Takřka na čtyřnásobek se od roku 1950 zvětšila rozloha takzvaných mrtvých oceánských zón — mořských oblastí, ze kterých zmizela kvůli postupnému odkysličení většina života. Upozorňuje na to nová vědecká studie s názvem Declining oxygen in the global ocean and coastal waters, jejíž závěry přetiskl magazín Science na začátku týdne.

Podle zjištění autorů studie odpovídá dnes plocha mrtvých zón rozloze celé Evropské unie. Bude-li dosavadní trend pokračovat, může dle vědců vést až k masovému vymírání druhů, jež vážně ohrozí také miliony lidí, jejichž živobytí závisí právě na moři.

„V krátkodobém výhledu se to nemusí zdát pro lidstvo jako velký problém (...) Ryby z mrtvých zón mohou odmigrovat, koncentrovat se v lokalitách, které nedostatkem kyslíku netrpí, a rybáři, kteří znají svá loviště, mohou zaznamenat dokonce větší úlovky (...) Z dlouhodobého hlediska ale vše směřuje k rozpadu celých ekosystému,“ varují autoři studie v průvodním komentáři.

Odkysličení mořských vod má podle vědců dvě hlavní příčiny. První z nich je lidmi způsobená změna klimatu a s ní spojené oteplování mořské vody. Teplejší voda na sebe totiž váže méně kyslíku, což je také příčinou, proč je obecně mořský život bohatší v chladnějších oblastech.

Druhým faktorem je vzrůst znečištění z průmyslového zemědělství. Nadměrné užívání průmyslových hnojiv vede k tomu, že se řekami do moří dostávají ve zvýšené míře živiny na bázi fosforu a dusíku. Ty podněcují živelný růst řas, které pak z vody vyčerpávají kyslík. 

Nebezpečí kolapsu

Podle zpravodajských agentur je citovaná studie jedinečnou prací svého druhu, a to svým rozsahem i systematičností. Autoři tematických zpráv přitom připomínají, že všechna velká vymírání v historii naší planety byla spojena s oteplováním a nedostatečným okysličením oceánů.

„Právě k tomu nyní směřujeme. Jedná se ale o problém, který lze řešit,“ uvedla pro britský Guardian Denise Breitburgová z amerického Smithsonian Environmental Research Center, vedoucí výzkumu, na němž byla studie založena. „Zastavit změny klimatu vyžaduje úsilí celého světa, ale pomoci mohou i dílčí úpravy, vedoucí ke snížení znečišťování vod hnojivy,“ doplnila Breitburgová dále.

Autoři studie poukazují na příklady zálivu Chesapeake a delty Temže, kde se podařilo změnou zemědělských a kanalizačních technik vrátit do mrtvých zón život. Recenzent studie, profesor Robert Diaz z Virginia Institute of Marine Science, ovšem tak optimistický není:

„Rozšiřování mrtvých zón spojené s úbytkem kyslíku v oceánech není pro světové vlády v současnosti prioritní problém. Bohužel budou muset nejspíše začít masově vymírat populace jedlých ryb, aby si vlády závažnost hrozby uvědomily,“ uvedl Diaz pro Guardian.

Oceány dnes po celém světě poskytují výživu půlmiliardě lidí, přes tři sta milionů lidí si živobytí získává přímo rybolovem. Jedná se zejména o obyvatele chudých zemí.

Dodatečné nebezpečí přitom dle autorů studie představují ještě zpětné vazby — jev, kdy zásadní změna v přírodě aktivuje další procesy, jež dále posílí její destrukční účinek. Jako příklad zde autoři uvádějí zvláštní druh bakterií, kterému se daří právě odkysličených vodách a jenž produkuje oxid dusný — skleníkový plyn, který je až 300krát účinnější než oxid uhličitý.

Další informace:

Science Declining oxygen in the global ocean and coastal waters

The Guardian Oceans suffocating as huge dead zones quadruple since 1950, scientists warn

Common Dreams New Study: Big Ag, Climate Crisis Key Drivers of Ocean 'Dead Zones' Quadrupling in Size Over Last 60 Years

National Observer Scientists warn of vanishing oxygen in oceans, including Canadian waters