledky a preference Zelených především v zemích západní a severní Evropy v poslední době nevídaně rostou, a to zhruba stejným tempem, jakým v daných zemích roste vnímání problémů životního prostředí a klimatické změny. Ačkoliv jsem si vědom základní vědecké poučky „korelace neimplikuje kauzalitu,“ naplňuje mne to opatrným optimismem.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Má smysl bát se Pondělí, 31.Prosince 2018, 11:51:25

něčeho, co nemůžete ovlivnit, nebo je lepší bát se něčeho, co (v důsledku svého strachu) ovlivnit můžete?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.